Aleš Juchelka
Ministr práce a sociálních věcí
Zákon o veřejnoprávních médiích, ten má 400 připomínek.
K návrhu zákona o médiích veřejné služby se v mezirezortním připomínkovém řízení vyjádřila všechna ministerstva. Jen Ministerstvo životního prostředí nemělo žádné připomínky. Součet připomínek všech dalších ministerstev a Úřadu vlády činil 395.
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) reaguje na obavy, že přesun vybraných agend z Úřadu vlády na jednotlivá ministerstva povede k menší mezirezortní spolupráci a možnému zrušení připomínkových míst pro tyto agendy. Juchelka argumentuje, že nadrezortnost je běžná u všech připomínkových řízení, a tudíž zůstane zachována i v případě přesunutých agend. Jako příklad uvádí, že návrh zákona o médiích veřejné služby předložený ministrem kultury Otou Klempířem podle něj obdržel 400 připomínek, mj. od Ministerstva práce a sociálních věcí. Z kontextu výroku vyplývá, že Juchelka mluví zejm. o připomínkách ze strany ostatních ministerstev a Úřadu vlády.
Vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení slíbila zrušení koncesionářských poplatků (.pdf, str. 33). Ministr kultury Oto Klempíř 14. dubna 2026 předložil návrh zákona o médiích veřejné služby, jehož cílem byla mj. právě i změna financování veřejnoprávních médií v podobě zrušení koncesionářských poplatků. ČT a ČRo měly podle návrhu dostávat finance ze státního rozpočtu (.docx, str. 22–23).
Po odvysílání námi ověřované diskuze premiér Andrej Babiš 30. května oznámil, že vláda se tímto návrhem zákona kvůli množství připomínek zabývat nebude a k převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet využije novelu stávajících zákonů. Novelu, která ruší koncesionářské poplatky a převádí financování ČRo a ČT na státní rozpočet, pak vláda schválila 15. června (.pdf).
Podle portálu Veřejné elektronické knihovny legislativního procesu (VeKLEP) se k návrhu zákona o médiích veřejné služby v připomínkovém řízení vyjádřilo celkem 31 institucí včetně všech ministerstev a ministra pro sport, prevenci a zdraví. Jak je vidět na následující tabulce, pouze Ministerstvo životního prostředí jako jediné nepodalo žádnou připomínku. Osm resortů uplatnilo zásadní připomínky, zatímco zbytek měl k návrhu pouze doporučující připomínky. Celkem se k návrhu zákona sešlo 395 připomínek z ministerstev a Úřadu vlády. O tom, že k návrhu bylo zhruba 400 připomínek, psal také např. iRozhlas nebo ČT24. Pokud do celkového počtu zahrneme i připomínky z ostatních institucí, jako je např. Hospodářská komora, Český telekomunikační úřad nebo Nejvyšší kontrolní úřad, dostaneme se na číslo 494.
Nejvíce připomínek vzneslo Ministerstvo financí (.docx). Jedním ze zásadních problémů podle rezortu bylo, že návrh nestanovuje, ze které kapitoly státního rozpočtu má být příspěvek na financování ČT a ČRo poskytován ani kdo a jak bude stanovovat jeho výši (.docx, str. 3). Dále návrh podle ministerstva neuváděl termín, do kterého budou tyto příspěvky každoročně poskytovány, což by znemožnilo předvídatelné a řádné rozpočtové plánování (.docx, str. 3). Ministerstvo rovněž kritizovalo, že se důvodová zpráva nezabývala dopadem plánovaného snížení příjmů médií oproti výnosům koncesionářských poplatků z let 2025 a 2026 (.docx, str. 4).
V rámci připomínkového řízení mají připomínková místa tři způsoby, jak se k návrhu zákona vyjádřit (.pdf, str. 11). Prvním z nich je vznesení zásadních připomínek, které musí být jasně označeny a předkládající rezort je musí vypořádat. Pokud jim nevyhoví, stávají se předmětem rozporu, který je nutné odstranit dalším jednáním mezi připomínkovými místy a v případě pokračujícího nesouladu předložit vládě k rozhodnutí. Druhou možností je uplatnit doporučující připomínky, které mají povahu návrhu. Pokud takovou připomínku rezort nezapracuje, nevede se o ní spor. V neposlední řadě připomínkové místo může sdělit, že žádné připomínky neuplatňuje (.pdf, str. 11).
Ministerstvo vnitra (.docx) návrh kritizovalo jako nekonzistentní a mající nepřesnou terminologii (.docx, str. 3–4). Také upozornilo na příliš krátkou lhůtu mezi platností a účinností zákona vzhledem k jeho významným organizačním, technickým i administrativním dopadům (.docx, str. 3) a na nutnost doplnit do důvodové zprávy posouzení slučitelnosti návrhu zákona s právem Evropské unie (.docx, str. 3). Nejednotnou terminologii vytklo návrhu i Ministerstvo spravedlnosti (.docx, str. 4), podle kterého rovněž mohlo být sporné, zda zrušením zákona o ČT a ČRo nedochází ke zrušení těchto médií, jelikož na rozdíl od původní legislativy návrh zákona tato média nezřizuje (.docx, str. 2).
I Hospodářská komora ČR ve svých připomínkách označila termín účinnosti navrženého zákona za nerealistický (.docx, str. 1). Dále například upozornila, že předložený návrh České televizi de facto zakazuje nákup zahraničních filmů (.docx, str. 5).
Kromě institucí uvedených ve VeKLEPu se k návrhu vyjadřovala i Česká televize a Český rozhlas. ČT podobně jako Ministerstvo financí (.docx, str. 13) upozornila na navrhovanou maximální valorizaci ročního příspěvku, která podle ní neodpovídá reálnému vývoji inflace a může tak představovat reálný pokles příjmů (.pdf, str. 14). ČT také kritizovala neúplný výčet činností, které televize v současné době zajišťuje, například zahraniční zpravodajství nebo regionální vysílání (str. 9). Na možné problémy v zajištění kontinuity existence upozorňuje jak ČT (.pdf, str. 3, 16), tak i ČRo (.pdf, str. 7). Ve společném vyjádření pak Český rozhlas a Česká televize uvádějí deset nejzásadnějších právních nedostatků navrženého zákona.
K návrhu zákona o médiích veřejné služby se v připomínkovém řízení vyjádřilo dohromady 31 institucí. Kromě Ministerstva životního prostředí všechna ostatní ministerstva uplatnila zásadní nebo doporučující připomínky. V součtu s připomínkami z jednotlivých sekcí Úřadu vlády se jednalo celkem o 395 připomínek. Výrok Aleše Juchelky proto hodnotíme jako pravdivý.
