Andrej Babiš

V článku Financial Times označil Ruchir Sharma, manažer investiční banky Morgan Stanley, region východní Evropy a Českou republiku (na prvním místě) za jednu z nejrychleji rostoucích ekonomik světa. 

Autor zmíněného článku poměřuje prosperitu pravidlem Světové banky, podle kterého se daný stát zařadí mezi vyspělé ekonomiky, pokud jeho hospodářský výkon (HDP) překročí hranici 17 tisíc dolarů na osobu ročně. České republice se to podařilo už v roce 2014 a mezi postkomunistickými zeměmi patří spolu se Slovinskem a Estonskem dodnes do suverénně nejlepší trojky. Vzestup východní Evropy je pak „zapomenutým úspěchem“, jehož lídrem je právě Česko.

Evropské emisní povolenky (EU ETS) jsou nástrojem ke snižování emisí skleníkových plynů prostřednictvím jejich zpoplatnění. Elektrárny, průmyslové továrny a firmy musí mít tedy na vypouštěné emise povolenky v příslušném rozsahu, který se během let snižuje. 

Cena emisních povolenek se v srpnu 2021 vyšplhala na 61 eur za tunu vypouštěného oxidu uhličitého, což představovalo růst o 77 % od začátku roku. 

Andrej Babiš se vyjádřil pro zastropování cen emisních povolenek, neboť dle něj mají vliv na cenu elektřiny. iRozhlas uvedl: „Premiér se chystá poslat dopis předsedovi Evropské rady a předsedkyni Evropské komise, cenu povolenek by chtěl začít řešit už na neformálním summitu začátkem října.“ 6. října na summitu EU ve Slovinsku jednal Andrej Babiš hned ráno se španělským premiérem o koordinaci postupu ohledně povolenek.

Česká republika a další 4 členské země EU již 5. října zveřejnily výzvu ohledně růstu cen emisních povolenek, reformy trhu s elektřinou a závislosti na dovozu energií.

Andrej Babiš těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, které se konaly 20.–21. října, rozeslal občanům letáček v podobě smlouvy. Ta obsahovala 22 bodů, které chtěl Andrej Babiš plnit, pokud se stane premiérem České republiky. Body ve formě závazků a slibů se dotýkaly např. rozvíjení demokracie v ČR, pomoci mladým s dostupností bydlení nebo nepřijetí eura.

Pro úplnost doplňme, že ne všechny body v tomto letáku lze objektivně zhodnotit, protože se v některých případech jedná o poměrně obecné a přesně nedefinované závazky. Zda Andrej Babiš všechny body své „smlouvy s občany“ splnil, jak dále v debatě zmiňuje, tedy v rámci našeho odůvodnění nehodnotíme.

Andrej Babiš v roce 2017 jako tehdejší vicepremiér a ministr financí zveřejnil závěry zpráv mezinárodních auditorských firem EY a PWC o svých příjmech. Z těch vyplynulo, že měl od roku 1996 do roku 2015 celkové příjmy 2,4 miliardy korun.

Nicméně dle analytiků nejsou zprávy auditem v pravém slova smyslu. Nemají tak vypovídající hodnotu, která je auditům přisuzována. Jak uvádí Tomáš Brabec z auditorské společnosti APOGEO AUDIT: „(…) předložený audit tak minimálně v oblasti dosažených osvobozených příjmů neosvědčuje, že tento osvobozený příjem byl fakticky realizován.“ Sám Babiš nedávno řekl, že ve zmíněném auditu nejsou zohledněny všechny zdaněné finance. Ostatně sami auditoři ve zprávě uvedli, že provedli kontrolu „vybraných položek zdanitelných příjmů, vybraných osvobozených příjmů a úroků z dluhopisů uvedených,“ tedy ne kompletní zdanitelné příjmy Andreje Babiše.

O svém majetku však informují i další politici, např. bývalý kandidát na prezidenta v roce 2018 Michal Horáček uveřejnil na svém webu majetkové přiznání (.pdf). Babiš tak není jediným politikem, který uveřejnil své příjmy a majetek, ovšem ani Horáček nepublikoval údaje od roku 1996.

Další majetková přiznání všech veřejných funkcionářů včetně politiků jsou zveřejňována v centrálním registru ministerstva spravedlnosti, přičemž informace jsou veřejnosti přístupné pouze na základě žádosti. 

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, poněvadž Andrej Babiš sice zveřejnil závěry auditů, z kterých vyplývají jeho příjmy v období 1996–2015, nejedná se ale o všechny jeho zdanitelné příjmy.

Superhrubá mzda byla v České republice zavedena od roku 2008, kdy vstoupila v platnost reforma veřejných financí prosazená vládou v přechozím roce. Tuto reformu připravilo Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) prostřednictvím Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon předložila k projednání Poslanecké sněmovně tehdejší vláda pod vedením Miroslava Topolánka (ODS).

Miroslav Kalousek se později stal prvním místopředsedou (.pdf) nově založené strany TOP 09. Je sice pravdou, že k založení této strany došlo až v červnu 2009, zatímco daná reforma byla prosazena již v roce 2007, je však důležité zmínit, že TOP 09 vznikla de facto odtržením části členů KDU-ČSL. Především se ale místopředsedou, a později předsedou, stal již zmíněný Miroslav Kalousek, který jakožto tehdejší ministr financí měl na starost novelu, jež zavedla superhrubou mzdu. Ministry v tehdejší Topolánkově vládě byli také Karel Schwarzenberg, Vlasta Parkanová či Jiří Pospíšil, později členové TOP 09. Ačkoliv tedy tvrzení, že superhrubá mzda je z dílny TOP 09, není zcela přesné, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie definovala ekologickou daň, respektive „daň související s životním prostředím“, obecně jako daň z něčeho, co má prokázaný negativní dopad na životní prostředí. V České republice již existují některé druhy ekologické daně, které byly zavedeny v souladu s podmínkami členství v Evropské unii. Tato povinnost je upravena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ze kterého vyplývá povinnost platit daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Za jednu z forem ekologické daně můžeme považovat i daň z těžby nerostných surovin, jejíž vyšší zdanění předvolební koalice Pirátů a STAN prosazuje. „Prostor vidíme ve vyšším zdanění těžby nerostných surovin, kde je sazba těsně pod třemi procenty. Přitom v Německu je komerční těžba zdaněna až k deseti procentům,“ uvedl v tomto kontextu lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Koalice Pirátů a Starostů ve svém předvolebním programu plánuje získat miliardy do rozpočtu díky „většímu důrazu na ekologické prvky zdanění“ či zdanění negativních externalit. Do daňového systému chtějí „zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni". Konkrétně jde například o poplatek z netříditelných plastů nebo uhlíkovou vyrovnávací daň na oblasti dosud nezahrnuté v systému emisních povolenek.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že Piráti (a Starostové) mluví o zavedení různých ekologických prvků do daňového systému, což lze zjednodušeně označit jako ekologickou daň.

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil jen nízké nebo žádné daně

Kapler posléze svůj názor ohledně této problematiky podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější zabývat se tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i právě zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.

Česká republika by v rámci evropského rozpočtu na období 2021–2027 mohla získat až 35,7 miliardy eur, tedy více než 900 miliard korun. S kurzem k 7. říjnu by se jednalo o 906,8 miliard korun. Tato částka se skládá jak z financí z tzv. fondu obnovy, které mají sloužit k zotavení ekonomik z koronavirové krize, tak ze zemědělského záručního fondu a fondu na rozvoj venkova. Největší část pak tvoří tzv. kohezní politika, v rámci níž by za toto období mělo do České republiky přijít až 19 miliard eur, tedy 483 miliard korun. Kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Více znevýhodněné státy a regiony tak získávají více peněz.

Dalším důležitým faktorem hospodářství Evropské unie je dočasný nástroj NextGenerationEU, jehož hlavním pilířem je Nástroj pro oživení a odolnost. Jedná se o program na podporu a oživení ekonomik po koronavirové krizi. Finančně se pohybuje kolem 806,9 miliard eur, tedy přes 20,5 bilionu korun. Zhruba polovina z této částky však bude poskytována formou půjček. Česká republika by z tohoto programu mohla získat až 218,4 miliard korun v grantech a 269,2 miliard v půjčkách. Nynější alokace grantů dle Národního plánu obnovy je však pouze ve výši 179 mld. Kč. Půjčky pak nemůžeme počítat mezi peníze, které k nám „přijdou“ z EU, neboť je nutné je zase vrátit. Navíc Národní plán obnovy počítá s celkovou výší investic cca 200 mld. Kč (.pdf, str. 1), a to včetně spolufinancování z národních zdrojů. Vzhledem k tomu, že 179 mld. z této částky připadá na granty, je vidět, že Česko nehodlá možnost půjček využít.

Za první čtvrtletí letošního roku obdržela Česká republika z Evropské unie celkem 71 miliard korun. Zmiňme, že současně 32,8 miliard korun do evropské kasy odvedla. Na konci září uvolnila Evropská komise také první finance z fondu obnovy, přesněji se mělo jednat o zhruba 915 milionu eur, tedy 23,2 miliard korun. Peníze z tohoto fondu se zavázala investovat velkou částí, 41 % do klimaticky šetrných projektů, například recyklace nebo čisté mobility. Mezi další kategorie pak patří například vzdělání, zdraví, trh práce nebo zemědělství. 

Uveďme rovněž, že čerpání dalších peněz z evropského fondu obnovy je podmíněno také tím, že „české úřady vyřeší systémové nedostatky v postupu vůči střetu zájmů vrcholných politiků.“ Tyto potíže musí být odstraněny nejpozději do poloviny roku 2022, jinak se může stát, že se přislíbené finance sníží. 

Pokud tedy dáme dohromady jak příjmy z evropského rozpočtu, které činí 906,8 miliard korun, tak příjmy z programu NextGenerationEU, tedy 179 miliardy korun, dostaneme se na hodnotu 1 085,8 miliard korun přicházejících z Evropské unie v následujících sedmi letech. Protože je tato částka výrazně menší než tvrzených 1 300 miliard, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Andrej Babiš poukazuje na roční nárůst platů učitelů v době, kdy byl Petr Fiala ministrem školství ve vládě Petra Nečase. Srovnává meziroční nárůst s celkovým nárůstem za celou dobu, kdy je hnutí ANO ve vládě. Toto srovnání je pochopitelně nestandardní. Jelikož je ale zjevné, že porovnává neporovnatelné, za pomoci trojčlenky jeho výrok v následujících odstavcích ověříme.

Petr Fiala byl ministrem školství mezi lety 2012 a 2013, vliv tedy mohl mít pouze na meziroční navýšení mezi těmito lety, případně na rok 2014. Jak vyplývá z grafu níže, v roce 2012 byl nominální plat učitelů 26 491 Kč, o rok později pak o 197 korun více a v roce 2014 dostali přidáno v průměru o 351 Kč.

Uveďme, že data v grafu vycházejí ze statistických ročenek Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z let 2020, 2014, 2010 a 2008 (vše .xlsx) a Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v hlavním městě Praze ve školním roce 2005/2006 (.docx, str. 83).

Hnutí ANO je ve vládě nepřetržitě od roku 2014, reálný vliv na platy učitelů tak mohlo mít až od roku 2015. Rok 2014 tedy budeme považovat za výchozí. Graf zobrazuje vývoj nominálního platu učitelů v posledních 20 letech. Na první pohled je tak vidět, že platy v posledních letech rostly výrazněji než dříve. Nominální plat učitele v regionálním školství činil v roce 2014 27 146 Kč, v roce 2020 pak 44 224 Kč. Jedná se tedy o nárůst o přibližně 17 tisíc korun.

Pro plné zhodnocení výroku Andreje Babiše bychom se nicméně museli podívat i na vývoj platů v letošním roce, pro který zatím nejsou k dispozici kompletní data. Ministerstvo školství dosud nezveřejnilo data za první dvě čtvrtletí roku 2021, v rámci ověření tak vycházíme ze schváleného rozpočtu. Při vyjednávání o státním rozpočtu pro rok 2021 se vláda nejprve dohodla na nárůstu o 9 % u platů učitelů. Nakonec však v prosinci 2020 schválila pouze 4% nárůst tarifní složky platu učitelů. Ministr školství Robert Plaga však tehdy také uvedl, že další peníze dostanou učitelé v odměnách a příplatcích, a celkový objem prostředků na jejich platy by tak podle něj měl skutečně narůst o 9 %.

Tomu odpovídají i data Ministerstva školství, podle kterých je v jeho rozpočtu pro rok 2021 (.docx, str. 1) vyčleněno více než 121 miliard Kč na mzdy/platy všech zaměstnanců regionálního školství, tedy přibližně o 10 % více prostředků než v roce 2020 (.doc, str. 1). Při tvorbě rozpočtu (.docx, str. 3) pak ministerstvo zohlednilo právě „zvýšení prostředků na platy pedagogických pracovníků o 9 % (…), z toho zvýšení platových tarifů o 4 %“.

Pokud tedy budeme vycházet z rozpočtu Ministerstva školství, průměrný plat učitele by letos měl dosáhnout 48 204 Kč, tedy o 21 058 Kč.

Andrej Babiš tedy uvádí správnou hodnotu navýšení platů za vlád, jichž se se svým hnutím účastnil. Nárůst učitelských platů za Petra Fialy však neuvedl správně. Mezi lety 2012 a 2013 se platy zvedly o 197, nikoliv o 122 korun. Kdybychom s rokem 2013 srovnali meziroční nárůsty platů za vlád hnutí ANO, poukazuje nicméně Andrej Babiš správně na to, že v posledních letech rostly výrazně rychleji. V kontextu výroku, kterým Andrej Babiš poukazuje právě na rozdíl mezi érou Petra Fialy a vlád hnutí ANO, je tak odchylka mezi 122 a 197 korunami minimální, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Platy a mzdy zdravotníků vycházejí především z peněz od zdravotních pojišťoven, které získávají peníze z veřejného zdravotního pojištění. Přímo stát hradí pojistné za tzv. státní pojištěnce, tedy děti, studenty a seniory. Stát může ovlivnit výši platu zdravotníků především skrze tyto platby. Ministerstvo zdravotnictví upravuje následné rozdělení peněz z veřejného zdravotního pojištění v takzvané úhradové vyhlášce, vláda pak nařízením upravuje platy ve státních nemocnicích a sociálních službách.

Již v prosinci 2020 bylo schválené (.pdf) nařízení (.docx), které zvyšuje platy a mzdy zdravotníků o 10 %.

Andrej Babiš však pravděpodobně mluví o výsledku jednání mezi jím samotným a ministrem zdravotnictví Vojtěchem na straně jedné a Českou lékařskou komorou (ČLK) a zdravotnickými odbory na straně druhé, na kterém se domluvili na tarifním růstu platů lékařů, sester a dalších zdravotníků o 6 % pro rok 2022. Jelikož se Andrej Babiš odchyluje pouze o 1 %, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle posledního dohledatelného odhadu mělo hlavní město Praha na účtu kolem 80 miliard. Uvedl to v dubnu 2021 náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnálek, který tím vysvětloval, proč Praha určité množství peněz neinvestuje. Reagoval zároveň na kritiku ministryně financí Aleny Schillerové. Do neinvestovaných peněz patří například 20 miliard, které patří pražským městským částem nebo 10 miliard, jež jsou určeny na splácení dluhopisů.

Dále můžeme předpokládat, že Praha má na účtu kolem 50 miliard, které šetří na budoucí investice, například na projekt stavby metra D. To bude stát kolem 100 miliard a město si na něj může půjčit pouze polovinu této částky, proto pro realizaci projektu musí druhou polovinu našetřit. Další peníze jsou pak určeny k případnému vykrytí neočekávaného propadu v příjmech, navýšení investic apod. K podobnému číslu pak došel i server Neovlivní.cz.

V prosinci minulého roku schválilo pražské zastupitelstvo rozpočet, který počítá s příjmy a výdaji téměř 88 miliard. Příjmy budou pocházet především z daní a ve výdajích se počítalo například s již zmíněnou investicí do stavby metra D.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš slučuje dohromady jak peníze na účtu pražského magistrátu, tak peníze jednotlivých městských částí, což jsou samostatné subjekty, které hospodaří autonomně. Pro hodnocení výroku jsou však důležitá slova, jež pronesl (video, čas 52:07) před samotným výrokem: „Samospráva nestaví byty. Praha má na účtě 90 miliard a nestaví.“ Stavět byty přitom mohou ze svého rozpočtu i jednotlivé městské části, a v tomto kontextu je tedy do určité míry relevantní sečíst peníze na účtech magistrátu a jednotlivých samospráv. Protože námi dohledaná hodnota 80 mld. není zcela aktuální odhad a zároveň se tolik neodchyluje od premiérem tvrzených 90 miliard, hodnotíme výrok jako pravdivý.