Andrej Babiš

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) má opravdu k dispozici největší objem peněz v porovnání s ostatními resorty. Podle rozpočtu na rok 2021 se konkrétně jedná o 714,4 miliardy Kč. Ministerstvem s druhým největším rozpočtem (.pdf, str. 32) pak bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), které mělo k dispozici 239,7 miliardy Kč. 

Na první příčce mezi vládními resorty se pak MPSV drží dlouhodobě. V roce 2020 jeho rozpočet odpovídal 694,5 mld. Kč, v roce 2019 to poté bylo 637,2 mld. Kč. Rozpočet MŠMT přitom v roce 2020 nedosáhl ani poloviny rozpočtu MPSV, v roce 2019 to nebyla ani třetina.

Uveďme, že největší část výdajů Ministerstva práce a sociálních věcí, zhruba 70 %, tvoří výplaty důchodů. V roce 2021 se přesněji jednalo více než 500 miliard korun. Celkově pak všechny vyplácené dávky či příspěvky (např. dávky sociální podpory, nemocenského pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.) tvoří více než 90 % rozpočtu ministerstva. Právě to je pak důvodem, proč je rozpočet MPSV tak vysoký.

Pro kontext uveďme, že bývalý premiér Andrej Babiš v rozhovoru (audio, 4:34) nejdříve poukazoval na to, že Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Olga Richterová (Piráti) byly původně kandidátkami na post ministryně práce a sociálních věcí. Místo toho se ale nakonec Markéta Pekarová Adamová stala předsedkyní Poslanecké sněmovny a Olga Richterová jedním z místopředsedů. V těchto funcích tedy skutečně řídí schůze Sněmovny.

Podívejme se blíže na to, jak vysoký plat politici zastávající tyto pozice pobírají. V roce 2021 činí plat předsedy Sněmovny 243 800 korun, v roce 2022 by se poté podle současné právní úpravy mělo jednat o cca 258 600 korun. Dodejme, že stejnou částku dostává i předseda Senátu a premiér. Místopředsedovi Poslanecké sněmovny pak v roce 2021 náleží plat ve výši 173 200 korun, příští rok by to mělo být 183 700 Kč. Tu samou částku také pobírají i místopředsedové Senátu a ministři ve vládě.

Plat předsedy i místopředsedů Sněmovny, stejně jako platy poslanců, podle zákona vychází z tzv. platové základny, která odpovídá 2,5násobku průměrné mzdy za předminulý rok. S tím, jak se průměrné mzdy zvyšují, tak nyní oproti předchozímu roku rostou i platy ústavních činitelů. Stejně je tomu i v případě víceúčelových paušálních náhrad, které předseda a místopředsedové Sněmovny dostávají na reprezentaci a dále i na dopravu a stravování při cestování po republice, jež je spojené s výkonem funkce. V roce 2021 měl předseda Sněmovny nárok na tyto náhrady ve výši 48 800 Kč, místopředsedové pak na cca 45 400 Kč. V roce 2022 by se mělo jednat o částku zhruba 51 800 Kč pro předsedu a 48 200 Kč pro místopředsedy.

Poslanci mohou čerpat i další náhrady, které souvisí s jejich pracovní činností. Jedná se zejména o pronájem kanceláře ve volebním kraji, výdaje na odbornou a administrativní činnost, úhradu telefonu a internetu a ubytování, pokud nebydlí v Praze. Předseda i místopředseda disponují i služebním autem s řidičem. Nezanedbatelnou částku v určitých případech tvoří i tzv. odchodné, pokud poslanec například v dalším volebním období nepokračuje v žádné funkci.

Na závěr tedy shrňme, že měsíční plat předsedy Poslanecké sněmovny se započtením víceúčelových paušálních náhrad je v roce 2021 292 600 Kč, u místopředsedů se jedná o celkem 218 600 korun. V roce 2022 by poté mělo dojít ke zvýšení na 310 400 Kč pro Markétu Pekarovou Adamovou a 231 900 Kč pro Olgu Richterovou jako místopředsedkyni. Částky, které zmiňuje Andreje Babiš, výše uvedeným hodnotám přibližně odpovídají, a to i v rámci naší 10% tolerance. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Bývalý premiér Andrej Babiš zde mluví o novele zákona o dani z přidané hodnoty, kterou schválila jeho vláda (.pdf) a následně ji navrhla k projednání Poslanecké sněmovně.

