Andrej Babiš

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že v době, kdy byl ministrem financí a jeho protikandidát Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR, nemohli spolu jednat o rozpočtu, jak tvrdí Petr Pavel. Poukazuje na to, že se v těchto funkcích „potkali“ jen po krátkou dobu. Petr Pavel měl podle Babiše odejít do funkce předsedy Vojenského výboru NATO v dubnu, státní rozpočet na další rok se ale připravuje až v květnu, není tak dle jeho vyjádření časově možné, aby spolu někdy o rozpočtu jednali.

Andrej Babiš původně mluvil (video, čas 4:50) o tom, že Pavel odešel do NATO v dubnu 2015, pak zmínil květen 2014 a nakonec uznal, že to bylo až v roce 2015. I nadále ale trval na tom, že s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu jednat nemohl, přestože de facto připustil, že se v příslušných funkcích s Pavlem „potkávali“ více než rok. Zaměříme se tedy na to, jestli Petr Pavel skutečně odešel z funkce náčelníka Generálního štábu (NGŠ) v dubnu či květnu a také, jestli se státní rozpočet obvykle začíná připravovat až v květnu. Překryvu mezi funkčním obdobím Petra Pavla jako NGŠ a Andreje Babiše jako ministra financí se věnujeme u souvisejícího výroku.

Pro projednávání rozpočtu České republiky upravuje zákon několik termínů. Prvním termínem je 31. květen. Dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, má do tohoto data Ministerstvo financí povinnost předložit návrhy výdajů vládě. Vláda poté tento návrh projedná do 20. června. Dalším důležitým datem je 31. srpen, do kdy ministerstvo předkládá vládě návrh celkového rozpočtu (a střednědobý výhled). Posledním podstatným datem je 30. září, do kdy má vláda, podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, povinnost předložit návrh rozpočtu na příští rok Poslanecké sněmovně.

Ze zákona tedy vyplývá, že již před 31. květnem musí ministerstvo pracovat na návrhu výdajů státního rozpočtu na příští rok. Vyjednávání o rozpočtu ale často probíhají už dříve než v květnu. Jako nedávný příklad můžeme uvést rozpočet pro rok 2023, jenž byl na vládě oficiálně projednán až v červnu 2022, avšak ministryně pro vědu a výzkum s ministrem financí vyjednávala již před 12. dubnem 2022.

Dříve než v květnu jednali o rozpočtu i ministři vlády Andreje Babiše. Například tehdejší ministryně financí Alena Schillerová vyzývala své kolegy už v únoru 2019, aby hledali úspory na rok 2020. Když byl mezi lety 2014 a 2017 ministrem financí Andrej Babiš, sám mj. mluvil o tom, že první obrysy rozpočtu na rok 2015 zveřejní začátkem dubna, což pak také udělal. V dubnu 2015 pak vyjednával (audio, čas 06:49–08:01) s ČSSD o návrhu (E15, 23. dubna 2015, str. 14) rozpočtu na rok 2016. O rozpočtu na rok 2017 začal Babiš vyjednávat už v březnu 2016.

Přestože tedy zákon zná jako první termín pro předložení výdajů státního rozpočtu konec května, o podobě jednotlivých kapitol se zpravidla vyjednává již dříve, teoreticky tak spolu mohli Petr Pavel a Andrej Babiš jednat také o rozpočtu na rok 2016, těsně před odchodem Petra Pavla z funkce NGŠ. Zjevně mohl Babiš s Pavlem jednat také o rozpočtu na rok 2015, a to v průběhu téměř celého roku 2014. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš tímto výrokem reagoval (video, 4:48) na Petra Pavla, který tvrdil, že spolu oba nynější prezidentští kandidáti jednali o rozpočtu Ministerstva obrany v době, kdy byl Babiš ministrem financí a Pavel náčelníkem Generálního štábu. Andrej Babiš tato slova následně popřel a tvrdil, že k takovému jednání nemohlo dojít, jelikož se dle něj časově lišilo jeho a Pavlovo působení ve zmíněných funkcích. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali se tato schůzka mohla uskutečnit.

Působení ve funkcích

Andrej Babiš byl jmenován do role ministra financí vlády Bohuslava Sobotky 29. ledna 2014. Ve funkci skončil 24. května 2017. Na konci téhož roku se stal premiérem.

Petr Pavel zastával funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, o níž ve výroku Andrej Babiš mluví, od 1. července 2012 do 30. dubna 2015 (.pdf, str. 26–27), 1. května jej tehdy nahradil Josef Bečvář. Andrej Babiš se tedy jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu časově „potkal“ od ledna 2014 do dubna 2015.

Přípravy rozpočtu na rok 2015

Státní rozpočet České republiky (a tedy i rozpočet resortu obrany) na rok 2015 sestavoval Andrej Babiš jako ministr financí (.pdf, str. 3). První verzi návrhu ministerstvo zveřejnilo v červenci 2014, kdy také probíhalo připomínkové řízení. Vláda návrh zákona o státním rozpočtu projednávala v září 2014 (.pdf, str. 1–4), Sněmovna jej poté schválila v prosinci stejného roku. Příprava rozpočtu na rok 2015 i jeho schválení tak probíhalo ještě v době, kdy byl Petr Pavel náčelníkem Generálního štábu Armády ČR. 

Petr Pavel a Andrej Babiš tak spolu o rozpočtu jednat mohli. Zmiňme, že v dubnu 2014 Hospodářské noviny uvedly, že se tehdejší náčelník Generálního štábu Pavel „chce setkat s ministrem financí Andrejem Babišem“, premiérem Sobotkou a později s prezidentem Zemanem, aby s nimi jednal o navýšení výdajů pro armádu. Informace o tom, zda tato schůzka skutečně proběhla, se už nicméně v tehdejším tisku neobjevuje. Ani v dalších veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat informace, které by uskutečnění jednání potvrzovaly.

Přípravy rozpočtu na rok 2014

Andrej Babiš ve výroku zmiňuje i rozpočet na rok 2014, na jehož podobě měl jen omezený vliv. První verzi návrhu rozpočtu na rok 2014 totiž vypracovalo v létě 2013 ještě Ministerstvo financí (.docx, str. 1) pod vedením Miroslava Kalouska, tedy v době pravicové vlády Petra Nečase. Tu nicméně v červenci 2013 nahradil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka a během jeho působení materiál prošel řadou změn. Svou verzi rozpočtu předložila Rusnokova vláda Poslanecké sněmovně v září 2013 .

Poslanci hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL, tj. stran, které později v lednu 2014 utvořily vládní koalici, na konci roku 2013 návrh rozpočtu schválili s několika dalšími úpravami. Přímo na vytváření původního návrhu zákona o rozpočtu na rok 2014 se Andrej Babiš, jenž se stal poslancem na konci října 2013, tedy nepodílel.

Závěr

Na přípravu státního rozpočtu pro rok 2014, včetně rozpočtu Ministerstva obrany, měl Andrej Babiš skutečně jen limitovaný vliv, protože jej připravovala předchozí vláda Jiřího Rusnoka. Rozpočet na rok 2015 už ale vytvářel sám ve funkci ministra financí, a to v průběhu roku 2014. Co se tedy týče časové osy, Andrej Babiš jako ministr financí s Petrem Pavlem jako náčelníkem Generálního štábu o rozpočtu na rok 2015 jednat mohl. Výrok Andreje Babiše z tohoto důvodu hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě pro Blesk.cz (video, čas 2:50) mluvil o svých předvolebních billboardech s textem: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“

Jana Černochová (ODS) se jako ministryně obrany 15. ledna 2023 proti textu na těchto poutačích vymezila a Andreje Babiše vyzvala, aby slova, která z vojáků dle ní dělají „válečné štváče“, v kampani nepoužíval. „Chápu, že chcete vystupovat tvrdě, ale zachovejte prosím důstojnost, co se obrany a bezpečnosti týče,“ dodala k tomu na svém facebooku. 

Je tedy pravda, že Jana Černochová kritizovala kampaň Andreje Babiše, k podpoře jeho protikandidáta Petra Pavla však voliče nevyzývala. Prohlášení o jeho podpoře se neobjevují v jejích příspěvcích na twitteru ani facebooku a nelze je nalézt ani v ostatních veřejně dostupných zdrojích. A to i přesto, že premiér Petr Fiala jménem koalice SPOLU již v říjnu 2022 označil Petra Pavla za jednoho z kandidátů vhodných pro funkci prezidenta a podporu mu vyjádřil i po prvním kole volby 14. ledna 2023.

Pro úplnost doplňme, že jméno Jany Černochové není ani v seznamu členů týmu Petra Pavla.

Současná ministryně obrany také na svém twitteru přímo odmítla spojování své osoby s kterýmkoliv z prezidentských kandidátů: „Nejsem v žádném týmu prezidentských kandidátů a nikomu neříkám, koho má volit. (…) Zastala jsem se vojáků, které Andrej Babiš urazil a dělá z nich válečníky bez mozku. Bránila bych je před každým, kdo by o nich takto mluvil. Stačilo se omluvit.“ 

Na závěr tedy shrňme, že Jana Černochová není součástí týmu Petra Pavla ani mu veřejně nevyjádřila podporu, pouze kritizovala Andreje Babiše za jeho kampaň. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) na tiskové konferenci 4. října 2022 oficiálně podpořila (video) více prezidentských kandidátů. Tehdy zástupci všech tří stran, tedy předseda ODS a premiér Petr Fiala, předseda KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a první místopředseda TOP 09 a senátor Tomáš Czernin, vyjádřili (video, 2:15) podporu třem kandidátům. Jednalo se o Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla. 

Předseda ODS Petr Fiala tiskovou konferenci SPOLU k prezidentské volbě uvedl slovy (video, 0:44): „Naším hlavním cílem (…) zůstává zabránit nástupu populistických a extrémistických sil do klíčových státních funkcí, tedy i do funkce prezidenta republiky.“ Doplňme, že podporu Petra Pavla potvrdili politici koalice SPOLU také po skončení prvního kola prezidentské volby.

Pirátská strana oficiálně žádného z kandidátů nepodpořila, ovšem zveřejnila výsledky své interní ankety. V té členové strany hlasovali pro kandidáta, kterého budou volit v prvním kole prezidentské volby. Mezi členy Pirátské strany zvítězil Petr Pavel s 37 %, na druhém místě pak byla Danuše Nerudová s 30 % a na třetí příčce Marek Hilšer s 15 %. Celkem hlasovalo 468 členů strany. Předseda Pirátů Ivan Bartoš po skončení ankety řekl: „Prezidentská volba je nadstranická a přímá, jako Piráti nyní žádného kandidáta oficiálně nepodporujeme. Obdobně jako v roce 2018 chceme ale ukázat, jakým způsobem o nové hlavě státu smýšlejí naši členové a členky.“ Po sečtení výsledků prvního kola prezidentské volby Ivan Bartoš na facebooku uvedl, že jeho požadavky na prezidenta „splňuje z finalistů jednoznačně pouze Petr Pavel“ a blahopřál mu k výsledku.

Předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan už v dubnu zmínil, že by mělo hnutí o podpoře Petra Pavla uvažovat. Mluvil o tom v kontextu toho, že tehdejší koalice PirSTAN nepostaví do voleb vlastního kandidáta. V prosinci pak zmínil, že v interních debatách se hnutí shodlo na třech jménech –⁠ Petru Pavlovi, Danuši Nerudové a Marku Hilšerovi. Vít Rakušan se na podporu Petra Pavla vyjádřil po prvním kole 14. ledna 2023. Oficiální stanovisko hnutí STAN ale nevydalo. Sesterské (.pdf, str. 45) hnutí Starostové pro Liberecký kraj však později (až po datu ověřované debaty) uvedlo, že Petra Pavla podpoří před druhým kolem „formou billboardů, plakátů na vylepovacích plochách, inzerátů v denním tisku a na našich účtech na sociálních sítích“.

Shrňme, že z vládní pětikoalice Petra Pavla přímo podpořila koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Piráti a Starostové a nezávislí žádného z kandidátů před prvním ani druhým kolem prezidentské volby nepodpořili, předsedové obou subjektů ale veřejně vyjádřili Petru Pavlovi podporu. Lze tak s jistou mírou zjednodušení říct, že pětikoalice jako celek Petra Pavla podporuje. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Prezidentský kandidát Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze. Stalo se tak 8. ledna letošního roku v Superdebatě České televize, kde takto reagoval na otázku svého protikandidáta Karla Diviše, který se ptal na to, jak by „domluvil trvalý mír“. Pavel odpověděl (video, 1:48:14) následovně: „Trvalý mír je iluze. Ale to, o co musíme usilovat, je ukončení konfliktu, zahájení obnovy Ukrajiny a přimět Rusko, aby respektovalo mezinárodní právo.“

Obdobně se Petr Pavel vyjádřil i 18. ledna, kdy řekl (video, čas 23:04): „Hovořit o trvalém míru je opravdu iluze. Stačí se podívat na historii lidstva. Trvalý mír je nesmysl. (…) Je potřeba říkat lidem pravdu, nedělat iluze, že můžeme žít v nějakém růžovém světě bez konfliktů, ale zároveň je nestrašit tím, že je kdokoliv vtáhne do války.“ Zároveň ale podotkl, že bychom se o mír „měli snažit“.

Zcela nepravdivá je však druhá část výroku Andreje Babiše. Petr Pavel neřekl, že Česká republika je malý národ a nemá proto žádný vliv. V žádném z veřejně dostupných vyjádření, ať už na sociálních sítích, v debatách nebo databázi Newton Media, jsme podobný výrok nenašli. Naopak přímo na svém webu v sekci „Zahraniční politika“ Petr Pavel uvádí: „Na prvním místě musí být bezpečnost naší země. Česká republika není ani malá, ani slabá, nebo dokonce bezvýznamná. Chci, aby se s námi počítalo, abychom byli konstruktivním a důvěryhodným hráčem při řešení regionálních i světových problémů.“

Ačkoliv Petr Pavel skutečně řekl, že trvalý mír je iluze, o Česku jako o malém národě, který nemá skoro žádný vliv, nehovořil. Na svém webu dokonce uvádí, že Česká republika není malá, ani slabá, a ani bezvýznamná. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v debatě mluvil o tom, že by chtěl iniciovat jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem, které by se uskutečnilo v Praze. Setkání někdejších prezidentů USA a Ruské federace z roku 2010 přitom zmiňuje jako příklad, že Česko již v minulosti podobnou roli plnilo.

Zmíněný summit se odehrál 8. dubna 2010. Americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv se na Pražském hradě setkali, aby uzavřeli bilaterální dohodu, která se týkala snížení počtu jaderných zbraní. Její vznik byl přitom výsledkem snahy Baracka Obamy „resetovat“ americko-ruské vztahy. Tuto širší diplomatickou iniciativu Obama představil již po svém nástupu do úřadu v roce 2009 a v jejím rámci o podobě dohody vyjednával s Dmitrijem Medveděvem už v červenci 2009 v Moskvě (.pdf, str. 112). Další jednání mezi americkou a ruskou stranou o parametrech smlouvy probíhala i v průběhu roku 2010 (.pdf, str. 113).

Důležitou roli v tom, že výsledná smlouva byla podepsána právě v Praze, hrála symbolika. Americký prezident totiž v Praze o rok dříve vystoupil se svým projevem, ve kterém představil svou vizi jaderného odzbrojení, a americká strana stála o to, aby bylo patrné, že jsou obě události propojeny.

Dohoda samotná se označuje jako Nová smlouva START (.pdf, str. 2) a navazuje na dřívější dohodu START (odvozeno z anglického Strategic Arms Reduction Treaty, česky Dohoda o snížení počtu strategických zbraní) z roku 1991 (.pdf, str. 5). V jejím případě platnost vypršela v prosinci 2009 (.pdf, str. 2).

Na závěr tedy shrňme, že se Barack Obama a Dmitrij Medveděv v roce 2010 v Praze skutečně sešli a podepsali zde dohodu týkající se odzbrojování. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost však doplňme, že iniciativu označovanou jako „reset“, na jejímž základě smlouva vznikla, představil Barack Obama již v roce 2009 a podpis dohody dne 8. dubna 2010 byl vyústěním dříve započatých jednání mezi americkou a ruskou stranou.

Andrej Babiš se takto vyjádřil ve spojitosti s billboardem, který se objevil hned po prvním kole prezidentských voleb. Na billboardu, jehož zadavatelem je hnutí ANO 2011, se píše: „Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ 

Andrej Babiš uvedl, že slogan na billboardu je především o něm, protože on, údajně na rozdíl od vlády a prezidentského kandidáta Petra Pavla, chce mír. Toho zároveň nazývá „provládním“ kandidátem, neboť byl jedním ze tří uchazečů o prezidentský úřad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Současně dodal, že se Petr Fiala v lednu a únoru 2022 opakovaně vyjádřil, že je Česká republika ve válce. S ohledem na to, že ruská invaze na Ukrajinu začala až 24. února, bereme slova Babiše o lednu jako nepřesnost a zaměříme se na vyjádření Petra Fialy z února.

Poprvé taková slova Petr Fiala použil 27. února 2022 v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News (video, čas 3:35). Moderátorka se Petra Fialy zeptala: „Je to tak, jak si někteří lidé myslí a jak se oprávněně bojí? Že jsme ve válce vlastně všichni a Ukrajina je to bojiště?“ Předseda vlády reagoval slovy: „Ukrajina je bojiště. Ve válce jsme. Ruský prezident Putin rozpoutal válku proti nezávislé demokratické zemi. Porušil úplně všechno, co platí v mezinárodním řádu, a mezinárodní práva, dopustil se vojenské agrese a je to útok proti svobodnému světu. To si musíme všichni uvědomit a musíme udělat všechno pro to, abychom Ukrajině pomohli a abychom Putina zastavili.“ Fiala tedy opravdu použil slova o tom, že „jsme ve válce,“ zjevně však mluvil obrazně, nikoliv že by Česko fyzicky vedlo válku s Ruskem.

O dva týdny později, 13. března 2022, ve stejném pořadu (video, čas 2:23) Petr Fiala uvedl: „Vladimir Putin ale nevede válku s Ukrajinou. On ji vede i s námi. Jinými prostředky. Ekonomickou, dezinformační, hybridní, prostě různé formy války. A to musíme mít taky na paměti.“ Zároveň však popřel, že by se měla Česká republika vojensky zapojit: „(...) jakýkoliv další krok, a všichni ti státníci, kteří to zvažují, a jsou to především ty země, které mají reálnou vojenskou sílu se s Ruskem střetnout, tak si musí uvědomit, co to znamená. Oni si to taky uvědomují. To je třetí světová válka.“

Dodejme, že předseda vlády Petr Fiala obdobná slova použil rovněž na schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 24. února 2022, tedy bezprostředně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Konkrétně tehdy řekl: „Nebudu zde tvrdit, že České republiky se tato válka netýká, bylo by to nekorektní a nebyla by to pravda.“ Zároveň poté dodal, že „jsme nyní v bezpečí díky Severoatlantické alianci a Evropské unii.“

Kromě jednoho vyjádření z konce února jsme další Fialova slova o tom, že „jsme ve válce,“ ve veřejně dostupných zdrojích, na premiérově facebooku, twitteru, v jeho projevech v Poslanecké sněmovně ani v mediální databázi Newton nenašli. Andrej Babiš mluví o opakovaném prohlášení z ledna a února, přičemž v tomto období použil Petr Fiala slova o válce veřejně jen jednou. S ohledem na to, že Andrej Babiš poukazuje především na to, že Petr Fiala přišel s argumentací „válkou“ jako první, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Iniciativa Spolu Silnější, o které zde Andrej Babiš mluví, byla založena Petrem Pavlem na jaře 2020 za účelem finanční podpory lidí „v první linii boje s epidemií“. V září 2020 pak iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf).

V seznamu členů expertního týmu je kromě Petra Pavla také Babišem zmíněná jaderná fyzička Dana Drábová i bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (.pdf, str. 16). V tomto týmu byla ovšem i Jana Šeblová, lékařka se specializací na urgentní medicínu.

Dokument obsahuje i přehled účastníků kulatých stolů (.pdf, str. 17–19). Jedná se především o zastupitele samospráv, vzdělávání či neziskových organizací. Mezi těmito odborníky je rovněž 19 zástupců zdravotnictví a integrovaného záchranného systému (IZS). Jde např. o Jaroslava Štěrbu, tehdejšího ředitele Fakultní nemocnice Brno, nebo ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.

Dodejme, že kromě nich se kulatých stolů účastnili také čtyři zástupci hygienických stanic (.pdf, str. 17). Jmenovitě šlo o Květoslavu Kotrbovou, Lenku Šimůnkovou, Michala Bartoše a Pavlu Svrčinovou, nynější hlavní hygieničku ČR.

V týmu odborníků iniciativy Spolu silnější, kterou založil Petr Pavel, tedy skutečně byla Dana Drábová a Petr Kolář. Mezi experty a účastníky kulatých stolů však bylo několik zástupců z oboru zdravotnictví. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jmenování Petra Pavla předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (VV NATO). Předseda VV NATO je volený na tři roky a funkce se ujímá jeden z náčelníků generálních štábů jednotlivých členských států. Pavel byl do tohoto úřadu vybrán v září 2014, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy Vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky navrhla (.docx) Petra Pavla na tento post 21. července 2014 a uložila ministru obrany Martinu Stropnickému, aby kandidaturu oznámil Severoatlantické alianci. Dopis, který měl Martin Stropnický do NATO poslat, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Nominaci Petra Pavla veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman, který se společně s Martinem Stropnickým a tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na začátku září 2014 účastnil (.pdf, str. 2) summitu NATO ve Walesu. Z dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, zdali prezident Zeman tehdy za hlasování pro Petra Pavla skutečně lobboval. Zmiňme, že hlavními tématy (.pdf, str. 1) summitu byl vztah NATO a Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, a působení NATO v Afghánistánu.

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru zvolen až ve druhé půlce září na summitu ve Vilniusu, kde se sešli náčelníci generálních štábů členských zemí. Martin Stropnický tedy zjevně Pavlovu kandidaturu oznamoval již předtím, nemůžeme ale vyloučit, že jiný dopis poslal NATO také 30. dubna 2015. Tedy několik dní předtím, než Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, jestli v dubnu 2015 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický posílal dopis orgánům NATO kvůli zvolení Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO. Rovněž nelze zjistit, jestli za Pavla na summitu Severoatlantické aliance Miloš Zeman lobboval. Martin Stropnický po návrhu vlády v červenci 2014 pouze uvedl, že podle něj lobbování nastane. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.