Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 840 výroků
Prezidentské volby 2023 56 výroků
Koronavirus 48 výroků
Ekonomika 35 výroků
Sněmovní volby 2021 29 výroků
Evropská unie 23 výroků
Energetika 17 výroků
Zdravotnictví 15 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 14 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Sociální politika 10 výroků
Životní prostředí 7 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Školství, věda, kultura 4 výroky
Střet zájmů 3 výroky
Invaze na Ukrajinu 2 výroky
Komunální volby 2022 2 výroky
Doprava 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Pravda 532 výroků
Nepravda 174 výroků
Zavádějící 134 výroků
Neověřitelné 179 výroků
Rok 2023 56 výroků
Rok 2022 20 výroků
Rok 2021 115 výroků
Rok 2020 84 výroků
Rok 2019 92 výroků
Rok 2018 146 výroků
Rok 2017 165 výroků
Rok 2016 110 výroků
Rok 2015 33 výroků
Rok 2014 131 výroků
Rok 2013 67 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 61 výroků

Andrej Babiš

My jsme snižovali (daně, pozn. Demagog.cz) – 504 miliard za naší vlády.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Během vlády hnutí ANO skutečně došlo k několika daňovým změnám, zejména potom ke zrušení tzv. superhrubé mzdy. Pokud však sečteme efekty daňových změn přijatých od roku 2014, dostaneme se pouze k číslu cca 350 miliard korun.

Andrej Babiš (ANO 2011) ve videu (čas: 0:07) hovoří o snižování daní za jeho vlády, které celkově vyčísluje na 504 mld. Kč. Andrej Babiš působil v roli premiéra ČR v letech 2017 až 2021, v čele Ministerstva financí ale stáli zástupci hnutí ANO 2011 již od roku 2014. Během období vlády hnutí ANO 2011 skutečně došlo k několika daňovým změnám. 

Pravděpodobně nejzásadnější změnou bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného, které bylo placeno zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15 % sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu. Základ daně je tak nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali jak poslanci hnutí ANO, tak i zástupci ODS, SPD a KSČM.

Zrušení superhrubé mzdy tak znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak o zhruba 100 miliard. Dalším významným zásahem bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Dále je důležité zmínit další, spíše dílčí daňové změny. Od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, nastal výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme žádné významné daňové změny nedohledali. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Prominutí zálohy na daň z příjmu právnických osob v roce 2020 pak znamenalo snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč, o rok později se ale část těchto peněz do rozpočtu vrátila v rámci vyrovnání daně. Daňové příjmy v roce 2021 negativně ovlivnil také kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku, s dopadem 12 mld. Kč. O 2 miliardy Kč se v důsledku snížení sazby spotřební daně z motorové nafty snížil také výnos spotřební daně z minerálních olejů.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se přibližně na 350 miliard korun, což je podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V minulosti jsme už podobný výrok Andreje Babiše ověřovali, a již tehdy jsme se obrátili na hnutí ANO 2011 s žádostí o vysvětlení, když Andrej Babiš zmiňoval částku větší než 500 mld. Kč. Učinili jsme tak proto i nyní. V obou případech se nám ale zatím nedostalo žádné odpovědi. 

Andrej Babiš

Tradice (první zahraniční cesty prezidenta, pozn. Demagog.cz) je na Slovensko.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Zahraniční politika
Pravda
První zahraniční cesty všech prezidentů České republiky vedly na Slovensko.

První prezident samostatné České republiky Václav Havel byl do úřadu poprvé zvolen v lednu 1993. Jeho první státní návštěva vedla na Slovensko, které během svého prezidentského působení navštívil ještě nejméně desetkrát. Slovensko bylo cílem i jeho poslední zahraniční cesty jako hlavy státu. Václav Havel v roli prezidenta navštívil celkem 59 zemí, z čehož nejčastěji pobýval v Německu, kam zavítal osmnáctkrát

Také první zahraniční cesta Václava Klause po zvolení prezidentem v roce 2003 vedla na Slovensko, stejně jako po jeho znovuzvolení v roce 2008. Václav Klaus za dobu svého desetiletého mandátu navštívil v roli prezidenta ČR sedmdesát zemí, nejčastěji (stejně, jako jeho předchůdce) Německo, kam podnikl 25 cest. Poslední státní návštěva Václava Klause v roli prezidenta mířila v roce 2013 opět na Slovensko.

Slovensko si pro svou první zahraniční cestu vybral i současný prezident Miloš Zeman, a to jak po prvním zvolení v roce 2013, tak po znovuzvolení v roce 2018. Prezident Zeman za své první období v úřadu uskutečnil 61 zahraničních cest, ve druhém (video) období prozatím 24, z nichž poslední byla na počátku letošního roku, taktéž k našim východním sousedům.

První zahraniční cesty všech dosavadních prezidentů ČR skutečně vedly na Slovensko. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Andrej Babiš

Vyhnali (ČNB, pozn. Demagog.cz) základní sazbu na 7 procent, i když v Eurozóně, kam většinou naše firmy vyvážejí, je 1,75.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Evropská unie
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Základní úroková sazba ČNB činí 7 % a je skutečně výrazně vyšší než sazby v Eurozóně, kam směřují cca dvě třetiny českého exportu. V prosinci, kdy zazněl tento výrok, činila základní úroková sazba Evropské centrální banky 2 %.

Do Eurozóny skutečně směřuje největší část exportu českého zboží, v roce 2021 to bylo až 65 % (.pdf). Andrej Babiš v tomto kontextu poukazuje na to, že je v Eurozóně nižší základní úroková sazba než v Česku, což podle něj škodí českým exportérům.

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu (2T repo) na 7 %červnu 2022. Jednalo se o poslední navýšení sazeb, po tomto rozhodnutí se guvernérem ČNB stal Aleš Michl, pod jehož vedením nedošlo ke změnám v úrokových sazbách (viz například poslední rozhodnutí bankovní rady).

Doplňme, že na konci roku 2019 činila základní úroková sazba 2 %. V květnu 2020 klesla až na 0,25 %, od té doby ji Česká národní banka postupně zvyšuje. Na konci roku 2021 byla stanovena na 3,75 %, v únoru 2022 už na 4,5 %. Následně došlo k dalším třem zvýšením na konečných 7 %. Jako důvod navyšování ČNB označovala snahu tlumit rostoucí inflaci.

Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) jsou oproti těm českým skutečně nižší. ECB pro oblast Eurozóny stanovuje podobně jako ČNB tři základní úrokové sazby. Se sazbou 2T repo, kterou používá ČNB, je v případě ECB srovnatelná úroková sazba pro hlavní refinanční operace (Main refinancing operations). Tu naposledy Rada guvernérů ECB upravila 15. prosince 2022, kdy ji zvýšila s účinností od 21. prosince 2022 o 0,5 p. b. na 2,50 %. 16. prosince, tedy v den, kdy Andrej Babiš dle vyjádření Hospodářských novin pro Demagog.cz odpovídal na otázky v námi ověřované anketě, základní úroková sazba ještě činila 2 %.

Andrej Babiš tak neuvedl tehdejší výši základní úrokové sazby v Eurozóně správně, ve skutečnosti byla o 0,25 p. b. vyšší. S ohledem na to, že svým výrokem poukazuje především na výrazný rozdíl mezi nastavením úrokových sazeb v Česku a v Eurozóně, a správně popisuje i výši úrokové sazby ČNB a orientaci českého exportu, však hodnotíme jako výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

ČNB predikovala, že porazí inflaci.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
ČNB již nejméně rok opakovaně předpovídá, že se inflace sníží. Tato predikce se v prognózách za poslední rok nemění, pouze se oddálil termín plánovaného dosažení 2% inflačního cíle. ČNB také dříve uvedla, že „poražení“ inflace nastane díky zvyšování úrokových sazeb.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš ve videu kritizuje Českou národní banku (ČNB), která dle jeho mínění nezmírní inflaci, jelikož se nedá porazit „ropný kartel“ v kombinaci s emisními povolenkami.

ČNB své prognózyzprávy o měnové politice publikuje čtvrtletně. Prognóza (.pdf) z podzimu 2021, která obsahuje data k 22. říjnu 2021 (str. 2) předpovídala, že „inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %“ (str. 21). V dlouhodobém hledisku však ČNB predikovala, že inflace klesne k jejímu cíli 2 %. Konkrétně se k této hodnotě měla přiblížit na přelomu let 2022 a 2023 (.pdf, str. 6). Podle vyjádření ČNB z listopadu 2022 mělo být tohoto cíle dosaženo prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které tehdy ČNB zvedla na 2,75 %. Důvodem růstu byla právě snaha zmírnit inflaci.

S dalším nárůstem inflace počítala i prognóza ze zimy 2022 (.pdf, str. 6), další predikce lze vidět v následující tabulce. Zmiňme, že nejaktuálnější prognóza (.pdf) byla publikována na začátku listopadu loňského roku. Dodejme také, že poslední dvě prognózy se shodují v tom, kdy má dojít k očekávanému snížení inflace na 2 %.

Zdroje: podzim 2021 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), zima 2022 (.pdf, str. 6, 27–⁠28), jaro 2022 (.pdf, str. 6, 26–27), léto 2022 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), podzim 2022 (.pdf, str. 6, 24–⁠26).

ČNB tedy v minulosti skutečně opakovaně predikovala, že „porazí“ inflaci, respektive že se ji podaří snížit pomocí zvyšování úrokových sazeb. Termín dosažení 2% cíle ČNB ve svých prognózách několikrát posunula, na konci roku 2021 byl odhad o více než rok optimističtější než v pozdějších prognózách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

10 miliard měsíčně (vydělaly komerční banky na vysokých úrokových sazbách ČNB, pozn. Demagog.cz).
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Komerční banky zvýšily své zisky za prvních šest měsíců roku 2022 zejména díky růstu úrokových sazeb ČNB. Na tzv. čistém úrokovém výnosu vydělalo 6 největších bank celkem 62 mld. Kč, tedy cca 10 mld. měsíčně. Všechny banky dohromady inkasovaly v průměru dokonce 13 mld. měsíčně.

Andrej Babiš ve videu hovořil o údajném selháni České národní banky (ČNB), konkrétně kritizoval zvýšení základní úrokové sazby na 7 %. Dále uvedl, že na tomto zvýšení vydělaly pouze komerční banky, které si takto měly vydělat 10 miliard Kč měsíčně.

České banky v roce 2022 skutečně zaznamenaly enormní nárůst zisků. Odborníci se shodují, že za nárůstem zisků komerčních bank stojí zejména zmíněné zvyšování úrokových sazeb. ČNB svou hlavní sazbu zvýšila od začátku roku 2022 až do současnosti celkem čtyřikrát. Dodejme, že již v roce 2021 se tato sazba zvyšovala pětkrát. Současných 7 % základní úrokové sazby drží ČNB od června 2022.

Toto zvyšování je výhodné pro banky, protože dochází k nárůstu čistého úrokového výnosu. Čistý úrokový výnos představuje rozdíl mezi vyššími úroky, které inkasují komerční banky při uložení peněz u ČNB, a úroky, jež musí vyplácet vkladatelům např. na běžných nebo spořicích účtech.

Komerční banky úroky z vkladů pro vkladatele zvedaly pomalu, a tak za 1. pololetí roku 2022 podle dat společnosti Deloitte inkasovaly čistý úrokový výnos v celkové hodnotě 77,9 mld. Kč. Z toho 62 miliard si mezi sebe rozdělilo šest největší bank v ČR – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Data o čistých úrokových výnosech za druhé pololetí 2022 zatím nejsou dostupná.

Pokud bychom tedy vycházeli z již zmíněných hodnot za prvních šest měsíců loňského roku jakožto posledních dostupných dat, jedná se přibližně o 13 mld. Kč, které v prvním pololetí banky v průměru měsíčně inkasovaly pouze na základě čistého úrokového výnosu. Šest největších bank inkasovalo na 10 mld. měsíčně.

Andrej Babiš tedy správně poukazuje na relativně vysoké výnosy, které v minulém roce tuzemské banky vykazovaly v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb ČNB. Celkem 10 miliard měsíčně vydělala šestice největších českých bank, všechny banky dohromady pak dosáhly čistých úrokových výnosů ve výši 13 mld. Kč. Tato hodnota se výrazněji liší od slov Andreje Babiše, nicméně s ohledem na to, že Babiš poukazuje právě na výši těchto výnosů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Rozhodnutí EU zastavit výrobu spalovacích motorů v roce 2035 (...).
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Evropský parlament 10. června 2022 schválil návrh Evropské komise. Toto rozhodnutí ukončuje prodej aut se spalovacími motory od roku 2035.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dlouhodobě nesouhlasí s návrhem Evropské komise o ukončení prodeje aut se spalovacími motory. Například v roce 2021 v průběhu kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory.“ červnu 2022 pak kritizoval současnou vládu za postoj ve vyjednávání skutečností ohledně návrhu o zákazu výroby spalovacích motorů. 

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022 a Rada EU tento postup podpořila na konci října 2022. Následně musí návrh ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že orgány EU připravují nařízení, které zakazuje od roku 2035 prodej (a v důsledku efektivně i výrobu) aut se spalovacím motorem. Vzhledem k tomu, že v rámci legislativního procesu návrh již podpořily tři hlavní orgány EU, lze s jistou mírou zjednodušení mluvit o „rozhodnutí EU“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Způsobí to (ukončení výroby spalovacích motorů v roce 2035, pozn. Demagog.cz) 600 tisíc nezaměstnaných podle Thierry Bretona.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton zmínil, že pokud by došlo k plánovanému zastavení prodeje vozidel se spalovacími motory v roce 2035, nepřipravenost automobilového průmyslu by mohla stát pracovní místo přibližně 600 tisíc lidí.

Nejprve uveďme, že Thierry Breton je zástupce Francie v Evropské komisi, kde působí ve funkci komisaře pro vnitřní trh. V minulosti, konkrétně v letech 2005–⁠2007, byl například francouzským ministrem financí. Breton svůj názor na rozhodnutí orgánů Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej aut se spalovacími motory vyjádřil v listopadu 2022 pro web Politico. Ačkoliv s celkovým záměrem tohoto návrhu souhlasil, vyjádřil nejistotu ohledně jeho dopadů na automobilový průmysl.

Podle Bretona by se zastavení prodeje a výroby aut se spalovacími motory mohlo promítnout do zrušení přibližně 600 tisíc pracovních míst nejen v automobilovém průmyslu, ale také v energetice. Dle jeho mínění nejsou ekonomiky členských států EU připraveny na rychlý přechod na elektromobily. Kritizoval také aktuální nedostatek čerpacích stanic v celé Evropě.

Jeho záměrem tak je přehodnocení současného návrhu a odsunutí jeho platnosti na pozdější dobu než na rok 2035. Breton např. navrhl, aby některé země EU spalovací motory i nadále vyráběly a prodávaly na jiných trzích po celém světě, především v Africe.

Pro úplnost dodejme, že zmíněný návrh Evropská komise představila již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal). V červnu 2022 návrh nařízení podpořil Evropský parlament a s postupem v říjnu loňského roku souhlasila také Rada EU. Návrh musí ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš tedy správně uvádí, že podle francouzského eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona návrh EU ukončit prodej (respektive výrobu) spalovacích motorů od roku 2035 může způsobit ztrátu přibližně 600 tisíc pracovních míst. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Pan Fiala to 19. prosince 2021 slíbil, že to (ukončení výroby aut se spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz) nedovolí a bohužel to nezvládl a paní Hubáčková hlasovala pro.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Evropská unie
Prezidentské volby 2023
Pravda
Petr Fiala 19. prosince 2021 slíbil, že se Česká republika postaví proti plánu Evropské komise zakázat prodej nově vyrobených aut se spalovacími motory od roku 2035. Orgány EU i tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková nicméně později hlasovaly pro přijetí návrhu.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o rozhodnutí orgánů Evropské unie ukončit prodej nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035. Konkrétně Babiš zmiňuje (video, čas 1:40) zastavení výroby spalovacích motorů. EU plánuje zakázat prodej nových vozidel se spalovacím motorem, nikoliv přímo jejich výrobu. My se nicméně budeme zabývat tím, jak se k návrhům vyjádřil premiér Petr Fiala a jak hlasovala bývalá ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Na úvod je třeba také zmínit, že nejde o zákaz provozu těchto vozidel, jen má v roce 2035 dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. EU tedy neplánuje zakázat provoz vozidel se spalovacími motory, ani prodej takových ojetých vozů.

Evropská komise návrh představila již v červenci 2021, premiér Petr Fiala (ODS) pak tento plán 19. prosince 2021 kritizoval slovy: „To by ohrozilo existenčně řadu lidí u nás, kteří auto nepoužívají jako luxus nebo pro zábavu (…).“ Předseda vlády také řekl, že Česko návrh musí na celoevropské úrovni odmítnout a pro svůj postoj získat podporu od dalších členských států EU. 

Evropský parlament na začátku června 2022 návrh, který je součástí balíčku Fit for 55, podpořil. Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) s návrhem souhlasila.

Díky této dohodě mohla být následně zahájena jednání s Evropským parlamentem o konečné podobě právních předpisů. Rada EU a Evropský parlament pak politické shody dosáhli na konci října loňského roku. Anna Hubáčková se po dohodě vyjádřila, že „Mobilita s nulovými emisemi bude základem pro zpomalení změny klimatu, která může způsobit vážné problémy v mnoha odvětvích naší společnosti.“ Rada a Evropský parlament musí návrh nicméně ještě formálně přijmout, aby mohl vstoupit v platnost.

Premiér Petr Fiala tedy 19. prosince 2021 skutečně nepřímo slíbil, že se Česká republika postaví proti zákazu prodeje nových vozidel se spalovacími motory od roku 2035, a že se na svou stranu pokusí přiklonit ostatní členské státy EU. Orgány EU nicméně návrh opakovaně podpořily. Anna Hubáčková v rámci Rady s plánem rovněž souhlasila. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My máme podíl jádra jenom 34 procent.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Energetika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Podíl jaderných zdrojů na výrobě elektřiny je podle dat ERÚ a MPO v ČR přibližně 36 %.

Andrej Babiš zřejmě hovoří o podílu jaderných zdrojů na celkovém množství vyrobené elektřiny v České republice. Taková data zveřejňuje například Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten ve zprávě za rok 2021 uvádí (.pdf, str. 12), že se podíl jaderných zdrojů na celkové (hrubé) výrobě elektřiny rovnal 36,2 %. V roce 2020 pak zmiňovaný podíl odpovídal 36,9 %. 

Podobný podíl uvádějí zprávy ERÚ i v případě výroby elektřiny netto (.pdf, str. 5), tedy celkového množství vyrobené energie po odečtení vyprodukované elektřiny, kterou dané elektrárny spotřebují na svůj provoz (.pdf, str. 7). V roce 2021 to bylo 36,6 %, v předcházejícím roce 37,3 % (.pdf, str. 7).

Dalším zdrojem dat je Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), jež v dubnu 2022 zveřejnilo zprávu (.pdf) o vývoji množství vyrobené elektřiny v ČR mezi lety 2010 a 2020. Na rozdíl od zprávy ERÚ tak neobsahuje údaje za rok 2021. Za poslední měřený rok, tedy 2020, uvádí, že se jaderné zdroje podílely na celkové (hrubé) výrobě elektřiny z 36,9 % (.pdf, str. 5). To je stejné procento, jako uvádí ve své zprávě ERÚ.

Doplňme, že k výrobě jaderné energie se v ČR využívají reaktory jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Ty v roce 2021 vyprodukovaly a do přenosné soustavy dodaly přes 30 TWh elektřiny.

Údaj o podílu jaderných zdrojů na výrobě elektřiny, který zmiňuje Andrej Babiš, se tedy jen drobně odchyluje od čísel ze statistik ERÚ a MPO a pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

My jsme prosadili i s dalšími kolegy z Evropské rady, aby jádro bylo nízkoemisní zdroj.
Hospodářské noviny, 4. ledna 2023
Životní prostředí
Evropská unie
Energetika
Prezidentské volby 2023
Pravda
Evropská komise označení jádra za čistý zdroj energie schválila až 2. února 2022. Andrej Babiš se jej nicméně skutečně při jednáních v Evropské radě snažil prosadit. Dle prohlášení unijních činitelů se zahrnutím jádra mezi zelené zdroje energie Komise počítala už v říjnu 2021.

Evropská komise označení jádra za čistý zdroj energie, které se Andrej Babiš skutečně dříve snažil dlouhodobě prosadit při jednáních v Evropské radě, schválila 2. února 2022.

Andrej Babiš se o uznání jádra za ekologický zdroj energie v minulosti skutečně zasazoval. Že se mu toho podařilo dosáhnout, tvrdil už několik měsíců po zasedání Evropské rady z 12. prosince 2019, kterého se sám zúčastnil. Jaderná energie tehdy nicméně mezi „obnovitelné zdroje energie,“ které mají mít podle Zelené dohody pro Evropu zásadní roli (bod 2.1.2), ještě zařazena nebyla. V závěrech samotného zasedání stálo (.pdf, str. 2, bod 6) pouze, že „některé členské státy uvedly, že součástí jejich vnitrostátní skladby zdrojů energie je energie jaderná“. 

V březnu 2021 byl Babiš jedním ze sedmi evropských lídrů podepsaných pod dopisem adresovaným Evropské komisi, ve kterém vyzvali k uznání jádra jako nízkoemisního zdroje a k jeho podpoře.

V červnu 2021 Evropská komise vydala nařízení, jehož text vyjmenovával zdroje energie, které lze považovat za udržitelné, významně nepoškozující životní prostředí. Jednalo se tedy o první podrobnou část tzv. taxonomie, tedy systém pro klasifikaci udržitelných aktivit. Energie z plynu ani z jádra se součástí tohoto seznamu tehdy nestala. Podle vyjádření (bod 27 preambule) Evropské komise v té době o jaderné energii ještě nebylo rozhodnuto a posuzování stále probíhalo.

V první polovině října 2021 pak deset zemí, mezi nimiž byla opět Česká republika, znovu vyzvalo Evropskou komisi, aby jadernou energii jako zelený zdroj označila a zařadila ji do taxonomie.

K výraznějšímu posunu došlo až v prosinci 2021. Končící premiér Andrej Babiš ani na svém posledním bruselském summitu dne 16. prosince prosadit „zelené jádro“ do závěrů jednání nedokázal. Unijní činitelé nicméně už v té době dávali najevo (již 22. října 2021 např. předsedkyně Komise Ursula von der Leyen), že návrh na doplnění taxonomie, který se Komise chystala v dalším týdnu představit, bude s podporou jádra počítat. Hospodářské noviny 17. prosince 2021 ve své analýze shrnující Babišovo působení v EU přiřkly dosluhujícímu premiérovi na posunu celé věci jistý podíl: „Rozhodující v tomto ohledu samozřejmě byla snaha Francie jakožto jaderné velmoci. Pravdou ale je, že Babiš toto téma opakovaně otevíral i v době, kdy se do něj Francouzům s ohledem na Němce, odpůrce jádra, příliš nechtělo.“

Návrh Evropské komise na zařazení jaderné energie a plynu do taxonomie rozeslaný na konci roku 2021 členským státům EU vzbudil u některých zemí odpor. Ke schválení zařazení jádra mezi čisté zdroje energie nakonec 2. února 2022 opravdu došlo. Zároveň ovšem platilo, že Evropská komise „nezohlednila požadavek Prahy, aby se s jadernou energií počítalo dlouhodobě a neměla jen přechodnou perspektivu.“ Podle taxonomie totiž budou projekty nových jaderných elektráren klasifikovány jako udržitelné jen do roku 2045, projekty úprav a modernizace těch stávajících jen do roku 2040. U reaktorů tzv. čtvrté generace nová výstavba časově omezená není.

Dvojice klíčových výborů Evropského parlamentu se 14. června 2022 proti „zelenému jádru“ postavila, europoslanci EP jejich námitku ale 6. července 2022 odmítli.

Je obtížné určit, jak výrazný měl Andrej Babiš na úspěch celé věci vliv. Vzhledem k tomu, že dlouhodobě patřil k těm, kteří se snažili téma prosadit – k čemuž nakonec došlo – jeho výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost je třeba ovšem připomenout, že samotné zařazení má dočasný charakter a prosadit se jej podařilo až poté, co Andrej Babiš ve funkci premiéra skončil.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů