Demagog.cz

Andrej Babiš
Andrej Babiš (ANO)
Poslanec, předseda hnutí ANO
(Evropská rada, pozn. Demagog.cz) musí vždycky souhlasit jednomyslně.
Rádio Z, 16. prosince 2021
Evropská unie

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Evropská rada o zásadních otázkách rozhoduje konsensem (tedy bez hlasování), v některých případech je nutné jednomyslné hlasování. Se závěrem či věcným rozhodnutím Evropské rady tedy skutečně musí souhlasit všichni její členové.

V rozhovoru pro Radio Z bývalý premiér Andrej Babiš hovoří o způsobu přijímání závěrů v Evropské radě. V následujících odstavcích si proto tento orgán stručně představíme a zaměříme se na systém jeho fungování. 

Evropská rada (ER) je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie. Její hlavní úlohou je určovat obecné politické směřování a priority EU. Můžeme tedy říct, že de facto stanovuje politickou agendu EU. ER sdružuje vedoucí představitele EU (premiéry nebo prezidenty), tento orgán tak představuje nejvyšší úroveň politické spolupráce mezi členskými zeměmi. ER není legislativním orgánem.

Závěry ER jsou přijímány na konci každého jejího zasedání. Účelem těchto závěrů je určit konkrétní otázky, které jsou pro Evropskou unii důležité, a nastínit tak zvláštní opatření nebo cíle, kterých je třeba dosáhnout. Závěry ER také mohou stanovit lhůtu pro dosažení dohody o určité záležitosti nebo pro předložení legislativního návrhu.

Nyní se již zaměříme na samotný schvalovací proces. Předseda Evropské rady před každým zasedáním vypracuje návrh hlavních směrů pro závěry. Návrhem se nejdříve zabývá Rada pro obecné záležitosti, až poté jej na svém zasedání přijme ER. Závěry se většinou přijímají na základě konsensu. V některých specifických případech je však vyžadována jednomyslnost nebo kvalifikovaná většina, podle toho, co stanoví Smlouva o Evropské unii (SEU).

Byť se v námi uvedeném zdroji ohledně kvalifikované většiny mluví v souvislosti s Radou EU, nikoliv Evropskou radou, podle SEU (čl. 235 odst. 1) jsou pravidla pro užití těchto způsobů hlasování stejná i pro Evropskou radu.

Podle SEU (čl. 236) ER přijímá kvalifikovanou většinou taková rozhodnutí, která stanovují „seznam jiných složení Rady než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci“, a také o svém předsednictví. Kvalifikovanou většinou tedy ER rozhoduje o formátu svého složení. V procedurálních otázkách ER rozhoduje (čl. 235 odst. 3) prostou většinou.

Rozhodování prostou a kvalifikovanou většinou se tedy týká procesních a formálních otázek. Zaměřme se ale na rozhodování věcné, o kterém dle kontextu výroku mluví Andrej Babiš.

Evropská rada ke svým závěrům dochází formou konsensu, který se od jednomyslného rozhodnutí liší tím, že se o návrhu nehlasuje. Konsensus předpokládá pouze dohodu jednotlivých členů Evropské rady, aniž by došlo k hlasování.

Jednomyslně (tedy hlasováním) se Evropská rada musí shodnout na otázkách výslovně uvedených v SEU. ER například může rozhodnout (čl. 7 odst. 2), že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot EU ze strany členského státu, o změně počtu členů Evropské komise (čl. 17 odst. 5) či o změně lhůty, po kterou je z Unie vystupující stát vázán Smlouvami (čl. 50 odst. 3).

Evropská rada tedy ve všech případech, kdy rozhoduje věcně, vyžaduje pro přijetí závěru či rozhodnutí souhlas všech svých členů – ať už vyjádřený hlasováním či nikoliv. Vzhledem k tomu, že bývalý premiér Andrej Babiš svým výrokem poukazuje na to, že v zásadních otázkách je nutné přesvědčit všechny ostatní členy ER, a rozhodování konsensem či jednomyslností je v tomto ohledu zaměnitelné, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů