Andrej Babiš

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš vysvětluje (video, čas 4:47) svůj pohled na rozdělenou společnost. Domnívá se, že z tří milionů voličů, kteří ve sněmovních volbách v roce 2021 nevolili současnou vládní koalici, mají v Poslanecké sněmovně zastoupení pouhé dva miliony z nich. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, kolik lidí v říjnu 2021 hlasovalo pro strany, které nejsou součástí nynější vlády a kolik z nich má zastoupení v dolní komoře.

Nejprve uveďme, že do Poslanecké sněmovny se dostanou jen ty politické strany, které získají více než 5 % odevzdaných hlasů. V minulosti platila tzv aditivní klauzule, kdy pro postup musela (§ 49 odst. 1) koalice složená ze dvou stran získat minimálně 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů. Tuto klauzuli ovšem v únoru 2021 zrušil nález Ústavního soudu (.pdf). Dle nového znění zákona koalici složené ze dvou subjektů stačí 8 % hlasů a koalici složené ze tří pak 11 %.

Po sněmovních volbách, které proběhly v říjnu 2021, se do dolní komory dostala koalice SPOLU, hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a nezávislých a hnutí SPD. Ostatní strany nepřekročily potřebnou spodní hranici. Jak lze vidět na následující tabulce, současná vládní koalice obdržela přibližně 2,3 miliony hlasů, pro ostatní politické subjekty přitom hlasovalo lehce přes 3 miliony voličů, jak správně uvádí Andrej Babiš. Zastoupení v Poslanecké sněmovně v podobě hnutí ANO a SPD přitom skutečně mají necelé dva miliony z nich. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš se během dvoudenní premiérské návštěvy Kyjeva 18.–19. listopadu 2019 setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Oleksijem Hončarukem a také předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Při oficiální návštěvě opravdu odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, konkrétně prohlásil: „Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neschvalujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.“ 

Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek navštívil Ukrajinu v září 2008, kdy se setkal s předními ukrajinskými představiteli nebo také s podnikateli.

O několik měsíců později, v lednu 2009, návštěvu zopakoval a to kvůli sníženým dodávkám plynu přes Ukrajinu. Expremiér Topolánek tehdy jako šéf českého předsednictví Rady Evropské unie jednal jak s Vladimirem Putinem, tak s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by v minulosti ostatní předsedové českých vlád Ukrajinu navštívili. Například v prosinci 2011 jednal tehdejší předseda vlády Petr Nečas se svým ukrajinským protějškem Mykolou Azarovem v Praze. Podobně se takto setkal expremiér Bohuslav Sobotka s ukrajinským premiérem Volodomyrem Hrojsmanem v září 2016 v polské Krynici. Už v říjnu 2013 navštívil Ukrajinu prezident Miloš Zeman, před ním v roce 2005 i prezident Klaus.

Andrej Babiš ale byl opravdu druhým českým premiérem, který navštívil v listopadu 2019 Ukrajinu, a to 11 let po Mirku Topolánkovi. Současně zde Babiš odsoudil invazi na Ukrajinu.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka se v rozhovoru pro ČTK ze dne 25. ledna 2023 skutečně vyjádřil, že by v případě války NATO s Ruskem muselo Česko provést alespoň částečnou mobilizaci. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu.“ V rozhovoru apeloval mimo jiné také na nutnost poučit se z probíhající války na Ukrajině, kdy obrana musí být věcí celé společnosti.

Ministryně obrany Jana Černochová se po vlně reakcí, kterou Řehkovo vyjádření vyvolalo, vyjádřila na svém twitteru. Tam potvrdila, že v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, a tedy aktivace článku V Washingtonské úmluvy by byla situace věcí „celého státu a společnosti, nikoliv jen profesionální armády.“

Premiér Petr Fiala se ale k celé situaci vůbec v médiích ani na svém facebooku a twitteru nevyjadřoval. Ani v minulosti se o možnosti mobilizace nezmiňoval.

Andrej Babiš tedy korektně popisuje slova Karla Řehky i následnou reakci Jany Černochové. Vládní kolega ministryně obrany Petr Fiala se ale k věci nevyjádřil. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Nynější náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) Karel Řehka byl skutečně ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a to od dubna roku 2020, kdy ve funkci vystřídal Dušana Navrátila, do června roku 2022, kdy byl jmenován náčelníkem Generálního štábu.

Andrej Babiš mluví o výroku Karla Řehky z 22. listopadu 2022. Tehdy Karel Řehka pronesl projev na Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR na Ministerstvu obrany. Ve svém projevu skutečně řekl (video, čas 12:36): „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.“

Andrej Babiš cituje v debatě skutečný výrok Karla Řehky z 22. listopadu 2022, který pronesl při příležitosti Velitelského shromáždění. Karel Řehka byl před funkcí NGŠ také ředitelem NÚKIB a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Karel Řehka, současný náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ve středu 25. ledna v rozhovoru pro ČTK mluvil o dopadech, které by měl na Česko případný konflikt NATO a Ruska na východním křídle Aliance. Dle jeho vyjádření by se Česká republika stala „legitimním cílem“, protože by docházelo k přesunům spojeneckých jednotek přes naše území. Zároveň dodal, že předpokládat, že by se konflikt odehrávající se mimo naše území Česka nijak nedotkl, je „naivní“.

Andrej Babiš v kontextu výroku mluví o tom, že podle něj „vláda dělá kampaň“ Petru Pavlovi a pomáhá mu tak ke zvolení. Jako příklad této podpory uvedl vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS). Zjevně tak odkazuje na jeho tiskovou konferenci (video) k výsledkům prvního kola, ve kterém Andrej Babiš dostal necelé dva miliony hlasů.

Předseda vlády Petr Fiala o druhém kole prezidentských voleb konkrétně řekl (video, čas 1:00): „Bude to nelehký souboj. Bude to souboj mezi hodnotami. Na jedné straně bude stát populismus, lži a příklon k Rusku a na druhé straně bude stát demokracie, Ústava, respektive respekt k Ústavě, a jasná prozápadní orientace.“ Dále uvedl, že Petr Pavel pro něj tyto hodnoty zosobňuje a vyzval lidi, aby jej volili v druhém kole. Voliče Andreje Babiše však proruskými nenazval. 

Petr Fiala nehovořil ani o nedemokratických voličích. Při odpovědi na dotaz, jak vnímá volební výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, použil slovní spojení „demokratičtí voliči“ pro popis voličů, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla dle koalice SPOLU preferovaná a „odpovídalo to tomu, jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice.“ Petr Fiala tedy označil voliče Petra Pavla za demokratické. Lze tak dovodit, že ostatní voliči „demokratičtí“ nejsou. Přímo však Petr Fiala takové označení nepoužil.

Premiér voliče za proruské či nedemokratické neoznačil ani na svých sociálních sítích, ani ve svém projevu na půdě Poslanecké sněmovny, který přednesl v rámci debaty o vyslovení nedůvěry vládě. Dodejme, že žádné takové vyjádření jsme nenalezli ani v mediální databázi Newton.

Petr Fiala tedy voliče proruskými ani nedemokratickými nenazval. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš se stal premiérem 6. prosince 2017 a na této pozici skončil 17. prosince 2021. Předtím byl od roku 2014 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na vyjádření Petra Pavla mezi lety 2014–2021. Dodejme, že Petr Pavel byl předsedou vojenského výboru NATO, a to od června 2015 do června 2018. Předtím zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Petr Pavel o migraci mluvil např. v říjnu 2018, kdy kritizoval kategorické odmítání migrantů a nekontrolovanou ilegální migraci označil za problém (video, 14:42). Zároveň ale dodal, že v České republice je migrace uměle nadhodnocována. Apeloval také na to, aby se rozlišovalo mezi pojmy uprchlík a migrant. Podle Pavlových tehdejších slov měla Česká republika povinnost postarat se o malé počty uprchlíků (video, 16:46). Vládu Andreje Babiše však v tomto kontextu nezmiňoval.

Kandidát na prezidenta Pavel se k migraci vyjádřil také v srpnu 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas, kde uvedl, že by se zejména nelegální migrace neměla zlehčovat. Konkrétně tehdy řekl: „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. (…) Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala.“

Ve stejném rozhovoru také prohlásil, že k ekonomickým migrantům by Česko mělo přistupovat pragmaticky, „protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů“. Petr Pavel vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů nekritizoval ani ve svých vyjádřeních z října 2018 či září 2021 (video, 15:05), kde se tématu migrace dotkl.

Na konci roku 2019 Petr Pavel v rozhovoru pro web VITAL kritizoval politiky za používání hesel a líbivých proklamací: „Sklouzl k tomu i premiér Babiš, když před volbami řekl, že nepřijme ani jednoho migranta. To je samozřejmě naprostý nesmysl. On to zřejmě i věděl, ale prostě se to hodilo.“ Ani v tomto případě ale Pavel nekritizoval to, že Babišova vláda nepřijímá syrské migranty. Zjevně pouze poukazoval na rétoriku Andreje Babiše.

Další veřejná vyjádření Petra Pavla, ve kterých by se zmiňoval o přijímání migrantů do Česka, jsme nenašli ani na Pavlových sociálních sítích či v mediální databázi Newton. Pro úplnost doplňme, že Petr Pavel nevyčítal (video) přístup k migraci ani vládě Bohuslava Sobotky.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel se tedy k ilegální migraci v minulosti vyjadřoval. V rozhovorech ani na svých sociálních sítích nicméně vládu Andreje Babiše za nepřijímání ilegálních syrských migrantů nekritizoval. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) odhaduje, že se ve světě nachází přibližně 13 tisíc jaderných hlavic. Většinou z nich disponují Rusko a Spojené státy, Francie je pak po Číně čtvrtou největší jadernou velmocí na světě (.pdf, str. 342).

Francie má k dispozici přibližně 48 nukleárních balistických střel odpalovaných z ponorek a 50 leteckých střel s plochou dráhou letu. Její inventář nukleárních zbraní celkem čítá 290 jaderných hlavic (.pdf, str. 375). Spolu s Čínou, Ruskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy je podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (.pdf) (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) oficiálně vedena jako jeden ze „států vlastnících jaderné zbraně”. Tyto státy se v roce 2000 zavázaly ke snaze úplně zlikvidovat své jaderné arzenály (.pdf, str. 14).

Zbývající státy, které podle SIPRI (.pdf, str. 342) disponují nukleárními zbraněmi – Indie, Izrael, Pákistán a Severní Korea (KLDR), přitom dle NPT jako země vlastnící jaderné zbraně vedeny nejsou. KLDR, která smlouvu podepsala v roce 1985, od ní odstoupila v roce 2003.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2020 ve spojitosti s francouzským jaderným arzenálem zmiňoval solidaritu s ostatními evropskými státy a uvedl, že „životní zájmy Francie mají nyní evropský rozměr“. Zároveň navrhl otevření strategického dialogu s evropskými partnery o „roli francouzského jaderného odstrašování v naší kolektivní bezpečnosti“ (.pdf, str. 12–13).

Na závěr dodejme, že jaderné hlavice se nachází (.pdf, str. 352) i na území jiných členských států EU. V Belgii, Itálii, Německu a Nizozemsku jsou umístěny americké zbraně. V Itálii se nachází přibližně čtyřicet jaderných hlavic a každá ze zbývajících zemí poskytuje prostor přibližně dvaceti americkým nukleárním zbraním. Těmi vlastními však v rámci členských zemí EU skutečně disponuje pouze Francie, která je navíc čtvrtou největší jadernou velmocí na světě. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý. 

Někteří opoziční poslanci za hnutí ANO, stejně jako např. Tomio Okamura označují vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu za „vládního cenzora“. Andrej Babiš tak ve výroku zjevně odkazuje právě na něj.

Je třeba upozornit, že v rámci našeho ověření nehodnotíme, zda je Michal Klíma „cenzor“, jak o něm mluví předseda hnutí ANO. Zabývat se budeme jen tím, zda Michal Klíma skutečně označil předvolební billboardy Andreje Babiše za problematické.

Zmiňované billboardy, které byly také jedním z témat předvolební debaty (video, čas 01:01), obsahují text: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.”      

Michal Klíma tyto poutače 17. ledna v rozhovoru (video, čas 00:33) pro DVTV označil za dezinformační. V rozhovoru také řekl: „Jedna z definic dezinformací dokonce připouští, že i pravdivá informace může sloužit jako dezinformace, pokud je dána do nějakých souvislostí, kde vytváří nějaký dojem něčeho, což je tento případ“. 

Michal Klíma nikde přesně nezmiňuje, že by šlo doslova o „obrovský problém“, nicméně označuje billboard za dezinformační. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý. 

První vládní post Andrej Babiš získal ve vládě Bohuslava Sobotky, ve které od ledna 2014 do května 2017 zastával pozici ministra financí. Doplňme, že v tehdejším kabinetu, složeném z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, resort Ministerstva obrany řídil Martin Stropnický (za hnutí ANO). Po konci této vlády se Andrej Babiš v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021.

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Návrh zákona počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6).

Návrh následně putoval do Sněmovny, která v té době nicméně byla následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší o 730 milionů korun (.pdf, str. 6), a dosahovaly tak výše 42 miliard korun. K úpravě této částky nedošlo ani následnou novelizací zákona o státním rozpočtu z konce roku 2014.

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf), který předložila menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD v říjnu 2020, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Tehdejší poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh následně schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy měly dle rozpočtu dosahovat částky 75,4 miliardy korun.

V lednu 2021 nicméně vláda rozhodla (.pdf) o přesunu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet tedy dosahoval výše 85,4 miliardy korun.

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Rozpočet Ministerstva obrany tedy v roce 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí, dosahoval 42 mld Kč. V roce 2021, po přesunech 10 miliard zpět do rozpočtu resortu financí, celková částka odpovídala 85,4 mld. Kč Údaje zmiňované Andrejem Babišem se od těchto čísel liší jen mírně a pohybují se v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.