V posledních hodinách vyšla čísla z Eurostatu a tady vidíte, že po mnoha a mnoha měsících, čtyřech letech, když jsme měli nejhorší ceny energií, tak Česká republika je druhá nejlepší po Dánsku ve smyslu meziměsíčního vývoje cen energií, jinými slovy, poklesly.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček mluví o datech Eurostatu, která ukazují meziměsíční vývoj cen energií a která dle něj vyšla několik hodin před odvysíláním debaty. Tvrdí, že Česká republika zaznamenala nejvyšší pokles cen v rámci členských států EU hned po Dánsku. Své tvrzení opírá o graf, který ukazuje na kameru a který pojednává o cenách v lednu 2026 (video, čas 13:33). Havlíček také zmiňuje, že během posledních čtyř let cena energií v ČR naopak nejvíce rostla.

Meziměsíční srovnání cen v EU

Ze záznamu sice není zcela zřejmé, z jaké statistiky Eurostatu Karel Havlíček vychází, meziměsíční vývoj cen energií ale Eurostat publikuje v rámci svého harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP). Ten zajišťuje, že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“, a sleduje vývoj cen v jednotlivých oblastech spotřebního koše. Jednou ze sledovaných kategorií jsou právě energie. Na rozdíl od některých jiných statistik Eurostatu, které udávají ceny elektřiny a plynu za pololetí, HICP umožňuje sledovat krátkodobý meziměsíční vývoj.

V době debaty byl poslední měsíc ve statistice HICP leden 2026. V lednu největší pokles ceny sice zaznamenal Island, ten však není členským státem Evropské unie. Nejvyšší meziměsíční pokles v rámci zemí EU zaznamenalo Dánsko následované Českem, kde se ceny energií mezi prosincem 2025 a lednem 2026 snížily o 3,7 %.

Pokles cen elektřiny zaznamenaný v lednu 2026 souvisí s převedením poplatku za podporované zdroje energie (POZE), který slouží k financování podpory výroby elektřiny z obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů, z koncových spotřebitelů do výdajové složky státního rozpočtu. O tomto převedení rozhodla vláda Andreje Babiše v prosinci 2025.

Cena energií během Fialovy vlády

Karel Havlíček dává lednový pokles cen energií do kontrastu s obdobím, kdy byla u moci Fialova vláda. Podle Havlíčka měla ČR během této doby nejhorší ceny energií v Evropě. Eurostat meziměsíční vývoj dle HICP sleduje jen od března 2025, ceny elektřiny a plynu ale zároveň zveřejňuje za jednotlivá pololetí, jak jsme zmínili výše. Ke dni vysílání námi ověřované debaty tyto statistiky obsahovaly jen data do prvního pololetí roku 2025.

Eurostat cenu elektřiny a plynu srovnává mj. pomocí standardu kupní síly (PPS), což je měnová jednotka, která vyjadřuje kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Odstraňuje tedy rozdíly v cenových hladinách jednotlivých států a lze díky ní porovnat jejich kupní sílu. Teoreticky by si tak mohli lidé za jeden PPS koupit stejné množství služeb a zboží v každé zemi EU.

Z dat Eurostatu vyplývá, že Česko během Fialovy vlády patřilo k zemím s nejvyššími cenami elektřiny v EU pro domácnosti při přepočtu na PPS. České domácnosti konkrétně za elektřinu platily nejvíce z celé EU od druhého pololetí roku 2023 až do prvního pololetí roku 2025, jak ukazuje následující graf. Pro spotřebitele, kteří nespadají do kategorie domácností (tedy např. pro firmy), elektřina podle Eurostatu nejdražší nebyla.

Ceny plynu pro domácnosti podle PPS během Fialovy vlády nebyly v Česku dle Eurostatu nejvyšší ze všech členských států EU. ČR v tomto srovnání předběhlo např. Nizozemsko, Portugalsko nebo Švédsko. Ostatní spotřebitelé pak za plyn platili více např. v Polsku, Rumunsku, Švédsku nebo Maďarsku.

Jak jsme výrok ověřili?

Česko je podle dat Eurostatu za leden 2026 skutečně druhou nejúspěšnější zemí EU v meziměsíčním poklesu cen energií. Ceny konkrétně poklesly o 3,7 % a výraznější snížení nastalo pouze v Dánsku. Během Fialovy vlády měla ČR ze všech členských států EU nejvyšší ceny elektřiny pro domácnosti při přepočtu na PPS od druhého pololetí roku 2023 až do prvního pololetí roku 2025. Novější údaje Eurostat ke dni námi ověřované debaty neměl. Ceny plynu v Česku už ale nejvyšší nebyly, a výrok Karla Havlíčka tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.