Předně uveďme, že již ve středu 20. října tehdejší ministryně financí Alena Schillerová rozhodla (.pdf) o mimořádném odpuštění daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny a plynu za listopad a prosinec roku 2021. Podle Ministerstva financí se jednalo o rychlé a dočasné řešení energetické krize, která má dopad na všechny ekonomické subjekty, „zejména pak domácnosti s nízkými příjmy a malé a střední podniky, které nejsou plátci DPH“.

Zmiňme, že Ministerstvo zároveň uvádí, že veřejné rozpočty při snížení sazby daně z 21 % na 0 % u dodání elektřiny a plynu přijdou za jeden kalendářní měsíc zhruba o 2,08 mld. Kč (.pdf, str. 10).

Jako systémové řešení Ministerstvo financí připravilo právě novelu zákona o DPH, která předpokládá nulovou DPH na elektřinu a plyn, a to od 1. ledna 2022 po dobu jednoho roku (.pdf, str. 5, 15). Bývalá vláda tuto novelu schválila 20. října (.pdf), 1. listopadu ji pak ministerstvo předložilo Poslanecké sněmovně. Projednávání novely bylo následně navrženo na pořad 5. schůze Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila ve středu 15. prosince (.pdf). Při hlasování však Sněmovna program této schůze zamítla.

Ze záznamu hlasování vyplývá, že proti schválení programu se vyjádřily pouze strany nově nastupující pětikoalice (ODS, KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09). Zamítnutí programu schůze předcházela téměř tříhodinová debata, ve které svůj zamítavý postoj vyjádřili někteří členové nově nastupující vlády, například lídr KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda poslaneckého klubu hnutí STAN Jan Farský či předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Pětikoalice kritizovala především plošné rozdávání peněz, nesystémové zadlužování či neslučitelnost návrhu s právem Evropské unie.

Michálek ve svém vystoupení k novele mj. uvedl: „Myslím si, že to řešení, které předkládá odcházející vláda, nepomáhá těm, kterým je potřeba pomoci tak, jak by si zasloužili. Naopak vytváří obrovské dopady na státní rozpočet. Dvě miliardy korun měsíčně. Střední třída si samozřejmě uvědomuje, že pokud zrušíme daně na elektřinu, tak ve výsledku ten dluh – protože to půjde jedině na dluh – bude muset někdo zaplatit a že to bude ve výsledku zejména ta střední třída."

Pro doplnění uveďme, že kriticky se k návrhu bývalé vlády vyjádřil pro server iDnes.cz například také Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Dle jeho slov je problémem vládního návrhu především to, že odpuštění DPH někomu zvýšené ceny energií „překompenzuje, někomu ani zdaleka nedokompenzuje“, což podle něj může všem z dlouhodobého hlediska uškodit.

Po jednání Sněmovny 15. prosince poté Marian Jurečka pro ČT24 uvedl, že nová vláda v příštích dnech či týdnech představí vlastní konkrétní plán pomoci, o kterou budou lidé žádat „přes jednoduchý formulář“. Stát by podle Jurečky měl také kontaktovat ty, u nichž se ví, že jejich schopnost požádat o dávku je komplikovanější. Pomoc by k lidem měla směřovat pomocí úpravy či zvýšení příspěvku na bydlení, formou mimořádné okamžité pomoci či jiných nástrojů.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) došlo v listopadu 2021 k meziměsíčnímu poklesu cen elektřiny a zemního plynu. U elektřiny se jedná o snížení o 16,2 %, u zemního plynu pak o 11,5 %. ČSÚ uvádí, že: „Tento pokles spotřebitelských cen byl důsledkem prominutí DPH u cen elektřiny a zemního plynu.“

Rozhodnutí (.pdf) o mimořádném prominutí DPH za dodávku elektřiny a zemního plynu za listopad a prosinec 2021 vydala 20. října dnes již bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Toto rozhodnutí je reakcí na rostoucí ceny energií, které na komoditních trzích meziročně stouply o více než 400 %.

Dodejme také, že Ministerstvo financí zároveň předložilo vládě návrh novely zákona o DPH, díky kterému by byly dodávky elektřiny a zemního plynu osvobozeny od DPH po dobu celého roku 2022. Vláda tuto novelu schválila a předložila sněmovně k projednání. Nová vláda Petra Fialy však toto plošné řešení odmítá a navrhuje spíše adresnou pomoc těm, kterým zdražování může způsobit existenční problémy.

Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za listopad 2021 ukazují, že inflace meziměsíčně skutečně narostla o 0,2 procentního bodu.

ČSÚ uvádí, že za meziměsíčním nárůstem cen stojí hlavně nárůst cen pohonných hmot a olejů o 4,4 %, zeleniny o 4,2 %, nebo másla o 12,4 %. V případě sektoru bydlení pak ceny naopak klesaly, a to z důvodu levnějších cen elektřiny a zemního plynu, které byly nižší o 16,2 %, respektive o 11,5 %. Pokles byl způsoben prominutím DPH u těchto položek. Zmiňme také, že podle ČSÚ ceny služeb meziměsíčně narostly o 0,9 %, zatímco ceny zboží klesly o 0,4 %.

V meziročním srovnání pak vzrostly spotřebitelské ceny o 6 %, na což měly největší vliv ceny v dopravě, například ceny pohonných hmot a olejů, které narostly o 32,8 %. Z potravin pak nejvýrazněji stoupla cena másla (26,8 %). 

Podle srpnových dat Eurostatu (.pdf, str. 2) dosáhla inflace v České republice odhadované hodnoty 3,1 %. V této zprávě Eurostat také zmiňuje, že průměr pro všechny země Evropské unie byl 3,2 %. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro kontext však můžeme uvést, že predikce Ministerstva financí uvádí, že míra inflace spotřebitelských cen v letošním roce by měla dosáhnout 3,2 %.

V květnu 2020 předložila vláda návrh (.pdf) novely zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie. V ní navrhovala například snížit podporu pro solární elektrárny. Přímo vyšší zdanění solárních elektráren vládní návrh původně neobsahoval, Ministerstvo průmyslu a obchodu však nakonec navrhlo tento kompromis do novely zahrnout. Konečné znění novely tedy obsahuje také (.pdf, str. 19) část, podle které na solární elektrárny z roku 2009 nově dopadne odvod z výkupní ceny energií, a to ve výši 10 a 11 %. V případě solárních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 vzrostou podle novely odvody na 20 a 21 %.

Novelu ve znění senátních pozměňovacích návrhů schválila Poslanecká sněmovna 15. září 2021 především díky hlasům vládního hnutí ANO a ČSSD. Prezident ji následně podepsal 27. září.

Snížením daně na 15 % myslí premiér Babiš pravděpodobně zrušení superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného placeného zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15% sazbou daně. Protože však byl daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo efektivní zdanění hrubé mzdy logicky větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku (.docx) v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu a základ daně je nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali především poslanci hnutí ANO, ale i poslanci za ODS, SPD a KSČM.

Samotné zrušení superhrubé mzdy znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak cca 100 miliard.

Dalším významným zásahem pak bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Co se týče dalších, spíše dílčích daňových změn od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, zmiňme výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech však byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme nedohledali žádné významné daňové změny. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Dílčí změny pro rok 2020 pak znamenaly snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se na cca 350 miliard korun, tedy podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš slova o 507 miliardách nepoužil v debatě poprvé, obrátili jsme se s žádosti o vysvětlení původu tohoto čísla na Úřad vlády i hnutí ANO. Dosud jsme však žádnou odpověď neobdrželi, což je ale vzhledem k časovému presu před volbami pochopitelné.

Superhrubá mzda byla v České republice zavedena od roku 2008, kdy vstoupila v platnost reforma veřejných financí prosazená vládou v přechozím roce. Tuto reformu připravilo Ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska (KDU-ČSL) prostřednictvím Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon předložila k projednání Poslanecké sněmovně tehdejší vláda pod vedením Miroslava Topolánka (ODS).

Miroslav Kalousek se později stal prvním místopředsedou (.pdf) nově založené strany TOP 09. Je sice pravdou, že k založení této strany došlo až v červnu 2009, zatímco daná reforma byla prosazena již v roce 2007, je však důležité zmínit, že TOP 09 vznikla de facto odtržením části členů KDU-ČSL. Především se ale místopředsedou, a později předsedou, stal již zmíněný Miroslav Kalousek, který jakožto tehdejší ministr financí měl na starost novelu, jež zavedla superhrubou mzdu. Ministry v tehdejší Topolánkově vládě byli také Karel Schwarzenberg, Vlasta Parkanová či Jiří Pospíšil, později členové TOP 09. Ačkoliv tedy tvrzení, že superhrubá mzda je z dílny TOP 09, není zcela přesné, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie definovala ekologickou daň, respektive „daň související s životním prostředím“, obecně jako daň z něčeho, co má prokázaný negativní dopad na životní prostředí. V České republice již existují některé druhy ekologické daně, které byly zavedeny v souladu s podmínkami členství v Evropské unii. Tato povinnost je upravena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ze kterého vyplývá povinnost platit daň ze zemního plynu, daň z pevných paliv a daň z elektřiny.

Za jednu z forem ekologické daně můžeme považovat i daň z těžby nerostných surovin, jejíž vyšší zdanění předvolební koalice Pirátů a STAN prosazuje. „Prostor vidíme ve vyšším zdanění těžby nerostných surovin, kde je sazba těsně pod třemi procenty. Přitom v Německu je komerční těžba zdaněna až k deseti procentům,“ uvedl v tomto kontextu lídr Pirátů Ivan Bartoš.

Koalice Pirátů a Starostů ve svém předvolebním programu plánuje získat miliardy do rozpočtu díky „většímu důrazu na ekologické prvky zdanění“ či zdanění negativních externalit. Do daňového systému chtějí „zahrnout i nové instituty daňového práva, a to jak na evropské, tak národní úrovni". Konkrétně jde například o poplatek z netříditelných plastů nebo uhlíkovou vyrovnávací daň na oblasti dosud nezahrnuté v systému emisních povolenek.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že Piráti (a Starostové) mluví o zavedení různých ekologických prvků do daňového systému, což lze zjednodušeně označit jako ekologickou daň.

O Pirátech se v souvislosti s vyšším zdaněním dlouhodobě neobydlených domů začalo hovořit na základě twitterového komentáře od člena Pirátů Tomáše Kaplera. Podle něj by měly být zavedeny vysoké daně z nemovitostí, ale každý by měl mít nárok na 30 m², ze kterých by platil jen nízké nebo žádné daně

Kapler posléze svůj názor ohledně této problematiky podrobně vysvětlil ve svém facebookovém příspěvku, ve kterém připomněl, že je pouze řadovým členem. Zároveň zdůraznil, že předvolební program koalice Pirátů a Starostů žádný takový návrh neobsahuje. Ke kauze se vyjádřil i Ivan Bartoš, který uvedl, že „fakt neřeším, co někdo píše v nějakých diskuzích“. Bartoš zároveň zdůraznil, že je důležitější zabývat se tím, co má strana v programu, a její aktivitou na úrovni legislativy a exekutivy.

Zavedení možnosti zvýšit daň u dlouhodobě neobydlených bytů sice Piráti měli ve svém předvolebním programu do Poslanecké sněmovny v roce 2017, avšak aktuální program uskupení Pirátů a Starostů tento slib už neobsahuje. Na svém webu pak možnost vyššího zdanění bytů výslovně vyloučili. Není tedy pravda, že by Piráti momentálně plánovali, alespoň podle jejich veřejných vyjádření, zavést takovouto daň. Pro úplnost jen připomeňme, že předvolební koalice dále mimo jiné prosazuje vyšší zdanění komerčních nemovitostí. Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro E15 uvedl, že s tímto návrhem přišli Starostové. 

Dále ještě dodejme, že o zvýšení daně z nemovitosti se v souvislosti s Piráty hovoří i na základě článku sepsaného zájmovou skupinou příznivců Pirátů. Článek se zabývá teoretickým zavedením nepodmíněného základního příjmu a jeho teoretickými možnostmi financování, mezi kterými se objevilo i právě zvýšení daně z nemovitosti. V úvodu článku je ovšem zdůrazněno, že tento text je „výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její volební program“.