Andrej Babiš
Poslanec, Předseda hnutí ANO
Kateřina PERKNEROVÁ: „Princip, který státy EU přijaly, je přesně to, po čem vy jste volal. To znamená zadržování migrantů před vstupem do Evropy.“ Andrej BABIŠ: „V místech, jako je Tunis. Přesně tak. Ale ne na evropské půdě, což je v paktu napsáno. Azylové řízení má probíhat v centrech na vnějších hranicích EU.“
Podle evropského Paktu o migraci a azylu probíhají řízení o azylu mj. na vnějších hranicích, tedy na území EU. Andrej Babiš opakovaně volal po tom, aby se azylová řízení konala mimo členské státy EU, a tento požadavek se nachází i v publikaci zveřejněné před sněmovními volbami.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v rozhovoru pro Deník mj. mluvil o tom, že by jako premiér odmítl migrační pakt. Kateřina Perknerová na to uvádí, že migrační pakt zavádí právě ta opatření, po kterých prý Andrej Babiš sám volal, tzn. azylové řízení na vnějších hranicích EU. Babiš ve své odpovědi tvrdí, že volal po azylových řízeních zcela mimo EU, např. v Tunisu, a nikoli na evropské půdě, tedy ani na vnějších hranicích.
Migrační pakt
Migrační pakt neboli Pakt o migraci a azylu nahrazuje dosavadní tzv. dublinský systém, ve kterém hlavní odpovědnost za zpracování žádostí o azyl nesou státy, do kterých žadatelé při cestě do EU vstoupili. Klade si za cíl sjednotit postupy, urychlit řízení migrace a spravedlivěji rozložit odpovědnost za přijetí uprchlíků mezi státy. Jednou z novinek je povinná, ale flexibilní solidarita: Evropská komise každý rok navrhne a Rada schválí roční rezervoár solidarity s nejméně 30 000 relokacemi a alespoň 600 miliony eur ve formě finančních příspěvků. Státy si formu zapojení volí – mohou uprchlíky přijmout, zaplatit finanční ekvivalent (zhruba https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/migration-and-asylum/pact-migration-and-asylum/questions-and-answers-pact-migration-and-asylum_en#:~:text=How%20do%20you-,calculate,-Member%20States'%20contributions">20 000 eur za každou relokaci), nebo přispět jinou podporou (např. personálem nebo vybavením).
Azylové řízení podle migračního paktu
Když žadatel o ochranu dorazí na vnější hranici EU, bude podle paktu muset nejprve projít prověřováním, které určí, jaký typ azylového řízení na něj EU uplatní. Proces kontroly zahrnuje zjištění nebo ověření totožnosti, zdravotní prohlídku a posouzení zranitelnosti, dále pak bezpečnostní kontrolu včetně sejmutí otisků prstů. Výsledky prověřování mají být následně zadány do společné databáze Eurodac a stanou se základem pro azylový proces.
Pokud žadatelé o azyl projdou úspěšně prověřovacím procesem, mohou postoupit k jednomu ze dvou azylových řízení. Prvním je běžné řízení, při kterém se do šesti měsíců posuzují důvody pro udělení azylu. Druhým typem řízení je tzv. povinné řízení na hranicích. To se vztahuje na osoby, u kterých je na základě prověřování nízká pravděpodobnost přijetí žádosti, dále na osoby, které uvádějí orgány EU v omyl nebo představují bezpečnostní riziko.
Žadatelé v tomto řízení nemají povolení ke vstupu na území členského státu, ve kterém žádají o azyl. Musí zůstat ve zvláštním hraničním ubytovacím zařízení a být k dispozici pro posouzení. Proces by měl proběhnout v blízkosti hranic a měl by být dokončen do tří měsíců, a to včetně odvolání. Pokud není žadateli azyl přiznán, následuje jeho navrácení do země původu v rámci zvláštního návratového postupu. Daná osoba musí být do tří měsíců vyhoštěna z EU.
Extrateritoriální zpracování žádostí o azyl
Migrační pakt ani jiná ustanovení unijního práva nepočítají se zpracováním žádostí o azyl mimo území EU (.pdf, str. 4). Proti možnému extrateritoriálnímu zpracování rozhodnutí o azylu se vyslovil (.pdf, str. 4–5) Evropský soud pro lidská práva (.pdf, str. 3) i Soudní dvůr Evropské unie. Myšlenku „tranzitních center“ ve třetích zemích, o které mluví Andrej Babiš, v průběhu let navrhovalo např. Dánsko nebo Německo.
Hnutí ANO a azylová řízení
Andrej Babiš v roce 2018 uvedl, že by lidé, kteří prchají před konfliktem nebo pronásledováním, měli mít možnost žádat o azyl mimo Evropu. Ve stejném roce EU plánovala, že budou zavedena migrační střediska v severní Africe, kde by se před vstupem do EU oddělovali lidé s nárokem na azyl od ostatních migrantů.
Obdobný návrh hnutí ANO ve svých předvolebních programech nemělo (.pdf). Např. ve svém programu do Evropských voleb v roce 2019 pouze psalo, že bude usilovat o zřízení přijímacích center na vnější hranici EU (.pdf, str. 5), nikoli mimo Unii. Program hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2025 pak mluvil o odmítnutí migračního paktu a přijetí nového migračního zákona o migraci a azylu (.pdf, str. 14). Andrej Babiš svůj záměr odmítnout migrační pakt potvrdil po sněmovních volbách na tiskové konferenci a na facebookovém profilu hnutí ANO.
V letošní předvolební publikaci, která je souborem Babišových komentářů, předseda hnutí ANO zmínil, že „o azylových centrech a řešení migrace mimo Evropu mluvil už v roce 2015“ (.pdf, str. 51). Dále se v dokumentu nachází komentář z července 2023, ve kterém Babiš psal o tom, že „azylová řízení musíme podle vzoru Austrálie provádět mimo území EU“ (.pdf, str. 162). Přestože tedy tento požadavek není uveden v předvolebních programech hnutí ANO, ve své knize Andrej Babiš skutečně volal po řešení, které se od migračního paktu odlišuje.
Závěr
Podle evropského Paktu o migraci a azylu mají azylová řízení probíhat na území Evropské unie i v případech povinného řízení na hranicích. Se zpracováním azylových žádostí na území třetích zemí pakt nepočítá. Představitelé hnutí ANO mluvili o odmítnutí migračního paktu, Andrej Babiš o nutnosti konání azylových řízení mimo státy EU mluví dlouhodobě a tento požadavek se objevil i v publikaci pro letošní sněmovní volby. Babišův postoj se tak od migračního paktu skutečně odlišuje, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

