Andrej Babiš

Andrej Babiš zde reaguje na otázku, zda by jako prezident jmenoval Michala Koudelku generálem, což současný prezident Miloš Zeman odmítal udělat. Babiš ve své odpovědi zmiňuje, že by bylo logické, aby Koudelku do této hodnosti jmenoval, protože to jeho kabinet v minulosti několikrát navrhoval.

Michal Koudelka (.pdf) je ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS), tj. české kontrarozvědné zpravodajské služby s působností na území ČR, od roku 2016. Jeho pětiletý mandát skončil v srpnu 2021 a poté civilní kontrarozvědku vedl jen z pověření vlády Andreje Babiše. Doposud nejdelší období, ve kterém byla BIS bez stálého ředitele, skončilo v únoru 2022, kdy Koudelku na tento post jednomyslně vrátila vláda Petra Fialy.

BIS pod Koudelkovým vedením hodnotí jako velmi úspěšnou kontrarozvědku nejen např. někteří čeští politici, ale také zahraniční partneři. Proti Koudelkovi jako řediteli BIS se dlouhodobě výrazně vymezuje prezident Miloš Zeman, který službu opakovaně kritizoval a její příslušníky označil za „čučkaře“. Sám prohlásil, že by Michal Koudelka v čele BIS neměl stát.

Kromě toho prezident Zeman také opakovaně odmítl návrhy vlády, aby byl Koudelka povýšen na brigádního generála. Podle zákona č. 361/2003 Sb. sice může vláda prezidentovi jmenování ředitele BIS do této hodnosti navrhnout, prezident, do jehož pravomocí dle Ústavy jmenování generálů spadá, jí nicméně nemusí vyhovět.

Vláda Andreje Babiše Koudelkovo povýšení poprvé navrhla v květnu 2018. Podruhé Koudelku prezident nepovýšil v říjnu 2018 a své rozhodnutí nijak nekomentoval. V prosinci téhož roku prezident Zeman označil výroční zprávu BIS (.pdf), ve které varovala například před působením ruských a čínských zpravodajců na našem území (.pdf, str. 6–8), za „plácání“. Tuto kritiku tehdejší premiér Babiš odmítl.

Další návrhy na Koudelkovo jmenování generálem podala vláda Andreje Babiše v dubnu (.pdf) a říjnu 2019 (.pdf), v říjnu 2020 (.pdf) a v dubnu 2021 (.pdf). Celkem jich tedy předložila šest, všechny byly neúspěšné.

Zatím poslední – sedmou – nominaci plukovníka Koudelky do hodnosti generála předložila vláda Petra Fialy v květnu 2022. I tento pokus byl neúspěšný a Fialův kabinet uvedl, že podobný návrh předloží až v květnu 2023, tedy až o něm bude rozhodovat nová hlava státu.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta České republiky Andrej Babiš v kontextu rozhovoru uvádí, že přestože Senát Parlamentu České republiky v minulosti kritizoval, v případě jeho zvolení prezidentem by k horní komoře přistupoval korektně a standardně. Současně zmiňuje, že v ústavním pořádku České republiky má Senát nezastupitelné místo.

Andrej Babiš se od roku 2016 ve svých výrocích skutečně stavěl k Senátu ČR negativně. Po druhém kole senátních voleb v říjnu 2016 Babiš například na otázku, proč lidé podle něj Senát nepovažují za důležitý, odpověděl: „To je otázka existence Senátu. Na Slovensku žádný nemají, legislativní proces je rychlejší. U nás role Senátu ještě klesla poté, co ztratil vliv na volbu prezidenta, který se volí přímo. Kdybychom ho neměli, tak ušetříme 600 milionů a myslím, že by se nic moc nestalo.“

V říjnu 2016 kritizoval předseda hnutí ANO horní komoru rovněž ve svém tvrzení pro deník Právo. „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není,“ řekl tehdy a dodal, že by se zrušení Senátu nebránil.

Bývalý premiér svůj názor na Senát vyjádřil také ve své knize O čem sním, když náhodou spím. V kapitole Sen o poctivé politice Andrej Babiš píše (.pdf, str. 131): „Co Senát? Údajná pojistka demokracie. Myslím, že voliči několikrát za sebou odpověděli dost srozumitelně. Na rozdíl od voleb do sněmovny, voleb krajských nebo obecních, o volby do Senátu zájem není. (…) Zrušit Senát, to by nebyl žádný divoký experiment. Jednokomorové parlamenty má většina evropských zemí, například celá Skandinávie.“ 

K působení Senátu se šéf hnutí ANO vyjádřil také po letošních komunálních volbách a po prvním kole senátních voleb. Redaktorka CNN Prima News na tiskové konferenci konfrontovala Andreje Babiše (video: Brífink z volebního štábu ANO k výsledkům voleb, čas 22:17) s otázkou, zda je podle něj Senát stále zbytečný. Andrej Babiš na otázku jednoznačně neodpověděl, nicméně opět odkazoval na absenci horních komor v některých evropských zemích a na zrušení senátu ve Švédsku.

Z výše zmíněných příkladů je tedy zřejmé, že Andrej Babiš Senát skutečně veřejně kritizoval, jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost doplňme, že expremiér Babiš i přes svůj negativní postoj k horní komoře od roku 2016 několikrát vystoupil na schůzích Senátu.

Pro kontext uveďme, že Andrej Babiš odpovídal na otázku, zda by zval jako případný prezident předsedu Senátu na Pražský hrad. Babiš řekl, že by zval všechny ústavní činitele a nikoho by nevynechával. Poté zmínil, že někteří politici vládní pětikoalice nicméně dávali najevo, že by se s nynějším prezidentem Milošem Zemanem na Hradě nesetkali, i kdyby dostali pozvání.

V minulosti nedostala pozvání na ceremoniál při příležitosti 28. října například někdejší poslankyně Miroslava Němcová (ODS). Pozvánku, kterou jí Hrad poslal, v roce 2018 nejdříve odmítla s odůvodněním, že Miloš Zeman rozděluje společnost. O rok později už mezi oficiálně pozvané nepatřila. Pozvání podle svých slov Němcová neobdržela ani v březnu 2022, kdy v náhradním termínu proběhlo předávání státních vyznamenání za léta 2020 a 2021. „Už před pár lety jsem pozvánku písemně odmítla a od té doby mi už nikdy nepřišla. Ale i kdybych ji měla, tak tam nejdu,“ uvedla na jaře pro deník Právo.

V březnu 2022 se rozhodla odmítnout pozvánku na Hrad předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Na svém twitteru k tomu tehdy 4. března napsala: „Slavnostního ceremoniálu při příležitosti předání státních vyznamenání se nezúčastním. Je dobře, že prezident Zeman otočil (ve svém postoji k podpoře Ruska, pozn. Demagog.cz), ale nemohu zapomenout, kdo u nás před agresivním a imperialistickým chováním Vladimira Putina dlouhá léta zavíral oči.“

Markéta Pekarová Adamová následně v říjnu pozvání na předávání státních vyznamenání neobdržela. „Pozvánku na Pražský hrad jsem nedostala, čehož si od pana Zemana velmi vážím,“ komentovala tuto situaci na svém twitteru.

Podobně jako Markéta Pekarová Adamová dostal v březnu 2022 pozvánku na Hrad i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), rozhodl se ji však odmítnout. Důvodem byl jeho nesouhlas s dřívějšími postoji Miloše Zemana k Rusku. Na svém twitteru k tomu Vystrčil 4. března konkrétně uvedl: „Trvá má připravenost se v zájmu ČR účastnit pracovních schůzek s prezidentem MZ (Milošem Zemanem, pozn. Demagog.cz). Na ty ale pozvánky nedostávám. Místo toho mě nyní MZ zve, abych podpořil jeho přístup ‚já nic, já muzikant‘. Omlouvám se, nemohu. Slavnostního večera na Hradě se nezúčastním.“

O více než půl roku později již Miloš Vystrčil na slavnostní ceremoniál, při kterém se při příležitosti 28. října na Pražském hradě rozdávala státní vyznamenání za rok 2022, pozvánku nedostal. Sám si to zdůvodnil tím, že v té době (po senátních volbách) nebyl předsedou Senátu a řadoví senátoři pozvánku neodstávají.

V případě Miloše Vystrčila nicméně jeho prvotnímu odmítnutí pozvánky na ceremoniál předávání státních vyznamenání předcházela situace ze září 2020. Tehdy Miloš Zeman uvedl, že již nebude zvát Miloše Vystrčila na setkání nejvyšších ústavních činitelů o zahraniční politice kvůli jeho cestě na Tchaj-wan. Tou podle čínské strany porušil zahraničněpolitický postoj ČR, tedy akceptování tzv. „principu jedné Číny“. Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, že by předseda Senátu Miloš Vystrčil předem uváděl, že se těchto pracovních schůzek s prezidentem nebude účastnit.

Předně uveďme, že Andrej Babiš v debatě (video, 30:03) mluvil o tom, že vláda Petra Fialy „zaspala“ a plán na zastropování cen elektřiny představila až v polovině září. V této souvislosti pak uvádí, že současný kabinet „nevyřešil“ zastropování cen plynu.

K zastropování cen plynu sice nedošlo v případě velkoodběratelů, vláda nicméně v pondělí 12. září představila pravidla pro zastropování cen elektřiny i plynu pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu upřesnilo, že se zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Pro úplnost uveďme, že vláda na tiskové konferenci konané 14. září představila také podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září. Nejedná se ovšem o zastropování cen, za které podniky energie nakupují, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Na závěr tedy shrňme, že vláda nepředstavila plán na zastropování cen plynu pouze v případě velkoodběratelů. Kabinet Petra Fialy však oznámil zastropování cen plynu u maloodběratelů, jejichž roční odběr plynu nepřesáhne 630 MWh. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako zavádějící.

Doplňme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.

Andrej Babiš vystoupil 18. února ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ Následně se odvolával na zastropování elektřiny na Slovensku, kde podle jeho slov „zmrazili ceny na 3 roky“ (čas 1:58). 

Doplňme, že 16. února 2022 slovenská vláda oznámila, že ceny skutečně plánuje pro domácnosti zastropovat po dobu tří let, k zavedení tohoto opatření nicméně ještě nedošlo.

Předně uveďme, že Babišova vláda stála v čele země mezi roky 2017 až 2021. Premiérem se přitom Andrej Babiš stal až na konci roku 2017, a tento rok proto není pro naše hodnocení relevantní. Informace o tom, s jakým přebytkem hospodařily územní rozpočty, kam spadají obce (tedy i města), kraje a dobrovolné svazky obcí, zveřejňuje Ministerstvo financí.

Zdroje k grafu: 2011 (.pdf, str. 3), 2012 (.pdf, str. 4), 2013–2021

Ze statistik ministerstva tedy vyplývá, že obce a kraje hospodařily s přebytkem od roku 2012, včetně celého období Babišovy vlády. Pro kontext dodejme, že například v souhrnném účtu pro rok 2020 Ministerstvo financí uvádí (.pdf, str. 1), že hlavní město Praha se na celkovém přebytku územních rozpočtů podílelo z více než poloviny.

Andrej Babiš dále uvedl, že obce a kraje měly na účtech „obrovské zůstatky“. I tato čísla zveřejňuje (.pdf, str. 6) Ministerstvo financí jako „stavy peněžních prostředků na bankovních účtech“ a jejich vývoj v posledních letech zachycuje následující graf.

Nepřísluší nám, abychom hodnotili, zda jsou stavy na účtech „obrovské“, jak tvrdí bývalý premiér. Je nicméně prokazatelné, že v letech 2018, 2019 a 2020 (tedy v době vlády Babišova kabinetu) byly stavy na účtech vyšší než v předchozích letech. Údaje pro rok 2021 ještě nejsou na ministerstvu dostupné, vydané jsou pouze pro obce a kraje, nikoliv pro dobrovolné svazky obcí. Jen samotný stav za obce a kraje ale převyšuje celkový stav peněz na účtech všech územních rozpočtů v roce 2020.

V rozhovoru pro Blesk.cz z 29. srpna 2022 komentoval premiér Fiala návrhy opozice na zastropování cen energií tak, že zastropovat ceny na národní úrovni nelze. V rámci rozhovoru premiér také zkritizoval rétoriku opozice, která dle jeho slov „radikalizuje veřejnost“. Dále dodal, že „je to nejenom SPD, ale bohužel i hnutí ANO. Ti svými výroky nepřispívají k tomu, abychom jako společnost, jako stát si s touto těžkou situací poradili“.

Na dotaz, jak lze uklidnit situaci ve společnosti, Fiala odpověděl: „Vyřešení problému má být v zájmu všech politických i veřejných aktérů. Jedna věc je přicházet s alternativními řešeními a mít jiný názor na postup státu. Druhá věc je ale rozeštvávat společnost a využívat toho neklidu, který prostě u části lidí i z oprávněných důvodů je. Toto není můj styl politiky, a nikdy nebude. Naše vláda se bude snažit všemi silami hledat taková řešení, která povedou i k sociálnímu smíru, protože sociální smír je velká hodnota, o kterou musíme usilovat.“

V Andrejem Babišem zmíněném rozhovoru pro Blesk tedy Petr Fiala návrhy opozice za populistické či extremistické neoznačil. Zaměřme se nicméně i na další veřejné výstupy premiéra Fialy.

Při zahájení kampaně do obecních a senátních voleb, shodou okolností také 29. srpna, Petr Fiala v souvislosti s řešením vysokých cen energií hájil kroky vlády a mj. řekl (video, čas 17:50): „Není z toho (energetické krize, pozn. Demagog.cz) žádná rychlá a jednoduchá cesta, na tom se shoduje naprostá většina expertů, kteří té problematice opravdu rozumí. Neshodují se na tom ale všichni čeští politici. Zejména ne ti z populistického a extremistického tábora, kteří tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala.“ Dále ve svém projevu dodal (video, čas 27:30), že „žádné rychlé a jednoduché řešení opravdu neexistuje, jenom v rétorice populistů a extrémistů“.

Ve svém projevu tedy přímo neřekl, že by se mělo jednat o rétoriku hnutí ANO. Nicméně vzhledem k tomu, že opozice, včetně hnutí ANO, již před tímto projevem hovořila o zastropování cen energií jako o jediném možném řešení, lze z premiérových slov dovodit, že mluvil i o hnutí ANO.

Pár dní poté, 1. září 2022, pak Petr Fiala mluvil v kontextu možnosti zastropování cen energií o „populistických receptech“. Jeho projev ve Sněmovně přímo navazoval na vystoupení Andreje Babiše, který vládu vyzval k zastropování cen energií. Lze tedy předpokládat, že Fialova slova mířila právě na Babiše.

Petr Fiala tedy v rozhovoru pro Blesk.cz ze dne 29. srpna hnutí ANO za extremisty či populisty neoznačil, nepřímo tak nicméně učinil ve stejný den v rámci projevu k zahájení volební kampaně. O tři dny později pak Babišův návrh na zastropování cen elektřiny označil za populistický. Vzhledem k tomu, že premiér tato označení směrem k opozici skutečně použil, jen tak neučinil v rozhovoru pro Blesk.cz, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Pro začátek uveďme, že Richard Sulík je zakladatel a předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita (Sas), ve vládě Eduarda Hegera byl také od dubna 2021 do srpna roku 2022 ministrem hospodářství Slovenské republiky.

Ministerstva hospodářství a financí Slovenské republiky podepsala 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), které jsou největším producentem elektrické energie na Slovensku. V roce 2021 vyrobily téměř dvě třetiny veškeré zde vyprodukované elektřiny. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo hospodářství SR.

Vzniklá dohoda mezi ministerstvy a SPH se konkrétně týká zavedení mimořádných opatření, jejichž cílem je zmírnit dopady „nárůstu cen elektrické energie na vybrané skupiny obyvatel“ (.pdf, str. 1). Slovenské elektrárny by podle memoranda (.str. 2) měly v letech 2023 a 2024 prodávat elektrickou energii, určenou pro domácnosti, za výrazně nižší ceny, než byly únorové ceny na trhu. 

Konkrétně by velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren měla odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně. Ministr financí Igor Matovič tehdy uváděl, že spotřeba slovenských domácností je cca 5,6 TWh ročně, což přibližně odpovídá posledním dostupným datům Statistického úřadu SR za roky 2019 (.pdf, str. 139) a 2020 (.zip; .pdf, str. 139).

Upřesněme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představují např. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat.

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022. Uveďme, že jediným výrobcem elektřiny z jádra na Slovensku je právě společnost SE. „Ministerstvo financí a ministerstvo hospodářství se zavázaly, že v letech 2022 až 2025 nebudou vyvíjet iniciativu směřující k zavedení, zvýšení nebo zpřísnění jakékoliv nové daně, odvodu, poplatku, specifické platby nebo regulace, která by mohla finančně ohrozit Slovenské elektrárny,“ popisuje obsah memoranda tisková zprávy SE.

Zmiňme, že mezi schválením plánu, který počítal se zdaněním zisku z elektřiny z jaderných zdrojů, a oznámením o dohodě o regulaci cen elektřiny uběhlo jen několik dní.

Na závěr tedy shrňme, že slovenské Ministerstvo hospodářství v čele s Richardem Sulíkem a Ministerstvo financí skutečně se Slovenskými elektrárnami 16. února uzavřely memorandum, podle něhož by mělo dojít k zastropování cen silové elektřiny. Výměnou za to ministerstva přislíbila odstoupit od plánů na zdanění zisků SE. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Uveďme nicméně, že k 22. září ještě žádné opatření vycházející z uváděného memoranda, které není právně závazné (.pdf, str. 3), nebylo uzákoněno. Podle slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví tak není znám právně závazný způsob, jak bude elektřina na základě memoranda zpřístupněná dodavatelům a cílovým skupinám odběratelů.

Francouzská vláda zareagovala na zvyšující se ceny za energie už na konci září 2021, kdy představila plán na zavedení tzv. tarifního štítu. Podle prvotních vyjádření tehdejšího francouzského premiéra Jeana Castexe měl být nárůst cen elektřiny omezen tak, aby činil nejvýše 4 %. Tento limit se přitom vztahoval na tzv. regulované tarify cen elektřiny, které odběratelům nabízí vybrané místní distribuční společnosti a společnost EDF, v níž má francouzský stát takřka 84% podíl. Upřesněme, že výši těchto tarifů stanovuje vláda a využívá je přibližně 70 % odběratelů elektřiny. Castex tehdy také uváděl, že k zastavení růstu cen by mělo dojít prostřednictvím snížení daně z konečné spotřeby elektřiny.

Zavedení zmíněného limitu poté Francie schválila ještě na konci roku 2021. Zvýšení ceny elektřiny včetně daně tak podle zákona v případě regulovaných tarifů nesmí v letošním roce překročit hranici 4 % při srovnání ceny na začátku ledna 2022 s cenou platnou v srpnu 2021. Doplňme, že francouzská Energetická regulační komise původně předpokládala, že dojde k navýšení cen elektřiny o přibližně 45 %. Společnost EDF nyní nabízí např. základní regulovaný tarif pro fyzické osoby s cenou 174 €/MWh.

V lednu 2022 pak francouzská vláda rozhodla, že dojde k rozšíření tarifního štítu o další opatření, jehož prostřednictvím chce zmírnit růst cen elektřiny i u vládou přímo neregulovaných tarifů. 

Uveďme, že Francie již v roce 2010 zavedla tzv. mechanismus ARENH (Accès Régulé à l'Électricité Nucléaire Historique), podle něhož musí EDF každý rok nabízet 100 TWh elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů alternativním (konkurenčním) dodavatelům energií za sníženou cenu 42 €/MWh. Upřesněme, že EDF jako největší producent elektřiny v zemi např. v roce 2021 ve Francii vyrobila celkem 418 TWh elektrické energie (.pdf, str. 63), a pod ARENH tak spadá zhruba čtvrtina její produkce. 

Na začátku roku 2022 francouzská vláda oznámila, že objem elektřiny, kterou musí EDF nabízet v rámci mechanismu ARENH, bude pro letošní rok navýšen o dalších 20 TWh. Vládní nařízení z března následně u tohoto dodatečného objemu elektřiny stanovilo cenu na 46,2 eur za megawatthodinu.

Výše tohoto zastropování na 46,2 € v přepočtu odpovídá přibližně 1 150 Kč, které ve výroku zmiňuje Andrej Babiš (a to ať už budeme vycházet z březnového, nebo ze zářijového kurzu eura).

Doplňme, že EDF s tímto navýšením o dalších 20 TWh nesouhlasí a francouzský stát kvůli nucenému prodeji elektřiny za částky, které jsou výrazně nižší než ceny na trhu s elektřinou, zažalovala u nejvyššího francouzského správního soudu. Ztráty EDF konkrétně vyčíslila na 8,34 miliardy eur.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš hovoří o Francii jako o zemi s nejnižší mírou inflace v Evropě za srpen 2022. Ve druhé části výroku dodává, že v České republice dosáhla míra inflace za stejný měsíc 17,1 %. Vzhledem k tomu, že je Česko členem Evropské unie, budeme se zabývat srovnáním ČR a ostatních zemí EU.

Pro měření inflace v eurozóně se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Eurostat (Statistický úřad Evropské unie) v půlce září publikoval (.pdf) hodnoty inflace ve členských státech EU za předešlý měsíc.

Podle těchto dat dosáhla míra inflace ve Francii v srpnu 6,6 % (.pdf, str. 2). Jak je vidět na grafu níže, jedná se o nejnižší inflaci v zemích EU. Inflace České republiky pak dle Eurostatu činila 17,1 %.

Pro úplnost dodejme, že pro vyjádření inflace v České republice se také často používá metodika Českého statistického úřadu (ČSÚ), který uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Podle ČSÚ vzrostly v srpnu 2022 ceny meziročně o 17,2 %. Tento rozdíl je způsobený použitím odlišného ukazatele s jinou metodikou (HICP u Eurostatu a index spotřebitelských cen u ČSÚ). Vzhledem k tomu, že porovnáváme Českou republiku s ostatními státy Evropské unie, vycházeli jsme pouze ze statistik Eurostatu.

Andrej Babiš tedy správně uvádí míru inflace ve Francii i v České republice. Zároveň pravdivě uvádí, že Francie má nejnižší inflaci ze všech členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.