Tento výrok byl ověřen jako

Andrej Babiš zjevně mluví o daňových změnách, které zavádí vládní konsolidační balíček schválený loni na podzim. První část opatření, které balíček obsahuje, je přitom účinná už od 1. ledna 2024. Další části postupně vejdou v účinnost ještě během letošního roku, zbytek pak v roce 2025 až 2027.

Mezi změny zaváděné touto novelizací patří například:

• navýšení daně z nemovitosti;
• opětovné zavedení nemocenského pojištění odváděné zaměstnanci (.pdf, str. 239);
• zvýšení daní z cigaret, tabákových výrobků a z lihu;
• úprava výpočtu daně z příjmů fyzických osob (snížení hranice, od které se z části příjmů platí vyšší, 23% sazba daně);
• zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 na 21 % – které sice platí už od ledna, ale reálně se do rozpočtu promítne až po podání daňových přiznání v roce 2025.

Předseda hnutí ANO ve svém výroku zmiňuje změny prosazené od ledna 2024. Vzhledem k tomu, že vláda prosadila konsolidační balíček jako celek a dopady některých opatření se projeví až po roce 2024, zaměříme se v našem odůvodnění na celý tento balíček.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Programové prohlášení vlády, které Fialův kabinet aktualizoval v březnu 2023, obsahuje jen poměrně obecné vyjádření, že cesta ke stabilitě veřejných financí nespočívá ve zvyšování daňové zátěže. Původní verze prohlášení z ledna 2022 kromě toho také zmiňovalo, že kabinet vytvoří „pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene“ (.pdf, str. 5). To, jak vysoký by měl tento strop být, zde ovšem vláda neupřesňovala.

Na rozdíl např. od předchozího kabinetu Andreje Babiše (.pdf, str. 5) se tedy vláda Petra Fialy k nezvyšování daňové zátěže v programovém prohlášení jasně nezavázala. Podobně je tomu i v případě koaliční smlouvy (.pdf, str. 4) SPOLU a Pirátů a Starostů, které obsahuje v podstatě stejné formulace.

Příslib, že „nezvýší žádné daně“, ale koalice SPOLU používala ve své předvolební kampani. Mezi předvolebními slogany občanských demokratů se objevilo i odmítnutí růstu daně z nemovitosti. Svůj závazek nezvyšovat daně pak ODS, včetně premiéra Fialy, zopakovala také po sněmovních volbách. Zbyněk Stanjura (ODS) už jako ministr financí v roce 2022 např. řekl, že vláda nebude zvyšovat daně z příjmu ani daň z majetku. Růst těchto daní ale navzdory dřívějším vyjádřením zástupců vlády nakonec zavádí právě konsolidační balíček.

Vývoj složené daňové kvóty

Určitým vodítkem k tomu, jak porovnat vývoj zvyšování daní v ČR, může být tzv. složená daňová kvóta. Ta vyjadřuje, jaký podíl (.pdf, str. 6) tvoří všechny daně a povinné příspěvky na sociální a zdravotní zabezpečení na hrubém domácím produktu (HDP). Ministerstvo financí ji ve svých dokumentech běžně označuje za ukazatel daňového zatížení (.pdf, str. 17).

Největší nárůst složené daňové kvóty je v grafu vidět mezi roky 2010 až 2011, kdy se složená daňová kvóta zvýšila o 1,1 procentního bodu. Podle odhadů Ministerstva financí (.pdf, str. 10) by se kvůli konsolidačnímu balíčku měla složená daňová kvóta v roce 2024 zvýšit z nynějších 35,4 % HDP na 36,2 %, což by znamenalo nárůst o 0,8 procentního bodu. Pro upřesnění je vhodné dodat, že tyto odhady vycházejí z tzv. akruálního přístupu (.pdf, str. 10, 53), a např. navýšení daně z příjmů právnických osob je proto zahrnuto už v odhadu pro rok 2024.

