Ministerští dlužníci podle Babiše #vyrokdne

Publikováno 27. února 2017

Andrej Babiš v posledních dnech přišel s několika zajímavými vyjádřeními a grafikami. Velkého ohlasu se dostalo infografice, která má za cíl ukázat, jak název napovídá, „Který ministr financí nejvíc zadlužil ČR“. Současný strážce státní kasy ji prezentuje jako „tvrdá čísla“, jež „není potřeba nejak okecávat“. Takový pohled je však poměrně problematický. Pojďme se podívat proč.

Andrej Babiš v posledních dnech přišel s několika zajímavými vyjádřeními a grafikami. Velkému ohlasu se dostalo infografice, která má za cíl ukázat, jak název napovídá, „Který ministr financí nejvíc zadlužil ČR“. Současný strážce státní kasy ji prezentuje jako „tvrdá čísla“, jež „není potřeba nejak okecávat“. Takový pohled je však poměrně problematický. Pojďme se podívat, proč.


Zdroj: FB Andreje Babiše.


Na stránkách ministerstva financí najdeme definici státního dluhu, se kterou tato infografika pracuje, a také nástroje na jeho řízení. Stručně řečeno je to souhrn státních finančních pasiv tvořených závazky státu ze zahraničních půjček, úvěrů od bank, vydaných státních dluhopisů a dalších. Vývoj dluhu od roku 1993 zachycuje následující graf.


Zdroj: MFČR


Avšak ani deficit státního rozpočtu (celkový výsledek hospodaření státu), ani státní dluh (závazky z půjček a úvěrů) samozřejmě nezávisí jen na rozhodnutích vlády nebo ministrů financí, jak naznačuje Babišův obrázek. Ekonomický slovník rozlišuje ještě mezi dvěma pojmy – strukturální a cyklickou složku deficitu státního dluhu. Cyklickou složku tvoří ta část deficitu, za kterou ve skutečnosti vlády nemohou – je ovlivněná ekonomickým cyklem. Naopak v případě, že je ekonomika v konjunktuře a rozpočet navzdory tomu končí v deficitu, pak jde o strukturální složku zapříčiněnou vládou.


Právě na tento rozdíl je třeba při hodnocení vývoje dluhu myslet. Pokud se ekonomika nacházela v období od roku 2008 v celosvětové hospodářské krizi, je pochopitelné, že se deficity prohlubovaly a dluh rostl. Pakliže se dnes nalézáme v ekonomice přejícím období, výchozí podmínky pro hospodaření jsou výrazně odlišné a porovnávání těchto čísel je minimálně zavádějící. O tom, jak se v období po krizi konsolidoval strukturální deficit za Nečasovy vlády, jsme informovali už ve dřívějším výroku. Navíc pohled na vývoj hospodářského růstu po vypuknutí krize v roce 2008 nám taktéž něco napovídá.


Hospodářský růst / Vývoj HDP ve stálých cenách


2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Růst HDP v %

6,9

5,5

2,7

-4,8

2,3

2,0

-0,8

-0,5

2,7

4,3

2,3 (odhad)

Zdroj: ČSÚ


RustHDP.png

Zdroj: ČSÚ


Dalším z metodologických přešlapů, kterých se tato Babišova mikroanalýza dopouští, je porovnávání absolutních čísel přírůstků státního dluhu. I  kdybychom přehlédli celou nesmyslnost takového porovnávání z důvodu opomenutí vnějších vlivů (jako je například zmiňovaný ekonomický cyklus), tak už jen z podstaty nestejných jednotek toto nedává smysl. Je logické, že za delšího ministrování se nadělá větší dluh než za ministrování kratšího. Je to podobné, jako sčítat medaile sportovce, který závodil rok, a jiného, který medaile sbíral celou dekádu. Když si jednotlivé přírůstky státního dluhu přepočítáme na společnou jednotku – přírůstek dluhu na den – pořadí se mění. Na první místo zasedne bývalý ministr Janota a na třetí místo ministr Tlustý.


Dalším opomenutým faktorem je vývoj HDP a porovnání se státním dluhem tak, jak se běžně v statistikách uvádí. Je také otázkou, zda Babišovo srovnání zohledňuje inflaci, která se v průběhu sledovaných let výrazně měnila.


Kontext politický

Vlastimil Tlustý nastoupil na ministerstvo financí v září 2006 a pobyl zde zhruba čtvrt roku, než se odporoučel do role rebelujícího poslance ODS a do vířivky. Návrh zákona předkládal jako pověřený ministr ani ne měsíc ve funkci, kdy s ním reálně nic dělat nemohl. Připomeňme, že v té době vláda nezískala ani důvěru a neměla většinu ve Sněmovně, rozpočet tak procházel po dohodě ODS a ČSSD a byl částečně zpracován již Tlustého předchůdcem. Jak tedy byl kvantifikován Tlustého podíl, je zcela ve hvězdách. Pokud snad autoři počítají se zvýšeným zadlužením za dobu Tlustého ministrování, tak je třeba dodat, že za to zmíněný nemohl už vůbec. Rozpočet schválila předchozí vláda.


Eduard Janota, bohužel již zesnulý ministr ve vládě Jana Fischera, byl ve funkci zhruba rok a čtvrt. Poté, co Jiří Paroubek shodil vládu uprostřed českého předsednictví, se k moci dostala úřednická vláda sestavená z kandidátů ODS, ČSSD a Strany zelených (ti později odešli). Vláda jako taková byla limitována dvěma hledisky - ekonomickou krizí a tím, že neměla pevnou podporu ve Sněmovně, resp. neměla své poslance”. Realitu v dolní komoře před volbami 2010 nemusíme Babišovi připomínat, v té době zde podle vlastních slov loboval za svůj byznys s biopalivy, tudíž rozložení sil znal. Janota předložil svůj úsporný balíček, který měl zabránit dalšímu prohlubování deficitu. Ten však Sněmovna výrazně osekala, což jen dokládá limity funkce ministra.


Tito dva exministři jsou tedy v rámci Babišovy grafiky názornou ukázkou zjevného zjednodušení a náznaků manipulace, srovnání jejich úřadu s aktuálním (na české poměry velmi stabilním) kabinetem je bez kontextu nicneříkající.


Kontext ekonomický


V kontextu ministrování současného premiéra Sobotky a předsedy TOP 09 Kalouska jsme Babišovi už v minulosti ověřovali výrok týkající se jejich nárůstu dluhů. Bohuslav Sobotka byl ministrem financí ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, tedy v letech 2002 až 2006. V tomto období se dluh zvýšil z 345 na 802,5 miliard korun, tzn. přibližně o 450 miliard. Ekonomika rostla v průměru o 4,7 %.


Miroslav Kalousek působil jako ministr financí ve vládě Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy v letech 2007 až 2013 s roční přestávkou v letech 2009–2010, kdy vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Státní dluh se v tomto období zvýšil z 802,5 na 1683,3 miliard, tzn. o 880 miliard (pro zjednodušení bereme výši dluhu k poslednímu dni roku předcházejícímu nástupu daného ministra oproti výši k poslednímu dni roku, kdy ve funkci daný ministr skončil). Průměrný růst HDP byl v tomto období 0,9 %.

Růst HDP v jednotlivých letech shrnuje i výše uvedená tabulka. Z ní je patrné, že během působení Bohuslava Sobotky na ministerstvu financí rostla ekonomika poměrně vysokým tempem. Za funkčních období Miroslava Kalouska se období růstu střídalo s obdobím recese. Aktuální růst, ze kterého těží Andrej Babiš, je relativně vysoký a stabilní (pro rok 2016 počítá ministerstvo s 2,2 %, pro příští rok s 2,4 %; průměrný růst v letech 2014–2017 by byl 3,0 %).

Babišův přebytek a závěr okecávání


V závěru této analýzy, kterou jsme na rozdíl od ministra financí považovali za potřebnou, se podíváme blíže na téměř 70 miliard, o něž Babiš údajně státní dluh po dobu svého ministrování snížil a je na to náležitě pyšný. Jak ministerstvo financí avizovalo, za rok 2016 se státní dluh snížil o téměř 60 miliard a na tomto poklesu má zásluhu především rekordní přebytek státního rozpočtu ve výši 61,8 mld. Kč. V nedávném výroku dne jsme pak vysvětlili, že z největší části to byly prostředky přijaté od Evropské unie, dále nižší investice, ale i lepší výběr daní.


Nutné je poznamenat, že během sledovaných roků 2014–2016 česká ekonomika rostla stabilně okolo 3 až 4 %, jak dokazuje výše uvedená tabulka.


Za těchto okolností měl tedy „Babišův“ přebytek úplně jinou startovní pozici a přivlastňovat si snížení dluhu bez vysvětlení okolností, resp. vinit ostatní ministry ze zadlužování bez širšího kontextu, je minimálně neférové a pro české voliče vskutku zavádějící.



Autory textu jsou Ema Grajcarová, Petr Dvořák a Tereza Stříteská.


Líbí se vám naše práce? Pojďte hlídat politiky s námi!