Problém s grafem Andreje Babiše

Andrej Babiš se na nedávnou schůzi Poslanecké sněmovny vyzbrojil grafem zadlužení Česka v poměru k HDP. Na něm ukazoval, že za posledních patnáct let zadlužení klesalo jen v době, kdy ministerstvo financí řídilo hnutí ANO. „Dali jsme veřejné finance do pořádku,“ komentoval Babiš svou grafiku, která zdůrazňuje, že k růstu docházelo především za kabinetů ODS a TOP 09. Proč je ale problematické přisuzovat pokles či nárůst zadlužení výhradně aktivitě vlády? Na to jsme se zaměřili v následujících odstavcích.

Komentář 22. prosince 2023

Andrej Babiš si uvedený graf přinesl na své vystoupení na schůzi Sněmovny, která se konala 28. listopadu, den po stávce učitelů a odborů. Ve svém proslovu se vymezil proti vyjádření premiéra Fialy (video), podle kterého Česko potřebuje nepopulární opatření zaváděná tzv. konsolidačním balíčkem. Premiér tvrdí, že české veřejné finance nejsou v dobrém stavu, podle předsedy hnutí ANO ale zbytečně „straší“ veřejnost.

V této souvislosti Andrej Babiš tvrdil, že jeho vláda na konci roku 2021 předala novému kabinetu Petra Fialy veřejné finance ve velmi dobré kondici. Právě poté poslancům ukazoval graf vývoje zadlužení sektoru vládních institucí (video) mezi lety 2008 a 2023. Ten doplnil svým komentářem, že vlády ODSTOP 09 od roku 2008 zhoršovaly stav veřejných financí a zadlužovaly zemi, zatímco ministrům financí z hnutí ANO se od roku 2014 podařilo dluh snižovat.

Zdroj: Alena Schillerová, X.com

 

Jedinou výjimkou podle něj bylo období covidové krize v letech 2020 a 2021, i tak za sebou ale vláda hnutí ANO dle Babiše zanechala menší dluh, než byl v roce 2013. Následně dodal, že za Fialova kabinetu se zadlužení opět zhoršilo. Ve svém proslovu tedy posluchačům sděluje, že se dluh během vlád hnutí ANO snižoval, kdežto v době ostatních vlád, zvláště těch tvořených ODS, rostl.

Video s částí svého projevu pak Andrej Babiš další den zveřejnil i na sociálních sítích. Samotný graf na síti X publikovala také bývalá ministryně financí Alena Schillerová.

Chybějící kontext

Babišův graf obsahuje vývoj míry zadlužení Česka, který až do roku 2021 odpovídá datům Českého statistického úřadu (ČSÚ) i Eurostatu o celkovém dluhu. Pro rok 2022 pak Babiš v grafu prezentuje hodnotu 44,6 % HDP, podle ČSÚ i Eurostatu, na který se sám Babiš odvolává, ale míra zadlužení činila 44,2 %. V letošním roce by podle Babišova grafu měla zadluženost Česka dosáhnout 45,8 % HDP. Zjevně tak vychází z odhadu (.pdf, str. 13) Ministerstva financí z ledna 2023, v nejnovější predikci z listopadu ale ministerstvo odhaduje míru zadlužení jen 44,7 %.

Babišův graf zobrazuje dluh sektoru vládních institucí (.pdf), někdy nazývaný jako vládní dluh. Ten se skládá ze státního dluhu, ale i například z dluhů územních samospráv, zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů atp. (.pdf, str. 17). Problematická je ale Babišova interpretace těchto dat, při které opomíjí vnější faktory, jež mají na vývoj dluhu i HDP zásadní vliv.

Samotný Babišův graf zmiňuje jen vliv pandemie covidu-19 na konci Babišovy vlády. Co už ale neuvádí, jsou dopady světové finanční a hospodářské krize v letech 2008 až 2009 a pozdější recese trvající až do roku 2013 (.pdf, str. 3–4). Stejně tak v grafu nenajdeme zmínku o začátku války na Ukrajině či energetické krizi. Při interpretaci samotných dat o míře zadlužení je nicméně nutné tyto aspekty brát v potaz.

Pokud je ekonomika v recesi a HDP klesá, je obtížnější snižovat míru zadlužení, i kdyby daná vláda šetřila. Při poklesu výkonnosti ekonomiky totiž obvykle klesají příjmy státu, především ty daňové (.pdf, str. 67). Naproti tomu stát musí platit tzv. mandatorní (povinné) výdaje, které dlouhodobě tvoří největší část rozpočtu. Zejména výdaje na sociální dávky se přitom v důsledku hospodářského poklesu zvyšují (.pdf, str. 15; .pdf). V době recese tak stát nemá takový prostor pro snižování dluhu, jako když je ekonomika v expanzi a HDP roste.

Právě v letech 2008 a 2009, jimiž začíná graf Andreje Babiše, přišla zmíněná celosvětová hospodářská krize, která měla dopad i na Česko, tehdy vedené vládou Mirka Topolánka z ODS. Poté sice přišlo mírnější krátké oživení, v roce 2011 za vlády Topolánkova stranického kolegy Petra Nečase ale ČR opět spadla do recese, ze které se dostala až v průběhu roku 2013.

Až poté, v lednu 2014, kdy už česká ekonomika opět rostla, do funkce nastoupila vláda ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO, ve které se Andrej Babiš stal ministrem financí. Jak je vidět v následujícím grafu, růst HDP byl poměrně stabilní a dlouhodobý, a to nejenom v Česku, ale také v okolních zemích a Evropské unii jako celku. Český statistický úřad proto o období let 2014 až 2019 mluví jako o době konjunktury (.pdf, str. 12). Právě v tomto období pak docházelo k poklesu míry zadlužení Česka.

Z předchozího grafu jasně vyplývá, že vlády Bohuslava SobotkyAndreje Babiše měly v letech 2014 až 2019 výrazně lepší pozici pro to, aby míru zadlužení snižovaly. Předchozí vlády se naopak musely potýkat s poklesem či nižším růstem HDP a s tím souvisejícími rozpočtovými problémy.

Během pandemie covidu-19 pak v roce 2020 došlo k propadu HDP, a to o více než 5 %. Andrej Babiš tak ve svém grafu správně poukazuje na to, že v době posledních dvou let jeho vlády, tj. v letech 2020 a 2021, ekonomiku tato koronavirová krize ovlivnila. Potřeba pokrýt krizový schodek státního rozpočtu přitom vedla i k většímu zadlužení (.pdf, str. 36).

Vývoj míry zadlužení od roku 2008 tedy není jen výsledkem schopnosti či neschopnosti minulých vlád a ministrů financí, ale je do velké míry ovlivněn dalšími faktory, které vlády mohly jen stěží ovlivnit. Andrej Babiš v grafu prezentuje pouze vliv pandemie covidu-19, přičemž další faktory, především tempo růstu či poklesu HDP, úplně opomíjí a ani ve svém projevu je nezmínil. Podobně zavádějící graf Andrej Babiš ostatně použil i v minulosti, kdy například vyčísloval, který ministr financí údajně nejvíce „zadlužil“ Česko.

 

Závěr

Data v grafu Andreje Babiše, který zobrazuje vývoj vládního dluhu v poměru k HDP, odpovídají až do roku 2021 oficiálním statistikám ČSÚ a Eurostatu. Pro roky 2022 a 2023 ale Babiš prezentuje hodnoty vyšší, než jaké uvádí oficiální zdroje. Problematická je ale především Babišova zavádějící interpretace těchto dat a kontext, který opomněl zmínit.

Při popisu grafu předseda hnutí ANO poukazuje na to, že mezi roky 2008 a 2013 míra zadlužení za vlád vedených ODS rostla, zatímco za úřadování ministrů hnutí ANO stát své zadlužení snižoval. Kromě pandemie covidu-19, kvůli které došlo k výraznému nárůstu zadlužení v letech 2020 a 2021 za vlády ANO, ale Babiš žádné další vnější vlivy nezmiňuje. 

Přitom právě vlády vedené ODS se musely vypořádávat s důsledky globální hospodářské krize a následné recese, která skončila až v roce 2013 před nástupem Andreje Babiše na post ministra financí. Mezi lety 2014 a 2019, kdy rozpočet připravoval ministr financí z hnutí ANO, pak evropská ekonomika vč. ČR zažívala období konjunktury, a vláda tak měla příhodné podmínky pro snížení míry zadlužení.

Výchozí podmínky pro hospodaření státu, ovlivněné hospodářským cyklem, byly tedy v obdobích let 2008–2013 a 2014–2019 značně odlišné. Přikládání zásluh za vývoj státního dluhu jen aktivitě vlády je proto minimálně zavádějící.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů