Vy jste tady slibovali, že to (k Petru Fialovi o výstavbě plynových elektráren, pozn. Demagog.cz) bude během jednotek let, to jste říkali v roce 2022.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v debatě reaguje na výzvu bývalého premiéra Petra Fialy (ODS), aby současná vláda využila legislativu, prosazenou jeho kabinetem, která usnadňuje výstavbu plynových elektráren. Havlíček v odpovědi připouští, že předchozí vláda skutečně přijala tzv. Lex plyn, který jejich výstavbu urychluje, úprava má ale podle jeho slov jen minimální dopad na to, zda se v Česku bude do plynu skutečně investovat. V této souvislosti také zmiňuje, že Fialova vláda podle něj v roce 2022 slibovala výstavbu plynových elektráren v horizontu jednotek let. Podle Havlíčka přitom budou dokončeny nejdříve kolem let 2031–2032. Fiala následně namítá, že jeho vláda počítala s rokem 2030.

Energetický mix

Plyn jako výrobní zdroj energie je součástí energetického mixu České republiky. Ten je složen z několika částí – základ tvoří jaderné elektrárny a hnědouhelné elektrárny, které v roce 2025 dohromady vyráběly tři čtvrtiny elektřiny v zemi. Jeho součástí jsou dále elektrárny plynové, vodní a elektrárny na další obnovitelné zdroje energie (OZE), jako jsou bioplyn nebo biomasa, či solární a větrné elektrárny, jejichž výkon závisí na počasí.

Sliby vlády Petra Fialy

Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení z ledna 2022 a v jeho aktualizované verzi z března 2023 zemní plyn označovala za významnou surovinu a transformační palivo v procesu dekarbonizace, které bude sloužit pro vyrovnávání výkyvů (.pdf, str. 9). Podobně se o něm referuje také v aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK) z roku 2024. Vláda Petra Fialy zde počítala se zemním plynem jako s krátkodobým až střednědobým tranzitním palivem. Ve svém projevu (video, čas 5:25) v červnu 2022 Fiala v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu uvedl, že chce do pěti let dosáhnout energetické suverenity a omezit závislost Česka na zemním plynu a ropě z Ruska. O tom, že by toho chtěl docílit v daném časovém rozmezí i pomocí vybudování nových plynových elektráren, se ale v projevu nezmínil.

O nutnosti výstavby plynových elektráren pak mluvil např. v roce 2024, neupřesnil ale, v jakém časovém horizontu by k tomu mělo dojít. V lednu 2025 pak Fialova vláda schválila Havlíčkem zmiňovanou novelu energetického zákona známou jako Lex plyn, která v červnu téhož roku prošla Parlamentem. Cílem novely bylo zejména urychlení výstavby nových plynových elektráren, jejichž povolování by se díky ní mohlo zkrátit až o 5 let. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) také v červnu 2025 vypracovalo tzv. „Národní akční plán rozvoje flexibility“. Dokument zmiňuje záměr transformovat teplárenství z uhlí na plyn do konce roku 2030 (.pdf, str. 12).

Údajná vyjádření z roku 2022 o vystavění plynových elektráren v horizontu jednotek let jsme dále hledali v mediálních článcích, tiskových zprávách, na sociálních sítích či pomocí mediální databáze Newton. Žádný slib ani vyjádření Petra Fialy a jeho vlády odpovídající popisu ministra Havlíčka se nám ale v rámci veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Kontaktovali jsme i Karla Havlíčka, tajemníka poslaneckého klubu ANO a Ministerstvo průmyslu a obchodu se žádostí o upřesnění, odkud ministr čerpal informace. Ke dni zveřejnění analýzy jsme ale odpověď neobdrželi.

Proč je výrok nepravdivý?

Kabinet Petra Fialy se hned v několika dokumentech věnoval roli plynu při transformaci energetického sektoru v rámci procesu dekarbonizace. V roce 2022 zmiňoval závazek dosáhnout do pěti let energetické soběstačnosti, žádné vyjádření vlády z roku 2022, ve kterém by zmiňovala výstavbu plynových elektráren v horizontu jednotek let, se nám ale dohledat nepodařilo. Až v roce 2025 Fialova vláda vydala dokument, ve kterém zmiňuje záměr transformovat teplárenství z uhlí na plyn do konce roku 2030. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako nepravdivý.