Petr Fiala
Poslanec
Podle stejné metodiky (kterou používal Karel Havlíček, pozn. Demagog.cz) ceny energií v roce 2021 v České republice byly nejdražší nebo druhé nejdražší v Evropě.
K. Havlíček dříve odkazoval na analýzy HEPI, které popisují ceny energií pro nové zákazníky v evropských metropolích. Dle HEPI měla Praha v říjnu a listopadu 2021 druhé nejvyšší ceny elektřiny, v prosinci 2021 třetí nejvyšší. V případě cen plynu se tehdy nacházela za 7. příčkou.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) diskutoval s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) o tom, v jakém stavu nová vláda přebírá Česko. Havlíček Fialovu vládu kritizoval mimo jiné za vysoké ceny energií. Fiala v reakci uvádí, že podle statistik, které Havlíček sám dříve používal, byly v Česku vysoké ceny energií už v roce 2021 – tedy v roce, kdy končila vláda Andreje Babiše.
Statistiky HEPI
Karel Havlíček se v minulosti několikrát odkazoval na statistiku Household Energy Price Index (HEPI), stejně jako jeho stranický předseda Andrej Babiš (video). Analýzy HEPI, které vycházejí pod záštitou rakouského a maďarského energetického regulačního úřadu, popisují ceny energií pro domácnosti v evropských hlavních městech. Statistika přitom vyjadřuje ceny, za které dodavatelé nabízejí energie novým zákazníkům k prvnímu dni v měsíci.
V případě roku 2021 se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo dohledat zprávy HEPI pouze za říjen, listopad a prosinec (vše .pdf). Tyto dokumenty obsahují informace o celkových cenách elektřiny a plynu vyjádřené v eurech a také pomocí tzv. standardu kupní síly (PPS), tedy pomocí uměle vytvořené jednotky, která zohledňuje rozdílnou kupní sílu peněz v jednotlivých zemích.
Standard kupní síly se odvozuje od tzv. parity kupní síly (PPP), která umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na rozdíl od směnných kurzů jednotlivých národních měn k euru není parita kupní síly ovlivněna poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.
Právě ve vyjádření v PPS tehdy měla Praha jedny z nejdražších cen elektřiny. V říjnu i v listopadu 2021 se umístila na druhé příčce ze 33 sledovaných měst (.pdf, .pdf, vše str. 8). V prosinci si pak v žebříčku polepšila a zařadila na třetí místo (.pdf, str. 8). V případě cen plynu uvádí HEPI srovnání pro 27 evropských metropolí. Mezi nimi se Praha v říjnu 2021 umístila na čtrnácté příčce, v listopadu a v prosinci 2021 na osmé příčce (.pdf, .pdf, .pdf, vše str. 13).
Ceny elektřiny a plynu dle Eurostatu
Data o cenách elektřiny a plynu pro domácnosti zveřejňuje také unijní statistický úřad Eurostat, který na rozdíl od HEPI publikuje data za celá pololetí a používá odlišnou metodiku (.pdf, str. 4–5). Konkrétně vyjadřuje průměrné ceny, které odběratelé v daném období za energie zaplatili. Pokud bychom se zaměřili na ceny elektřiny v PPS v nejčastěji využívaném odběrném pásmu (2,5 až 5 MWh), za první pololetí roku 2021 měly české domácnosti šestou nejvyšší cenu elektřiny v EU, ve druhém pololetí pak jedenáctou nejvyšší.
Pro mezinárodní srovnání cen plynu se běžně používají ceny pro domácnosti s roční spotřebou v pásmu od 20 až 199,9 gigajoulů, kam spadá také spotřeba plynu průměrné české domácnosti (v roce 2021 byla 33 GJ; .xlsx). Podle dat Eurostatu náležela ČR v průběhu roku 2021 nejdříve čtvrtá a později dvanáctá příčka.
Jak jsme výrok ověřili?
Karel Havlíček se v minulosti několikrát odkazoval na analýzy Household Energy Price Index (HEPI), které srovnávají situaci domácností v evropských metropolích a popisují ceny energií pro nové zákazníky na začátku jednotlivých měsíců. Zveřejněné statistiky HEPI za poslední tři měsíce roku 2021 ukazují, že Praha měla v říjnu a listopadu 2021 druhé nejdražší ceny elektřiny a v prosinci 2021 se umístila na třetí příčce. V případě cen plynu byla Praha v říjnu 2021 čtrnáctá, v listopadu a prosinci 2021 se řadila na osmou příčku. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.