Ekonomické údaje Karla Havlíčka

Reálné mzdy

Reálná mzda je termín, kterým se označuje nominální mzda snížená o míru inflace. Zohledňuje se tedy, kolik zboží si lidé za vydělané peníze koupí.

První místopředseda hnutí ANO uvádí, že za poslední tři roky se reálné mzdy v Česku propadly nejvíc ze všech členských států EU, a to konkrétně o 13 %. Tím oponuje Fialovi, který ve sdílené části rozhovoru říká, že reálné mzdy opět rostou. Obě tvrzení se přitom vzájemně nevylučují – už na začátku letošního roku jsme ověřili, že se⁠⁠⁠⁠⁠⁠ reálné mzdy v roce 2024 skutečně znovu zvýšily, oproti roku 2021 ale zároveň poklesly nejvíce ze všech vyspělých zemí OECD. V Česku totiž začaly stoupat až během roku 2024, zatímco v řadě ostatních států rostly už během roku 2023.

Evropská komise vydala v prosinci 2024 zprávu o stavu pracovního trhu a vývoji mezd v roce 2024. V publikaci ovšem pouze porovnává změnu reálných mezd se stavem před pandemií covidu-19 (.pdf, str. 52). Ze srovnání vyplývá, že v Česku se reálné mzdy oproti roku 2019 propadly vzhledem k vysoké inflaci nejvíce ze všech členských států.

Porovnání ekonomik různých států zveřejňuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sleduje i růst reálných mezd. Ke dni zveřejnění Havlíčkova příspěvku publikovala pouze data týkající se roku 2023. Podle nich se reálné mzdy v rámci EU propadly oproti roku 2021 nejvíce v Estonsku a druhý nejvýraznější pokles nastal právě v Česku.

Data o vývoji reálných mezd sbírá také např. Mezinárodní organizace práce (ILO), specializovaná organizace OSN usilující o prosazování sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných pracovních práv. Ta na rozdíl od OECD vydala i data týkající se roku 2024 (.xlsx). Jak ukazuje následující graf, z dat ILO (.xlsx, list „Real wage growth“) vyplývá, že v České republice byl propad reálných mezd mezi lety 2021 a 2024 v porovnání s ostatními státy EU nejvyšší. Konkrétně poklesly o 7,6 %.

Karel Havlíček má tedy pravdu, když tvrdí, že se reálné mzdy během vlády Fialova kabinetu propadly nejvíce ve srovnání s ostatními členskými zeměmi EU. Nadsazuje ale hodnotu, o kterou mzdy poklesly.

Kumulativní inflace

Poslanec hnutí ANO dále zmiňuje, že kumulovaná inflace za poslední tři roky dosahuje v Česku 30 % a je druhá nejvyšší v EU. Přikládá k tomu i krátké video s grafem, na kterém je vidět, že za počátek měření je zvolený prosinec 2021 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy měsíc, ve kterém nastoupila Fialova vláda.

Kumulovaná, respektive kumulativní (úhrnná) inflace sleduje nárůst cen za celé vybrané období. Ukazuje tedy, o kolik celkově zdražilo zboží v porovnání se začátkem sledované doby, a zohledňuje všechny roční hodnoty inflace, což umožňuje sledovat navýšení cen v rámci několika let. Lze tedy snáze porovnat množství zboží, které si lidé mohli koupit za stejné peníze v prosinci 2021 a prosinci 2024.

V následujících odstavcích se tedy zaměříme na to, o kolik celkově procent se cenová hladina zvedla od prosince 2021. V Havlíčkově příspěvku je také uvedeno, že údaje o inflaci pochází od Eurostatu, který pro srovnání růstu cen mezi jednotlivými zeměmi EU používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP).

Podle dat Eurostatu Česko skutečně zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst cen v Evropské unii od prosince 2021. Zatímco v Maďarsku dosáhla kumulativní inflace 38,19 %, v Česku to bylo 29,73 %. Karel Havlíček tedy ve videu přiloženém k příspěvku uvádí správnou hodnotu. O něco nižší kumulativní inflace byla v Rumunsku, Estonsku a Polsku.

Ceny energií

Karel Havlíček v závěru svého příspěvku zmiňuje, že podle Eurostatu jsou v Česku nejvyšší ceny energií při přepočtu na kupní sílu a sedmé nejvyšší v absolutním srovnání. Jak ceny elektřiny, tak ceny plynu Eurostat zaznamenává pololetně, přičemž ke dni zveřejnění Havlíčkova příspěvku byla nejnovější dostupná data z prvního pololetí minulého roku.

Parita kupní sily (PPP) představuje poměr cen v národních měnách za stejné výrobky a služby v různých zemích. Pomocí ní se konkrétně vytváří umělá měnová jednotka PPS neboli standard kupní síly (PPS) vyjadřující kurz mezi dvěma měnami, při kterém si lze v obou zemích nakoupit stejné množství zboží. Ta tedy odstraňuje rozdíly v cenových hladinách jednotlivých států a lze díky ní porovnat jejich kupní sílu. Teoreticky by si tak mohli lidé za jeden PPS koupit stejné množství služeb a zboží v každé zemi EU.

Co se týče ceny elektřiny podle PPS, Česko mělo v prvním pololetí roku 2024 opravdu nejvyšší ceny elektřiny. Jeden kilowatt elektřiny včetně daní „stál“ konkrétně 0,42 PPS. Trochu odlišná situace panuje u plynu, kde měla ČR až čtvrtou nejvyšší cenu. Více zaplatili koncoví zákazníci v Nizozemsku, Portugalsku a Švédsku.

Pokud srovnáme absolutní ceny v eurech za kilowatthodinu včetně daní, nejvyšší cenu elektřiny v první polovině roku 2024 mělo Německo následované Irskem. Plyn byl nejdražší ve Švédsku, Nizozemsku a Rakousku. Česká republika měla v případě elektřiny čtvrté nejvyšší ceny, v případě plynu až desáté. Cena za plyn byla navíc nepatrně nižší než průměr EU.

Shrnutí

Poslanec a první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček ve svém příspěvku správně uvádí, že během vlády Petra Fialy se reálné mzdy v Česku propadly nejvíce ze všech členských států Evropské unie. Nadhodnotil ovšem přesné procento poklesu. Pravdivě také napsal, že ČR měla za Fialovy vlády druhou nejvyšší kumulativní inflaci v EU, a to necelých 30 %.

Nakonec Havlíček zmínil ceny energií. Podle standardu kupní síly mělo Česko v prvním pololetí roku 2024 nejdražší elektřinu ze všech členských států EU, v případě plynu šlo o čtvrté nejvyšší ceny. Ovšem co se týče absolutních cen, byla elektřina v ČR čtvrtá nejdražší a plyn až desátý, přičemž jeho cena se pohybovala mírně pod průměrem EU.

Havlíčkův tweet je tedy v některých údajích nepřesný a uvádí nadsazené číselné hodnoty. Česká republika však skutečně patří mezi evropské země, které od roku 2021 zaznamenaly nejvyšší míru inflace i nejhorší propad reálných mezd a stále patří mezi země s nejvyššími cenami energií dle parity kupní síly.