Demagog.cz

Petr Fiala
Petr Fiala (ODS)
Předseda vlády ČR
Ekonomové říkají, že zhruba z poloviny je to (inflace, pozn. Demagog.cz) způsobeno těmi mezinárodními vlivy. Ale – a to je důležité a na tom se shodují jak nezávislí ekonomové, tak třeba Česká národní banka – z poloviny je to dáno špatným hospodařením našeho státu a tím, jak hospodařila předcházející vláda.
Partie Terezie Tománkové, 2. ledna 2022
Ekonomika

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Většina ekonomů vč. ČNB přisuzuje hlavní vliv na současnou inflaci především mezinárodním faktorům. Vládní hospodaření ji podle nich také ovlivňuje, většina ekonomů ani ČNB nicméně nepřisuzuje vládě stejný podíl zodpovědnosti.

Petr Fiala hovoří o poměru mezinárodních a domácích vlivů, které se podílí na zvyšování inflace. Žádné studie, které by přesně určovaly, jak se jednotlivé složky na růstu inflace podílí, podle všeho provedeny nebyly (video, 9:02).

K mezinárodním vlivům na zdražování řadí ekonomové jako Jan Švejnar (video, 0:46) a Štěpán Jurajda (video, 8:57) například zpřetrhání dovozních řetězců, tedy zpoždění či nedostatek některých surovin. Zdražit mohou také některé vstupní suroviny, mezi ty hlavní v poslední době patřily energie, křemík, čipy nebo stavební materiály, jako je dřevo (video, 3:08). Rostly pak také náklady na lodnípozemní dopravu. Proto se tento způsob inflace nazývá inflací nabídkovou (video, 3:08), která je způsobena zvýšením cen vstupů do výroby.

Co se týče domácích vlivů, které se na této vlně rostoucí inflace podílí, můžeme zmínit například slova šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové: „Souvislost mezi inflací a dědictvím předchozí fiskální politiky je zřejmá, ostatně jsme na tento fakt opakovaně upozorňovali. Určitě nelze problém inflace smést ze stolu s tím, že jde o čistě globální dovezenou inflaci.“

O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská. Ta uvádí, že při znovuotevření ekonomiky většina restauratérů, hoteliérů a obecně poskytovatelů služeb své ceny zvýší, aby vyrovnali ztráty z období lockdownu a dostáli zvýšené odložené poptávce. Dodává také: „Tuhle poptávku ještě nafukují další faktory. Konkrétně zrušení superhrubé mzdy, zvyšování důchodů nad rámec valorizace, zrušení daně z nabytí nemovitostí a další kroky, které rozvolnily rozpočtovou kázeň natolik, že i po odeznění pandemie má ve státní kase chybět v době ekonomického boomu téměř 400 miliard korun.“ Vládní politiku nicméně Helena Horská nevidí jako hlavní příčinu inflace.

Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Podobná vyjádření jsou však výjimkami. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

ČNB pak příčinu momentální vysoké inflace spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ní „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží, jak uvádí také Helena Horská. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označilavysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů“. V závěru svého komentáře ČNB píše o „nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky“. Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň zčásti způsobuje dnešní výši inflace, již dříve upozornil guvernér ČNB Rusnok. Naopak radní ČNB Aleš Michl uvedl, že za inflaci vláda „fakt nemůže“.

Petr Fiala ve svém výroku zdůrazňuje, že ekonomové i ČNB přisuzují mezinárodním faktorům i hospodaření předešlé vlády stejnou zásluhu na stoupající inflaci. Vyjádření některých ekonomů mohou být s premiérovým výrokem v souladu, byť jde zjevně o menšinový postoj. Publikované postoje představitelů České národní banky jsou však s premiérovým tvrzením zcela v nesouladu – ČNB přisuzuje hlavní odpovědnost za růst inflace mezinárodním vlivům. Fialův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že v listopadu (.pdf) 2021 byla výše inflace v České republice pod průměrem Evropské unie, a to na hodnotě 4,8 procenta. Na závěr také uveďme, že výroky Petra Fialy o inflaci jsme ověřovali již v minulosti.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů