Andrej Babiš

Bývalý premiér Andrej Babiš poukazuje na to, že dle něj hnutí ANO stále funguje dobře a může stavět hned na několika osobnostech. V tomto kontextu zmiňuje například členy zapojené do tzv. stínové vlády. Ta poprvé jednala ve čtvrtek 20. ledna 2022. Také veškerá další jednání se konala den po pravidelných jednáních oficiální vlády, tedy ve čtvrtky. Poslední zasedání a tisková konference stínové vlády, které se uskutečnily před vydáním rozhovoru s Andrejem Babišem, proběhla 16. února 2023 (video).

Stínová vláda byla tvořena 18 lidmi, přičemž skladba stínových ministerstev je shodná s oficiální vládou. V současné době má však pouze 17 členů, jelikož chybí stínový ministr školství. Tuto pozici původně zastával Ivo Vondrák, který v první polovině února opustil pozici místopředsedy hnutí i místo v poslaneckém klubu.

Kromě ministrů ve stínové vládě zasedají i zmocněnec pro sport Jan Richter, zmocněnec pro IT a digitalizaci Robert Králíček a zmocněnec pro ochranu spotřebitelů Patrik Nacher. Předchozí vláda Andreje Babiše posty zmocněnců pro IT a digitalizaci i pro sport obsahovala, s příchodem nové vlády však byly tyto pozice zrušeny. Místopředsedou vlády pro digitalizaci se ale stal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.

Pozice stínových ministrů pak zastávají mimo jiné bývalí ministři či bývalý předseda Poslanecké sněmovny. Jmenovitě pak můžeme uvést například stínovou ministryni financí Alenu Schillerovou, ministra životního prostředí Richarda Brabce, ministra obrany Lubomíra Metnara, nebo ministra spravedlnosti Radka Vondráčka.

Jak již bylo zmíněno, stínovou vládu opustil bývalý místopředseda hnutí ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. 9. února 2023 bylo také oznámeno, že Andrej Babiš ustupuje do pozadí a nebude zastávat pozici stínového předsedy vlády. Tento post tak připadl Karlu Havlíčkovi, který má tímto na starosti post stínového premiéra i stínového ministra průmyslu a obchodu. Na oficiálních webových stránkách hnutí ANO a stínové vlády zatím ještě ve změně na premiérském postu nedošlo.

Co se týče aktivity stínového kabinetu, např. na jednání a tiskové konferenci konané 16. února byla jedním z témat úprava plánovaného navýšení důchodů. Na tiskové konferenci (video) vyjádřili svůj nesouhlas s vládními plány stínový předseda vlády Havlíček a stínová ministryně financí Schillerová.

V dubnu loňského roku pak stínová vláda představila opatření pro boj s inflací (video). Jednalo se celkem o 12 opatření, která Andrej Babiš rozepsal na svém twitteru. Šlo například o mimořádný příspěvek pro důchodce 6000 korun, navrácení slev na jízdné pro studenty a seniory na 75 % nebo snížení DPH u základních potravin z 15 % na 0 % a zastropování jejich cen. Na tento návrh reagovalo např. hnutí STAN, podle kterého by všechna opatření přišla na 250 miliard korun. Reagoval také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který zmínil, že navrhovaná opatření by inflaci jen urychlila. 

Snížení slev na jízdné

Slevu na jízdně v hromadné dopravě ve výši 75 % schválila vláda Andreje Babiše v březnu 2018. Původně měla začít platit již během června, nakonec však začala platit až od 1. září 2018. Sleva byla podle Ministerstva dopravy zavedena, aby pomohla skupinám lidí s nižšími příjmy, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jim umožnit častější cestování vlaky a autobusy. Těmito skupinami jsou dle ministerstva lidé starší 65 let a také studenti do 26 let. Vláda Petra Fialy slevu na jízdné snížila z původních 75 % na 50 % v lednu minulého roku s platností od 1. dubna 2022.

Redukci slev pro studenty do 26 let a seniory starší 65 let Ministerstvo dopravy zdůvodnilo nutností vypořádat se s náročnou ekonomickou situací. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) loni na jaře uvedl, že „potřebujeme krotit obrovský státní dluh, mírnit inflaci, snižovat provozní výdaje státu“. Podle resortu dopravy má snížení slevy na jízdné přinést úsporu 1,9 miliardy korun ročně.

Nedostatek léků

Během minulého roku došlo nejen na českém, ale i na celoevropském trhu k nedostatku některých léků. Jedná se zejména o antibiotika, léky pro děti na srážení horečky nebo o nejprodávanější léčebné přípravky jako Panadol a Ibalgin. S nedostatkem léčiv se potýkají i ostatní evropské státy.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který dostupnost léčiv denně monitoruje, zveřejnil již v září 2022 důvody potenciálních nedostatků léků na trhu, přičemž hlavní příčinou byly problémy v dodavatelských řetězcích. SÚKL mezi další možné důvody zařadil mj. i zvýšený prodej. Podle ředitelky ústavu Ireny Storové jsou právě zvýšený prodej (způsobený vysokou nemocností) a výpadky dodávek příčinami nedostatku léků.

V oblasti zajišťování léků zřídilo Ministerstvo zdravotnictví v prosinci 2022 pracovní skupinu pro dostupnost léků pod vedením náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka. Skupina má za úkol řešit situaci na trhu s léčivy a je složená ze zástupců ministerstva, SÚKL, České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL). První jednání pracovní skupiny se uskutečnilo 4. ledna 2023.

Vedle zřízení pracovní skupiny schválilo Ministerstvo zdravotnictví v průběhu ledna 2023 opatření k mimořádným dodávkám antibiotik z ostatních členských států EU. Ministerstvo v únoru letošního roku uvedlo, že se situace na trhu s léčivy postupně stabilizuje. Podle resortu „v meziročním srovnání bylo letos od začátku roku v lékárnách vydáno o bezmála 300 tisíc balení antibiotik více než v roce 2022, což představuje meziroční nárůst o 54 %“.

Dodejme, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se za nedostatek léků omluvil. Resort zdravotnictví chce do mezirezortního připomínkového řízení poslat novelu zákona o léčivech, která by měla mít mj. za „cíl stanovit výrobcům léčiv povinnost zajistit, po oznámení výpadku, pro české pacienty dodávky odpovídající spotřebě na 1–2 měsíce“.

DPH na léky

Vláda zvažuje změnu daně z přidané hodnoty (DPH), která by spojila dvě snížené sazby (v současnosti 10 a 15 %) do jedné ve výši 13 nebo 14 %. Zvýšená daň by automaticky navýšila cenu produktů, kterých se nyní týká 10% sazba. Mezi ty patří právě léky nebo stravovací a ubytovací služby, které by se tak kvůli zvýšení DPH zdražily.

Doplňme, že podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by tento krok vedl ke zjednodušení daňového systému. Upozornil nicméně, že se jedná pouze o odhady a je nutné počkat, než expertní skupiny dopad změn propočítají.

Závěr

Ve svém výroku Andrej Babiš správně uvádí, že současná vláda snížila lidem v důchodovém věku slevu na jízdné ze 75 na 50 %. Vláda také zvažuje změnu snížené sazby DPH, kvůli které by mohly léky skutečně zdražit. S nedostatkem léčiv se pak Ministerstvo zdravotnictví potýká již od minulého roku, provedlo ovšem několik kroků, které situaci postupně stabilizují. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš zde mluví o úpravě parametrů valorizace důchodů, která ovlivňuje jejich zvyšování. Na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je tedy skutečně o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

„Kdybychom nechali tento mechanismus v původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody částkou 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, že bychom trvale zvýšili výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun,“ zdůvodňoval (video, čas 2:11) rozhodnutí vlády na tiskové konferenci ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vládní návrh, kterým by došlo k úpravě červnové valorizace penzí (.docx, str. 2–3), kritizuje zejména opozice, ale také někteří ekonomové. „Považuji to za naprostou nehoráznost. Důchodci potřebují každou korunu, takže zásadně odmítáme, aby vláda přenášela problémy na občany, kteří se nemohou bránit,“ uvedla pro server Novinky.cz předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.

20. února schválila zmiňovanou úpravu valorizace vláda. Návrh následně zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin.

Vláda 15. února oznámila, že se dohodla na úpravě parametrů pro mimořádné červnové navýšení penzí, prostřednictvím které by snížila valorizaci průměrného důchodu o přibližně 1 000 Kč oproti současným zákonným pravidlům. Návrh novely zákona Fialův kabinet schválil 20. února, na konci února jej začala projednávat Poslanecká sněmovna. Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít do 22. března (.doc, str. 4). Pokud by Sněmovna návrh nestihla projednat, stále bude platit mimořádná valorizace v současně platné zákonné podobě.

Vláda tedy skutečně navrhla úpravu mimořádné valorizace, která by znamenala červnové zvýšení důchodů jen o 760 Kč namísto 1 770 Kč, o které by se důchody zvýšily za současných podmínek. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Řehka, současný náčelník Generálního štábu Armády České republiky, ve středu 25. ledna v rozhovoru pro ČTK mluvil o dopadech, které by měl na Česko případný konflikt NATO a Ruska na východním křídle Aliance. Dle jeho vyjádření by se Česká republika stala „legitimním cílem“, protože by docházelo k přesunům spojeneckých jednotek přes naše území. Zároveň dodal, že předpokládat, že by se konflikt odehrávající se mimo naše území Česka nijak nedotkl, je „naivní“.

Nynější náčelník Generálního štábu (NGŠ) Armády České republiky (AČR) Karel Řehka byl skutečně ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a to od dubna roku 2020, kdy ve funkci vystřídal Dušana Navrátila, do června roku 2022, kdy byl jmenován náčelníkem Generálního štábu.

Andrej Babiš mluví o výroku Karla Řehky z 22. listopadu 2022. Tehdy Karel Řehka pronesl projev na Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu AČR na Ministerstvu obrany. Ve svém projevu skutečně řekl (video, čas 12:36): „Teď se ale musíme primárně chystat na ten nejobtížnější a nejnebezpečnější scénář, a tím je válka velkého rozsahu proti vyspělému protivníkovi.“

Andrej Babiš cituje v debatě skutečný výrok Karla Řehky z 22. listopadu 2022, který pronesl při příležitosti Velitelského shromáždění. Karel Řehka byl před funkcí NGŠ také ředitelem NÚKIB a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka se v rozhovoru pro ČTK ze dne 25. ledna 2023 skutečně vyjádřil, že by v případě války NATO s Ruskem muselo Česko provést alespoň částečnou mobilizaci. „Bude se muset zapojit celá společnost, bude se muset minimálně výběrově mobilizovat, ať už lidé nebo věcné zdroje materiálu.“ V rozhovoru apeloval mimo jiné také na nutnost poučit se z probíhající války na Ukrajině, kdy obrana musí být věcí celé společnosti.

Ministryně obrany Jana Černochová se po vlně reakcí, kterou Řehkovo vyjádření vyvolalo, vyjádřila na svém twitteru. Tam potvrdila, že v případě války mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, a tedy aktivace článku V Washingtonské úmluvy by byla situace věcí „celého státu a společnosti, nikoliv jen profesionální armády.“

Premiér Petr Fiala se ale k celé situaci vůbec v médiích ani na svém facebooku a twitteru nevyjadřoval. Ani v minulosti se o možnosti mobilizace nezmiňoval.

Andrej Babiš tedy korektně popisuje slova Karla Řehky i následnou reakci Jany Černochové. Vládní kolega ministryně obrany Petr Fiala se ale k věci nevyjádřil. Babišův výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš se během dvoudenní premiérské návštěvy Kyjeva 18.–19. listopadu 2019 setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským, premiérem Oleksijem Hončarukem a také předsedou parlamentu Dmytrem Razumkovem. Při oficiální návštěvě opravdu odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině, konkrétně prohlásil: „Přijel jsem s jasným vzkazem, že podporujeme Ukrajinu a její lid a neschvalujeme a odsuzujeme ruskou agresi na východě země a nelegální anexi Krymu.“ 

Bývalý předseda vlády Mirek Topolánek navštívil Ukrajinu v září 2008, kdy se setkal s předními ukrajinskými představiteli nebo také s podnikateli.

O několik měsíců později, v lednu 2009, návštěvu zopakoval a to kvůli sníženým dodávkám plynu přes Ukrajinu. Expremiér Topolánek tehdy jako šéf českého předsednictví Rady Evropské unie jednal jak s Vladimirem Putinem, tak s tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by v minulosti ostatní předsedové českých vlád Ukrajinu navštívili. Například v prosinci 2011 jednal tehdejší předseda vlády Petr Nečas se svým ukrajinským protějškem Mykolou Azarovem v Praze. Podobně se takto setkal expremiér Bohuslav Sobotka s ukrajinským premiérem Volodomyrem Hrojsmanem v září 2016 v polské Krynici. Už v říjnu 2013 navštívil Ukrajinu prezident Miloš Zeman, před ním v roce 2005 i prezident Klaus.

Andrej Babiš ale byl opravdu druhým českým premiérem, který navštívil v listopadu 2019 Ukrajinu, a to 11 let po Mirku Topolánkovi. Současně zde Babiš odsoudil invazi na Ukrajinu.

Kandidát na prezidenta Andrej Babiš vysvětluje (video, čas 4:47) svůj pohled na rozdělenou společnost. Domnívá se, že z tří milionů voličů, kteří ve sněmovních volbách v roce 2021 nevolili současnou vládní koalici, mají v Poslanecké sněmovně zastoupení pouhé dva miliony z nich. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, kolik lidí v říjnu 2021 hlasovalo pro strany, které nejsou součástí nynější vlády a kolik z nich má zastoupení v dolní komoře.

Nejprve uveďme, že do Poslanecké sněmovny se dostanou jen ty politické strany, které získají více než 5 % odevzdaných hlasů. V minulosti platila tzv aditivní klauzule, kdy pro postup musela (§ 49 odst. 1) koalice složená ze dvou stran získat minimálně 10 % hlasů a koalice tří stran 15 % hlasů. Tuto klauzuli ovšem v únoru 2021 zrušil nález Ústavního soudu (.pdf). Dle nového znění zákona koalici složené ze dvou subjektů stačí 8 % hlasů a koalici složené ze tří pak 11 %.

Po sněmovních volbách, které proběhly v říjnu 2021, se do dolní komory dostala koalice SPOLU, hnutí ANO, koalice Pirátů a Starostů a nezávislých a hnutí SPD. Ostatní strany nepřekročily potřebnou spodní hranici. Jak lze vidět na následující tabulce, současná vládní koalice obdržela přibližně 2,3 miliony hlasů, pro ostatní politické subjekty přitom hlasovalo lehce přes 3 miliony voličů, jak správně uvádí Andrej Babiš. Zastoupení v Poslanecké sněmovně v podobě hnutí ANO a SPD přitom skutečně mají necelé dva miliony z nich. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v debatě v České televizi 22. ledna 2023 opakovaně uvedl, (video, čas 52:01) že by Česko v případě útoku na Polsko nebo pobaltské státy nemělo poslat české vojáky na pomoc. „Ne, určitě ne. Já chci mír, nechci válku. A v žádném případě bych neposílal naše děti a děti našich žen do války,“ řekl mimo jiné.

Po skončení debaty Babiš zveřejnil tweet reagující na kritiku, která se po jeho výroku v ČT začala ve veřejném prostoru šířit. V příspěvku koriguje své předchozí tvrzení. Doplnil navíc, že „pokud by ale došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata“. Omluva ale v žádném z jeho veřejných vyjádření z nedělního večera není.

V podobném duchu mluvil i v následujících dnech, a to jak na sociálních sítích, tak v médiích. Ani v těchto sděleních se ale za svůj výrok v debatě ČT neomluvil.

Na předvolebním mítinku v Brně 23. ledna Babiš uvedl (video), že otázka moderátora ČT byla provokací a že to svou odpovědí „trošku po**al“, slušnější verzi stejného slova použil (video, 1:25) také ráno v rozhovoru s Petrem Štěpánkem z Trikolóry. O den později v debatě na webu Novinky.cz řekl (video, 1:01), že se „špatně vyjádřil“. Na přímý dotaz (čas 1:47), jestli se za svá slova omluví, Babiš řekl, že „si to vyřídil na nejvyšší úrovni, takže já nevím, komu bych se měl omlouvat“.

Pro úplnost doplňme, že vysvětlení měl Babiš podat přímo i polskému premiérovi Mateuzsi Morawieckému. Požádal také Miloše Zemana, aby podobně učinil se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na jejich osobním setkání v Náchodě. Oba prezidenti se této věci 24. ledna skutečně věnovali, Andrzej Duda přitom výrok připsal silným emocím spojeným s prezidentskou kampaní.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se tedy za své tvrzení, že by v případě napadení Polska na jeho území neposlal české vojáky, neomluvil. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v roce 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že účast českých vojáků v rámci tzv. Alianční předsunuté přítomnosti v roce 2018, schválil Parlament v červenci 2017. Tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019, kam ČR poslala i pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93). Dohromady šlo tedy o 385 vojáků.

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Na závěr tedy shrňme, že během vlády Andreje Babiše bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Pobaltí v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Dohromady ale vláda a Parlament schválily účast 385 vojáků. Jelikož je toto číslo téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak ani v rámci naší 10% tolerance, hodnotíme výrok jako nepravdivý.