Karel Havlíček
Ministr průmyslu a obchodu
Daně jste (k Petru Fialovi, pozn. Demagog.cz) zvyšovali vy navzdory tomu, že jste tvrdili, že žádné daně zvyšovat nebudete. Ještě jste za tím udělal slovo „tečka“.
Fialova vláda zvýšila daně zaměstnancům, daně z příjmů právnických osob a z nemovitostí a navýšila DPH u určitých komodit. Členové vlády přitom slibovali, že se daně zvedat nebudou. Vyjádřil se tak Zbyněk Stanjura či Petr Fiala, který svůj slib zakončil slovem „tečka“.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) říká, že současná Babišova vláda nebude zvyšovat daně. Obrací se na předchozího premiéra Petra Fialu (ODS) a tvrdí, že jeho kabinet daně zvýšil, ačkoliv sliboval, že se tak nestane. Upřesňuje, že Fiala své vyjádření o nezvyšování daní navíc zdůraznil slovem „tečka“.
Změny daní za Fialovy vlády
Sazby některých daní se měnily už v prvních dvou letech působení Fialova kabinetu, který reagoval na zvyšující se ceny pohonných hmot a energií v důsledku války na Ukrajině. V roce 2022 (.pdf, str. 4, 11) Fialova vláda prosadila dočasné snížení spotřebních daní z benzínu a nafty, které platilo několik měsíců a v případě nafty skončilo v roce 2023. Kromě toho Fialův kabinet zrušil část silniční daně, konkrétně pro vozy do 12 tun. Od roku 2023 také kabinet Petra Fialy zavedl dočasnou daň z neočekávaných zisků, která platila jen pro roky 2023 až 2025. Tato daň, tzv. windfall tax, se vztahovala na mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby energií a obchodu s nimi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.
V našem odůvodnění nepracujeme s vývojem složené daňové kvóty. Ministerstvo financí už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle resortu výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní.
Zároveň vláda prosadila i tzv. odvod z nadměrných příjmů výrobců energie, který byl v platnosti do konce roku 2023. Podle Ministerstva financí měla tato opatření pomoci s financováním mimořádných výdajů spojených zejména „s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy“, kam patřil např. někdejší státní příspěvek na energie pro domácnosti nebo dočasné zrušení poplatků na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Kromě opatření souvisejících s vysokými cenami energií se v roce 2023 (.pdf, str. 11) na základě návrhu vlády Petra Fialy navýšil limit pro povinnou registraci k DPH z jednoho na dva miliony korun a zvýšil se i limit pro využití paušální daně.
Největší změny v daních Fialova vláda zavedla pomocí konsolidačního balíčku, který prosadila v průběhu roku 2023. Součástí prvního opatření, které nabylo účinnosti v lednu 2024, bylo mj. zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. V oblasti DPH došlo ke snížení počtu sazeb ze tří (10 %, 15 % a 21 %) na dvě (12 % a 21 %). V důsledku toho se zvýšilo DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %. Sazba se ale naopak snížila z 15 % na 12 % např. u základních potravin nebo u kohoutkové vody.
V rámci balíčku také vláda zavedla pro zaměstnance odvod na nemocenské pojištění ve výši 0,6 % z příjmů. Balíček zvedl odvody i živnostníkům, kterým se postupně navýšil minimální vyměřovací základ pojistného na sociální zabezpečení z původních 25 % na 40 % průměrné mzdy, který začal platit v roce 2026. Na základě balíčku se dále zvýšila daň z nemovitých věcí přibližně na 1,8násobek původní hodnoty a byl zaveden inflační koeficient pro její každoroční úpravu.
Výroky vládních politiků ohledně zvyšování daní
Programové prohlášení, které Fialův kabinet aktualizoval v březnu 2023, obsahovalo jen poměrně obecné vyjádření, že cesta ke stabilitě veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže. Původní verze prohlášení z ledna 2022 kromě toho také zmiňovala, že kabinet vytvoří „pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene“ (.pdf, str. 5). To, jak vysoký by měl tento strop být, zde ovšem tehdejší vláda neupřesňovala. Podobně tomu bylo i v případě koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU a Pirátů a Starostů, která obsahuje v podstatě stejné formulace.
Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo např. odmítnutí růstu daně z nemovitosti. Svůj závazek nezvyšovat daně pak ODS, včetně tehdejšího premiéra Fialy, zopakovala také po sněmovních volbách. Fiala například v říjnu 2022 uvedl, že jeho vláda nebude zvyšovat daně a za svou větou skutečně dodal slovo „tečka“ (video, čas 14:47, 16:36), jak zmiňuje Karel Havlíček.
Zbyněk Stanjura (ODS) už jako ministr financí v roce 2022 řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu ani daň z majetku. Růst těchto daní ale navzdory dřívějším vyjádřením zástupců vlády nakonec zavedl právě konsolidační balíček.
Jak jsme výrok ověřili?
Vláda Petra Fialy přijala v průběhu roku 2023 tzv. konsolidační balíček, který mj. zavedl pro zaměstnance 0,6% odvod na nemocenské pojištění a odvody zvedl i podnikatelům. Kromě toho snížil počet daňových sazeb ze tří na dvě a v důsledku toho zvýšil DPH např. u léků z 10 % na 12 % nebo u nealkoholických nápojů z 15 % na 21 %, byť u základních potravin nebo kohoutkové vody DPH naopak kleslo. Konsolidační balíček také zvedl daň z příjmů právnických osob a daň z nemovitých věcí.
Zástupci koalice SPOLU opakovaně slibovali, že se daně zvyšovat nebudou. Vyjadřovali se tak před sněmovními volbami v roce 2021 i po nich. Tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu ani majetku a tehdejší premiér Petr Fiala vícekrát prohlásil, že jeho kabinet nebude zvedat daně. V říjnu 2022 přitom tento slib uzavřel slovem „tečka“. Výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý.