Karel Havlíček
Ministr průmyslu a obchodu
Na konci roku 2021, když jsme předávali vládu, a podíval jste se do OECD, tak jste zjistil, že co se týká tzv. energetické inflace, tak víte, kde byla nejnižší ze všech zemí z OECD? Nejnižší byla v České republice.
Česko mělo v roce 2021 energetickou inflaci 1,4 %, tj. druhou nejnižší mezi zeměmi OECD. Ani samotné ceny energií dle parity kupní síly tehdy nepatřily k nejvyšším v Evropě.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) reaguje na dotaz týkající se dotování cen energií skrze přesunutí plateb za obnovitelné zdroje energie (POZE) na stát, o kterém vláda rozhodla v prosinci 2025. Havlíček vysvětluje, že vláda chce tímto krokem dorovnat míru dotování cen elektřiny na úroveň okolních států, a kritizuje vládu Petra Fialy za to, že energetický trh málo regulovala. Dodává, že není pravda, že ceny energií byly nejvyšší za předešlé Babišovy vlády, protože na konci roku 2021 mělo Česko nejnižší energetickou inflaci ze zemí OECD.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je mezivládní organizace, která sdružuje 38 států s tržní ekonomikou a demokratickým zřízením. Funguje jako analytické centrum a fórum, kde členské země koordinují své hospodářské a sociální politiky s cílem podporovat udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a mezinárodní obchod.
Energetická inflace
OECD u svých členských států sleduje indexy spotřebitelských cen (CPI), které v různých kategoriích měří změny cenové hladiny zboží a služeb kupovaných domácnostmi (.pdf, str. 1). Jednou z těchto kategorií je cena energií, kterou OECD nezahrnuje do běžného výpočtu míry inflace (.pdf, str. 14, 169). Z členských zemí, pro které jsou z roku 2021 dostupná data, mělo Česko druhou nejnižší energetickou inflaci, konkrétně 1,4 %. Nejnižší inflaci, 0,1 %, mělo Slovensko.
Ceny energií
Standard kupní síly (PPS) se odvozuje od tzv. parity kupní síly (PPP), která umožňuje měřit rozdíly v cenových hladinách různých států. Parita (či rovnost) kupní síly představuje poměr cen v národních měnách „za stejné výrobky a služby v různých zemích“. Na rozdíl od směnných kurzů jednotlivých národních měn k euru není parita kupní síly ovlivněna poptávkou a nabídkou na devizovém trhu.
Karel Havlíček výrokem zpochybňoval zejm. tvrzení Petra Fialy, že Česká republika měla nejdražší energie v Evropě už během předchozí vlády Andreje Babiše. Data o cenách elektřiny a plynu pro domácnosti poskytuje unijní statistický úřad Eurostat. Pokud bychom se zaměřili na ceny elektřiny v PPS v nejčastěji využívaném odběrném pásmu (2,5 až 5 MWh), za druhé pololetí roku 2021 měly české domácnosti až jedenáctou nejvyšší cenu elektřiny v Evropě.
Pro mezinárodní srovnání cen plynu se běžně používají ceny pro domácnosti s roční spotřebou v pásmu od 20 do 199,9 gigajoulu, kam spadá také spotřeba plynu průměrné české domácnosti (v roce 2021 byla 33 GJ; .xlsx). Podle dat Eurostatu náležela ČR ve druhém pololetí roku 2021 až třináctá příčka. Ani samotné ceny energií tak na konci předchozí vlády Andreje Babiše nepatřily v Evropě k nejvyšším.
Jak jsme výrok ověřili?
Podle indexu spotřebitelských cen v kategorii energií, který sleduje OECD, činila energetická inflace v Česku v roce 2021 1,4 %. Energetická inflace tak byla po Slovensku druhá nejnižší v OECD. Karel Havlíček tím reagoval na kritiku Petra Fialy ohledně vysokých cen energií za Babišovy vlády. Ve druhém pololetí rok 2021 však mělo Česko až jedenáctou nejvyšší cenu elektřiny a třináctou nejvyšší cenu plynu v Evropě. Ani energetická inflace, ani samotné ceny tedy nepatřily mezi nejvyšší v Evropě. Výrok Karla Havlíčka proto hodnotíme jako pravdivý.