Tento výrok byl ověřen jako

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje českou muniční iniciativu, jejímž účelem je s pomocí dalších států nakoupit především dělostřeleckou munici v zemích mimo EU a tu následně předat Ukrajině. Podle Babiše se ale jedná pouze o reklamu premiéra Fialy a nakoupená munice je dle něj navíc nekvalitní a ruského původu.

Česká muniční iniciativa

Na mimořádném summitu EU na začátku února 2024 se lídři unijních zemí shodli, že EU musí urychlit dříve přislíbené dodávky munice na Ukrajinu, které se nepodařilo dodat podle původního plánu. Premiér Fiala tehdy na summitu navrhl, aby Unie dělostřeleckou munici nakupovala i mimo země EU, což by podle něj mohlo pomoct unijní slib splnit. Schválení takového návrhu ovšem později zablokovalo několik členských zemí EU.

Česká republika se nakonec rozhodla postupovat nezávisle na Evropské unii. V polovině února prezident Petr Pavel oznámil, že se Česku podařilo mimo EU najít zdroje dělostřelecké munice, kterou by ČR mohla nakoupit a poměrně rychle dodat Ukrajině, pokud by další země pomohly s financováním. Do českého projektu se poté skutečně rozhodly zapojit i další státy. 

V rámci iniciativy chce Česká republika Ukrajině zajistit zejména dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů, případně ráže 152 mm. Pavel dříve mluvil i o pořízení munice ráže 122 mm. V případě ráže 155 mm se jedná o munici odpovídající standardům NATO. Naopak munice ráže 152 mm a 122 mm se používá do zbraní a vojenské techniky sovětského typu, tyto typy munice se tak běžně označují za „východní“ (.pdf, str. 13) či „sovětskou“ ráži.

Ačkoliv ukrajinská armáda postupně začala přecházet na modernější dělostřeleckou techniku ráže 155 mm, velká část jejího dělostřelectva je stále ještě sovětské konstrukce, a využívá tak právě munici sovětských ráží.

Podle vyjádření Petra Pavla z dubna 2024 se do projektu rozhodla zapojit dvacítka států, ministryně obrany Jana Černochová i její náměstek Daniel Blažkovec později upřesnili, že jde o 18 států. Jana Černochová po odvysílání námi ověřované debaty uvedla, že počet zájemců, kteří se do iniciativy chtějí zapojit, i nadále roste.

Ministerstvo obrany plánovalo zprostředkovat nákup 800 000 kusů dělostřelecké munice. Ke dni odvysílání námi ověřované debaty jich iniciativa zvládla celosvětově zajistit přibližně půl milionu. Prezident Petr Pavel v dubnu 2024 mluvil o tom, že se již podařilo předjednat pořízení více než milionu kusů dělostřelecké munice.

Původ munice

Ruské, případně sovětské, zbraně má stále v armádní výbavě řada států světa – jsou rozšířené například v Číně, Indii, Vietnamu či některých státech Afriky a Latinské Ameriky. Ačkoliv Ministerstvo obrany uvádí, že klade důraz na transparentnost české muniční iniciativy, z bezpečnostních důvodů o ní nezveřejňuje konkrétní detaily. Deník The Wall Street Journal pouze napsal, že Česko munici nakupuje i od států, které vystupují jako spojenci Ruska.

Česko v rámci iniciativy nakupuje nově vyráběnou munici i munici, která pochází ze starších skladových zásob zdrojových zemí. Nelze tedy vyloučit, že munice pořizovaná od zemí, které lze označit za spojence Ruska, je buď sovětského typu, nebo ještě vyrobená přímo v Sovětském svazu či Rusku.

Závěr

Do české muniční iniciativy se rozhodlo zapojit několik států, především těch z Evropské unie. S pomocí jejich finančních zdrojů Česko zajišťuje nákup dělostřelecké munice ze zemí mimo EU. Podle amerického deníku The Wall Street Journal Česko nakupuje munici i od zemí, které jsou spojenci Ruska. Ze kterých konkrétních zemí munice pochází a kde byla vyrobena, se nám ale ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo obrany, které nám odpovědělo, že původ munice z bezpečnostních důvodů nebude komentovat. Protože nemůžeme potvrdit ani vyvrátit, jestli je pořizovaná munice sovětského či ruského původu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.