V rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovoří nový premiér Petr Fiala mimo jiné o karanténních opatřeních ve Spojených státech amerických. V následujících odstavcích objasníme rozdíl mezi izolací a karanténou a zaměříme se na nová doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA a na debaty v Německu. Nakonec stručně shrneme aktuálně platná opatření v České republice.

Karanténa i izolace jsou nástroje, jejichž cílem je zamezit šíření nakažlivé nemoci. Zatímco karanténa slouží k oddělení osob, u nichž existuje pouze podezření na nákazu, do izolace míří ti, u kterých již byla nákaza s jistotou prokázána.

O zkrácení karantény se začalo debatovat především v souvislosti s šířením nové mutace koronaviru SARS-CoV-2 – omikron. Dostupná data z USA totiž zatím nasvědčují tomu, že se sice jedná o nakažlivější, avšak co se průběhu týče méně agresivní variantu onemocnění covid-19. Odhaduje se, že nová varianta koronaviru je v současnosti zodpovědná za 59 % případů nákazy v USA. Podle ředitelky CDC lze v USA očekávat prudký nárůst počtu lidí nakažených právě variantou omikron. Rapidní nárůst nakažených s mírnějšími příznaky vzbudil v odbornících obavy, že by tato varianta mohla rychle vyřadit velké množství pracovníků a ochromit tak některé služby.

CDC proto 27. prosince 2021 vydalo nové doporučení k délce izolace a karantény. V rámci nových doporučení by se nakažený člověk měl izolovat pět dní místo deseti. Pokud po pěti dnech nemá žádné příznaky onemocnění, může opustit izolaci, měl by nicméně alespoň pět dalších dní nosit všude roušku. „Pokud dotyčný příznaky po pěti dnech má, měl by však podle CDC zůstat doma do zlepšení zdravotního stavu a poté nosit pět dní všude roušku," uvádí ČT.

Je nicméně nutné upozornit, že nové pokyny CDC ohledně zkrácení izolace či karantény nejsou nařízením, nýbrž doporučením zaměstnavatelům a místním úřadům. V USA totiž funguje CDC spíše jako odborná instituce, která právně závazná nařízení vydává jen zřídka a většinou publikuje právě nezávazná doporučení. Státy USA ale tato doporučení často přebírají do svých předpisů, a doporučení CDC lze tedy s jistou mírou zjednodušení považovat za autoritativní rozhodnutí.

O zkrácení doby izolace či karantény mimo ČR a USA uvažuje také například Itálie či Německo. V Německu nicméně, podle slov virologa Wolfganga Preisera, hovoří v neprospěch zkrácení karantény především mezera v proočkovanosti. Očkována zde doposud nebyla přibližně pětina dospělé populace, zároveň jen velmi malá část osob z této skupiny onemocnění covid-19 prodělala.

Co se týče protiepidemických opatření, v České republice v současné době platí, že karanténa je povinná pro každého, kdo byl v rizikovém kontaktu s osobou pozitivně testovanou na covid-19. Výjimka platí pro osoby, od jejichž plného naočkování (jednodávkovou či dvoudávkovou vakcínou) uběhlo minimálně čtrnáct dní. Po dobu čtrnácti dnů se u nich však nesmí projevit žádné příznaky onemocnění. Do karantény nemusí nastoupit ani ti, kteří nemají příznaky onemocnění a v uplynulých 180 dnech covid-19 prodělali. 

Délka karantény pak podle vládního webu covid.gov závisí na několika faktorech: 

• „Nemáte klinické příznaky:
  1. 5. – 7. den od rizikového kontaktu absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> karanténa bude ukončena po 7 dnech od rizikového kontaktu.
  2. RT-PCR test nepodstoupíte –> karanténa bude ukončena po 14 dnech od rizikového kontaktu.
• Máte klinické příznaky –> jste povinni absolvovat RT-PCR test co nejdříve
  1. absolvujete RT-PCR test s NEGATIVNÍM výsledkem –> kontaktujte svého praktického lékaře a domluvte se s ním na dalším postupu (stanovení diagnózy atd.).

V případě pozitivního výsledku RT-PCR testu bude nařízena izolace.“

O tom, že by se Česko mohlo připojit ke státům, které kvůli omikronu zkracují dobu izolace a karantény, mluvil v prosinci 2021 také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek: „Domnívám se, že ta data jsou dostatečně silná na to, abychom zkrátili karanténu a dobu izolace. Je ale potřeba jasně definovat, jak to udělat, aby to bylo pro občany bezpečné.“ S návrhem souhlasila například také imunoložka a primářka Hana Roháčová z Kliniky infekčních nemocí v Nemocnici na Bulovce či profesor imunologie Václav Hořejší. Naopak ředitelka Krajské hygienické stanice pro Jihočeský kraj Kvetoslava Kotrbová by nad osobami s rizikovým kontaktem volila spíše nejdelší možnou dobu dohledu.

Vláda nakonec o zkrácení doby izolace a karantény na 5 dní rozhodla 5. ledna 2022. Nová pravidla by měla začít platit od 11. ledna.