Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídá na dotaz týkající se jeho vztahů s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, slovenským premiérem Robertem Ficem a případné spolupráce při prosazování společných zájmů v rámci Evropské unie. Uvedl, že je připraven spolupracovat s každým, kdo bude hájit stejné zájmy jako Česká republika. Jako příklad zmínil snahu o zrušení zákazu výroby aut se spalovacími motory, proti kterému se měl nedávno vyslovit i německý kancléř Friedrich Merz.

Zákaz výroby spalovacích motorů

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení, který je součástí balíčku Fit for 55 následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022.

Rada EU pak na konci června 2022 přijala vyjednávací postoje ke zmíněnému balíčku, čímž se země EU dohodly na společném přístupu k návrhu. Rada se tehdy mj. shodla na záměru snížit emise oxidu uhličitého u nových osobních automobilů o 100 % do roku 2035. Tehdejší ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU‑ČSL) s návrhem souhlasila. Evropský parlament návrh schválil v únoru 2023 a Rada EU ho přijala přibližně o měsíc později.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, pouze má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Vyjádření Merze k chystanému zákazu

Friedrich Merz, který se stal německým kancléřem letos v květnu, se už v roce 2023 postavil proti zákazu výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 s tvrzením, že transformace k udržitelnosti má být dosaženo pomocí technologií, nikoli zákazů.

Podle agentury AFP se Merz v říjnu 2025 vyjádřil, že chce, aby EU upustila od plánu na ukončení prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035. Uvedl, že německé automobilky, jako jsou Volkswagen, BMW nebo Mercedes-Benz, vyjadřují obavy o konkurenceschopnost svých elektromobilů ve srovnání s čínskými výrobci. Po pozdější schůzce se zástupci automobilového průmyslu podle agentury Reuters kancléř řekl, že udělá vše pro to, aby EU od plánu upustila.

Postoj hnutí ANO k zákazu

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš v minulosti kritizoval Petra Fialu za to, že dovolil přijetí zákazu výroby aut se spalovacími motory a nevyjednal pozdější termín, a to přestože Fiala krátce po jmenování jeho vlády do úřadu zákaz označil za nepřijatelný. Babiš už před sněmovními volbami v září 2021 konec výroby aut se spalovacími motory odmítl, když řekl, že Česko bude dál vyrábět tyto auta.

Před volbami do Evropského parlamentu v březnu 2024 se proti zákazu ohradila např. i bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější europoslankyně Klára Dostálová (ANO), která tvrdila, že „se spalovacími motory se ještě musí něco udělat,“ a že spoléhá „na nové složení Evropského parlamentu.“

Slib prosazovat zrušení zákazu prodeje aut se spalovacími motory mělo hnutí ANO také ve svém programu do letošních sněmovních voleb (.pdf, str. 21). Hnutí mj. uvádí: „Každý musí mít možnost si bez diktátu Bruselu vybrat, zda chce jezdit klasickým autem nebo elektromobilem“.

Závěr

Německý kancléř Friedrich Merz se vyjádřil proti konci výroby aut se spalovacími motory mj. na schůzce se zástupci automobilového průmyslu v říjnu 2025. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odmítl plánovaný zákaz už v září 2021 se slovy, že Česko tato auta bude dál vyrábět. Zákaz před volbami do Evropského parlamentu kritizovala také bývalá ministryně za hnutí ANO Klára Dostálová. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.