Chybějící kontext u grafu hnutí ANO o českém zadlužení

Alena Schillerová na svém účtu na sociální síti X (dříve Twitter) sdílela graf ukazující vývoj zadlužení Česka v poměru k HDP. Starší verzi totožného grafu zveřejnila už v listopadu 2023, kdy se na něj odvolával (video) také předseda hnutí ANO Andrej Babiš při svém proslovu v Poslanecké sněmovně. Celou situací jsme se na konci roku 2023 podrobně zabývali a nyní tak na danou problematiku můžeme s ohledem na aktualizovaný graf navázat.

Původ grafu – konec roku 2023

V listopadu 2023 si Andrej Babiš přinesl téměř totožný graf na své vystoupení ve Sněmovně. V proslovu se tehdy vymezil proti vyjádření premiéra Fialy (video), podle kterého Česko potřebuje nepopulární opatření zaváděná konsolidačním balíčkem. Premiér tehdy tvrdil, že české veřejné finance nejsou v dobrém stavu, podle předsedy hnutí ANO ale zbytečně „strašil“ veřejnost.

V této souvislosti Andrej Babiš uvedl, že jeho vláda na konci roku 2021 předala novému kabinetu Petra Fialy veřejné finance ve velmi dobré kondici. Právě poté poslancům ukazoval graf vývoje zadlužení sektoru vládních institucí (video) mezi lety 2008 a 2023. Ten doplnil svým komentářem, že vlády ODS a TOP 09 od roku 2008 zhoršovaly stav veřejných financí a zadlužovaly zemi, zatímco ministrům financí z hnutí ANO se od roku 2014 podařilo dluh snižovat.

Jedinou výjimkou podle něj bylo období covidové krize v letech 2020 a 2021, i tak za sebou ale vláda hnutí ANO dle Babiše zanechala menší dluh, než byl v roce 2013. Následně dodal, že za Fialova kabinetu se zadlužení opět zhoršilo. Ve svém proslovu tedy posluchačům sdělil, že se dluh během vlád hnutí ANO snižoval, kdežto v době ostatních vlád, zvláště těch tvořených ODS, rostl.

Video s částí svého proslovu pak Andrej Babiš další den zveřejnil i na sociálních sítích. Jak jsme zmínili, samotný graf na síti X na podzim roku 2023 publikovala také Alena Schillerová. Ta nyní – v lednu 2025 – sdílela aktualizovanou verzi grafu, ve které jsou upravené některé hodnoty a ve které přibyly údaje pro roky 2024 a 2025. Bývalá ministryně financí v příspěvku napsala, že podle ní k žádné konsolidaci nedochází a že Fialova vláda Českou republiku za čtyři roky svého působení zadluží „novým dluhem přes 1,2 bilionu korun“. Poté dodává, že současný kabinet zdědil nižší dluh než Sobotkova vláda po té Nečasově.

Rozdíl v grafech

Hodnoty v grafu z roku 2023 i v jeho nynější podobě odpovídají datům Českého statistického úřadu (ČSÚ) i Eurostatu o celkovém dluhu (ve starším grafu byl pouze nepřesný údaj u roku 2022). Pro roky 2024 a 2025 finální hodnoty dostupné nejsou a graf, který nyní sdílela Alena Schillerová, zjevně čerpá z nejnovějšího Fiskálního výhledu, který v listopadu 2024 zveřejnilo Ministerstvo financí. Tento dokument uvádí, že dluh ve zmíněných dvou letech představuje 43,9 % a 44,8 % HDP (.pdf, str. 14). Tyto hodnoty jsou zatím pouze predikcemi a můžou se tak logicky v průběhu času ještě změnit.

V obou verzích grafu se mírně rozcházejí některé hodnoty, a to i pokud jdeme hlouběji do minulosti. Tato změna je způsobena aktualizací dat – Eurostat své údaje změnil v říjnu 2024 a ČSÚ u svého grafu o vývoji HDP uvádí, že do něj byly promítnuty výsledky „mimořádné revize národních účtů“ z června 2024.

Chybějící kontext v grafu

Oba grafy zobrazují dluh sektoru vládních institucí, někdy nazývaný jako vládní dluh. Ten se skládá ze státního dluhu a také například z dluhů územních samospráv, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů atp. (.pdf, str. 17). Problematická je ale interpretace těchto dat ze strany hnutí ANO, při které opomíjí vnější faktory, jež mají na vývoj dluhu i HDP zásadní vliv.

Samotný graf zmiňuje jen vliv pandemie covidu-19 na konci Babišovy vlády. Co už ale neuvádí, jsou dopady světové finanční a hospodářské krize v letech 2008 až 2009 a pozdější recese trvající až do roku 2013. Stejně tak v grafu nenajdeme zmínku o začátku války na Ukrajině či energetické krizi. Při interpretaci samotných dat o míře zadlužení je nicméně nutné tyto aspekty brát v potaz.

Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Právě v letech 2008 a 2009, jimiž graf začíná, přišla zmíněná celosvětová hospodářská krize, která měla dopad i na Česko, tehdy vedené vládou Mirka Topolánka z ODS. Poté sice přišlo mírnější krátké oživení, v roce 2011 za vlády Topolánkova stranického kolegy Petra Nečase ale ČR opět spadla do recese, ze které se dostala až v průběhu roku 2013.

Až poté, v lednu 2014, kdy už česká ekonomika opět rostla, do funkce nastoupila vláda ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO, ve které se Andrej Babiš stal ministrem financí. Jak je vidět v následujícím grafu, růst HDP byl poměrně stabilní a dlouhodobý, a to nejenom v Česku, ale také v okolních zemích a Evropské unii jako celku. Český statistický úřad proto o období let 2014 až 2019 mluví jako o době konjunktury (.pdf, str. 1). Právě v tomto období pak docházelo k poklesu míry zadlužení Česka.

Z předchozího grafu jasně vyplývá, že vlády Bohuslava Sobotky (s Andrejem Babišem jako ministrem financí) a Andreje Babiše měly v letech 2014 až 2019 výrazně lepší pozici pro to, aby míru zadlužení snižovaly. Předchozí vlády se naopak musely potýkat s poklesem či nižším růstem HDP a s tím souvisejícími rozpočtovými problémy.

Během pandemie covidu-19 pak v roce 2020 došlo k propadu HDP, a to o více než 5 %. Alena Schillerová tak ve sdíleném grafu správně poukazuje na to, že v době posledních dvou let vlády hnutí ANO, tj. v letech 2020 a 2021, ekonomiku tato koronavirová krize ovlivnila. Potřeba pokrýt krizový schodek státního rozpočtu přitom vedla i k většímu zadlužení.

Vývoj míry zadlužení od roku 2008 tedy není jen výsledkem schopnosti či neschopnosti minulých vlád a ministrů financí, ale je do velké míry ovlivněn dalšími faktory, které vlády mohly jen stěží ovlivnit. Alena Schillerová v grafu prezentuje pouze vliv pandemie covidu-19, přičemž další faktory, především tempo růstu či poklesu HDP, úplně opomíjí a ani v textu příspěvku je nezmínila.

Shrnutí

Data zobrazená v grafu, který Alena Schillerová sdílela na sociální síti X, odpovídají statistikám ČSÚ a Eurostatu. Problematickou je ale prezentace těchto dat a opomenutí jejich kontextu. Graf i dřívější vyjádření poukazují na to, že vlády mezi lety 2008 a 2013, stejně jako ta současná, způsobily nárůst dluhu sektoru vládních institucí svým hospodařením, zatímco za úřadování ministrů hnutí ANO stát své zadlužení snižoval.

Kromě pandemie covidu-19, kvůli které došlo k výraznému nárůstu zadlužení v letech 2020 a 2021 za vlády ANO, Schillerová žádné další vnější vlivy nezmiňuje. Z grafu je vynechán kontext ohledně ostatních krizových situací, které nastaly v době ostatních vlád. Ať už se jedná o vlády mezi lety 2008 a 2013 (vlády Topolánka, Fischera, Nečase), které se potýkaly s globální hospodářskou krizí a recesí, nebo o současnou vládu, kterou ovlivnila energetická krize a válka na Ukrajině.

Alena Schillerová také v popisku zmiňuje, že hnutí předávalo vládu současnému premiérovi s nižším dluhem, než v roce 2014 přebíral tehdejší nově nastupující ministr financí Andrej Babiš. Ačkoliv je to podle čísel pravda, na námi zpracovaném grafu lze vidět, že v době, kdy dluh vládního sektoru klesal, celkové HDP naopak rostlo. Babiš měl tak výhodnější ekonomickou pozici než Fialova vláda, jelikož HDP v prvních dvou letech jejího působení meziročně klesalo.

Výchozí podmínky pro hospodaření státu, ovlivněné hospodářským cyklem, byly tedy v obdobích let 2008–2013, 2014–2019 a dalších rocích značně odlišné. Přikládání zásluh za vývoj státního dluhu jen aktivitě vlády je proto minimálně zavádějící.