Andrej Babiš

Andrej Babiš výrokem navazuje na svůj plán uspořádat na Pražském hradě mírový summit. Poukazuje na to, že Petr Pavel se měl k takovému nápadu postavit negativně s tím, že „jsme malý národ“. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jak se v kontextu možného mírového summitu vyjadřoval Petr Pavel o vlivu a velikosti České republiky.

Kandidát na prezidenta Pavel v debatě na serveru Novinky.cz 25. ledna 2023 uvedl (video, čas: 24:08), že momentálně je k iniciaci mírové konference (v souvislosti s konfliktem na Ukrajině) zapotřebí shody a následného společného nátlaku v rámci NATO a EU. „My nejsme zemí, která by mohla mít takovou váhu, že přesvědčí Rusko, případně další státy, aby usedly k jednomu stolu.“ Již 15. ledna v Otázkách Václava Moravce řekl (video, čas: 8:53): „Vytvářet naději, že Česká republika je dnes v pozici, kdy může uspořádat globální mírový summit, je opravdu jenom marketingový tah Andreje Babiše, nic jiného.“

Petr Pavel tedy skutečně zmiňoval, že Česká republika nemá na mezinárodní scéně takovou „váhu“, aby mohla sama o sobě přesvědčit světové lídry k jednání o míru. Andrej Babiš tak správně poukazuje na to, že se Pavel k jeho nápadu Českem organizovaného mírového summitu stavěl negativně a argumentoval vlivem (potažmo velikostí) Česka. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je však třeba doplnit, že Petr Pavel ale nikdy netvrdil, že Česká republika je malý národ. Naopak přímo na svém webu uvádí: „Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Andrej Babiš v debatě zmiňuje, že bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Aleše Opatu v červenci 2020 kontaktoval, neboť Ministerstvo zdravotnictví nebylo schopno krizi spojenou s covidem-19 zvládnout bez armády. 

Informace o dané schůzce Andreje Babiše a Aleše Opaty se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. S dotazem jsme se proto obrátili na oddělení komunikace Generálního štábu, prozatím jsme však nedostali odpověď. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pro úplnost nicméně doplňme, že vláda Andreje Babiše schválila v pondělí 13. července 2020 využití Armády České republiky k záchranným pracím během pandemie covidu-19, a to i mimo nouzový stav. Dle nařízení vlády se mělo konkrétně jednat o 68 vojáků, kteří byli určeni na pomoc Ministerstvu zdravotnictví, hygienickým stanicím a zdravotním ústavům.

Nutno však podotknout, že armáda byla zapojena do boje s pandemií již od samého začátku šíření onemocnění v březnu 2020. Pomáhala s testováním na hranicích, dodáváním ochranných prostředků a například i s projektem takzvané chytré karantény.

Andrej Babiš se s Volodymyrem Zelenským setkal poprvé při příležitosti zasedání Valného shromáždění OSN v září 2019 v New Yorku. Podle úřadu vlády expremiér Andrej Babiš prezidentu Volodymyru Zelenskému pogratuloval k vítězství ve volbách a pozval ho do Prahy na setkání V4. Andrej Babiš následně navštívil Kyjev a prezidenta Zelenského v listopadu 2019.

Je pravda, že jak Andrej Babiš, tak ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti klimatické konference COP26 v Glasgow v listopadu 2021 navštívili Skotsko. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme ale nenašli žádný záznam jakéhokoliv bilaterálního jednání mezi těmito politiky. Oficiální stránka ukrajinského prezidenta zmiňuje Zelenského setkání s premiéry Velké Británie, Izraele, Švédska, Gruzie, Lucemburska, Kanady, Indie, Řecka, rakouským kancléřem, německou kancléřkou, katarským emírem či s prezidenty USA, Finska, Lotyšska, Litvy, Slovenska, Egypta, Severní Makedonie, Kypru, Konga, Argentiny, Srí Lanky, Angoly, Libérie a Guiney Bissau. 

Veřejně dostupné zdroje sice nepotvrzují, že se Andrej Babiš s Volodymyrem Zelenským v Glasgow setkal, s ohledem na to, že tam byli oba přítomní, to ale nemůžeme vyloučit. S přihlédnutím k tomu, že Andrej Babiš s ukrajinským prezidentem prokazatelně mluvil alespoň při dvou příležitostech, z nichž jedna proběhla New Yorku, jak Andrej Babiš zmiňoval, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Předseda hnutí ANO ve své odpovědi moderátorku doplňuje a říká, že zákon už nyní obsahuje ustanovení, že vláda „může rozhodnout o vyslání vojáků na nějaký pobyt v nějaké zemi“.

Podle současného znění Ústavy může vláda bez předchozího souhlasu rozhodnout o vyslání českých vojáků do zahraničí na dobu 60 dní, a to ve třech vymezených případech: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,“ při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích. 

Z výše uvedených důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že vláda má podle zákona zároveň povinnost neprodleně informovat Sněmovnu a Senát, které rozhodnutí vlády mohou následně zrušit. K tomu přitom stačí „nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš v kontextu hovoří (video, čas 25:36) o návrhu novely Ústavy, kterou kabinet Petra Fialy (ODS) předložil v červnu loňského roku. Návrh má konkrétně za cíl změnit podmínky pro vysílání českých vojáků do zahraničí (.pdf).

Ústava v současné době vládě umožňuje vyslat česká vojska na cizí území na dobu nejdéle 60 dní, jde-li o plnění závazků z mezinárodních smluv, účast na mírové misi nebo o záchranné práce při živelních katastrofách. Dále může vláda povolit průjezd (či přelet) cizích vojsk přes území ČR, rozhodnout o účasti českých ozbrojených sil na vojenských cvičeních v zahraničí, či povolit zahraničním vojákům účast na českých vojenských cvičeních. Parlament tato rozhodnutí ovšem může zrušit, k čemuž stačí nesouhlasné stanovisko jedné z komor.

Navrhovaná novela Ústavy upravuje důvody k vysílání vojsk na cizí území (.pdf, str. 1). K současným podmínkám by přidala možnost vyslat vojáky do zahraničí také za účelem „ochrany života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“. Limit 60 dnů, po které není potřeba souhlas Parlamentu, nicméně zůstává zachován (.pdf, str. 1).

Pro kontext dodejme, že pro schválení změny Ústavy je ve Sněmovně zapotřebí nejméně třípětinová většina, tedy alespoň 120 hlasů. Už v červenci 2019 obdobný návrh (.pdf, str. 1) předložila skupina poslanců, mezi kterými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Tento návrh se však nedostal ani do druhého čtení a jeho projednávání skončilo s volebním obdobím minulé Poslanecké sněmovny.

Navrhovaná novela Ústavy z června 2019 má tedy za cíl rozšířit důvody, kvůli nimž by vláda mohla vyslat české vojáky do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, přičemž lhůta v délce 60 dní zůstává neměnná. O vůli změnit tuto lhůtu (nad rámec aktuálně projednávané novely) veřejně neinformoval ani žádný z vládních poslanců. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě reaguje na otázku (video, čas 24:03) moderátorky, jestli by podpořil vládní návrh na změnu Ústavy, podle níž by vláda mohla vyslat vojáky do zahraničí „například k záchraně českých občanů“ bez předchozího souhlasu Parlamentu (.pdf, str. 1). Ve své odpovědi předseda hnutí ANO uvedl, že návrh na změnu pravidel pravomocí vlády pochází ještě „z jeho vlády“ a ve spojitosti s tímto návrhem zmínil jen případ záchrany Čechů v zahraničí.

Nyní projednávaný návrh novely Ústavy, která upravuje pravidla vysílání českých vojáků do zahraničí a přejezd spojeneckých vojsk přes území ČR, předložil kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně 22. června 2022. Podle této novely by vláda nově nepotřebovala souhlas Parlamentu k povolení pohybu cizích vojsk na území ČR (.pdf) ani k vyslání vojska na cizí území za účelem ochrany „života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky“ (.pdf, str. 1, 14), tedy např. při záchraně českých občanů. Tato pravomoc by nicméně i nadále byla omezena na dobu 60 dní, poté by pobyt vojsk mimo ČR musel schvalovat Parlament, stejně jako je tomu nyní.

Současný návrh tak rozšiřuje okruh vymezených případů, kdy vláda může maximálně na 60 dní bez předchozího parlamentního souhlasu vyslat vojáky mimo české území. Dle stávajícího znění Ústavy totiž takto může rozhodnout jen ve třech situacích: při „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“, při účasti na mírových operacích a při záchranných pracích po živelních pohromách nebo průmyslových a ekologických haváriích.

V minulosti byly ve Sněmovně předloženy i další návrhy na úpravu pravomocí vlády v této oblasti (.pdf, str. 4). První z nich v době vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016 podala skupina poslanců, mezi nimiž byl i tehdejší ministr obrany za hnutí ANO Martin Stropnický. Druhým pak byl návrh z roku 2019, který předložili poslanci ODS, hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN. Mezi předkladateli byl tehdy i někdejší premiér Andrej Babiš.

Zmíněné návrhy z let 2016 (.pdf, str. 16) i 2019 (.pdf, str. 22) přitom navrhovaly ze znění Ústavy odstranit výše uvedené tři podmínky, za kterých může vláda bez předchozího souhlasu Parlamentu do zahraničí vojáky na max. 60 dní vyslat.

Mezi argumenty (.pdf, str. 2–3) pro zavedení této změny oba návrhy (v téměř totožném znění) uváděly, že „podle dosavadní úpravy by například bylo mimořádně obtížné včasné vyslání ozbrojených sil ČR za účelem záchrany životů občanů ČR protiprávně zadržovaných v zahraničí“ (.pdf, str. 3–4).

Zároveň ale tyto materiály zmiňovaly (.pdf, str. 4–5), že úpravy jsou nutné také proto, aby ČR mohla bez souhlasu Parlamentu vyslat do zahraničí jednotky v rámci tzv. Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF) i v případech, které nespadají pod čl. 43 odst. 4 Ústavy. Tedy v situacích nad rámec „plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení“.

Navržené změny tak měly vládě umožnit „operativně rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR mimo území ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR bez specifikace účelu vyslání, resp. pobytu“ (.pdf, str. 18).

Na závěr tedy shrňme, že úpravy pravomocí vlády při vysílání vojáků do zahraničí skutečně poslanci včetně zástupců hnutí ANO navrhovali v době, kdy bylo hnutí ANO součástí vlády a později i v době, kdy byl premiérem Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO nicméně ve výroku návrh na rychlé vyslání českých vojáků do zahraničí bez předchozího souhlasu Parlamentu spojuje jen se situací záchrany českých občanů. Zároveň už však nedodává, že dokumenty, pod jedním z nichž je sám podepsán, zároveň navrhovaly, aby vláda mohla poslat Armádu ČR na 60 dní do zahraničí bez souhlasu Parlamentu, a to bez jakýchkoli omezení. Z tohoto důvodu jeho výrok hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš se takto vyjádřil ve spojitosti s billboardem, který se objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Na billboardu, jehož zadavatelem je hnutí ANO 2011, se píše: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ 

Andrej Babiš uvedl, že slogan na billboardu je především o něm, protože on, údajně na rozdíl od vlády a prezidentského kandidáta Petra Pavla, chce mír. Toho zároveň nazývá „provládním“ kandidátem, neboť byl jedním ze tří uchazečů o prezidentský úřad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Současně dodal, že se Petr Fiala v lednu a únoru 2022 opakovaně vyjádřil, že je Česká republika ve válce. S ohledem na to, že ruská invaze na Ukrajinu začala až 24. února, bereme slova Babiše o lednu jako nepřesnost a zaměříme se na vyjádření Petra Fialy z února.

Poprvé taková slova Petr Fiala použil 27. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se Petra Fialy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili.“ Fiala tedy opravdu použil slova o tom, že „jsme ve válce,“ zjevně však mluvil obrazně, nikoliv že by Česko fyzicky vedlo válku s Ruskem.

O dva týdny později, 13. března 2022, ve stejném pořadu (video, čas 2:23) Petr Fiala uvedl: „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.“

Dodejme, že předseda vlády Petr Fiala obdobná slova použil rovněž na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 24. února 2022, tedy bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně tehdy řekl: „Nebudu zde tvrdit, že České republiky se tato válka netýká, bylo by to nekorektní a nebyla by to pravda.“ Zároveň poté dodal, že „jsme nyní v bezpečí díky Severoatlantické alianci a Evropské unii.“

Kromě jednoho vyjádření z konce února jsme další Fialova slova o tom, že „jsme ve válce,“ ve veřejně dostupných zdrojích, na premiérově facebooku, twitteru, v jeho projevech v Poslanecké sněmovně ani v mediální databázi Newton nenašli. Andrej Babiš mluví o opakovaném prohlášení z ledna a února, přičemž v tomto období použil Petr Fiala slova o válce veřejně jen jednou. S ohledem na to, že Andrej Babiš poukazuje především na to, že Petr Fiala přišel s argumentací „válkou“ jako první, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že by chtěl iniciovat jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, které by se uskutečnilo v Praze. Setkání někdejších prezidentů USA a Ruské federace z roku 2010 přitom zmiňuje jako příklad, že Česko již v minulosti podobnou roli plnilo.

Zmíněný summit se odehrál 8. dubna 2010. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se na Pražském hradě setkali, aby uzavřeli bilaterální dohodu, která se týkala snížení počtu jaderných zbraní. Její vznik byl přitom výsledkem snahy Baracka Obamy „resetovat“ americko-ruské vztahy. Tuto širší diplomatickou iniciativu Obama představil již po svém nástupu do úřadu v roce 2009 a v jejím rámci o podobě dohody vyjednával s Dmitrijem Medveděvem už v červenci 2009 v Moskvě (.pdf, str. 112). Další jednání mezi americkou a ruskou stranou o parametrech smlouvy probíhala i v průběhu roku 2010 (.pdf, str. 113).

Důležitou roli v tom, že výsledná smlouva byla podepsána právě v Praze, hrála symbolika. Americký prezident totiž v Praze o rok dříve vystoupil se svým projevem, ve kterém představil svou vizi jaderného odzbrojení, a americká strana stála o to, aby bylo patrné, že jsou obě události propojeny.

Dohoda samotná se označuje jako Nová smlouva START (.pdf, str. 2) a navazuje na dřívější dohodu START (odvozeno z anglického Strategic Arms Reduction Treaty, česky Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) z roku 1991 (.pdf, str. 5). V jejím případě platnost vypršela v prosinci 2009 (.pdf, str. 2).

Na závěr tedy shrňme, že se Barack Obama a Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze skutečně sešli a podepsali zde dohodu týkající se odzbrojování. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost však doplňme, že iniciativu označovanou jako „reset“, na jejímž základě smlouva vznikla, představil Barack Obama již v roce 2009 a podpis dohody dne 8. dubna 2010 byl vyústěním dříve započatých jednání mezi americkou a ruskou stranou.

Prezidentský kandidát Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze. Stalo se tak 8. ledna letošního roku v Superdebatě České televize, kde takto reagoval na otázku svého protikandidáta Karla Diviše, který se ptal na to, jak by „domluvil trvalý mír“. Pavel odpověděl (video, 1:48:14) následovně: „Trvalý mír je iluze. Ale to, o co musíme usilovat, je ukončení konfliktu, zahájení obnovy Ukrajiny a přimět Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo.“

Obdobně se Petr Pavel vyjádřil i 18. ledna, kdy řekl (video, čas 23:04): „Hovořit o trvalém míru je opravdu iluze. Stačí se podívat na historii lidstva. Trvalý mír je nesmysl. (…) Je potřeba říkat lidem pravdu, nedělat iluze, že můžeme žít v nějakém růžovém světě bez konfliktů, ale zároveň je nestrašit tím, že je kdokoliv vtáhne do války.“ Zároveň ale podotkl, že bychom se o mír „měli snažit“.

Zcela nepravdivá je však druhá část výroku Andreje Babiše. Petr Pavel neřekl, že Česká republika je malý národ a nemá proto žádný vliv. V žádném z veřejně dostupných vyjádření, ať už na sociálních sítích, v debatách nebo databázi Newton Media, jsme podobný výrok nenašli. Naopak přímo na svém webu v sekci „Zahraniční politika“ Petr Pavel uvádí: „Na prvním místě musí být bezpečnost naší země. Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Ačkoliv Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze, o Česku jako o malém národě, který nemá skoro žádný vliv, nehovořil. Na svém webu dokonce uvádí, že Česká republika není malá, ani slabá, a ani bezvýznamná. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na tiskové konferenci 4. října 2022 oficiálně podpořila (video) více prezidentských kandidátů. Tehdy zástupci všech tří stran, tedy předseda ODS a premiér Petr Fiala, předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a první místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin, vyjádřili (video, 2:15) podporu třem kandidátům. Jednalo se o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. 

Předseda ODS Petr Fiala tiskovou konferenci SPOLU k prezidentské volbě uvedl slovy (video, 0:44): „Naším hlavním cílem (…) zůstává zabránit nástupu populistických a extrémistických sil do klíčových státních funkcí, tedy i do funkce prezidenta republiky.“ Doplňme, že podporu Petra Pavla potvrdili politici koalice SPOLU také po skončení prvního kola prezidentské volby.

Pirátská strana oficiálně žádného z kandidátů nepodpořila, ovšem zveřejnila výsledky své interní ankety. V té členové strany hlasovali pro kandidáta, kterého budou volit v prvním kole prezidentské volby. Mezi členy Pirátské strany zvítězil Petr Pavel s 37 %, na druhém místě pak byla Danuše Nerudová s 30 % a na třetí příčce Marek Hilšer s 15 %. Celkem hlasovalo 468 členů strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš po skončení ankety řekl: „Prezidentská volba je nadstranická a přímá, jako Piráti nyní žádného kandidáta oficiálně nepodporujeme. Obdobně jako v roce 2018 chceme ale ukázat, jakým způsobem o nové hlavě státu smýšlejí naši členové a členky.“ Po sečtení výsledků prvního kola prezidentské volby Ivan Bartoš na facebooku uvedl, že jeho požadavky na prezidenta „splňuje z finalistů jednoznačně pouze Petr Pavel“ a blahopřál mu k výsledku.

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan už v dubnu zmínil, že by mělo hnutí o podpoře Petra Pavla uvažovat. Mluvil o tom v kontextu toho, že tehdejší koalice PirSTAN nepostaví do voleb vlastního kandidáta. V prosinci pak zmínil, že v interních debatách se hnutí shodlo na třech jménech –⁠ Petru Pavlovi, Danuši Nerudové a Marku Hilšerovi. Vít Rakušan se na podporu Petra Pavla vyjádřil po prvním kole 14. ledna 2023. Oficiální stanovisko hnutí STAN ale nevydalo. Sesterské (.pdf, str. 45) hnutí Starostové pro Liberecký kraj však později (až po datu ověřované debaty) uvedlo, že Petra Pavla podpoří před druhým kolem „formou billboardů, plakátů na vylepovacích plochách, inzerátů v denním tisku a na našich účtech na sociálních sítích“.

Shrňme, že z vládní pětikoalice Petra Pavla přímo podpořila koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Piráti a Starostové a nezávislí žádného z kandidátů před prvním ani druhým kolem prezidentské volby nepodpořili, předsedové obou subjektů ale veřejně vyjádřili Petru Pavlovi podporu. Lze tak s jistou mírou zjednodušení říct, že pětikoalice jako celek Petra Pavla podporuje. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.