Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Poslanec, Předseda hnutí ANO

ANO 2011 (ANO)

Bez tématu 840 výroků
Prezidentské volby 2023 56 výroků
Koronavirus 48 výroků
Ekonomika 35 výroků
Sněmovní volby 2021 29 výroků
Evropská unie 23 výroků
Energetika 17 výroků
Zdravotnictví 15 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 14 výroků
Zahraniční politika 12 výroků
Sociální politika 10 výroků
Životní prostředí 7 výroků
Poslanecká sněmovna 4 výroky
Školství, věda, kultura 4 výroky
Střet zájmů 3 výroky
Invaze na Ukrajinu 2 výroky
Komunální volby 2022 2 výroky
Doprava 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Regiony 1 výrok
Rozpočet 2021 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Pravda 532 výroků
Nepravda 174 výroků
Zavádějící 134 výroků
Neověřitelné 179 výroků
Rok 2023 56 výroků
Rok 2022 20 výroků
Rok 2021 115 výroků
Rok 2020 84 výroků
Rok 2019 92 výroků
Rok 2018 146 výroků
Rok 2017 165 výroků
Rok 2016 110 výroků
Rok 2015 33 výroků
Rok 2014 131 výroků
Rok 2013 67 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 61 výroků

Andrej Babiš

Já jsem byl (...) teď ve Francii. Navštívil jsem prezidenta Macrona a navštívil jsem nejbohatšího člověka této planety.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Andrej Babiš se v úterý 10. ledna 2023 potkal s nejbohatším člověkem světa podnikatelem Bernardem Arnaultem. Později byl v Elysejském paláci přijat francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Andrej Babiš navštívil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Elysejském paláci v úterý 10. ledna 2023. Schůzka podle Babišových slov trvala zhruba 40 minut a týkala se zejména „evropské agendy“. Bývalý premiér uvedl, že s Macronem hovořil o ukončení války na Ukrajině a řešení energetické krize. Dodejme, že francouzská strana uvedla, že nemělo jít o formu podpory v prezidentské kampani.

Ještě před schůzkou s prezidentem se Andrej Babiš stihl setkat s Bernardem Arnaultem, který je podle časopisu Forbes i agentury Bloomberg nejbohatším člověkem na světě. Arnaultova skupina LVHM zastřešuje přes 70 luxusních značek jako např. Louis Vuitton, Dior, či Fendi.

Andrej Babiš

Já jsem jediný politik, jediný český politik, který zveřejnil svoje příjmy na základě daňových přiznání od roku 1996 do roku 2016.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Andrej Babiš v roce 2017 zveřejnil zprávy auditorských firem, které skutečně obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání od roku 1996. Jak ale později sám Andrej Babiš potvrdil, zprávy nezahrnují všechny jeho zdanitelné příjmy.

Andrej Babiš v roce 2017 pověřil auditorské firmy Ernst & Young (EY) a PricewaterhouseCoopers (PwC), aby mu každá vypracovala zprávu o jeho příjmech. Reagoval tak na podezření ohledně nákupu korunových dluhopisů. Celý případ, který nakonec policie odložila, vešel ve známost jako tzv. kauza dluhopisy, kterou předseda hnutí ANO v debatě také zmiňoval (video, čas 13:18). 

Auditoři tehdy uvedli, že zprávy vznikly za účelem prokázání, zda měl tehdejší ministr financí dostatečné finanční prostředky na nákup dluhopisů koncernu Agrofert v hodnotě přibližně 1,5 miliardy korun. Obě vypracované zprávy potvrdily, že měl „v letech 1996 až 2015“ celkové příjmy 2,4 miliardy korun. Podle auditorů vycházely tyto zprávy mimo jiné právě z daňových přiznání Andreje Babiše za daná léta, která auditorským firmám předložil. V námi ověřovaném výroku se tak předseda hnutí ANO zjevně odkazuje na tyto dokumenty, které obsahovaly některé údaje z jeho daňových přiznání.

Pro doplnění kontextu je dobré připomenout, že už v roce 2017 někteří analytici upozornili na skutečnost, že tyto zprávy nejsou auditem v pravém slova smyslu. Tyto zprávy tedy neměly stejnou vypovídací hodnotu, jako plnohodnotný audit. Jak uvedl například Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT, „předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován“. Auditorská firma EY ve zprávě také zmiňuje, že nepřebírá žádnou odpovědnost za obdrženou dokumentaci a „ve vztahu k daňovým přiznáním (…) nebyly provedeny žádné další procedury“.

Andrej Babiš později v roce 2021 sám potvrdil, že zprávy neobsahují všechny jeho zdanitelné příjmy. Učinil tak v reakci na zveřejnění aféry Pandora Papers. Podle těchto materiálů měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Novináři Hospodářských novin ale na základě analýzy obou dokumentů zjistili, že pokud by zprávy auditorských firem zahrnovaly všechny Babišovy zdanitelné příjmy, chybělo by mu k nákupu zmíněných nemovitostí přibližně 160 milionů korun. Až poté tedy Andrej Babiš přiznal, že zprávy nezahrnují veškeré jeho příjmy. „Jednalo se o mé vybrané příjmy, takže je potřeba vzít v úvahu, že jsem měl k dispozici i jiné zdaněné finance, které v auditu zohledněny nejsou,“ uvedl tehdy.

Je pravda, že zveřejňování daňového přiznání je mezi českými politiky spíše ojedinělé. Ve veřejně dostupných zdrojích se nám podařilo dohledat jen daňové přiznání, které na svém webu publikoval bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček. Jednalo se nicméně o přiznání pouze za rok 2015.

Na závěr shrňme, že v roce 2017 předseda hnutí ANO zveřejnil zprávy, jež obsahovaly údaje z jeho daňových přiznání za roky 1996 až 2015, tedy za téměř totožné období, které zmiňuje ve výroku.

Andrej Babiš

Ta paní novinářka přece slíbila, že dodá i další jména (v kauze Pandora Papers, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Zavádějící
Investigativní novinářka Pavla Holcová v roce 2021 opravdu řekla, že další jména v kauze Pandora Papers zveřejní až po sněmovních volbách. Andrej Babiš svým výrokem nicméně naznačuje, že k tomuto kroku nedošlo. Holcová ale 25. listopadu 2021 jména publikovala.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš naráží na Pavlu Holcovou, investigativní novinářku a šéfredaktorku webu investigace.cz. Holcová 3. října 2021 informovala o projektu Pandora Papers, který zveřejnil miliony dokumentů týkajících se využívání tzv. offshorových firem, daňových úniků a praní špinavých peněz, čehož se měly dopustit významné osobnosti.

Podle Pandora Papers Andrej Babiš v roce 2009 právě přes offshorové firmy nakoupil nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již v říjnu 2021 zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Pavla Holcová na začátku října 2021 uvedla, že další jména, která v kauze Pandora Papers figurovala, vydá projekt až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly 8. a 9. října 2021. Jméno Andreje Babiše web investigace.cz zveřejnil již před volbami proto, že se dle něj jednalo o jediného aktivního politika na státní úrovni, kterého se dokumenty týkaly. Holcová tehdy pouze nastínila, že na seznamu jsou bývalí politici, zločinci či nejbohatší podnikatelé v zemi.

Další jména, která se objevila v aféře Pandora Papers, byla Pavlou Holcovou zveřejněna 25. listopadu 2021. V dokumentech se dle serveru investigace.cz vyskytovalo i jméno Petra Bendy, někdejšího asistenta Jiřího Paroubka (ČSSD) a šéfa krajské organizace sociálních demokratů v Ústeckém kraji. Dalším zmiňovaným člověkem byl lobbista Ivo Rittig.

Projekt investigace.cz již ve druhé polovině října 2021 přinesl informaci, že se Pandora Papers týkají i realitního magnáta Radovana Vítka, který měl na nákup nemovitostí ve Francii použít totožné schéma jako Andrej Babiš. V seznamech je navíc možné narazit celkem na 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím.

Na závěr shrňme, že Andrej Babiš v kontextu výroku uvádí (video, čas 13:30), že Pandora Papers byly účelovou aférou. Svým tvrzením naznačuje, že Pavla Holcová již žádná další jména v této souvislosti nezveřejnila, a to ani po volbách. Holcová však tato jména publikovala ke konci listopadu 2021. Výrok předsedy hnutí ANO Babiše z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

 

Andrej Babiš

Nebylo to žádné praní peněz (v případu koupě vily ve Franci, pozn. Demagog.cz) a finančně analytický útvar, který dohlíží na veškeré finanční toky, to potvrdil.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Finanční analytický úřad došel k závěru, že Babišův nákup nemovitostí ve Francii nenesl známky praní peněz. Jednání stejně vyhodnotila i NCOZ. Bývalý premiér je nicméně stále vyšetřován francouzskými orgány, které prošetřování případu dosud neukončily.

Bývalý premiér Andrej Babiš mluví o nákupu nemovitostí ve Francii, o kterém se začalo diskutovat v říjnu 2021 poté, kdy byl publikován projekt Pandora Papers. Podle něj měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit právě nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již tehdy zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Vyšetřování Finančního analytického úřadu

Finanční analytický úřad (FAÚ), o kterém předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluvil, převzal v roce 2017 činnost Finančního analytického útvaru a zaštiťuje opatření zaměřená „na prevenci a boj proti praní peněz, financování terorismu a šíření zbraní hromadného ničení“.

Kauze Pandora Papers se v říjnu 2021 věnovala Stálá komise pro kontrolou činnosti FAÚ Poslanecké sněmovny. Komise konstatovala (.docx), že FAÚ ve věci nepochybil a rovněž vzala na vědomí informace tehdejšího ředitele úřadu Libora Kazdy. Poslanci po něm tehdy žádali informaci, zdali FAÚ problematickou transakci z roku 2009 již v minulosti prověřoval. Ředitel FAÚ je za normálních okolností vázán mlčenlivostí, tehdejší premiér Babiš jej však mlčenlivosti zprostil, a to na žádost předsedy zmíněné komise.

FAÚ sice nedostal žádné upozornění na podezřelý převod peněz v souvislosti s Babišovou koupí, v roce 2018 se však těmito transakcemi zabýval. Úřad tehdy došel k závěru, že nešlo o praní špinavých peněz. Podle poslance Karla Krejzy (ODS) banka původ peněz totiž dohledala.

Další vyšetřování

Aférou Pandora Papers se zabývala také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle ní nebylo jednání Andreje Babiše trestným činem. Tiskový mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej na začátku února 2022 nicméně uvedl, že informace předali k prověření policejním orgánům nejmenovaného členského státu Evropské unie.

Později vyšlo najevo, že případ již v únoru loňského roku začala vyšetřovat francouzská Národní finanční prokuratura (PNF). Dokumenty z Pandora Papers přitom uvádějí, že Babišova americká společnost využila k nákupu francouzských nemovitostí svou dceřinou společnost sídlící v Monaku. Na financování nákupu domů ve Francii použila půjčku 15 milionů eur od offshorové společnosti registrované na Britských Panenských ostrovech. Oficiální francouzské dokumenty se však o půjčce nezmiňují.

Deník Le Monde k tomu napsal, že „využití offshorových společností v daňových rájích a utajená půjčka by mohly představovat praní peněz, které má zakrýt jejich původ“. Doplňme, že předseda hnutí ANO trvá na tom, že o praní špinavých peněz nešlo, a že veškeré nákupy proběhly v souladu se zákony. Vyšetřování ze strany francouzských orgánů nicméně stále probíhá, což po námi ověřované debatě potvrdily francouzské úřady i Hospodářským novinám.

Závěr

Finanční analytický úřad (FAÚ) tedy kroky Andreje Babiše vyhodnotil tak, že nešlo o praní špinavých peněz. Jednání bývalého premiéra nebylo trestné ani podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Předseda hnutí ANO Babiš je však stále vyšetřován francouzskými orgány, které k jednoznačnému závěru prozatím nedošly. Nelze tedy s jistotou zjistit, zdali šlo o praní peněz či nikoliv. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Andrej Babiš

Předseda toho výboru pro kontrolu toho analytického útvaru svolal zasedání až po volbách (do Poslanecké sněmovny v roce 2021, pozn. Demagog.cz)
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Tehdejší předseda sněmovní Stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu František Vácha stanovil datum schůze na 13. října 2021. Volby do Poslanecké sněmovny skutečně proběhly dříve – již 8. a 9. října.

