Andrej Babiš
ANO

Andrej Babiš

Jako premiér jsem plnil závazky Severoatlantické aliance – 700 vojáků do Pobaltí, gripeny do Estonska.
Právo, 18. února 2023
Obrana, bezpečnost, vnitro,

Tento výrok byl ověřen jako

nepravda

Zkrácené odůvodnění

Během vlády Andreje Babiše bylo skutečně rozhodnuto o vyslání pěti letounů JAS-39C Gripen na misi v Estonsku. Pro mise v Pobaltí ale Babišův kabinet dohromady schválil jen vyslání 385 vojáků. Babišova vláda navíc neplnila závazek vydávat alespoň 2 % HDP na obranu.

Plné odůvodnění

Armáda České republiky se v Pobaltí v minulosti účastnila a stále účastní několika misí. První z nich, Baltic Air Policing, při níž české letouny JAS-39C Gripen hlídaly vzdušný prostor Litvy, Lotyšska a Estonska, probíhala už v letech 2009 a 2012. V roce 2019, tedy během vlády Andreje Babiše, tato mise pokračovala a česká armáda se v době působení Babišova kabinetu podílela také na misi Posílené předsunuté přítomnosti (anglicky Enhanced Forward Presence) NATO v Lotyšsku a Litvě.

Vyslání příslušníků ozbrojených sil ČR mimo české území podle zákona schvaluje Parlament. Z dokumentů Sněmovny vyplývá, že první účast českých vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti schválil Parlament v červenci 2017, tedy ještě v době vlády Bohuslava Sobotky. Jednalo se nicméně o návrh tehdejšího ministra obrany Martina Stropnického (za ANO).

Podle tohoto návrhu tak bylo rozhodnuto (.pdf), že česká armáda do Pobaltí pošle 290 vojáků v rámci Posílené předsunuté přítomnosti NATO na dobu od ledna 2018 do ledna 2019.

Během vlády Andreje Babiše pak na návrh Ministerstva obrany došlo k prodloužení (.pdf, str. 2) této mise i na rok 2019 a 2020. Schváleno bylo i vyslání dalších 95 vojáků na Baltic Air Policing v roce 2019. Dohromady šlo tedy o 385 vojáků. Do Estonska také ČR tehdy poslala pět letounů JAS-39C Gripen (.pdf, str. 93).

Babišův kabinet poté některé mise prodlužoval na další období (.pdf, str. 1). Podle přehledu Vojenského historického ústavu se však vždy jednalo právě o maximálně 290 a 95 vojáků. Doplňme, že se jedná o schválený počet vojáků, a jejich skutečný počet na misích byl menší (.pdf, str. 30). Je třeba také zmínit, že se v rámci těchto misí střídají jednotliví vojáci i celé jednotky, celkový počet českých vojáků, kteří od roku 2018 strávili nějaký čas na misi v Pobaltí, je tak ve skutečnosti vyšší. Andrej Babiš ale ve výroku zjevně poukazuje na význam a velikost mise symbolizované schváleným počtem vyslaných vojáků, nikoliv na délku jejího trvání a s tím související střídání jednotlivých vojáků.

Dodejme, že jedním ze závazků členských států NATO je také vydávat alespoň 2 % hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Jak ukazuje následující graf, za vlády Andreje Babiše, tj. v letech 2018 až 2021, se ovšem toto číslopohybovalo pouze kolem 1,3 % HDP. Podle Obranné strategie ČR z roku 2017 (.pdf) přitom mělo dojít k navýšení aspoň na 1,4 % HDP do roku 2020 (str. 10).

Na závěr tedy shrňme, že během Babišovy vlády bylo skutečně rozhodnuto o tom, že česká armáda do Estonska v rámci mise Baltic Air Policing pošle pět letounů Gripen. Andrej Babiš však počet vyslaných vojáků nadhodnocuje – vláda a Parlament dohromady schválily účast pouze 385 vojáků. Toto číslo je tak téměř dvakrát menší, než které ve výroku uvádí Andrej Babiš, a nepohybuje se tak v rámci naší 10% tolerance. Babišův kabinet navíc neplnil ani závazek NATO vydávat alespoň 2 % HDP na obranný rozpočet. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok jsme zmínili

Ověřeno

Babišovy křivdy a kritika vlády

Právo, 18. února 2023

Andrej Babiš si po prohraných volbách dal "mediální detox", v rozhovoru pro deník Právo se ale vrátil v plné formě a slíbil, že koalice bude mít ve Sněmovně peklo. V podobném duchu se nesly také jeho další výroky, z nichž 29 vá...