Když byly vládní strany v opozici, EET blokovaly přes 270 dní.
Obstrukce opozice při schvalování zákona o zavedení elektronické evidence tržeb (EET) trvaly od 27. listopadu 2015 do 10. února 2016, tedy 75 dní.
Předně uveďme, že Andrej Babiš v rozhovoru uvedl, že nesouhlasí s chystaným plánem Ministerstva práce a sociálních věcí, který počítá s úpravou zákonného valorizačního mechanismu tak, aby penze rostly pomaleji. Předseda hnutí ANO dále zmiňuje, že pokud by se takový návrh dostal do Poslanecké sněmovny, vládní strany musí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, stejně jako když některé nynější vládní strany blokovaly přijetí návrhu zákona o evidenci tržeb v době, kdy bylo hnutí ANO ve vládě.
Návrh zákona o evidenci tržeb předložila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) Poslanecké sněmovně 4. června 2015. Součástí tehdejší vládní koalice bylo vedle ČSSD také hnutí ANO a KDU-ČSL. První čtení návrhu proběhlo 19. června a 10. července 2015. Návrh byl poté přikázán k projednání Rozpočtovému (.pdf) a Hospodářskému (.pdf) výboru, které se jím zabývaly 2. září téhož roku. Ve druhém čtení Sněmovna návrh projednala 18. září, kdy si ovšem jak vládní, tak opoziční poslanci odhlasovali přerušení projednávání zákona do 7. října, kdy byl zákon poslán do třetího čtení.
Nejpočetnějšími opozičními poslanci byli zástupci ODS a TOP 09, kteří s blokací Sněmovny začali 27. listopadu 2015, kdy zabránili schválení programu schůze, a zákon se tak ve třetím čtení nemohl projednávat. Podobnou strategii zvolili také na mimořádném zasedání Sněmovny 11. prosince, kdy se po schválení programu uchýlili k zablokování hlasování dlouhými projevy, např. tehdejší předseda TOP‑09 Miroslav Kalousek hovořil tři hodiny. Po pěti hodinách byla nakonec mimořádná schůze přerušena do 18. prosince, kdy opoziční poslanci opět blokovali Sněmovnu dlouhými projevy, a jednání proto bylo přerušeno až do 8. ledna roku 2016.
K projednávání návrhu zákona o evidenci tržeb se poslanci vrátili na počátku roku 2016 na několika lednových schůzích (8., 22. a 29. ledna), kdy opozice pokračovala s blokováním Sněmovny svými projevy. Návrh nakonec Sněmovna schválila (.pdf) až 10. února 2016. Tehdejší opozice se hlasování neúčastnila, jelikož před ním opustila jednací sál kvůli údajnému porušení jednacího řádu. Poslanci ODS a TOP 09 proto podali stížnost k Ústavnímu soudu, který ji však odmítl.
Obstrukce opozičních stran tedy probíhaly od 27. listopadu 2015 do 10. února 2016 – to je 75 dní, nikoliv 270, jak zmiňoval Andrej Babiš. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý. Dodejme, že od předložení návrhu zákona Sněmovně dne 4. června 2015 až po jeho schválení 10. února 2016 uplynula doba pouhých 252 dní.