Bývalý premiér Andrej Babiš hovoří o nákupu nemovitostí ve Francii, o kterém se začalo diskutovat v říjnu 2021 poté, kdy byl publikován projekt Pandora Papers. Podle něj měl Babiš v roce 2009 přes tzv. offshorové firmy nakoupit právě nemovitosti ve Francii za 15 milionů eur, tedy v přepočtu za zhruba 400 milionů korun. Odborníci již tehdy zastávali názor, že tento postup nese znaky praní peněz.

Tehdejší předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ) František Vácha (TOP09) svolal schůzi (.pdf), na které se komise věnovala kauze Pandora Papers (.docx), na 13. října 2021. Volby do Poslanecké sněmovny přitom proběhly již 8. a 9. října 2021.

Stálá komise pozvala na své jednání tehdejšího ředitele FAÚ Libora Kazdu (.docx) s tím, že chtěla zjistit informace o tom, zda jeho úřad v minulosti podezřelou transakci prošetřoval a k jakému závěru se dopracoval. FAÚ tehdy došel k závěru, že Babišovo jednání nepředstavovalo praní špinavých peněz. Podle poslance Karla Krejzy (ODS) banka původ peněz totiž dohledala. Komise pak na zmíněné schůzi konstatovala (.docx), že FAÚ ve věci nepochybil.

Bývalý předseda Stále komise pro kontrolu činnosti FAÚ František Vácha tedy schůzi, na které její členové diskutovali o kauze Pandora Papers s tehdejším ředitelem úřadu Liborem Kazdou, svolal již na začátku října 2021. Datum konání jednání však stanovil až na 13. října, tedy po volbách do Sněmovny. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Spojení polistopadový kartel použil poprvé režisér David Martinek, a to 10. října 2021.
TV Nova, 12. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Pravda
Spojení „polistopadový kartel“ skutečně jako první ve svých textech začal používat režisér David Martinek. Zmínil ho i v textu z 10. října 2021 a Andrej Babiš jej začal užívat krátce po něm. Pro úplnost je ale dobré doplnit, že obdobné výrazy Martinek používá už od roku 2018.

Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že prvním, kdo začal používat spojení „polistopadový kartel”, byl režisér David Martinek. Už 22. února 2018 na svém facebookovém profilu zveřejnil článek, ve kterém několikrát zmiňoval „polistopadový politický kartel”„politický kartel polistopadových stran”. Stejné výrazy se v jeho textech objevily i v březnu 2018, a také v jeho pozdějších příspěvcích.

Přímo slovní spojení „polistopadový kartel“, tedy zcela totožný výraz, o kterém mluví Andrej Babiš, Martinek poprvé použil 10. října 2021. Konkrétně ve svém příspěvku na facebooku, který nazval „Volby 2021: Prohra Andreje Babiše otevírá cestu k návratu polistopadového kartelu“, a ve kterém reagoval na výsledek voleb do Poslanecké sněmovny. 

Předseda hnutí ANO Babiš spojení „polistopadový kartel“ následně použil na facebooku ve svém pořadu „Čau lidi“ z 10. října 2021 (video, čas 0:55 a 2:43), kde se na Martinkův příspěvek odkazoval.

Andrej Babiš vládu Petra Fialy označil za polistopadový kartel i na začátku listopadu 2021, na svém twitteru a v roce 2022 opakovaně také na půdě Poslanecké sněmovny.

David Martinek tedy výraz „polistopadový kartel“ skutečně použil ve svém příspěvku z 10. října 2021 a byl prvním, kdo toto spojení začal používat. O „polistopadovém politickém kartelu” psal Martinek nicméně už od roku 2018, výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Já osobně jako předseda Bezpečnostní rady státu jsem zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly, i když armáda říkala, že nemá slot.
TV Nova, 12. ledna 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Na evakuaci českých pracovníků v Afghánistánu se Andrej Babiš skutečně podílel jako tehdejší premiér a předseda Bezpečnostní rady státu. Na základě veřejně dostupných informací však nedokážeme říct, jestli to byl skutečně on, kdo dal rozkaz k vzletu směrem do Kábulu.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš mluví o evakuaci pracovníků v Afghánistánu, která proběhla v srpnu 2021 v reakci na pád afghánské metropole. V následujících odstavcích se zaměříme na to, jaká byla role tehdejšího premiéra Babiše a zda to skutečně byl on, kdo dal rozkaz, aby armádní letouny vzlétly.

Bezpečnostní radu státu tvoří premiér a vybraní členové vlády, přičemž premiér je jejím předsedou (.pdf, str. 2). Jejím úkolem je koordinace problematiky „bezpečnosti České republiky a příprav(a) návrhů opatření k jejímu zajišťování“. Právě prostřednictvím této rady se tehdejší premiér Babiš s bývalým ministrem zahraničí Jakubem Kulhánkem a bývalým ministrem obrany Lubomírem Metnarem podílel na evakuaci pracovníků a spolupracovníků Česka z Afghánistánu.

O vyslání armádního airbusu do Kábulu rozhodlo předsednictvo Bezpečnostní rady státu 14. srpna 2021. Následující den v noci, tedy 15. srpna, letadlo odstartovalo. Celkově se české airbusy vydaly do Kábulu třikrát. První let z Prahy nedostal povolení k přistání v Kábulu, a tak zamířil do ázerbajdžánského Baku a až později se pilotům podařilo přistát v Kábulu.

Kdo vydal rozkaz, aby letadla z Prahy směrem do Kábulu vzlétla, není z dostupných dokumentů jasné. Existuje nicméně vícero zmínek jednotlivých účastníků celé operace. Armádní pilot Ondřej Kudělka např. uvádí, že pomoc z Prahy byla pro piloty neocenitelná. Dle článku armády byla jedinou spojkou pro české piloty Praha, „konkrétně pak plukovník Josef Nejedlý z Velitelství pro operace AČR, který celou záchrannou operaci naplánoval, řídil a koordinoval s Ministerstvem zahraničních věcí“. „Byl pro nás strašně důležitý, dával nám informace, říkal, jak se věci mají, bral na sebe odpovědnost, která byla obrovská,“ popisuje jeho roli Kudělka. Konečné rozhodnutí, jak postupovat přímo na letišti v Kábulu, ale bylo na jednotlivých pilotech.

Tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek na tiskové konferenci po skončení evakuační akce poděkoval Andreji Babišovi za to, že „se do této věci velmi aktivně vložil a pomohl tak k úspěchu této evakuační operace, která byla bezprecedentní“. Potvrdil také, že s tehdejším premiérem „byli takřka v neustálém telefonním kontaktu a konzultovali (…) jednotlivé kroky této evakuační operace“. Velvyslanec ČR v Afghánistánu Jiří Baloun poděkoval ministru Kulhánkovi a premiéru Babišovi za „rychlou reakci (mj. svolání Bezpečností rady státu, pozn. Demagog.cz), která samozřejmě nám pomohla, protože ty pokyny z ústředí jsou pro nás směrodatné, na základě informací od nás“.

Z uvedených informací lze vyčíst, že Andrej Babiš se jako předseda Bezpečnostní rady státu a tehdejší premiér výrazně podílel na řešení evakuace v Kábulu. Často spolurozhodoval s tehdejším ministrem zahraničních věcí Jakubem Kulhánkem. Nedokážeme však na základě dostupných zdrojů určit, jestli Andrej Babiš skutečně „zavelel, aby okamžitě naše airbusy vzlétly“ z Prahy směrem do Kábulu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Do té pozice v NATO nejdřív napsal náš ministr obrany Stropnický dopis 30. dubna 2015. A prezident Zeman osobně na zasedání NATO lobboval za pana generála
TV Nova, 12. ledna 2023
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Petr Pavel byl na post předsedy Vojenského výboru NATO nominován už v roce 2014, dopis ministra Stropnického se nám ale ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat. Miloš Zeman nominaci Pavla veřejně podporoval, nelze ale spolehlivě zjistit, zda za něj na summitu skutečně lobboval.

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jmenování Petra Pavla předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (VV NATO). Předseda VV NATO je volený na tři roky a funkce se ujímá jeden z náčelníků generálních štábů jednotlivých členských států. Pavel byl do tohoto úřadu vybrán v září 2014, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy Vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky navrhla (.docx) Petra Pavla na tento post 21. července 2014 a uložila ministru obrany Martinu Stropnickému, aby kandidaturu oznámil Severoatlantické alianci. Dopis, který měl Martin Stropnický do NATO poslat, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Nominaci Petra Pavla veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman, který se společně s Martinem Stropnickým a tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na začátku září 2014 účastnil (.pdf, str. 2) summitu NATO ve Walesu. Z dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, zdali prezident Zeman tehdy za hlasování pro Petra Pavla skutečně lobboval. Zmiňme, že hlavními tématy (.pdf, str. 1) summitu byl vztah NATO a Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, a působení NATO v Afghánistánu.

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru zvolen až ve druhé půlce září na summitu ve Vilniusu, kde se sešli náčelníci generálních štábů členských zemí. Martin Stropnický tedy zjevně Pavlovu kandidaturu oznamoval již předtím, nemůžeme ale vyloučit, že jiný dopis poslal NATO také 30. dubna 2015. Tedy několik dní předtím, než Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, jestli v dubnu 2015 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický posílal dopis orgánům NATO kvůli zvolení Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO. Rovněž nelze zjistit, jestli za Pavla na summitu Severoatlantické aliance Miloš Zeman lobboval. Martin Stropnický po návrhu vlády v červenci 2014 pouze uvedl, že podle něj lobbování nastane. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Všechny členské země NATO rotují a mají nárok na tu pozici (předsedy vojenského výboru NATO, pozn. Demagog.cz).
TV Nova, 12. ledna 2023
Zahraniční politika
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Princip rotace předsednictví byl ve Vojenském výboru NATO zrušen v 60. letech minulého století. V současnosti volí Severoatlantická aliance předsedu výboru z přihlášených kandidátů, ani na neformální úrovni se tu princip rotace neuplatňuje.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš

V tom týmu (odborníků Pavlovy iniciativy Spolu silnější, pozn. Demagog.cz) byla paní Drábová, pan Kolář. Nebyl tam žádný, někdo ze zdravotnictví.
TV Nova, 12. ledna 2023
Koronavirus
Prezidentské volby 2023
Nepravda
Iniciativa Spolu silnější měla ve svém týmu jak Danu Drábovou, tak Petra Koláře. V expertním týmu se ale nacházelo i 19 zástupců zdravotnictví a Integrovaného záchranného systému, mezi nimi např. lékařka specializující se na urgentní medicínu Jana Šeblová.

Iniciativa Spolu Silnější, o které zde Andrej Babiš mluví, byla založena Petrem Pavlem na jaře 2020 za účelem finanční podpory lidí „v první linii boje s epidemií“. V září 2020 pak iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf).

V seznamu členů expertního týmu je kromě Petra Pavla také Babišem zmíněná jaderná fyzička Dana Drábová i bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (.pdf, str. 16). V tomto týmu byla ovšem i Jana Šeblová, lékařka se specializací na urgentní medicínu.

Dokument obsahuje i přehled účastníků kulatých stolů (.pdf, str. 17–19). Jedná se především o zastupitele samospráv, vzdělávání či neziskových organizací. Mezi těmito odborníky je rovněž 19 zástupců zdravotnictví a integrovaného záchranného systému (IZS). Jde např. o Jaroslava Štěrbu, tehdejšího ředitele Fakultní nemocnice Brno, nebo ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.

Dodejme, že kromě nich se kulatých stolů účastnili také čtyři zástupci hygienických stanic (.pdf, str. 17). Jmenovitě šlo o Květoslavu Kotrbovou, Lenku Šimůnkovou, Michala Bartoše a Pavlu Svrčinovou, nynější hlavní hygieničku ČR.

Zdroj: Iniciativa Spolu silnější (.pdf, str. 20)

V týmu odborníků iniciativy Spolu silnější, kterou založil Petr Pavel, tedy skutečně byla Dana Drábová a Petr Kolář. Mezi experty a účastníky kulatých stolů však bylo několik zástupců z oboru zdravotnictví. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů