Andrej Babiš

Andrej Babiš v debatě pro Blesk.cz (video, čas 2:50) mluvil o svých předvolebních billboardech s textem: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“

Jana Černochová (ODS) se jako ministryně obrany 15. ledna 2023 proti textu na těchto poutačích vymezila a Andreje Babiše vyzvala, aby slova, která z vojáků dle ní dělají „válečné štváče“, v kampani nepoužíval. „Chápu, že chcete vystupovat tvrdě, ale zachovejte prosím důstojnost, co se obrany a bezpečnosti týče,“ dodala k tomu na svém facebooku. 

Je tedy pravda, že Jana Černochová kritizovala kampaň Andreje Babiše, k podpoře jeho protikandidáta Petra Pavla však voliče nevyzývala. Prohlášení o jeho podpoře se neobjevují v jejích příspěvcích na twitteru ani facebooku a nelze je nalézt ani v ostatních veřejně dostupných zdrojích. A to i přesto, že premiér Petr Fiala jménem koalice SPOLU již v říjnu 2022 označil Petra Pavla za jednoho z kandidátů vhodných pro funkci prezidenta a podporu mu vyjádřil i po prvním kole volby 14. ledna 2023.

Pro úplnost doplňme, že jméno Jany Černochové není ani v seznamu členů týmu Petra Pavla.

Současná ministryně obrany také na svém twitteru přímo odmítla spojování své osoby s kterýmkoliv z prezidentských kandidátů: „Nejsem v žádném týmu prezidentských kandidátů a nikomu neříkám, koho má volit. (…) Zastala jsem se vojáků, které Andrej Babiš urazil a dělá z nich válečníky bez mozku. Bránila bych je před každým, kdo by o nich takto mluvil. Stačilo se omluvit.“ 

Na závěr tedy shrňme, že Jana Černochová není součástí týmu Petra Pavla ani mu veřejně nevyjádřila podporu, pouze kritizovala Andreje Babiše za jeho kampaň. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tímto výrokem reagoval (video, 4:48) na Petra Pavla, který tvrdil, že spolu oba nynější prezidentští kandidáti jednali o rozpočtu Ministerstva obrany v době, kdy byl Babiš ministrem financí a Pavel náčelníkem Generálního štábu. Andrej Babiš tato slova následně popřel a tvrdil, že k takovému jednání nemohlo dojít, jelikož se dle něj časově lišilo jeho a Pavlovo působení ve zmíněných funkcích. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali se tato schůzka mohla uskutečnit.

Působení ve funkcích

Andrej Babiš byl jmenován do role ministra financí vlády Bohuslava Sobotky 29. ledna 2014. Ve funkci skončil 24. května 2017. Na konci téhož roku se stal premiérem.

Petr Pavel zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, o níž ve výroku Andrej Babiš mluví, od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27), 1. května jej tehdy nahradil Josef Bečvář. Andrej Babiš se tedy jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu časově „potkal“ od ledna 2014 do dubna 2015.

Přípravy rozpočtu na rok 2015

Státní rozpočet České republiky (a tedy i rozpočet resortu obrany) na rok 2015 sestavoval Andrej Babiš jako ministr financí (.pdf, str. 3). První verzi návrhu ministerstvo zveřejnilo v červenci 2014, kdy také probíhalo připomínkové řízení. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu projednávala v září 2014 (.pdf, str. 1–4), Sněmovna jej poté schválila v prosinci stejného roku. Příprava rozpočtu na rok 2015 i jeho schválení tak probíhalo ještě v době, kdy byl Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR. 

Petr Pavel a Andrej Babiš tak spolu o rozpočtu jednat mohli. Zmiňme, že v dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se tehdejší náčelník Generálního štábu Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka skutečně proběhla, se už nicméně v tehdejším tisku neobjevuje. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace, které by uskutečnění jednání potvrzovaly.

Přípravy rozpočtu na rok 2014

Andrej Babiš ve výroku zmiňuje i rozpočet na rok 2014, na jehož podobě měl jen omezený vliv. První verzi návrhu rozpočtu na rok 2014 totiž vypracovalo v létě 2013 ještě Ministerstvo financí (.docx, str. 1) pod vedením Miroslava Kalouska, tedy v době pravicové vlády Petra Nečase. Tu nicméně v červenci 2013 nahradil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka a během jeho působení materiál prošel řadou změn. Svou verzi rozpočtu předložila Rusnokova vláda Poslanecké sněmovně v září 2013 .

Poslanci hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tj. stran, které později v lednu 2014 utvořily vládní koalici, na konci roku 2013 návrh rozpočtu schválili s několika dalšími úpravami. Přímo na vytváření původního návrhu zákona o rozpočtu na rok 2014 se Andrej Babiš, jenž se stal poslancem na konci října 2013, tedy nepodílel.

Závěr

Na přípravu státního rozpočtu pro rok 2014, včetně rozpočtu Ministerstva obrany, měl Andrej Babiš skutečně jen limitovaný vliv, protože jej připravovala předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Rozpočet na rok 2015 už ale vytvářel sám ve funkci ministra financí, a to v průběhu roku 2014. Co se tedy týče časové osy, Andrej Babiš jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu na rok 2015 jednat mohl. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že v době, kdy byl ministrem financí a jeho protikandidát Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, nemohli spolu jednat o rozpočtu, jak tvrdí Petr Pavel. Poukazuje na to, že se v těchto funkcích „potkali“ jen po krátkou dobu. Petr Pavel měl podle Babiše odejít do funkce předsedy Vojenského výboru NATO v dubnu, státní rozpočet na další rok se ale připravuje až v květnu, není tak dle jeho vyjádření časově možné, aby spolu někdy o rozpočtu jednali.

Andrej Babiš původně mluvil (video, čas 4:50) o tom, že Pavel odešel do NATO v dubnu 2015, pak zmínil květen 2014 a nakonec uznal, že to bylo až v roce 2015. I nadále ale trval na tom, že s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu jednat nemohl, přestože de facto připustil, že se v příslušných funkcích s Pavlem „potkávali“ více než rok. Zaměříme se tedy na to, jestli Petr Pavel skutečně odešel z funkce náčelníka Generálního štábu (NGŠ) v dubnu či květnu a také, jestli se státní rozpočet obvykle začíná připravovat až v květnu. Překryvu mezi funkčním obdobím Petra Pavla jako NGŠ a Andreje Babiše jako ministra financí se věnujeme u souvisejícího výroku.

Pro projednávání rozpočtu České republiky upravuje zákon několik termínů. Prvním termínem je 31. květen. Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, má do tohoto data Ministerstvo financí povinnost předložit návrhy výdajů vládě. Vláda poté tento návrh projedná do 20. června. Dalším důležitým datem je 31. srpen, do kdy ministerstvo předkládá vládě návrh celkového rozpočtu (a střednědobý výhled). Posledním podstatným datem je 30. září, do kdy má vláda, podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, povinnost předložit návrh rozpočtu na příští rok Poslanecké sněmovně.

Ze zákona tedy vyplývá, že již před 31. květnem musí ministerstvo pracovat na návrhu výdajů státního rozpočtu na příští rok. Vyjednávání o rozpočtu ale často probíhají už dříve než v květnu. Jako nedávný příklad můžeme uvést rozpočet pro rok 2023, jenž byl na vládě oficiálně projednán až v červnu 2022, avšak ministryně pro vědu a výzkum s ministrem financí vyjednávala již před 12. dubnem 2022.

Dříve než v květnu jednali o rozpočtu i ministři vlády Andreje Babiše. Například tehdejší ministryně financí Alena Schillerová vyzývala své kolegy už v únoru 2019, aby hledali úspory na rok 2020. Když byl mezi lety 2014 a 2017 ministrem financí Andrej Babiš, sám mj. mluvil o tom, že první obrysy rozpočtu na rok 2015 zveřejní začátkem dubna, což pak také udělal. V dubnu 2015 pak vyjednával (audio, čas 06:49–08:01) s ČSSD o návrhu (E15, 23. dubna 2015, str. 14) rozpočtu na rok 2016. O rozpočtu na rok 2017 začal Babiš vyjednávat už v březnu 2016.

Přestože tedy zákon zná jako první termín pro předložení výdajů státního rozpočtu konec května, o podobě jednotlivých kapitol se zpravidla vyjednává již dříve, teoreticky tak spolu mohli Petr Pavel a Andrej Babiš jednat také o rozpočtu na rok 2016, těsně před odchodem Petra Pavla z funkce NGŠ. Zjevně mohl Babiš s Pavlem jednat také o rozpočtu na rok 2015, a to v průběhu téměř celého roku 2014. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

První vládní post Andrej Babiš získal ve vládě Bohuslava Sobotky, ve které od ledna 2014 do května 2017 zastával pozici ministra financí. Doplňme, že v tehdejším kabinetu, složeném z ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL, resort Ministerstva obrany řídil Martin Stropnický (za hnutí ANO). Po konci této vlády se Andrej Babiš v prosinci 2017 stal premiérem, kterým byl až do prosince 2021.

Státní rozpočet na rok 2014 vláda Bohuslava Sobotky částečně zdědila po úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Ta schválila návrh rozpočtu (.pdf) už v září 2013 (.pdf, str. 1). Návrh zákona počítal s výdaji na obranu ve výši 42,7 miliardy korun (.pdf, str. 6).

Návrh následně putoval do Sněmovny, která v té době nicméně byla následkem pádu vlády Petra Nečase rozpuštěná a v novém složení se sešla až po volbách konaných v říjnu 2013. Nová Sněmovna schválila některé pozměňovací návrhy a v konečné verzi státního rozpočtu byly nakonec náklady na obranu nižší o 730 milionů korun (.pdf, str. 6), a dosahovaly tak výše 42 miliard korun. K úpravě této částky nedošlo ani následnou novelizací zákona o státním rozpočtu z konce roku 2014.

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 (.pdf), který předložila menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD v říjnu 2020, původně počítal s výdaji na obranu ve výši 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 6). Tehdejší poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) však pozměňovacím návrhem (.doc) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh následně schválila. Výdaje na obranu v roce 2021 tedy měly dle rozpočtu dosahovat částky 75,4 miliardy korun.

V lednu 2021 nicméně vláda rozhodla (.pdf) o přesunu 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Přesunutí dalších pěti miliard poté odsouhlasila v březnu stejného roku (.pdf). Výsledný rozpočet tedy dosahoval výše 85,4 miliardy korun.

Zdroj dat: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Rozpočet Ministerstva obrany tedy v roce 2014, kdy se stal Andrej Babiš ministrem financí, dosahoval 42 mld Kč. V roce 2021, po přesunech 10 miliard zpět do rozpočtu resortu financí, celková částka odpovídala 85,4 mld. Kč Údaje zmiňované Andrejem Babišem se od těchto čísel liší jen mírně a pohybují se v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Někteří opoziční poslanci za hnutí ANO, stejně jako např. Tomio Okamura označují vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací Michala Klímu za „vládního cenzora“. Andrej Babiš tak ve výroku zjevně odkazuje právě na něj.

Je třeba upozornit, že v rámci našeho ověření nehodnotíme, zda je Michal Klíma „cenzor“, jak o něm mluví předseda hnutí ANO. Zabývat se budeme jen tím, zda Michal Klíma skutečně označil předvolební billboardy Andreje Babiše za problematické.

Zmiňované billboardy, které byly také jedním z témat předvolební debaty (video, čas 01:01), obsahují text: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.”      

Michal Klíma tyto poutače 17. ledna v rozhovoru (video, čas 00:33) pro DVTV označil za dezinformační. V rozhovoru také řekl: „Jedna z definic dezinformací dokonce připouští, že i pravdivá informace může sloužit jako dezinformace, pokud je dána do nějakých souvislostí, kde vytváří nějaký dojem něčeho, což je tento případ“. 

Michal Klíma nikde přesně nezmiňuje, že by šlo doslova o „obrovský problém“, nicméně označuje billboard za dezinformační. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý. 

Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) odhaduje, že se ve světě nachází přibližně 13 tisíc jaderných hlavic. Většinou z nich disponují Rusko a Spojené státy, Francie je pak po Číně čtvrtou největší jadernou velmocí na světě (.pdf, str. 342).

Francie má k dispozici přibližně 48 nukleárních balistických střel odpalovaných z ponorek a 50 leteckých střel s plochou dráhou letu. Její inventář nukleárních zbraní celkem čítá 290 jaderných hlavic (.pdf, str. 375). Spolu s Čínou, Ruskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy je podle Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (.pdf) (Nuclear Non-Proliferation Treaty, NPT) oficiálně vedena jako jeden ze „států vlastnících jaderné zbraně”. Tyto státy se v roce 2000 zavázaly ke snaze úplně zlikvidovat své jaderné arzenály (.pdf, str. 14).

Zbývající státy, které podle SIPRI (.pdf, str. 342) disponují nukleárními zbraněmi – Indie, Izrael, Pákistán a Severní Korea (KLDR), přitom dle NPT jako země vlastnící jaderné zbraně vedeny nejsou. KLDR, která smlouvu podepsala v roce 1985, od ní odstoupila v roce 2003.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v roce 2020 ve spojitosti s francouzským jaderným arzenálem zmiňoval solidaritu s ostatními evropskými státy a uvedl, že „životní zájmy Francie mají nyní evropský rozměr“. Zároveň navrhl otevření strategického dialogu s evropskými partnery o „roli francouzského jaderného odstrašování v naší kolektivní bezpečnosti“ (.pdf, str. 12–13).

Na závěr dodejme, že jaderné hlavice se nachází (.pdf, str. 352) i na území jiných členských států EU. V Belgii, Itálii, Německu a Nizozemsku jsou umístěny americké zbraně. V Itálii se nachází přibližně čtyřicet jaderných hlavic a každá ze zbývajících zemí poskytuje prostor přibližně dvaceti americkým nukleárním zbraním. Těmi vlastními však v rámci členských zemí EU skutečně disponuje pouze Francie, která je navíc čtvrtou největší jadernou velmocí na světě. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý. 

Andrej Babiš se stal premiérem 6. prosince 2017 a na této pozici skončil 17. prosince 2021. Předtím byl od roku 2014 ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na vyjádření Petra Pavla mezi lety 2014–2021. Dodejme, že Petr Pavel byl předsedou vojenského výboru NATO, a to od června 2015 do června 2018. Předtím zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Petr Pavel o migraci mluvil např. v říjnu 2018, kdy kritizoval kategorické odmítání migrantů a nekontrolovanou ilegální migraci označil za problém (video, 14:42). Zároveň ale dodal, že v České republice je migrace uměle nadhodnocována. Apeloval také na to, aby se rozlišovalo mezi pojmy uprchlík a migrant. Podle Pavlových tehdejších slov měla Česká republika povinnost postarat se o malé počty uprchlíků (video, 16:46). Vládu Andreje Babiše však v tomto kontextu nezmiňoval.

Kandidát na prezidenta Pavel se k migraci vyjádřil také v srpnu 2019 v rozhovoru pro Český rozhlas, kde uvedl, že by se zejména nelegální migrace neměla zlehčovat. Konkrétně tehdy řekl: „Migrace může působit jako silný destabilizační faktor a musíme s ní počítat i do budoucna. (…) Všechna místa jsou někým obsazena, jsou jasně definována státní území, a pokud se někdo někam stěhuje, tak se musí stěhovat podle pravidel. A každý stát má nejen právo, ale i povinnost svoje teritorium zabezpečit tak, aby ho případná migrační vlna nedestabilizovala.“

Ve stejném rozhovoru také prohlásil, že k ekonomickým migrantům by Česko mělo přistupovat pragmaticky, „protože lidí na pracovním trhu stále ubývá a k udržení ekonomiky v chodu prostě migranty potřebujeme. Pak je ale na vládě, aby přijala taková opatření, která povedou k integraci migrantů“. Petr Pavel vládu Andreje Babiše za nepřijímání migrantů nekritizoval ani ve svých vyjádřeních z října 2018 či září 2021 (video, 15:05), kde se tématu migrace dotkl.

Na konci roku 2019 Petr Pavel v rozhovoru pro web VITAL kritizoval politiky za používání hesel a líbivých proklamací: „Sklouzl k tomu i premiér Babiš, když před volbami řekl, že nepřijme ani jednoho migranta. To je samozřejmě naprostý nesmysl. On to zřejmě i věděl, ale prostě se to hodilo.“ Ani v tomto případě ale Pavel nekritizoval to, že Babišova vláda nepřijímá syrské migranty. Zjevně pouze poukazoval na rétoriku Andreje Babiše.

Další veřejná vyjádření Petra Pavla, ve kterých by se zmiňoval o přijímání migrantů do Česka, jsme nenašli ani na Pavlových sociálních sítích či v mediální databázi Newton. Pro úplnost doplňme, že Petr Pavel nevyčítal (video) přístup k migraci ani vládě Bohuslava Sobotky.

Kandidát na prezidenta Petr Pavel se tedy k ilegální migraci v minulosti vyjadřoval. V rozhovorech ani na svých sociálních sítích nicméně vládu Andreje Babiše za nepřijímání ilegálních syrských migrantů nekritizoval. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku mluví o tom, že podle něj „vláda dělá kampaň“ Petru Pavlovi a pomáhá mu tak ke zvolení. Jako příklad této podpory uvedl vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS). Zjevně tak odkazuje na jeho tiskovou konferenci (video) k výsledkům prvního kola, ve kterém Andrej Babiš dostal necelé dva miliony hlasů.

Předseda vlády Petr Fiala o druhém kole prezidentských voleb konkrétně řekl (video, čas 1:00): „Bude to nelehký souboj. Bude to souboj mezi hodnotami. Na jedné straně bude stát populismus, lži a příklon k Rusku a na druhé straně bude stát demokracie, Ústava, respektive respekt k Ústavě, a jasná prozápadní orientace.“ Dále uvedl, že Petr Pavel pro něj tyto hodnoty zosobňuje a vyzval lidi, aby jej volili v druhém kole. Voliče Andreje Babiše však proruskými nenazval. 

Petr Fiala nehovořil ani o nedemokratických voličích. Při odpovědi na dotaz, jak vnímá volební výsledek Danuše Nerudové, která skončila na třetím místě, použil slovní spojení „demokratičtí voliči“ pro popis voličů, kteří se přiklonili k Petru Pavlovi (video, čas 2:35). Dále také zmínil (čas 4:14), že trojice kandidátů Pavel – Nerudová – Fischer byla dle koalice SPOLU preferovaná a „odpovídalo to tomu, jaké jsou představy našich voličů a lidí, kterým jde o demokracii v České republice.“ Petr Fiala tedy označil voliče Petra Pavla za demokratické. Lze tak dovodit, že ostatní voliči „demokratičtí“ nejsou. Přímo však Petr Fiala takové označení nepoužil.

Premiér voliče za proruské či nedemokratické neoznačil ani na svých sociálních sítích, ani ve svém projevu na půdě Poslanecké sněmovny, který přednesl v rámci debaty o vyslovení nedůvěry vládě. Dodejme, že žádné takové vyjádření jsme nenalezli ani v mediální databázi Newton.

Petr Fiala tedy voliče proruskými ani nedemokratickými nenazval. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš ve výroku zjevně poukazuje na to, že pandemie covidu-19 je největší epidemií od dob španělské chřipky, která svět včetně českých zemí zasáhla v letech 1918–1920. Podle dostupných záznamů a odborných odhadů tehdy ve spojitosti s touto epidemií, způsobenou virem chřipky typu A (H1N1), zemřelo (.pdf, str. 4) přibližně 20 až 50 milionů lidí. V případě českých zemí (.pdf, str. 182, 194) se odhady počtu obětí pohybují mezi 44 až 83 tisíci.

Pandemie covidu-19

První případy infekčního onemocnění covid-19, které je způsobeno koronavirem SARS-CoV-2, se objevily koncem roku 2019 ve Wu-chanu v Číně. Během krátké doby se nové onemocnění rozšířilo do celého světa, v Česku laboratoře onemocnění poprvé prokázaly 1. března 2020. 11. března 2020 prohlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření koronaviru za pandemii. 

Podle dat Světové zdravotnické organizace zemřelo na následek nemoci covid-19 k datu 15. ledna 2023 přes 6,7 milionu lidí, počet potvrzených případů nákazy touto nemocí přesáhl 662 milionů lidí.

Nejhůře pandemii podle WHO odnesl evropský kontinent, kde se nemocí nakazilo přibližně 271 milionů lidí, nejlépe je na tom Afrika s 9 miliony případů. Nutno ale podotknout, že statistika zaznamenává pouze nemocné prokázané certifikovanými testy, kterých byl především v Africe nedostatek. Reálné počty nakažených tak mohou být především v rozvojových regionech několikanásobně vyšší.

Dle dat Ministerstva zdravotnictví ke 12. lednu 2023 podlehlo v České republice onemocnění covid-19 42 255 lidí, ke stejnému datu bylo prokázáno 4 584 598 případů nákazy tímto onemocněním.

Epidemie za posledních 100 let

Co se týče epidemií, které svět výrazně zasáhly po španělské chřipce, zmiňuje (.pdf, str. 4) WHO například tzv. asijskou chřipku z let 1957–1958, na kterou dle odhadů zemřelo přibližně 1,1 milionu lidí. V letech 1968–1970 následovala hongkongská chřipka (.pdf, str. 4), způsobená virem H3N2, které celosvětově podlehl jeden milion lidí.

Mezi další epidemie WHO řadí (.pdf, str. 4) i nákazu virem HIV, která může u pacientů následně vést k syndromu získaného selhání imunity známému jako AIDS. První případy nákazy virem HIV se datují do roku 1981 a v průběhu 80. let se virus rozšířil do celého světa. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace se jím dosud nakazilo přibližně 84 milionů lidí a na následky HIV zemřelo přibližně 40 milionů osob, jen za rok 2021 se jednalo o cca 650 tisíc lidí. Nejvíce nemocných zemřelo v důsledku nákazy virem HIV v roce 2004, a to přibližně 1,8 milionu osob. Nejvíce nových případů nákazy bylo v roce 1997, celkem 3,3 milionu. Ačkoli jsou tato čísla velmi vysoká, počet osob zemřelých ve spojitosti s covidem-19 odpovídal jen za rok 2020 1,9 milionu, za rok 2021 to dle WHO bylo cca 3,5 milionu lidí (.pdf, str. 19). V tomto ohledu je tedy pandemie covidu-19 „větší“ než epidemie viru HIV, která se šíří pomaleji.

WHO také ve svém přehledu (.pdf, str. 4, 8) zmiňuje onemocnění SARS z let 2002–2003 (cca 770 zemřelých), mexickou (prasečí) chřipku z let 2009–2010 (dle odhadů cca 200 tisíc zemřelých) a onemocnění MERS, které se objevilo v roce 2012 (cca 860 zemřelých). Dále mluví (.pdf, str. 8) o epidemii eboly z let 2013–2016 (cca 11 tisíc zemřelých), epidemii horečky chikungunya z let 2013–2015, v jejímž případě jsou úmrtí nicméně poměrně vzácná, a šíření viru zika v letech 2015 a 2016, který u nenarozených dětí způsobuje vývojové poškození mozku. Posledním onemocněním, které WHO uvádí, je horečka dengue, u níž se počet případů nákazy od 50. let postupně zvyšuje (.pdf, str. 4). Dle odhadů WHO na toto onemocnění, které přenášejí komáři, v současnosti každý rok umírá přibližně 40 tisíc lidí.

V posledních 100 letech, od dob španělské chřipky, zasáhla svět řada epidemií. Nejvíce osob zemřelo ve spojitosti s nákazou virem HIV, která se nicméně šíří pomaleji než covid-19. (Zejména proto, že se na rozdíl od covidu-19 přenáší především krví.) Co se týče počtu obětí za rok, převyšuje počet zemřelých na covid-19 v letech 2020 i 2021 počet zemřelých na HIV/AIDS v roce 2004, kdy kvůli této nákaze zemřelo nejvíce osob v historii. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý.

První vláda Andreje Babiše trvala od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, ta druhá pak od 27. června 2018 do 17. prosince 2021.

Některé české instituce používají k vyjádření výše úspor obyvatelstva odlišné způsoby. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých materiálech pro vyjádření výše úspor (.doc, str. 5, 40) používá data České národní banky (ČNB) o bankovních úsporách domácností. Podle nich měli Češi v bankách na konci prosince 2017 uloženo cca 2,370 bilionu Kč (.doc, str. 39), o čtyři roky později daná částka vystoupala na přibližně 3,265 bilionu Kč. Rozdíl těchto hodnot je roven 894 miliardám, tedy téměř stejné hodnotě, jakou uvádí Andrej Babiš.

Pro úplnost nicméně doplňme, že ačkoli Ministerstvo práce a sociálních věcí tato data využívá k popisu výše úspor domácností, vývoj vkladů a úspor nemusí být ve skutečnosti zcela stejný. „Pokud si totiž člověk pořídí hypotéku, banka poskytnutím úvěru vytvoří peníze, které převede na účet prodávajícího, a tím se stávají vkladem,“ upozorňuje například web Aktuálně.cz. Uvedené údaje navíc zohledňují jen peníze, které si Češi uložili (.pdf, str. 1) v českých bankách a v pobočkách zahraničních bank na území ČR.

Ministerstvo financí naopak pracuje s tzv. hrubými úsporami domácností, které definuje (.pdf, str. 58–60) jako součet disponibilního důchodu (tj. rozdíl mezi běžnými příjmy a výdaji) a změny podílu v penzijních fondech „zmenšený o výdaje na konečnou spotřebu domácností“. Dle Makroekonomické predikce Ministerstva financí ze srpna 2022dosahovaly (.pdf, str. 43) v roce 2017 hodnoty 315 miliard Kč, za rok 2021 to bylo (.pdf, str. 43) 660 miliard Kč. Rozdíl tedy činil jen 345 mld. Kč.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí, které vychází z dat ČNB, se nicméně výše úspor domácností od konce roku 2017 do konce roku 2021 zvýšila o 894 miliard Kč. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.