Andrej Babiš

Andrej Babiš odkazuje na kampaň před komunálními volbami v roce 2022, kdy ve svém obytném voze podnikl několik výjezdů do regionů. Cesty za voliči zahájil v květnu a původně odmítal, že by šlo o součást kampaně. Babišův tehdejší mluvčí Vladimír Vořechovský pak v červenci nicméně uvedl, že „hnutí ANO aktuálně vede kampaň do podzimních voleb a cesty pana předsedy a jeho místopředsedů po Česku jsou její součástí.“

Na některých akcích došlo ke střetu podporovatelů Andreje Babiše s jeho odpůrci, kteří se snažili Babišův projev narušit např. pískotem. To, že tyto mítinky narušují politici stran vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, tvrdí Andrej Babiš dlouhodobě. Vyjádřil se tak například po návštěvě Jižních Čech v srpnu 2022, kdy v rozhovoru pro CNN Prima News řekl (video, čas 1:21): „To jsou politici pětikoalice a oni chtějí těm mítinkům zabránit. To se jim povedlo v Třeboni.“ Poté dodal (čas 2:38:): „Kdo organizoval ten protest v Českém Krumlově? No politici za TOP 09, stejně tak to bylo v Třeboni. To jsou lokální politici, dokonce starosta ODS na nás křičí a sprostě nám nadává.“

Zmiňme, že jihočeská organizace TOP 09 k takovému jednání na sociálních sítích nevyzývala, ani takovou akci veřejně neplánovala. Předseda hnutí ANO dále z narušování akcí obvinil členy vládních stran například v rozhovoru pro idnes.cz, obdobně se vyjádřil i při svém vystoupení v Hlučíně.

Výjezd po Jižních Čechách

Andrej Babiš 2. srpna minulého roku navštívil jihočeskou Třeboň, kde ho přivítaly také „desítky pískajících demonstrantů“. Během akce na expremiéra navíc čekali i lidé převlečení v kostýmech čertů. Jedním z nich byl zastupitel za Piráty Jan Lukavský, který v komunálních volbách svůj mandát obhájil.

Z níže přiloženého videa je však zřejmé, že zastupitel Lukavský akci nijak nenarušoval, pouze se pohyboval v Babišově blízkosti. Pro Deník později uvedl, že usiloval o nenásilnou a nevulgární formu protestu. Dodejme, že k tomu, aby obyvatelé města přišli na akci pískat, ale vyzývala například organizace Třeboň nemlčí.

V rámci stejného výjezdu poslanec Babiš navštívil Tábor, kde za ním přišel muž oblečený ve svetru s označením Vězeňské služby. Andrej Babiš to poté komentoval slovy: „Vám přijde normální, že lidé z pětikoalice chodí na naše mítinky a brání nám ve snaze mluvit s lidmi?“ Jednalo se sice o táborského radního Radoslava Kacerovského, ten však nebyl členem ani kandidátem žádné strany vládní koalice. Do zastupitelstva města se dostal na kandidátní listině hnutí Tábor 2020.

Výjezd do Moravskoslezského kraje

Poslanec Babiš dále také v rámci kampaně navštívil mj. Moravskoslezský kraj, a to v druhé polovině srpna 2022. Na jedné z akcí znovu obvinil vládní koalici z toho, že jeho mítinky záměrně narušuje. Jak zjistily Seznam zprávy, jednou z demonstrujících v Krnově skutečně byla Jana Řehová, členka ODS kandidující za koalici SPOLU. Dodejme, že sama odmítla, že by se protestní akce zúčastnila na popud někoho jiného.

Také na mítinku v Kopřivnici, konaného o několik dní dříve, panovala vypjatá situace. Při výstupu Andreje Babiše z karavanu mu zatarasila cestu žena s dítětem na ramenou, která mu křikem nadávala. Jednalo se o Kristýnu Horynovou, která kandidovala v Kopřivnici za KDU-ČSL. Lídr kandidátky KDU-ČSL a zastupitel Stanislav Šimíček se vyjádřil, že na jejím vystoupení nevidí nic špatného „vnímám to jako její svobodný názor,“ řekl moravskoslezskému deníku.

Závěr

Někteří kandidáti vládních stran tedy svými protesty narušovali předvolební mítinky Andreje Babiše v srpnu minulého roku. Jednalo se např. o kandidátku za ODS Janu Řehovou v Krnově či o kandidátku za KDU-ČSL Kristýnu Horynovou v Kopřivnici, která expremiérovi zatarasila cestu a křikem mu nadávala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Řehka, současný náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ve středu 25. ledna v rozhovoru pro ČTK mluvil o dopadech, které by měl na Česko případný konflikt NATO a Ruska na východním křídle Aliance. Dle jeho vyjádření by se Česká republika stala „legitimním cílem“, protože by docházelo k přesunům spojeneckých jednotek přes naše území. Zároveň dodal, že předpokládat, že by se konflikt odehrávající se mimo naše území Česka nijak nedotkl, je „naivní“.

Nynější náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) Karel Řehka byl skutečně ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a to od dubna roku 2020, kdy ve funkci vystřídal Dušana Navrátila, do června roku 2022, kdy byl jmenován náčelníkem Generálního štábu.

Andrej Babiš mluví o výroku Karla Řehky z 22. listopadu 2022. Tehdy Karel Řehka pronesl projev na Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR na Ministerstvu obrany. Ve svém projevu skutečně řekl (video, čas 12:36): „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.“

Andrej Babiš cituje v debatě skutečný výrok Karla Řehky z 22. listopadu 2022, který pronesl při příležitosti Velitelského shromáždění. Karel Řehka byl před funkcí NGŠ také ředitelem NÚKIB a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka se v rozhovoru pro ČTK ze dne 25. ledna 2023 skutečně vyjádřil, že by v případě války NATO s Ruskem muselo Česko provést alespoň částečnou mobilizaci. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu.“ V rozhovoru apeloval mimo jiné také na nutnost poučit se z probíhající války na Ukrajině, kdy obrana musí být věcí celé společnosti.

Ministryně obrany Jana Černochová se po vlně reakcí, kterou Řehkovo vyjádření vyvolalo, vyjádřila na svém twitteru. Tam potvrdila, že v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, a tedy aktivace článku V Washingtonské úmluvy by byla situace věcí „celého státu a společnosti, nikoliv jen profesionální armády.“

Premiér Petr Fiala se ale k celé situaci vůbec v médiích ani na svém facebooku a twitteru nevyjadřoval. Ani v minulosti se o možnosti mobilizace nezmiňoval.

Andrej Babiš tedy korektně popisuje slova Karla Řehky i následnou reakci Jany Černochové. Vládní kolega ministryně obrany Petr Fiala se ale k věci nevyjádřil. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš se během dvoudenní premiérské návštěvy Kyjeva 18.–19. listopadu 2019 setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Oleksijem Hončarukem a také předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Při oficiální návštěvě opravdu odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, konkrétně prohlásil: „Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neschvalujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.“ 

Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek navštívil Ukrajinu v září 2008, kdy se setkal s předními ukrajinskými představiteli nebo také s podnikateli.

O několik měsíců později, v lednu 2009, návštěvu zopakoval a to kvůli sníženým dodávkám plynu přes Ukrajinu. Expremiér Topolánek tehdy jako šéf českého předsednictví Rady Evropské unie jednal jak s Vladimirem Putinem, tak s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by v minulosti ostatní předsedové českých vlád Ukrajinu navštívili. Například v prosinci 2011 jednal tehdejší předseda vlády Petr Nečas se svým ukrajinským protějškem Mykolou Azarovem v Praze. Podobně se takto setkal expremiér Bohuslav Sobotka s ukrajinským premiérem Volodomyrem Hrojsmanem v září 2016 v polské Krynici. Už v říjnu 2013 navštívil Ukrajinu prezident Miloš Zeman, před ním v roce 2005 i prezident Klaus.

Andrej Babiš ale byl opravdu druhým českým premiérem, který navštívil v listopadu 2019 Ukrajinu, a to 11 let po Mirku Topolánkovi. Současně zde Babiš odsoudil invazi na Ukrajinu.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš vysvětluje (video, čas 4:47) svůj pohled na rozdělenou společnost. Domnívá se, že z tří milionů voličů, kteří ve sněmovních volbách v roce 2021 nevolili současnou vládní koalici, mají v Poslanecké sněmovně zastoupení pouhé dva miliony z nich. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, kolik lidí v říjnu 2021 hlasovalo pro strany, které nejsou součástí nynější vlády a kolik z nich má zastoupení v dolní komoře.

Nejprve uveďme, že do Poslanecké sněmovny se dostanou jen ty politické strany, které získají více než 5 % odevzdaných hlasů. V minulosti platila tzv aditivní klauzule, kdy pro postup musela (§ 49 odst. 1) koalice složená ze dvou stran získat minimálně 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů. Tuto klauzuli ovšem v únoru 2021 zrušil nález Ústavního soudu (.pdf). Dle nového znění zákona koalici složené ze dvou subjektů stačí 8 % hlasů a koalici složené ze tří pak 11 %.

Po sněmovních volbách, které proběhly v říjnu 2021, se do dolní komory dostala koalice SPOLU, hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a nezávislých a hnutí SPD. Ostatní strany nepřekročily potřebnou spodní hranici. Jak lze vidět na následující tabulce, současná vládní koalice obdržela přibližně 2,3 miliony hlasů, pro ostatní politické subjekty přitom hlasovalo lehce přes 3 miliony voličů, jak správně uvádí Andrej Babiš. Zastoupení v Poslanecké sněmovně v podobě hnutí ANO a SPD přitom skutečně mají necelé dva miliony z nich. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v debatě v České televizi 22. ledna 2023 opakovaně uvedl, (video, čas 52:01) že by Česko v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy nemělo poslat české vojáky na pomoc. „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ řekl mimo jiné.

Po skončení debaty Babiš zveřejnil tweet reagující na kritiku, která se po jeho výroku v ČT začala ve veřejném prostoru šířit. V příspěvku koriguje své předchozí tvrzení. Doplnil navíc, že „pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata“. Omluva ale v žádném z jeho veřejných vyjádření z nedělního večera není.

V podobném duchu mluvil i v následujících dnech, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích. Ani v těchto sděleních se ale za svůj výrok v debatě ČT neomluvil.

Na předvolebním mítinku v Brně 23. ledna Babiš uvedl (video), že otázka moderátora ČT byla provokací a že to svou odpovědí „trošku po**al“, slušnější verzi stejného slova použil (video, 1:25) také ráno v rozhovoru s Petrem Štěpánkem z Trikolóry. O den později v debatě na webu Novinky.cz řekl (video, 1:01), že se „špatně vyjádřil“. Na přímý dotaz (čas 1:47), jestli se za svá slova omluví, Babiš řekl, že „si to vyřídil na nejvyšší úrovni, takže já nevím, komu bych se měl omlouvat“.

Pro úplnost doplňme, že vysvětlení měl Babiš podat přímo i polskému premiérovi Mateuzsi Morawieckému. Požádal také Miloše Zemana, aby podobně učinil se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na jejich osobním setkání v Náchodě. Oba prezidenti se této věci 24. ledna skutečně věnovali, Andrzej Duda přitom výrok připsal silným emocím spojeným s prezidentskou kampaní.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se tedy za své tvrzení, že by v případě napadení Polska na jeho území neposlal české vojáky, neomluvil. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v roce 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že účast českých vojáků v rámci tzv. Alianční předsunuté přítomnosti v roce 2018, schválil Parlament v červenci 2017. Tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019, kam ČR poslala i pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93). Dohromady šlo tedy o 385 vojáků.

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Na závěr tedy shrňme, že během vlády Andreje Babiše bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Pobaltí v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Dohromady ale vláda a Parlament schválily účast 385 vojáků. Jelikož je toto číslo téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak ani v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Andrej Babiš výrokem navazuje na svůj plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit. Poukazuje na to, že Petr Pavel se měl k takovému nápadu postavit negativně s tím, že „jsme malý národ“. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v kontextu možného mírového summitu vyjadřoval Petr Pavel o vlivu a velikosti České republiky.

Kandidát na prezidenta Pavel v debatě na serveru Novinky.cz 25. ledna 2023 uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“ Již 15. ledna v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“

Petr Pavel tedy skutečně zmiňoval, že Česká republika nemá na mezinárodní scéně takovou „váhu“, aby mohla sama o sobě přesvědčit světové lídry k jednání o míru. Andrej Babiš tak správně poukazuje na to, že se Pavel k jeho nápadu Českem organizovaného mírového summitu stavěl negativně a argumentoval vlivem (potažmo velikostí) Česka. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Andrej Babiš v debatě zmiňuje, že bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Aleše Opatu v červenci 2020 kontaktoval, neboť Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno krizi spojenou s covidem-19 zvládnout bez armády. 

Informace o dané schůzce Andreje Babiše a Aleše Opaty se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se proto obrátili na oddělení komunikace Generálního štábu, prozatím jsme však nedostali odpověď. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro úplnost nicméně doplňme, že vláda Andreje Babiše schválila v pondělí 13. července 2020 využití Armády České republiky k záchranným pracím během pandemie covidu-19, a to i mimo nouzový stav. Dle nařízení vlády se mělo konkrétně jednat o 68 vojáků, kteří byli určeni na pomoc Ministerstvu zdravotnictví, hygienickým stanicím a zdravotním ústavům.

Nutno však podotknout, že armáda byla zapojena do boje s pandemií již od samého začátku šíření onemocnění v březnu 2020. Pomáhala s testováním na hranicích, dodáváním ochranných prostředků a například i s projektem takzvané chytré karantény.