Ministerstvo financí ovšem už v roce 2019 upozorňovalo, že růst daňové kvóty automaticky neznamená vyšší daňovou zátěž. Podle něj totiž výše kvóty závisí nejen na sazbách daní a pojistného, ale mj. i na ekonomickém cyklu (protože se jedná o podíl na HDP) nebo na efektivitě výběru daní. Ačkoliv tedy máme k dispozici oficiální odhady růstu daňové kvóty, nemůžeme zcela přesně vyčíslit, jak se zvýšila přímo daňová zátěž.

Srovnání daňových reforem

Vývoj zvyšování daní ovšem můžeme porovnat i z dalšího pohledu, a to srovnáním minulých daňových reforem s nynějším konsolidačním balíčkem. Server Aktuálně.cz například v roce 2011, kdy daňové změny plánovala tehdejší vláda Petra Nečase, jako jedny z největších reforem zmiňoval ty z doby vlády Vladimíra Špidly a Jana Fischera.

Podle Aktuálně.cz počítala reforma Špidlova kabinetu z roku 2004 s tím, že veřejné rozpočty (státu i samospráv dohromady) získají navýšením daní zhruba 22 miliard Kč navíc. O stejné částce mluví i tehdejší vládní dokument Koncepce reformy veřejných rozpočtů (.pdf, str. 43, 53).

Janotův balíček, prosazený za premiéra Jana Fischera v roce 2009, měl původně daně a pojistné zvýšit o celkem 31 miliard korun. Sněmovnou ale tehdy nakonec prošla verze, která některé body vypustila, a počítala tak s navýšením o zhruba 23 miliard Kč.

Další výraznější zvýšení daní přišlo za vlády Petra Nečase. Ta např. o plánu navýšit daň z přidané hodnoty mluvila už v roce 2011, nakonec ale došlo ke zpoždění (.doc, str. 12–13) a růst sazeb DPH kabinet prosadil až v průběhu roku 2012 v rámci svého úsporného balíčku. Zmíněný soubor opatření měl podle důvodové zprávy přinést do veřejných rozpočtů v roce 2013 (.pdf, str. 36) celkem 22 miliard korun navíc z daní a pojistného. V roce 2015 vláda počítala s 33 mld. Kč.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že některé daně se za Nečasovy vlády zvýšily i v letech 2011 a 2012 (.doc, .doc, vše str. 11–20), podle dokumentů dostupných na webu Sněmovny ale nikoli v takovém rozsahu jako v roce 2013.

Naproti tomu u konsolidačního balíčku vlády Petra Fialy (.pdf, str. 269) Ministerstvo financí plánuje, že jen za zdaňovací období roku 2024 prosazené změny navýší daně a pojistné o přibližně 65 miliard korun (.pdf, str. 38). Toto plánované zvýšení je tedy větší než sumy, se kterými ve své době původně počítaly reformy z let 2004, 2009 i 2012 – a to i kdybychom vzali úvahu vliv inflace (.pdf) nebo tyto částky přepočetli na podíl tehdejšího HDP.

Závěr

K popisu vývoje celkového daňového zatížení se někdy, zvláště v médiích, používá vývoj složené daňové kvóty. Ministerstvo financí ovšem dlouhodobě upozorňuje na to, že její výši ovlivňují kromě samotné sazby daní a pojistného mj. i ekonomický cyklus a efektivita výběru daní. Předpokládaný růst daňového zatížení proto nemůžeme pomocí tohoto ukazatele kvóty zcela přesně vyčíslit.

Pokud bychom se ale zaměřili na to, jaký nárůst daní a pojistného plánovaly největší daňové balíčky prosazené v letech 2004, 2009 a 2012, je částka uváděná v konsolidačním balíčku Fialovy vlády skutečně největší. Na nejvyšší příčce se drží i pokud bychom započítali vliv inflace nebo dané částky vyjádřili v poměru k HDP. Z tohoto důvodu proto výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý.