Nový rok, nový premiér

Petr Fiala v první letošní Partii mluvil o svém novoročním projevu, ale také o minulých a budoucích rozhodnutích jeho vlády. V naší nejnovější analýze se tak můžete dočíst, jak je to s povinným očkováním proti covidu-19 a vzteklině, komu ze státních zaměstnanců vláda přidala na platech oproti plánu Aleny Schillerové či jak nakažlivá je varianta omikron.

Ověřili jsme

Partie Terezie Tománkové ze dne 2. ledna 2022 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Petr Fiala

Předseda vlády ČR

0

Výroky

Ekonomika 8 výroků
Energetika 3 výroky
Evropská unie 7 výroků
Koronavirus 10 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 3 výroky
Sociální politika 4 výroky
Školství, věda, kultura 2 výroky
Zdravotnictví 7 výroků
Životní prostředí 3 výroky
Pravda 26 výroků
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků

Petr Fiala

Ví se, že ta nakažlivost (varianty omikron, pozn. Demagog.cz) je násobně vyšší než u varianty delta, 2,5 až 3×, ví se ale také, že pravděpodobně je nižší nebo určitě je nižší riziko těžkého průběhu.
Koronavirus
Pravda
Ačkoli jsou studie varianty omikron teprve v počátcích, nejnovější dánská studie uvádí, že omikron je 2,7 až 3,7× nakažlivější než delta. Studie zároveň říká, že hrozba hospitalizace je oproti deltě zhruba poloviční.

Na začátek uveďme, že omikron je jedna z variant korovaviru SARS-CoV-2, která se momentálně šíří ve světě. Případy nakažení touto variantou přibývají také v České republice. Omikron poprvé zaznamenali vědci v Jihoafrické republice 9. listopadu 2021. Světová zdravotnická organizace ho pojmenovala a zařadila mezi znepokojivé varianty 26. listopadu. 

Nejnovější dánská studie z přelomu roku ukazuje, že varianta omikron je 2,7 až 3,7× nakažlivější než varianta delta. Zároveň však také uvádí, že hrozba hospitalizace je v případě nakažení omikronem zhruba poloviční než u varianty delta. Podobnou tendenci, tedy vyšší nakažlivost a zároveň méně závažný průběh, potvrzují také další studie

Další studie tvrdí, že omikron je spojen s 5,4× větší hrozbou opětovné infekce, než je tomu u delty. Jiné však polemizují, jestli v tuto chvíli už můžeme mít dostatečně průkazné výsledky závažnosti.

Výzkumníci Hongkongské univerzity a Univerzity Cambridge pak své studie zaměřují na důvod, proč je varianta omikron nakažlivější a ne tolik život ohrožující. Důvodem je podle nich fakt, že virus této varianty se usazuje a množí primárně v průduškách. To způsobuje jak rychlejší šíření, tak menší zátěž plic. K infekcím v plicích a závažnějšímu průběhu tedy dochází méně často. Další studie sledující podobné téma uvádějí, že pravděpodobným důvodem vyšší infekčnosti a nižší úmrtnosti je fakt, že se virus usazuje a množí v horních cestách dýchacích (průdušky patří do dolních cest dýchacích). Profesor virologie na londýnské University College vysvětluje, že: „Výsledkem všech mutací, které omikron odlišují od předchozích variant, je, že se možná změnila jeho schopnost infikovat různé druhy buněk.“

Pro přesnost je však nutné uvést, že žádná z těchto studí zatím neprošla recenzním řízením. Většina z nich byla vydána teprve nedávno. Uveďme také, že ačkoliv studie napovídají, že onemocnění bude mírnější, laboratorní výsledky se mohou od skutečného světa výrazně lišit

Nejnovější studie nakažlivosti této nemoci nicméně uvádí čísla velmi podobná těm, která v rozhovoru uvedl Petr Fiala. Hovoří také o nižším riziku těžkého průběhu. Výrok premiéra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Ze Zeleného údělu jako nejde vystoupit. (...) žádný mechanismus vystupování z toho není.
Evropská unie
Životní prostředí
Pravda
Tzv. Zelená dohoda je soubor jednotlivých cílů, které se všechny členské státy EU zavázaly splnit. Zelená dohoda žádný „výstupní“ mechanismus neobsahuje. Ze závazků by se ČR mohla vyvázat změnou samotné Zelené dohody, s čímž by opět musely souhlasit všechny členské státy.

Petr Fiala v tomto výroku reaguje na slova Miloše Zemana, který na konci roku 2021 ve Vánočním poselství tvrdil, že by nová vláda měla ze Zelené dohody Českou republiku vyvázat. 

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství a zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Zelená dohoda je soubor cílů, které se EU zavazuje splnit do roku 2030, resp. 2050. Na ni pak navazují konkrétní kroky jako jsou např. připravovaná nařízení Evropské komise. Patří sem návrh nařízení o úpravě systému obchodování s emisními povolenkami kvůli emisím v letectví či návrh nařízení o emisních normách u aut.

Česká republika pak, nesouhlasí-li s jednotlivými kroky, může:

  1. Hlasovat proti nim v rámci Rady EU.
  2. Usilovat v Evropské radě o změnu cílů Zelené dohody.
  3. Odmítnout schválená opatření a čelit tak unijním sankcím.

Žádný z těchto kroků však negarantuje, že se Česká republika vyhne dopadům schválených opatření, resp. sankcím za jejich porušení. Zelená dohoda tedy skutečně neobsahuje žádný mechanismus „vystoupení“ a od přijatých závazků není možné jednoduše odstoupit.

Doplňme, že Evropská rada v prosinci 2020 schválila také zakomponování klimatických cílů Zelené dohody do tzv. evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.

Petr Fiala

My jsme se rozhodli masivně testovat, (...) vždycky jsme po (masivním testování, pozn. Demagog.cz) volali (...), připravili jsme testování pro prvních 14 dnů ve školách, od 17. ledna potom testování ve firmách.
Koronavirus
Zdravotnictví
Pravda
Od 3. ledna probíhá dvakrát týdně testování ve školách. Od 17. ledna společně se školami bude probíhat i testování ve firmách, a to alespoň jedenkrát týdně. V minulosti AntiCovid tým koalice SPOLU několikrát apeloval na zavedení masivního testování.

Ministerstvo zdravotnictví v mimořádném opatření ze dne 23. prosince 2021 nařídilo (.pdf, str. 2) od 3. ledna pravidelné testování žáků a zaměstnanců škol (str. 7). Během prvních dvou školních týdnů nového roku probíhá plošné testování dvakrát týdně – vždy v pondělí a ve čtvrtek. Od pondělí 17. ledna bude pak podle mimořádného opatření probíhat pouze jednou týdně – každé pondělí, případně první vyučovací den v týdnu. 

Zmíněné opatření vydalo Ministerstvo zdravotnictví již pod vedením nového ministra Vlastimila Válka, který do funkce nastoupil 17. prosince. Uveďme také, že v minulém roce probíhalo pravidelné plošné testování ve školách každý týden od druhé poloviny listopadu (.pdf, .pdf), týkalo se nicméně jen neočkovaných dětí. Nová vláda pak od 3. ledna zavedla testování i pro žáky již očkované a také pro studenty, kteří už covid-19 prodělali.

Dne 29. prosince 2021 prezentoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na tiskové konferenci po jednání vlády také záměr zavést od 17. ledna stejný režim testování i ve firmách. „Od sedmnáctého bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem,“ přiblížil tehdy chystané opatření Válek.

Doplňme, že vláda povinné testování zaměstnanců, které by mělo probíhat vždy dvakrát týdně, následně schválila 5. ledna. Zaměstnanci, kteří testování odmítnou, budou podle Válka muset buď pracovat z domu, nebo na pracovišti nosit respirátor, podobně jako neotestované děti při výuce ve školách.

Co se týče postoje k masivnímu testování, již v prosinci roku 2020 AntiCovid tým koalice SPOLU například vydal prohlášení o nutnosti zlepšení testování v sociálních službách. V únoru roku 2021 poté navrhoval zavedení možnosti plošného testování žáků a studentů pro zachování výuky. Koalice SPOLU tehdy také uvedla, že právě masivní testování je „podmínkou návratu do co nejnormálnějšího života a otevření ekonomiky, ale i volnočasových aktivit“

V neposlední řadě pak AntiCovid tým 18. listopadu apeloval na obnovení testování ve firmách a na dostatečné zásobení škol antigenními testy, aby mohlo probíhat plošné testování žáků.

Nová vláda tedy opravdu schválila testování jak ve školách, tak ve firmách. Ze stanovisek AntiCovid týmu lze navíc vyvodit dlouhodobý kladný postoj k masivnímu testování. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

My jsme vlastně hned na tom prvním jednání naší vlády, které má být slavnostní, hned v pátek, kdy jsme byli jmenovaní, tak jsme schválili nákup (...) testů.
Zdravotnictví
Koronavirus
Školství, věda, kultura
Pravda
Vláda skutečně na úvodním jednání po svém jmenování pověřila ministry příslušných resortů a předsedu Správy státních hmotných rezerv zajištěním nákupu antigenních testů.

Vláda na svém úvodním jednání v pátek 17. prosince 2021, tedy v den svého jmenování, kromě personálních záležitostí jednala také o přípravě testování žáků ve školách od 3. ledna. V tomto kontextu také vláda přijala (.pdf) usnesení, ve kterém stojí: „Vláda ukládá ministru školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s místopředsedou vlády a ministrem zdravotnictví a předsedou Správy státních hmotných rezerv zajistit nákup dalších antigenních testů určených pro testování ve školách v období ledna a února 2022.“

Doplňme, že na prvním jednání Babišovy, respektive Sobotkovy vlády se členové věnovali výhradně personálním záležitostem, případně přípravě programového prohlášení. Byť nedokážeme posoudit, zda byla tato jednání slavnostní, jiná než personální rozhodnutí na nich, na rozdíl od prvního jednání Fialovy vlády, nepadla. 

Petr Fiala

V některých zemích k tomu zkrácení (doby izolace a karantény, pozn. Demagog.cz) došlo, třeba ve Spojených státech, (...) v Německu se třeba vede velmi intenzivní debata o tom, jak ta doba má být dlouhá.
Koronavirus
Pravda
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) skutečně vydalo nová doporučení ohledně zkrácení doby izolace a karantény v USA. Reagovalo tak na zvyšující se výskyt varianty omikron. Zkrácení doby karantény zvažovalo kromě Česka také Itálie či Německo.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří nový premiér Petr Fiala mimo jiné o karanténních opatřeních ve Spojených státech amerických. V následujících odstavcích objasníme rozdíl mezi izolací a karanténou a zaměříme se na nová doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA a na debaty v Německu. Nakonec stručně shrneme aktuálně platná opatření v České republice.

Karanténa i izolace jsou nástroje, jejichž cílem je zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco karanténa slouží k oddělení osob, u nichž existuje pouze podezření na nákazu, do izolace míří ti, u kterých již byla nákaza s jistotou prokázána.

O zkrácení karantény se začalo debatovat především v souvislosti s šířením nové mutace koronaviru SARS-CoV-2 – omikron. Dostupná data z USA totiž zatím nasvědčují tomu, že se sice jedná o nakažlivější, avšak co se průběhu týče méně agresivní variantu onemocnění covid-19. Odhaduje se, že nová varianta koronaviru je v současnosti zodpovědná za 59 % případů nákazy v USA. Podle ředitelky CDC lze v USA očekávat prudký nárůst počtu lidí nakažených právě variantou omikron. Rapidní nárůst nakažených s mírnějšími příznaky vzbudil v odbornících obavy, že by tato varianta mohla rychle vyřadit velké množství pracovníků a ochromit tak některé služby.

CDC proto 27. prosince 2021 vydalo nové doporučení k délce izolace a karantény. V rámci nových doporučení by se nakažený člověk měl izolovat pět dní místo deseti. Pokud po pěti dnech nemá žádné příznaky onemocnění, může opustit izolaci, měl by nicméně alespoň pět dalších dní nosit všude roušku. „Pokud dotyčný příznaky po pěti dnech má, měl by však podle CDC zůstat doma do zlepšení zdravotního stavu a poté nosit pět dní všude roušku," uvádí ČT.

Je nicméně nutné upozornit, že nové pokyny CDC ohledně zkrácení izolace či karantény nejsou nařízením, nýbrž doporučením zaměstnavatelům a místním úřadům. V USA totiž funguje CDC spíše jako odborná instituce, která právně závazná nařízení vydává jen zřídka a většinou publikuje právě nezávazná doporučení. Státy USA ale tato doporučení často přebírají do svých předpisů, a doporučení CDC lze tedy s jistou mírou zjednodušení považovat za autoritativní rozhodnutí.

O zkrácení doby izolace či karantény mimo ČR a USA uvažuje také například Itálie či Německo. V Německu nicméně, podle slov virologa Wolfganga Preisera, hovoří v neprospěch zkrácení karantény především mezera v proočkovanosti. Očkována zde doposud nebyla přibližně pětina dospělé populace, zároveň jen velmi malá část osob z této skupiny onemocnění covid-19 prodělala.

Co se týče protiepidemických opatření, v České republice v současné době platí, že karanténa je povinná pro každého, kdo byl v rizikovém kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19. Výjimka platí pro osoby, od jejichž plného naočkování (jednodávkovou či dvoudávkovou vakcínou) uběhlo minimálně čtrnáct dní. Po dobu čtrnácti dnů se u nich však nesmí projevit žádné příznaky onemocnění. Do karantény nemusí nastoupit ani ti, kteří nemají příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech covid-19 prodělali. 

Délka karantény pak podle vládního webu covid.gov závisí na několika faktorech: 

  • „Nemáte klinické příznaky:
    1. 5. – 7. den od rizikového kontaktu absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> karanténa bude ukončena po 7 dnech od rizikového kontaktu.
    2. RT-PCR test nepodstoupíte –> karanténa bude ukončena po 14 dnech od rizikového kontaktu.
  • Máte klinické příznaky –> jste povinni absolvovat RT-PCR test co nejdříve
    1. absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se s ním na dalším postupu (stanovení diagnózy atd.).

V případě pozitivního výsledku RT-PCR testu bude nařízena izolace.“

O tom, že by se Česko mohlo připojit ke státům, které kvůli omikronu zkracují dobu izolace a karantény, mluvil v prosinci 2021 také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Domnívám se, že ta data jsou dostatečně silná na to, abychom zkrátili karanténu a dobu izolace. Je ale potřeba jasně definovat, jak to udělat, aby to bylo pro občany bezpečné.“ S návrhem souhlasila například také imunoložka a primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici na Bulovce či profesor imunologie Václav Hořejší. Naopak ředitelka Krajské hygienické stanice pro Jihočeský kraj Kvetoslava Kotrbová by nad osobami s rizikovým kontaktem volila spíše nejdelší možnou dobu dohledu.

Vláda nakonec o zkrácení doby izolace a karantény na 5 dní rozhodla 5. ledna 2022. Nová pravidla by měla začít platit od 11. ledna.

Petr Fiala

Řada těch institutů (např. proplácení testů, nemocenská, příplatky při ošetřovném, volno po očkování, pozn. Demagog.cz) tady už je a funguje. My jsme je ani nezrušili, naopak jejich platnost prodlužujeme.
Zdravotnictví
Koronavirus
Sociální politika
Pravda
Všechny zmíněné instituty, které byly přijaty již za Babišovy vlády, jsou i nadále v platnosti. Od 17. ledna se navíc rozšíří testování hrazené ze zdravotního pojištění na všechny zaměstnance.

V době jmenování vlády Petra Fialy platila řada zmíněných institutů, které vláda Andreje Babiše, případně Parlament prosadily v souvislosti s epidemií covidu-19. My se v následujících odstavcích podíváme na to, jestli jmenované instituty skutečně existovaly při nástupu Fialovy vlády a zda je vláda nezrušila či zrušit neplánuje.

Vládu Petra Fialy jmenoval prezident Zeman 17. prosince 2021. V té době bylo v platnosti mimořádné opatření (.pdf), podle kterého byly ze zdravotního pojištění propláceny PCR testy některým skupinám lidí. Jedná se o osoby mladší 18 let, rozočkované osoby, o ty, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou nechat očkovat proti onemocnění covid-19, a testy se hradí také plně naočkovaným lidem. Toto opatření je dodnes v platnosti.

Ministr zdravotnictví Válek sice 5. ledna mluvil o tom, že se zvýšil počet bezplatných PCR testů pro očkované ze 2 na 5 měsíčně, ale v mimořádném opatření (.pdf) Ministerstva zdravotnictví o testování zaměstnanců ani v jiných publikovaných opatřeních zatím taková úprava není. Nově vláda od 17. ledna zavedla také povinnost testování zaměstnanců a dalších, přičemž antigenní testy budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

5. března 2021 nabyl účinnosti zákon o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Díky tomuto zákonu přísluší všem zaměstnancům, jimž byla nařízena karanténa či izolace, kromě standardní náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku také mimořádný příspěvek ve výši 370 Kč za den. Zákon je dosud v platnosti a vláda Petra Fialy zatím nenavrhla jeho zrušení či změnu.

Ošetřovné v době epidemie covidu-19 je upraveno zákonem č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytovaní ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, který předložila ještě vláda Andreje Babiše. Pro návrh hlasovali všichni (nejen vládní) poslanci. Vznikne díky němu nárok na vyšší ošetřovné rodičům, kteří musí zůstat doma kvůli karanténě či izolaci dítěte nebo z důvodu uzavření školy. Na rozdíl od klasického ošetřovného bude toto vypláceno ve výši 80 % denního vyměřovacího základu. Zákon je dosud v platnosti a vláda Petra Fialy zatím nenavrhla jeho zrušení či změnu.

V platnosti zůstává také usnesení (.pdf) vlády Andreje Babiše z 30. července 2021 o poskytnutí dvou dní pracovního volna pro státní zaměstnance, kteří se nechají naočkovat proti covidu-19. Ani toto usnesení Fialova vláda zatím nezrušila.

Všechny zmíněné instituty tedy i po změně vlády zůstávají v platnosti. Ve veřejných vyjádřeních členů Fialovy vlády jsme navíc nenašli žádná vyjádření, která by naznačovala, že vláda plánuje některý z institutů zrušit, výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

(...) se mají všichni testovat 2× týdně v tom rozsahu tří až pěti dnů tak, jak je to v tom vládním návrhu.
Koronavirus
Zdravotnictví
Pravda
Na tiskové konferenci po jednání vlády představil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek plán vlády na testování zaměstnanců firem v intervalu jednou za tři či pět dní.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek představil na tiskové konferenci po jednání vlády záměr zavést od 17. ledna ve firmách obdobný režim testování, jaký nyní funguje ve školách.

„(…) Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem.“

Z jeho vyjádření tedy vyplývá, že vláda skutečně plánuje plošné testování zaměstnanců provádět dvakrát týdně. Projednávání tohoto mimořádného opatření bylo při jednání vlády 29. prosince přerušeno a k jeho schválení či případnému upravení by mělo, podle vyjádření ministra zdravotnictví, dojít po jednání tripartity, kterého se účastní zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů.

Petr Fiala

Víme, že se některé profesní skupiny musejí očkovat třeba proti hepatitidě, za určitých okolností proti vzteklině, je to něco, co má oporu v naší legislativě.
Koronavirus
Zdravotnictví
Evropská unie
Pravda
Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví se musí lidé vykonávající konkrétní povolání ve zdravotnických a sociálních službách očkovat proti hepatitidě B. Tato vyhláška stanovuje i povinné očkování proti vzteklině pro zaměstnance pracovišť, kde je vyšší riziko vzniku vztekliny.

Základem pro některá povinná očkování je v České republice vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, vydaná Ministerstvem zdravotnictví, která vychází ze zákona o ochraně veřejného zdraví. Ukládá povinnost nechat se očkovat proti hepatitidě B pro některé zdravotníky či zaměstnance domovů pro seniory apod. Povinné je i očkování proti vzteklině pro pracovníky pracovišť, kde je vyšší riziko vzniku vztekliny, tedy převážně laboratoří.

V rámci stejné vyhlášky bývalý ministr zdravotnictví Vojtěch zavedl i povinné očkování proti onemocnění covidem-19. To se týká zdravotníků, pracovníků sociálních služeb, vojáků a dalších profesí. Zároveň vláda Andreje Babiše zavedla povinnost tohoto očkování i pro lidi ve věku nad 60 let. Podle vyhlášky se uvedené skupiny budou muset nechat naočkovat do konce února 2022. O tom, jestli nová vláda Petra Fialy očkovací povinnost pro lidi nad 60 let zruší, jak již dříve avizoval ministr zdravotnictví Válek, se teprve rozhodne.

Petr Fiala

(...) očkování nějakých věkových skupin. Protože to neodpovídá ani definici povinného očkování tak, jak ji má Světová zdravotnická organizace, a nesplňuje to ta kritéria, řekněme, té obecné imunity.
Zdravotnictví
Koronavirus
Zavádějící
WHO se o možnosti povinného očkování věkových skupin proti covidu-19 ve svém dokumentu nezmiňuje. Kromě cíle dosažení kolektivní imunity nicméně uvádí také cíl ochrany nejzranitelnějších skupin obyvatel, jehož by očkováním starších lidí šlo dosáhnout.

Petr Fiala svým výrokem poukazuje na to, že očkovací povinnost pro lidi nad 60 let nevede u covidu-19 k dosažení obecné (kolektivní) imunity a že taková povinnost neodpovídá definici Světové zdravotnické organizace (WHO). Povinnost očkování pro věkové skupiny srovnává s povinností pro skupiny profesní a naznačuje, že jedním z rozdílů mezi těmito přístupy je právě (ne)soulad s definicí WHO.

Světová zdravotnická organizace ve svém dokumentu (.pdf, str. 1–4) z dubna 2021 uvádí, že v případě zavedení povinného očkování pro širokou veřejnost je nutné zvažovat, jestli je skutečně nezbytné pro dosažení cílů veřejného zdraví. Jako jeden z možných cílů zmiňuje dosažení kolektivní imunity vůči covidu-19. Zavedení očkovací povinnosti jen u části populace ale logicky kolektivní imunitu nemůže zajistit – ostatně i při očkování celé populace existují (audio, čas 15:20) pochybnosti o možnosti dosažení kolektivní imunity.

WHO ve svém dokumentu píše pouze o všeobecné očkovací povinnosti, povinnosti ve školách a také u zdravotníků. S možností povinného očkování věkových skupin či jiných nezdravotnických profesí vůbec nepočítá.

WHO nicméně ve zmíněném dokumentu uvádí (.pdf, str. 1) jako důvod pro zavedení povinného očkování nejen dosažení kolektivní imunity, ale také například ochranu zdravotního systému či nejvíce zranitelných skupin obyvatel. Zavedení povinného očkování pro osoby starší 60 let podle vyhlášky 466/2021 Sb. by tak mohlo pomoci k ochraně jedné z nejzranitelnějších skupin, za kterou například zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková považuje právě seniory. Ochranou nejohroženější skupiny obyvatel, tedy seniorů, ospravedlňuje povinné očkování také Společnost infekčního lékařství. Dodejme, že o zranitelnosti zmiňované věkové skupiny vypovídá také to, že 89 % zemřelých s tímto onemocněním v ČR bylo ve věku nad 65 let. 

Petr Fiala tedy správně uvádí, že povinnost očkování věkové skupiny nad 60 let neodpovídá dokumentu WHO a nedokáže zajistit dosažení kolektivní imunity. Kromě cíle kolektivní imunity ale WHO pro zavedení očkovací povinnosti stanovuje ještě další předpoklad, a to potřebu ochrany nejvíce zranitelných osob. Právě očkování nejstarší části populace by mohlo být součástí dosažení takového cíle, obdobně jako povinné očkování zdravotníků může napomoci dosažení cíle ochrany zdravotního systému. Tato další kritéria nicméně Petr Fiala ve svém výroku opomíjí, a proto jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Petr Fiala

Naprostá většina zemí v Evropě nejde cestou povinného očkování. S výjimkou Rakouska.
Koronavirus
Pravda
Většina zemí Evropy očkovací povinnost nezavedla, někde platí jen pro určité profese. Rakousko jako jediné schválilo povinné očkování proti covidu-19 pro občany nad 14 let. V Řecku, podobně jako v ČR, byla ale povinnost zavedena pro lidi nad 60 let a Itálie ji plánuje nad 50 let.

Předně uveďme, že Petr Fiala zde mluví o povinném očkování všech obyvatel či jednotlivých věkových skupin, ne například o vakcinaci některých skupin profesních.

Cestou povinného plošného očkování se jako první země v rámci Evropské unie i celé Evropy vydalo Rakousko. Tamní vláda schválila záměr zavést povinné očkování proti onemocnění covid-19 pro všechny obyvatele ve druhé polovině listopadu 2021. Jestliže tento vládní návrh schválí také rakouský parlament, ve kterém povinné očkování podporují čtyři z pěti politických stran, mělo by toto nařízení platit od 1. února 2022. Doplňme, že výjimku z této povinnosti budou mít děti do 14 let, těhotné ženy, osoby s lékařským potvrzením o nevhodnosti očkování a lidé, kteří covid-19 prodělali v uplynulých 180 dnech. Neočkovaným pak budou hrozit pokuty ve výši až 3 600 eur.

Ostatní evropské země prozatím očkovací povinnost, která by platila pro všechny obyvatele podobně jako v Rakousku, nezavedly ani například neschválily na vládní úrovni. V některých zemích nicméně o podobné možnosti probíhají diskuze. Některé evropské státy také zavedly povinnost nechat se očkovat proti covidu-19 pro příslušníky některých profesí.

Francie

Ve Francii bylo zavedeno povinné očkování proti covidu-19 pro určité profese již od září a října 2021 – jedná se především o osoby působící ve zdravotnictví, sociálních zařízeních, ale třeba také o hasiče či některé vojáky. O celé problematice informoval například iRozhlas.cz nebo Lidovky.cz.

Itálie

Italská vláda schválila zákon, podle něhož mají zdravotníci povinnost naočkovat se proti onemocnění covid-19, už v dubnu 2021. V červnu tato norma vešla v platnost. V listopadu pak italská vláda schválila dekret, který zavádí povinné očkování i pro další profese. Od 15. prosince tak tato povinnost platí také pro zaměstnance škol, vojáky či policisty. Na začátku ledna 2022 pak italská vláda schválila očkovací povinnost pro lidi nad 50 let.

Německo

Očkovací povinnost pro zdravotníky získala širokou podporu také v německém Spolkovém sněmu, návrh prošel také Spolkovou radou. Po podpisu prezidenta vyšel 11. prosince 2021 nový zákon o povinném očkování zdravotníků v německé Sbírce zákonů. Prozatím bude očkování povinné pro zdravotníky, pečovatele, zaměstnance rehabilitačních klinik či záchranáře. Alternativou očkování je podle serveru iRozhlas.cz také prodělání infekce doložené pozitivním PCR testem. Výše zmínění pracovníci musí být očkovaní či prodělat infekci covid-19 nejpozději k 15. březnu 2022. Doplňme, že v Německu také probíhají debaty o možném zavedení očkovací povinnosti pro občany starší 18 let.

Polsko

Také Polsko schválilo v prosinci 2021 očkovací povinnost pro určité profese, konkrétně pro učitele, zdravotníky, hasiče, ale také pro policisty a vojáky. Nařízení bude platit od 1. března 2022.

Řecko

V Řecku nařídila vláda povinné očkování pro zaměstnance státních i soukromých zdravotních zařízení od září 2021. Ti zdravotníci, kteří do té doby nedostali alespoň jednu dávku vakcíny, museli odejít na neplacené volno. Ještě na konci prosince 2021 tak v Řecku nemohly svou profesi vykonávat zhruba 4 tisíce neočkovaných pracovníků ve zdravotnictví. 

V reakci na zhoršující se pandemickou situaci bude také v Řecku platit od 16. ledna 2022 povinnost očkování pro všechny osoby starší 60 let. Lidé, kteří ke zmíněnému datu vakcinaci nepodstoupí ani si nezarezervují termín pro podání první dávky, budou muset každý měsíc zaplatit pokutu ve výši 100 eur. Dané nařízení schválil řecký parlament už na začátku prosince 2021.

Česká republika

V České republice vydala vláda Andreje Babiše 7. prosince 2021 vyhlášku č. 466/2021 Sb., kterou se mění stávající vyhláška o očkování proti infekčním nemocem. Tato nová vyhláška, která vešla v účinnost 11. prosince, zavádí od března roku 2022 povinné očkování pro všechny osoby starší 60 let a vybrané profese. Mezi ně patří zdravotníci, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči atd.

Je však nutné doplnit, že nová vláda Petra Fialy již 5. prosince před svým jmenováním avizovala, že danou vyhlášku ministerstva zdravotnictví o povinné vakcinaci hodlá zrušit. Konkrétně to uvedl nynější ministr práce a sociálních věcí za KDU-ČSL Marian Jurečka. Vláda podle něj ještě nevyčerpala kroky, kterými by neočkované lidi motivovala. 

Také současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek uvedl, že v upravené vyhlášce již nebude figurovat věková hranice. Finální verze vyhlášky pak bude dle jeho slov záviset na šíření varianty omikron. V případě, že by varianta omikron nijak výrazně nezměnila průběh pandemie, mělo by být podle Válka očkování zdravotníků povinné pouze na základě testu protilátek.

Na závěr tedy shrňme, že většina států Evropy očkovací povinnost pro všechny obyvatele nebo pro některé věkové skupiny skutečně nezavedla. Výjimkou je Rakousko, kde došlo na vládní úrovni ke schválení povinného očkování proti covidu-19 pro všechny občany nad 14 let. Kromě povinného očkování lidí nad 60 let v České republice, na které v rozhovoru Petr Fiala poukazuje, byla nicméně očkovací povinnost pro tuto věkovou skupinu zavedena také v Řecku. Lidé nad 50 let se pak povinně budou muset očkovat v Itálii. Vzhledem k této skutečnosti proto výrok celkově hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

Tento týden jsme sdělili veřejnosti, že od 17. ledna bude probíhat testování.
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Plán týkající se plošného testování všech zaměstnanců prezentoval ministr zdravotnictví na tiskové konferenci po jednání vlády ve středu 29. prosince 2021.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek prezentoval na tiskové konferenci po jednání vlády záměr zavést od 17. ledna ve firmách stejný režim testování, jaký aktuálně platí ve školách. „(…) Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří- až pětidenním intervalem,“ přiblížil chystané opatření Válek.

Dále ministr Válek zmínil, že testovat se budou všichni zaměstnanci s výjimkou zdravotníků a pracovníků v sociálních službách, jelikož ti se testují v jiném režimu. Konkrétní parametry chystaného plošného testování však vzejdou až z jednání tripartity

Petr Fiala

Zelený úděl je věc, která byla schválena v roce 2019, schválila ji předcházející vláda, respektive s tím souhlasil premiér Andrej Babiš.
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Tzv. Green Deal byl schválen na jednání Evropské rady, které se za Českou republiku účastnil premiér Andrej Babiš. Implementaci dohody poté podpořili zástupci všech zemí EU s výjimkou Bulharska.

Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila v prosinci 2019 Evropská komise. Tento plán byl následně v prosinci 2020 schválen Evropskou radou. Ta zároveň schválila jeho zakomponování do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér, jímž byl tehdy (tedy v prosinci 2020) Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal byl tedy skutečně přijat, jak tvrdí ve výroku Petr Fiala, se souhlasem České republiky zastoupené premiérem Andrejem Babišem. Petr Fiala se však dopustil nepřesnosti, když uvádí, že ke schválení došlo v roce 2019. Ve skutečnosti byl plán schválen v roce následujícím. Vzhledem k tomu, že nepřesnost činí pouze jeden rok a v roce 2019 byl uvedený plán již představen, hodnotíme daný výrok jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala

Je to (Zelená dohoda, pozn. Demagog.cz) nějaký rámec, který má znamenat, že v roce 2050 bude z hlediska klimatu se Evropa chovat neutrálně, respektive nebude způsobovat zhoršování klimatu.
Evropská unie
Životní prostředí
Pravda
Hlavním cílem programu Evropské komise European Green Deal, tedy Zelené dohody pro Evropu, je do roku 2050 dosáhnout emisní neutrality evropského kontinentu. Tento cíl je zakomponován v evropském právním rámci pro klima.

Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění“.

Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, o níž mluví premiér Fiala, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští“.

Doplňme, že Evropská rada tento plán schválila v prosinci 2020 a také jej zahrnula do evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně přijmout (.pdf, str. 5). Rada EU a Evropský parlament následně tento rámec odsouhlasily v červnu 2021, a v platnost tak mohl vstoupit v červenci 2021.

Petr Fiala

My jsme přijali (...) před Vánoci společně v Poslanecké sněmovně a posléze i v Senátu takovou deklaraci, usnesení, které říká, že Česká republika požaduje, aby to jádro patřilo mezi podporované zdroje.
Energetika
Pravda
Poslanecká sněmovna schválila 14. prosince 2021 Usnesení k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Toto usnesení den poté podpořil také Senát.

Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasováníUsnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

  • konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
  • oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
  • zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
  • připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
  • konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
  • konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
  • vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
  • pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD, kteří nesouhlasí s prvním bodem usnesení, týkajícím se přihlášení k závazkům obsaženým v Zelené dohodě. Usnesení Sněmovny den poté podpořil také Senát. 

Česká republika tedy opravdu apeluje na Evropskou unii, aby jadernou energetiku zařadila mezi udržitelné (tudíž podporované) zdroje. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

(...) jsme napříč politickým spektrem, myslím s výjimkou SPD a ta se přidala k některým těm bodům, takže napříč politickým spektrem jsme přijali silné politické usnesení (o tom, že ČR požaduje, aby jádro patřilo mezi podporované zdroje, pozn. Demagog.cz).
Energetika
Evropská unie
Pravda
Pro usnesení týkající se podpory jaderné energie hlasovaly všechny strany s výjimkou SPD, které se nelíbí bod souhlasící se Zelenou dohodou pro Evropu.

Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasováníUsnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

  • konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
  • oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
  • zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
  • připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
  • konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
  • konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
  • vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
  • pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD, kteří nesouhlasí s prvním bodem usnesení. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala na tomto jednání uvedl, že SPD sice podporuje využívání jaderné energetiky, nicméně nesouhlasí se závazky uvedenými v Zelené dohodě. „(…) Vyškrtněte první dva řádky, nechte tam jenom jadernou energetiku a my to velmi rádi podpoříme a budeme pro to všichni určitě hlasovat,“ dodal Fiala. 

V reakci na tento komentář navrhl poslanec Stanjura, aby se hlasovalo odděleně o prvním bodu a poté o zbytku usnesení. Při hlasování o přihlášení se k závazkům obsaženým v Zelené dohodě se proti vyslovilo 19 poslanců SPD. V hlasování o zbylých bodech usnesení došlo k naprosté shodě, pro hlasovali také zástupci SPD. Usnesení bylo nicméně následně přijato jako celek a den poté ho podpořil také Senát.

Napříč stranami tedy opravdu došlo ke shodě ohledně apelu na EU ve věci zařazení jaderné energetiky mezi podporované zdroje. S těmito body souhlasila také SPD, jejíž zástupci se vyjádřili zamítavě pouze k bodu ohledně závazků obsažených v Green Dealu. 

Petr Fiala

A já jsem už jako předseda vlády, myslím, 22. prosince poslal předsedkyni Evropské komise dopis za Českou republiku, kde říkám: naše vláda považuje jádro za nesmírně důležité, prosím vás, abyste to zohlednili při rozhodování, a zde přikládám rozhodnutí našeho Parlamentu, které ukazuje, že napříč politickým spektrem toto Česká republika chce.
Evropská unie
Energetika
Pravda
Zastoupení Evropské komise v ČR nám potvrdilo, že předsedkyně Evropské komise obdržela od českého premiéra dopis, v němž je vyjádřen kladný vztah české vlády k jaderné energetice.

Dopis zmiňovaný Petrem Fialou se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích najít, obrátili jsme se proto na Zastoupení Evropské komise v ČR s dotazem, zda předsedkyně Evropské komise obdržela od premiéra Petra Fialy dopis s žádostí, o které mluví Fiala.

Vedoucí tiskového oddělení Zastoupení Magdaléna Frouzová nám potvrdila, že předsedkyně Evropské komise Von Der Leyenová dostala dopis od Fialy: „Ano, můžeme potvrdit, že předsedkyně Komise obdržela dopis od českého premiéra, ve kterém formuluje pozici české vlády podporující včlenění plynu a jaderné energie do taxonomie EU, v plném souladu s rezolucí přijatou oběma komorami českého parlamentu 15.12.2021.“

Petr Fiala se ve výroku zmiňuje také o usnesení českého Parlamentu. Dne 14. prosince 2021 došlo v Poslanecké sněmovně k hlasováníUsnesení PS k nezbytné úloze jaderné energetiky v dekarbonizaci ekonomiky. Jedná se o usnesení, podle kterého Poslanecká sněmovna:

  • konstatuje, že se Česká republika přihlásila k závazkům obsaženým v Pařížské dohodě i v Zelené dohodě pro Evropu,
  • oceňuje, že EU uznává právo členských států svobodně si vybrat složení energetického mixu,
  • zdůrazňuje, že Česká republika vzhledem ke svým geografickým podmínkám není schopna splnit závazky bez využití jaderné energie,
  • připomíná, že důležitou roli jaderné energetiky potvrdila i předsedkyně Evropské komise,
  • konstatuje proto, že jaderná energetika musí být plnohodnotně uznána jako součást řešení při dekarbonizaci ekonomiky. Nelze ji posuzovat jen jako „přechodovou“ kategorii, ale jako nástroj, který nízkouhlíkovou transformaci hospodaření „umožňuje“ a činí ji dlouhodobě ekonomicky a sociálně udržitelnou. Kritéria její udržitelnosti nízkouhlíkové transformace hospodaření mají být technologicky neutrální a nesmí rozlišovat ani podle generací jaderných zařízení, ani podle technologie reaktorů,
  • konstatuje také, že ČR hodlá ve svém mixu dočasně využívat zemní plyn,
  • vyzývá EU, aby zahrnula plyn jako přechodný zdroj a jadernou energetiku jako udržitelný zdroj,
  • pověřuje Andreje Babiše, předsedu vlády v demisi, aby toto stanovisko přednesl Evropské radě na jejím zasedání 15. prosince 2021.

Pro tento návrh se vyslovila většina poslanců s výjimkou zástupců SPD. Usnesení Sněmovny podpořil den poté také Senát.

Petr Fiala

No, například některé návrhy se dají zablokovat dvěma poslaneckými kluby tak, aby je nešlo projednávat ve zrychleném režimu.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Podle § 90 odstavce 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je skutečně možné, aby 2 poslanecké kluby či 50 poslanců vznesly námitku proti projednávání návrhu zákona ve zrychleném režimu. Pokud se tak stane, nelze návrh projednat zrychleně.

V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří Petr Fiala také o návrhu (.pdf) na zmrazení platů ústavních činitelů. Premiér přitom s tímto návrhem souhlasí, avšak označuje za špatné znění původního návrhu, který 27. října 2021 senát zamítl.

Nová vláda chystá (video, čas 26:59) vlastní znění novely, které má podle premiérových slov být „odpovědnější a rozumnější“. Návrh by pak měl ve zrychleném řízení vejít v platnost již 1. února s tím, že se bude týkat zmrazení platů ústavních činitelů na úrovni minulého roku. 

Premiér pak ve svém výroku upozorňuje na možnost, že některé poslanecké kluby (jako například kluby SPDANO) by tento zrychlený legislativní proces mohly blokovat. V takovém případě by pak mohlo dojít na slova bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, která uvedla, že by při schvalování návrhu v klasickém legislativním procesu mohlo dojít k zmrazení platů ústavních činitelů s účinností až od 1. července 2022. 

Pravidla jednání Poslanecké sněmovny určuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj může navrhovatel zákona Sněmovně navrhnout, aby návrh přijala již v prvním čtení. Takto předložený návrh musí zároveň obsahovat odůvodnění v důvodové zprávě. Návrh však nelze ve zrychleném režimu projednat v případě, kdy je proti návrhu před ukončením obecné rozpravy vznesena námitka, kterou mohou vznést dva poslanecké kluby nebo 50 poslanců. 

Zákon lze také projednat zrychleně, pokud vyhlásí předseda Poslanecké sněmovny stav legislativní nouze. V takovém případě sice nelze projednávání zablokovat vznesením námitky 2 poslaneckými kluby nebo 50 poslanci, ale takový stav lze vyhlásit, jen pokud jsou „zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“

Neprojednání zákona, který by zmrazoval platy ústavních činitelů, zjevně nemůže zásadně ohrozit práva, svobody ani bezpečnost občanů. Jeho zrychlené projednání tudíž opravdu mohou zablokovat dva poslanecké kluby, a výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

To zmrazení (navržené u platů ústavních činitelů, pozn. Demagog.cz) bylo na 5 let a ono, já tady nechci se pouštět do detailů, ale tam je nějaký automat, který to automaticky navyšuje, tzn. i když to zmrazíte, tak pak dojde ke skokovému navýšení.
Poslanecká sněmovna
Pravda
Platy ústavních činitelů se vypočítávají automaticky, a to na základě průměrné mzdy. Po konci platnosti zákona o zmrazení platů by tak skutečně došlo ke skokovému nárůstu – v případě, že se v následujících letech průměrná mzda nebude snižovat.

Na úvod dejme tento výrok do kontextu. Premiér Fiala hovoří o návrhu zákona předcházející vlády, který měl zmrazit platy politiků v nadcházejících 5 letech (.pdf, str. 1). Těsně před volbami, 5. října 2021, schválila tuto novelu zákona o platech představitelů státní moci Poslanecká sněmovna. Všichni přítomní poslanci tehdy hlasovali pro, pouze jeden se zdržel. Senát však s návrhem nesouhlasil a při projednávání jej 27. října zamítl. Konkrétně proti němu v horní komoře hlasovalo 57 z 68 přítomných senátorů.

K dalšímu schvalování návrhu novely již poté nedošlo, protože v té době skončilo volební období tehdejší Sněmovny. Ta se tak nemohla znovu sejít a Senát případně přehlasovat.

Uveďme, že platy ústavních činitelů se každý rok podle zákona počítají automaticky. Jejich výše se přitom odvíjí od tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné hrubé mzdy za předminulý rok, u soudců dokonce 3násobku. Pokud by tedy došlo ke zmrazení platů politiků až do konce roku 2026, jak předpokládala výše zmiňovaná novela (.pdf, str. 1), závisela by následující rok výše těchto platů na průměrné mzdě z roku 2025. Pokud by se tedy průměrná mzda v roce 2025 oproti roku 2020 zvýšila, došlo by skutečně ke „skokovému“ navýšení.

Bývalý premiér Andrej Babiš pak stejnou novelu (.pdf, str. 1) předložil i v novém volebním období. Současný kabinet Petra Fialy ji ale odmítl podpořit (.pdf). Ve svém nesouhlasném stanovisku nová vláda poukazuje například na to, že předložený návrh neřeší, jak se navýší platy v roce 2027, a zmiňuje mimo jiné právě skokové navýšení platů po roce 2026: „V důsledku růstu průměrné mzdy by tak pravděpodobně došlo ke skokovému navýšení platové základny představitelů státní moci, a to zřejmě nesrovnatelně vyššímu, než k jakému dojde od roku 2022 podle stávající právní úpravy.“ (.pdf, str. 2)

Petr Fiala

Já jsem rád, že jsme mohli učitelům navýšit mzdy o 2 %, (...) my chceme, aby učitelé měli to, co jsme taky slíbili, těch 130 % průměrné mzdy.
Ekonomika
Školství, věda, kultura
Sociální politika
Rozpočet 2022
Pravda
Nová vláda vydala 29. prosince 2021 nařízení, kterým od ledna 2022 došlo ke zvýšení platových tarifů pedagogických pracovníků o 2 %. Zachovat výši průměrných platů pedagogů nad hranicí 130 % průměrné mzdy slíbila vládní pětikoalice v rámci své koaliční smlouvy.

Předně uveďme, že ověřujeme pouze faktické části výroku, tedy zda vláda Petra Fialy skutečně navýšila platy učitelů o 2 % a zda zástupci vlády v minulosti slíbili, že se průměrné platy učitelů budou pohybovat nad hranicí 130 % průměrné mzdy.

Zmiňované zvýšení platů pedagogů o 2 % oznámila vláda Petra Fialy na tiskové konferenci po jednání vlády 29. prosince 2021. V tento den vláda také vydala nařízení, jehož prostřednictvím změnila kromě jiného i platové tabulky pro pedagogické pracovníky. Oproti původním hodnotám se tak všechny platové tarify pedagogických pracovníků – ve všech platových stupních i platových třídách – zvedly právě o 2 %.

Co se týče druhé části výroku, vláda Petra Fialy skutečně v minulosti slíbila, že platy pedagogických pracovníků udrží „minimálně na úrovni 130 % průměrné mzdy“. Uvádí to například koaliční smlouva koalic SPOLU a PirSTAN z listopadu 2021 (.pdf, str. 29). ODS také například v červnu 2021 podpořila návrh zákona, podle něhož měly být platy pedagogů vázány právě na 130 % průměrné mzdy. Ke schválení zákona ve Sněmovně však nakonec nedošlo.

Jelikož tedy vládní pětikoalice opravdu navýšila platy učitelů o 2 % a dříve slíbila udržet tyto platy nad 130 % průměrné mzdy, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro zajímavost ještě doplňme, že podle našich dřívějších zjištění měl v roce 2021 průměrný plat učitelů odpovídat zhruba 48,2 tis. Kč, v případě všech pedagogických pracovníků pak cca 45,5 tis. Kč. Pokud bychom tedy pracovali s nárůstem o 2 %, měl by v roce 2022 průměrný plat učitelů činit zhruba 49,2 tis. Kč a průměrný plat pedagogických pracovníků 46,4 tis. Kč. Jestliže vezmeme v úvahu, že podle posledních informací ČSÚ je průměrná mzda v České republice 37 499 Kč, odpovídaly by odhadované platy učitelů po uvedeném 2% navýšení 131,1 % průměrné mzdy, průměrné platy všech pedagogů pak 123,8 % průměrné mzdy.

Petr Fiala

Vždyť i v loňském roce, když máme informace poslední z konce listopadu, ten deficit je nějakých 400 miliard.
Rozpočet 2021
Ekonomika
Pravda
Podle informací publikovaných Ministerstvem financí 1. prosince 2021 byl schodek státního rozpočtu za prvních 11 měsíců loňského roku 401,5 mld. korun.

Poslední aktuální informace o státním rozpočtu dostupné v době rozhovoru zveřejnilo Ministerstvo financí 1. prosince 2021. Podle těchto dat činil schodek státního rozpočtu v období od ledna do konce listopadu 2021 401,5 mld. Kč. Jednalo se tak o nejvyšší hodnotu od vzniku České republiky.

Doplňme, že podle informací zveřejněných Ministerstvem financí 6. ledna 2022 odpovídá výše schodku státního rozpočtu za celý rok 2021 hodnotě 419,7 mld. Kč.

Petr Fiala

Mimochodem bylo to ve vaší televizi v předvolební debatě, kdy já jsem použil poprvé termín Babišova drahota. Andrej Babiš mně řekl na to, a to se dá dohledat: to tady strašíte, pane předsedo, inflace bude maximálně 3 %.
Ekonomika
Nepravda
Petr Fiala skutečně použil výraz "Babišova drahota" během předvolební debaty na CNN Prima NEWS. Andrej Babiš ale neřekl nic o tom, že by inflace v budoucnu měla být maximálně 3 %, a to ani v jiných jeho veřejných vystoupeních.

Termín Babišova drahota Petr Fiala skutečně použil (video, 54:53) v předvolební debatě Česko hledá premiéra na stanici CNN Prima NEWS. Ta proběhla 26. září 2021. Tímto termínem označil období vlády Andreje Babiše, které bylo, podle současného premiéra, obdobím zdražování, zvyšování státního dluhu a neefektivní komunikace s EU. Zároveň jsme v žádných Fialových vystoupeních nedohledali, že by nynější premiér spojení Babišova drahota použil již předtím.

Tehdejší reakce Andreje Babiše však popisu Petra Fialy neodpovídá. V debatě totiž následně Andrej Babiš na slova předsedy ODS nereagoval, o 3% inflaci ale mluvil v jiných momentech.

Předseda hnutí ANO v různých předvolebních debatách několikrát zmínil inflaci okolo 3 %. Nicméně vždy v úplně jiném významu, než tvrdí současný premiér. Uveďme třeba předvolební debatu na CNN Prima NEWS z 3. října. Andrej Babiš v ní sice mluvil (video, čas 18:57) o inflaci v hodnotě 3,1 %, nicméně interpretoval ji pouze jako údaj z Eurostatu o jejím současném stavu. Zároveň zmínil, že průměr v EU činí 3,2 %, což je nepatrně vyšší číslo. Stejnými statistikami argumentoval v předvolební debatě na Nově (video, čas 35:41), v Blesku (video, 46:15) nebo Deníku (video 7. Debata, čas 9:50). Vždy však čísla uváděl jako aktuální stav inflace v České republice. Doplňme, že tyto údaje skutečně vychází (.pdf) z oficiálních dat Eurostatu.

Babišovy predikce

Kromě stavu inflace v Česku ale Andrej Babiš před sněmovními volbami mluvil i o její budoucí výši. Například přímo v té samé debatě o které mluví Petr Fiala, ale o něco dříve, řekl (video, čas 44:14): „No a samozřejmě si myslíme, že ta inflace bude klesat, protože už dnes jsou signály, (…)“. Babiš tedy sice zmínil, že inflace bude klesat, o 3% hranici ale nic nezaznělo. Z výroku navíc není úplně zřejmé, od kdy by k poklesu cen mělo dojít. Pro kontext dodejme, že v té době měla veřejnost k dispozici údaje o inflaci za měsíc srpen. Český statistický úřad ji tehdy vypočítal na 4,1 %.

Bývalý premiér předvídal vývoj cen i 16. září, tedy předtím, než Petr Fiala poprvé použil výraz Babišova drahota. „A všechny výhledy jsou takové, že ta inflace půjde dolů,“ řekl Andrej Babiš na interpelacích ve Sněmovně. „Já říkám, že predikce jsou, že to bude klesat, bude to klesat,“ dodal o trochu později. Na poslední schůzi poslanců v minulém volebním období pak ve svém projevu zmínil toto téma znovu. „Ale dobrá zpráva je to, že jde o přechodný stav a že to podle ekonomů odezní,“ řekl tehdy na plénu Sněmovny o inflaci. Andrej Babiš ale pokles cen nekonkretizoval a nemluvil tedy o maximálně 3% inflaci.

Ačkoliv Petr Fiala použil během debaty na Primě spojení Babišova drahota, hodnotíme výrok jako nepravdivý. O tom, že by měla inflace činit maximálně 3 %, totiž Babiš před volbami do Poslanecké sněmovny veřejně nemluvil. I tak jsme se 6. ledna 2022 obrátili na tiskové oddělení Úřadu vlády a ODS s dotazem, kde měl tato slova Andrej Babiš pronést. Doposud jsme odpověď neobdrželi.

Petr Fiala

Inflace je 6 % (v listopadu 2021, pozn. Demagog.cz).
Ekonomika
Pravda
Inflace v listopadu 2021 činila 6 %.

Petr Fiala hovoří o tom, že se ceny během dvou měsíců od údajné zářijové predikce Andreje Babiše zvýšily na 6 %. Podíváme se tedy na stav inflace v listopadu 2021.

Podle údajů Českého statistického úřadu v období listopadu 2021 skutečně inflace zrychlila svůj meziroční růst na 6 %. Tento růst znamenal navýšení o 0,2 procentního bodu oproti říjnu 2021.

Petr Fiala

Já bych tady připomenul výroky paní bývalé ministryně financí Schillerové z jara loňského roku, kdy říkala, že cesta ke konsolidaci rozpočtu je mimo jiné v tom, že se nebudou valorizovat, nebudou zvyšovat platy zaměstnanců ve státním sektoru. A že se zvýší jenom platy učitelů, hasičů, policistů a tak dál. A přesně to jsme udělali.
Rozpočet 2022
Nepravda
Bývalá ministryně Schillerová na jaře avizovala, že plánuje ušetřit na platech státních zaměstnanců s výjimkou zdravotníků, učitelů a pracovníků sociálních služeb. Hasičům a policistům platy zvyšovat neplánovala. Vláda premiéra Fialy zvýšila platy i hasičům, policistům a vojákům.

Alena Schillerová na jaře roku 2021 mluvila o zmrazení platů státních zaměstnanců. Platy se podle bývalé ministryně financí měly v rámci konsolidace veřejných financí zvýšit pouze učitelům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. V dubnu sice několikrát uvedla, že nechce snižovat platy hasičů a policistů, o navyšování jejich platů však nemluvila.

Doplňme také, že v červnu 2021 schválila vláda Andreje Babiše návrh státního rozpočtu, který počítal s tím, že se zmrazení platů bude týkat nejen úředníků, ale právě i policistů, hasičů nebo vojáků. Jedinou výjimkou měly být platy učitelů. Alena Schillerová k tomu tehdy uvedla, že si vláda kvůli vysokému schodku státního rozpočtu nemůže zvyšování platů státních zaměstnanců dovolit.

Proti zmrazení platů policistů a hasičů se dlouhodobě vymezoval tehdejší ministr vnitra Hamáček, který naopak navrhoval růst platů u těchto skupin o 3,5 %.

Bývalá ministryně Schillerová ale v září 2021 nakonec otočila a souhlasila se zvýšením platů všech státních zaměstnanců včetně hasičů a policistů, i když se nadále vedly debaty ohledně míry navýšení. ČSSD se vymezovala proti procentnímu navýšení a navrhovala pevnou peněžní částku. Vláda Andreje Babiše nakonec v polovině listopadu schválila plošné navýšení platů státních zaměstnanců o více než tisíc korun, a to od ledna 2022.

Vláda Petra Fialy schválila 29. prosince 2021 zvýšení platů jen některým státním zaměstnancům. Nová vláda již dříve avizovala, že s plošným navýšením nesouhlasí. Platy pracovníků v sociálních službách tak mají od ledna 2022 stoupnout o 700 korun, platy zdravotníků o 6 % a pedagogů o 2 %. Vláda také schválila růst platů vojáků, hasičů a policistů o 700 korun. Platy státních úředníků na ministerstvech a na dalších úřadech se vláda Petra Fialy rozhodla od ledna zmrazit.

Alena Schillerová na jaře minulého roku veřejně prohlašovala, že chce v rámci konsolidace ušetřit na platech státních zaměstnanců. Platy chtěla navýšit pouze učitelům, zdravotníkům a pracovníkům v sociálních službách. V září pak navrhovala platy zvýšit úplně všem státním zaměstnancům. Ani jeden postoj nicméně neodpovídá kroku Fialovy vlády. Ta přistoupila k navýšení u více skupin zaměstnanců, než navrhovala Alena Schillerová na jaře, zároveň ale nový kabinet zvýšil platy méně, než plánovala tehdejší ministryně v září. 

Petr Fiala tak nesprávně uvádí, že jeho vláda udělala přesně to, co Alena Schillerová navrhovala. Premiér navíc poukazuje na údajné pokrytectví bývalé ministryně tím, že upozorňuje na její relativně restriktivní postoj z jara, ale už opomíjí její rozpočtově uvolněnější pozici ze září 2021.

Petr Fiala

To (nenavýšení platů u všech státních zaměstnanců, pozn. Demagog.cz), co jsme teď udělali, (...) znamená mimo jiné nějakou úsporu více než sedmi miliard korun.
Sociální politika
Ekonomika
Pravda
Navýšení platů pouze některých státních zaměstnanců, ke kterému přistoupila Fialova vláda, vyjde veřejné rozpočty o přibližně 7,8 mld. Kč levněji než původní záměr Babišovy vlády přidat všem zaměstnancům.

Podle premiéra Fialy se podařilo ušetřit více než 7 miliard tím, že vláda od nového roku nezvýšila platy plošně všem státním zaměstnancům, nýbrž pouze některým profesím. Plošné navýšení původně plánoval Babišův kabinet, nová vláda ale na konci roku 2021 rozhodla o tom, že se platy zvýší pouze zdravotníkům, učitelům, policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách.

V tiskové zprávě Ministerstva práce a sociálních věcí se píše (.pdf), že „valorizace platových tarifů si vyžádá dodatečné náklady ve výši cca 2,49 mld. Kč ze státního rozpočtu, cca 0,57 mld. Kč z rozpočtů územních samosprávných celků a cca 2,46 mld. Kč z rozpočtů zdravotních pojišťoven, což oproti nákladům předchozí vládou schválené valorizace znamená úsporu cca 4,76 mld. Kč ze státního rozpočtu, cca 2,28 mld. Kč z rozpočtů územních samosprávných celků a cca 0,5 mld. Kč z rozpočtů zdravotních pojišťoven“.

Další úsporu oproti plánu Babišovy vlády pak představuje nižší navýšení platů vojáků, policistů a hasičů. Ti dostanou v roce 2022 přidáno o 700 Kč oproti plánovaným 1 000 Kč. Úspora 300 Kč na hlavu pak při celkovém počtu více než 25 tisíc (.xls) vojáků, přibližně 10 tisíc (.pdf, str. 50) hasičů a cca 40 tisíc policistů pak představuje dalších přibližně 270 milionů Kč za rok.

Po sečtení výše uvedených plánovaných úspor dojdeme k přibližné hodnotě 7,81 mld. Kč.

Petr Fiala

A já jsem řekl, že ten cíl je, aby ten deficit nepřekročil 300 miliard korun.
Rozpočet 2022
Pravda
O tom, že by deficit státního rozpočtu pro rok 2022 neměl přesáhnout 300 miliard korun, mluvil Petr Fiala například v říjnu a listopadu loňského roku.

Pro kontext nejdříve uveďme, že se Česká republika od 1. ledna tohoto roku nacházírozpočtovém provizoriu. Předcházející vláda Andreje Babiše sice návrh státního rozpočtu na rok 2022 předložila ve Sněmovně v listopadu 2021, nová vláda Petra Fialy jej však chce změnit. Předložený rozpočet totiž počítal se schodkem 377 miliard Kč (.pdf, str. 1), s čímž současný kabinet nesouhlasí. Chce jej snížit na maximálně 300 miliard Kč.

Tento záměr potvrzují také například slova Petra Fialy ze 17. října 2021 v pořadu Otázky Václava Moravce. Tehdy nynější premiér mluvil (video, čas 27:26) o tom, že by bylo možné v plánovaném rozpočtu na rok 2022 najít úspory ve výši asi 82 miliard Kč. Na dotaz, zda chce snížit rozpočtový schodek pod 300 miliard, tehdy Petr Fiala jasně odpověděl (video, čas 28:49): „To bychom určitě měli.“ 

V listopadu pak tento cíl zmiňoval i ministr financí Zbyněk Stanjura a Petr Fiala jej zopakoval i na svém twitterovém účtu:

 

Petr Fiala

Ekonomové říkají, že zhruba z poloviny je to (inflace, pozn. Demagog.cz) způsobeno těmi mezinárodními vlivy. Ale – a to je důležité a na tom se shodují jak nezávislí ekonomové, tak třeba Česká národní banka – z poloviny je to dáno špatným hospodařením našeho státu a tím, jak hospodařila předcházející vláda.
Ekonomika
Nepravda
Většina ekonomů vč. ČNB přisuzuje hlavní vliv na současnou inflaci především mezinárodním faktorům. Vládní hospodaření ji podle nich také ovlivňuje, většina ekonomů ani ČNB nicméně nepřisuzuje vládě stejný podíl zodpovědnosti.

Petr Fiala hovoří o poměru mezinárodních a domácích vlivů, které se podílí na zvyšování inflace. Žádné studie, které by přesně určovaly, jak se jednotlivé složky na růstu inflace podílí, podle všeho provedeny nebyly (video, 9:02).

K mezinárodním vlivům na zdražování řadí ekonomové jako Jan Švejnar (video, 0:46) a Štěpán Jurajda (video, 8:57) například zpřetrhání dovozních řetězců, tedy zpoždění či nedostatek některých surovin. Zdražit mohou také některé vstupní suroviny, mezi ty hlavní v poslední době patřily energie, křemík, čipy nebo stavební materiály, jako je dřevo (video, 3:08). Rostly pak také náklady na lodnípozemní dopravu. Proto se tento způsob inflace nazývá inflací nabídkovou (video, 3:08), která je způsobena zvýšením cen vstupů do výroby.

Co se týče domácích vlivů, které se na této vlně rostoucí inflace podílí, můžeme zmínit například slova šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové: „Souvislost mezi inflací a dědictvím předchozí fiskální politiky je zřejmá, ostatně jsme na tento fakt opakovaně upozorňovali. Určitě nelze problém inflace smést ze stolu s tím, že jde o čistě globální dovezenou inflaci.“

O vlivu vlády na zdražování mluví například ekonomka Helena Horská. Ta uvádí, že při znovuotevření ekonomiky většina restauratérů, hoteliérů a obecně poskytovatelů služeb své ceny zvýší, aby vyrovnali ztráty z období lockdownu a dostáli zvýšené odložené poptávce. Dodává také: „Tuhle poptávku ještě nafukují další faktory. Konkrétně zrušení superhrubé mzdy, zvyšování důchodů nad rámec valorizace, zrušení daně z nabytí nemovitostí a další kroky, které rozvolnily rozpočtovou kázeň natolik, že i po odeznění pandemie má ve státní kase chybět v době ekonomického boomu téměř 400 miliard korun.“ Vládní politiku nicméně Helena Horská nevidí jako hlavní příčinu inflace.

Výlučně vládních vlivů se pak týká krátká citace Petra Kříže v deníku E15, který mezi příčiny řadí vysoké schodky státního rozpočtu nebo růst důchodů. Podobná vyjádření jsou však výjimkami. Dle zbytku článku a ostatních zde citovaných ekonomů však vládní politika není hlavním viníkem současné inflace. 

ČNB pak příčinu momentální vysoké inflace spatřuje jinde, než ve „špatném hospodaření státu“. Jednou z hlavních příčin je podle ní „vzedmutí spotřebitelské poptávky po odbourání protiepidemických opatření“, které vede k prudkému zdražování v sektoru služeb, přičemž se zároveň zrychlil i růst cen zboží, jak uvádí také Helena Horská. K tomuto efektu však dle ČNB dochází i v ostatních státech. Za další výraznou příčinu inflace ČNB označilavysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě daný výpadky v dodavatelských řetězcích, k němuž se přidává výrazné zdražování mnoha surovin a materiálů“. V závěru svého komentáře ČNB píše o „nečekaně silných a plošných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky“. Na to, že rozpočtová politika vlády alespoň zčásti způsobuje dnešní výši inflace, již dříve upozornil guvernér ČNB Rusnok. Naopak radní ČNB Aleš Michl uvedl, že za inflaci vláda „fakt nemůže“.

Petr Fiala ve svém výroku zdůrazňuje, že ekonomové i ČNB přisuzují mezinárodním faktorům i hospodaření předešlé vlády stejnou zásluhu na stoupající inflaci. Vyjádření některých ekonomů mohou být s premiérovým výrokem v souladu, byť jde zjevně o menšinový postoj. Publikované postoje představitelů České národní banky jsou však s premiérovým tvrzením zcela v nesouladu – ČNB přisuzuje hlavní odpovědnost za růst inflace mezinárodním vlivům. Fialův výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že v listopadu (.pdf) 2021 byla výše inflace v České republice pod průměrem Evropské unie, a to na hodnotě 4,8 procenta. Na závěr také uveďme, že výroky Petra Fialy o inflaci jsme ověřovali již v minulosti.

Petr Fiala

Sleva na poplatníka se bude letos automaticky zvyšovat. Bude se zvyšovat, protože tak to bylo legislativně rozhodnuto v minulém roce. (...) Takže je tu už schválený nástroj, my jsme se na tom schválení podíleli.
Ekonomika
Pravda
Daňový balíček, který byl schválen 22. prosince 2020, počítá se zvýšením základní slevy na poplatníka v roce 2022 o 3 000 Kč na finálních 30 840 Kč. Pro tento návrh hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD.

22. prosince 2020 schválil Parlament daňový balíček, jehož prostřednictvím došlo kromě jiného také ke zvýšení základní slevy na poplatníka v následujících dvou letech. V roce 2021 tak základní sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob stoupla o 3 000 Kč na 27 840 Kč. Součástí schváleného návrhu bylo také zvýšení slevy o další 3 000 Kč na konečných 30 840 Kč v roce 2022

Pro tento balíček jako celek hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro byli poslanci hnutí ANO, ODS a SPD. Proti byli především poslanci vládní ČSSD a Pirátů. Návrh nepodpořily ani TOP 09 či hnutí STAN.

Pro úplnost doplňme, že Poslanecká sněmovna původně v listopadu 2020 odsouhlasila návrh, který počítal se zvýšením slevy na 34 125 Kč, a to už v roce 2021. Poslanci ODS tehdy hlasovali pro pozměňovací návrh (.pdf) pirátského poslance Ferjenčíka, který právě zvýšení slevy na poplatníka navrhl, a následně i pro balíček jako celek. Senát však s touto verzí nesouhlasil a dolní komoře ji vrátil s pozměňovacími návrhy, které obsahovaly právě postupný nárůst o 3 000 Kč na zmiňovaných 30 840 Kč. Po odsouhlasení těchto změn Sněmovnou byl daňový balíček 31. prosince 2020 vyhlášen ve Sbírce zákonů.

Petr Fiala

A mimochodem ta sleva na poplatníka pomáhá nejvíc těm, co mají nízké příjmy.
Ekonomika
Sociální politika
Pravda
Plošné zvýšení slevy na poplatníka o stejnou částku pocítí více nízkopříjmoví poplatníci. Tato částka pro ně totiž představuje větší procento jejich příjmu než pro lidi s vyššími příjmy.

Sleva na poplatníka je základní daňová sleva, kterou může uplatnit každý poplatník daně z příjmů, tedy každá osoba, která má vlastní zdanitelné příjmy. Týká se tedy nejen všech zaměstnanců, ale také OSVČ nebo lidí pracujících na dohodu. Zaměstnanci běžně uplatňují slevu na poplatníka měsíčně, díky čemuž je jim vyplácena vyšší čistá mzda.

V roce 2020 činila výše této slevy 24 840 Kč, o rok později došlo k jejímu zvýšení na částku 27 840 Kč. Od roku 2022 je sleva na poplatníka nastavena na 30 840 Kč, tedy o další 3 000 Kč více než v předchozím roce. Toto plošné zvýšení znamená, že každý poplatník daně získá každý rok navíc 3 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se nejedná o procentuální částku, nýbrž o částku stejnou pro všechny, dá se říci, že zvýšení slevy na poplatníka více pomáhá osobám s nízkými příjmy. Částka 3 000 Kč pro ně totiž představuje větší procentuální podíl příjmů než pro vysokopříjmové poplatníky. 

Sociolog Daniel Prokop k tomu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus zmiňuje (video, čas 11:19), že zvýšení slevy na poplatníka by mohlo pomoci také chudším regionům. „Ta daňová progrese, kterou my v čase ztrácíme tím, že rostou mzdy a ta sleva na poplatníka, kterou každý dostane zpátky, stagnuje, tak my ztrácíme tu daňovou progresi, a to dál poškozuje ty chudé regiony, protože jim se samozřejmě vyplatí, aby byla nějaká velká sleva na poplatníka, aby z těch relativně nižších mezd platili méně a aby se danilo někde jinde,“ upřesňuje Prokop.

Je však nutné upozornit také na to, že ačkoliv je vyšší sleva obecně výhodnější pro lidi s nižšími příjmy, všem lidem s nízkými příjmy nepomůže. Pokud je například příjem tak nízký, že daň nedosahuje výše slevy na poplatníka, případně v součtu s dalšími slevami, takový poplatník neplatí žádnou daň a zvýšení slevy na něj nemá (.pdf, str. 2) žádný efekt.

Na závěr tedy shrňme, že plošné zvýšení slevy na poplatníka o stejnou částku, tedy 3 000 Kč, má u nízkopříjmových zaměstnanců relativně výraznější efekt, jelikož tato částka pro ně představuje vyšší procentuální podíl mzdy než pro vysokopříjmové poplatníky. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala

Pan ministr vnitra Rakušan dřív, než se stal ministrem vnitra, tak už měl na stole výpověď pana policejního prezidenta.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Policejní prezident Jan Švejdar oznámil rezignaci na svůj post 16. prosince 2021, ovšem Vít Rakušan byl uveden do funkce ministra vnitra až o den později.

Policejní prezident Jan Švejdar zveřejnil 16. prosince 2021 na svém twitterovém účtu příspěvek, v němž oznámil, že 3. ledna 2022 odešle žádost o propuštění z pracovního poměru k datu 31. března 2022. Podle svých slov nechce komplikovat „věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“, a tak se rozhodl z funkce odejít.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy včetně Víta Rakušana 17. prosince 2021. Jan Švejdar oznámil, že plánuje rezignovat na funkci policejního prezidenta, již o den dříve. Lze tedy nadneseně říci, že ministr Rakušan měl na stole jeho výpověď dříve, než se oficiálně stal ministrem vnitra. Výrok Petra Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Petr Fiala

Ti, kteří si věnovali evropské otázce, jako bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti pan Prouza, upozorňují na to, že tak, jak bylo předcházející vládou připraveno to předsednictví, že to je naprosto nedostatečné.
Evropská unie
Pravda
Značná část odborné veřejnosti v průběhu příprav českého předsednictví Rady EU skutečně upozorňovala na nedostatečnou přípravu bývalé vlády. Diplomaté a ekonomové včetně Tomáše Prouzy uvádějí, že stanovený rozpočet je příliš nízký na to, aby pokryl očekávané náklady.

Premiér Petr Fiala se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vyjádřil k českému předsednictví Rady EU. Předsednictví se Česká republika ujme historicky podruhé, a to od 1. července 2022. V této pozici pak ČR setrvá následujících šest měsíců. Trojici předsedajících států tvoří opět společně s Francií a Švédskem, stejně jako v minulém případě.

Podle webu vlády představuje předsednictví Rady EU „jeden z nejdůležitějších nástrojů, jakým může členský stát ovlivnit každodenní chod, dlouhodobé směřování i vnější tvář EU“. Přípravy na české předsednictví byly zahájeny v roce 2018, standardně probíhají pod vedením předsedy vlády, jehož prostřednictvím se na přípravách podílí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR.

Petr Fiala ve svém výroku zmiňuje bývalého tajemníka pro evropské záležitosti, ekonoma a úřadujícího prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu. Jeho výroky týkající se českého předsednictví zmiňují například Deník N, Seznam zprávy či Hospodářské noviny.

Tomáš Prouza se podle serveru Seznam zprávy negativně vyjádřil především vůči původnímu rozpočtu (1,24 mld.), komentoval jej takto: „Za třetinu původní částky budeme vypadat jako velmi chudí příbuzní, kteří si nemohou dovolit ani dát lidem najíst a napít.“ Dále uvedl, že šetřit se dá vždy. Narážel tím na některé zbytečné provozní náklady z roku 2009, vzápětí však dodal: „Avšak investovat do předsednictví a ukázat, že Česko na to má, je důležitá věc.“ 

Obdobnou reakci Tomáše Prouzy ohledně původně plánovaného rozpočtu uvádějí také Hospodářské noviny: „S takovým rozpočtem a s tak málo lidmi nemáme šanci profesionálně zvládnout ani půlku toho, co nás čeká.“

V souvislosti s českým předsednictvím se Tomáš Prouza vyjadřoval také na svém twitterovém účtu. Upozorňoval například na jazykovou nepřipravenost nových ministrů a na to, jak Českou republiku vnímá zahraniční web POLITICO s ohledem na názory prezidenta Zemana a střety zájmů bývalého premiéra Babiše. 

Co se týče organizace českého předsednictví Rady EU uveďme, že již v roce 2019 se média a veřejnost začali detailněji zajímat o to, jakým způsobem se na něj bývalá vláda Andreje Babiše připravuje. Kritické hlasy nejen ze strany opozice, ale i vládní ČSSD tehdy upozorňovaly především na nízký rozpočet, ten totiž v té době představoval 1,24 miliard korun. Oproti roku 2009, kdy rozpočet uvolněný na předsednictví Rady EU činil přibližně 3,75 miliardy Kč, byl tedy i bez započtení inflace přibližně o třetinu nižší.

Za nedostatečný považovali rozpočet například tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nebo bývalý lídr ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček. Výhrady však měli také ministři z řad hnutí ANO. Bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek konstatoval, že předsednictví je „prestižní věc a možnost sebepropagace země. Když na tohle rezignujeme, je to spíš k naší škodě“.

Jeden z bývalých tajemníků pro evropské záležitosti Aleš Chmelař pro server Seznam zprávy uvedl, že podle současného trendu se rozpočty předsednictví pohybují mezi 1,64 a 3,4 miliardami korun. To potvrdil také Tomáš Prouza. Pro tentýž server Prouza uvedl: „Kolem dvou a půl tří miliard je to rozumná částka na to, abychom nevypadali trapně.” 

Proti návrhu rozpočtu se vyjádřil také bývalý velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr, který podle serveru iROZHLAS uvedl, že „za tak málo peněz předsednictví zkrátka nejde uspořádat“. Podle názoru Alexandra Vondry, který připravoval předsednictví v roce 2009, Andrej Babiš přípravy podceňuje, ke zdařilé organizaci bude totiž zapotřebí více prostředků na personální zajištění kvalifikovaných odborníků.

9. července 2021 odeslali ekonomové, investoři a odborníci na evropskou politiku otevřený dopis vládě s výzvou „Máme na to řídit EU“, ve kterém apelovali na politické představitele, aby plně využili všech možností, které předsednictví nabízí, a zefektivnili jeho přípravu i propagaci. Tento dopis podepsali například ekonomka a tehdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, předseda sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek, diplomatka a politička Magdaléna Vášáryová, diplomat Petr Kolář, hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil a další. 

Vláda nakonec 23. srpna 2021 v reakci na rozsáhlou kritiku navýšila rozpočet na české předsednictví o 200 milionů, tedy na 1,4 miliardy korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš od začátku jakoukoliv kritiku odmítal. Na otevřený dopis reagoval těmito slovy: „Tihle pisatelé se jenom chtějí zviditelnit, protože asi potřebují do svých politických marketingových kampaní něco říct. My jim na to odpovíme velice konkrétně, věnujeme tomu velkou pozornost.“ Proti „nesmyslné“ kritice se ohradila také Thünde Bartha, pověřená řízením úřadu vlády.

Výzkumný pracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka v článku pro iDNES uvádí: „Na závěr je nutné dodat, že ačkoliv úkolů před novou vládou a českou státní správou leží mnoho, je velká šance, že se své předsednické role zhostí se ctí a napraví pošramocenou pověst z prvního a prozatím jediného pokusu v roce 2009. Stačí přitom zapracovat na kontaktech, jazykových dovednostech a dát českému státnímu aparátu jasné politické zadání. Ostatní pak poběží samospádem.“

Vzhledem k tomu, že se ekonom Tomáš Prouza skutečně k přípravě českého předsednictví Rady EU ve většině případů vyjadřoval spíše kriticky a značná část odborné veřejnosti (viz otevřený dopis) také, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů