Ivan Bartoš

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš reaguje na otázku redaktorky, jestli si voliči na základě výsledku evropských voleb nepřejí jiné Piráty než ty, které reprezentuje právě Bartoš. Ten v odpovědi mluví o tom, že pirátské působení ve vládě lidé posuzují kladně, což podle něj dokazují i průzkumy, ve kterých jsou on a ministr zahraničí Jan Lipavský hodnoceni jako nejdůvěryhodnější vládní politici.

Důvěra v politiky

Průzkum důvěry vůči členům vlády a některým dalším vrcholným politikům provádí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Poslední šetření probíhalo od konce letošního ledna přibližně do poloviny března a centrum výsledky zveřejnilo na začátku dubna (.pdf).

Jak je vidět v následující tabulce, v případě členů vlády nejvíce účastníků průzkumu důvěřovalo Ivanu Bartošovi (28 %) a po něm Janu Lipavskému (24 %). CVVM do svých výsledků zahrnuje i tzv. index důvěra/nedůvěra, který představuje rozdíl mezi kladným a záporným hodnocením (.pdf, str. 2). Všichni hodnocení vládní politici přitom mají index negativní, což znamená, že jim více lidí nedůvěřuje, než důvěřuje.

Výrazné procento respondentů vyjádřilo nedůvěru právě i Bartošovi a Lipavskému. U Ivana Bartoše to bylo celkem 60 % dotázaných, předseda Pirátů se tak stal hned čtvrtým členem vlády s nejvyšší nedůvěrou.

Svou roli při porovnávání politiků podle procent důvěry a nedůvěry hraje i to, jak moc jsou členové vlády mezi respondenty známí. O co vyšší je totiž procento dotázaných, kteří politika neznají, o to menší je pak procento lidí, kteří dále mohou vybírat z možností „důvěřuji“, „nedůvěřuji“ nebo „nevím“.

Menší známost politika tak vede k tomu, že získává menší procento jak důvěry, tak nedůvěry. To lze vidět zejména u méně známých ministrů při Úřadu vlády (mezi kterými byla v době šetření i Helena Langšádlová). Například ministr pro legislativu Michal Šalomoun by nemohl získat větší procento důvěry než Ivan Bartoš, ani pokud by mu důvěřovali všichni lidé, kteří ho v průzkumu znali. Ministru Bartošovi tedy sice důvěřuje největší procento ze všech respondentů, avšak z těch, kteří ho znají, mu důvěřuje menší podíl než u Martina Kupky a Marka Výborného.

Závěr

V nejnovějším šetření Centra pro výzkum veřejného mínění lidé nejčastěji řekli, že důvěřují ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi a následně ministru zahraničí Janu Lipavskému. Zároveň k nim ale velké procento respondentů vyjádřilo nedůvěru – Bartošovi konkrétně 60 % dotázaných. Předseda Pirátů se tak zařadil také mezi členy vlády s největší nedůvěrou, kdy obsadil čtvrtou pozici. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru zmiňuje, že od vstupu do vlády slýchá, že se Piráti „ztrácejí“. Dodává, že voliči si to nemyslí, a odkazuje se přitom právě na průzkumy, ve kterých jsou prý Piráti druhou nejsilnější vládní stranou. V našem odůvodnění se proto zaměříme na vývoj výsledků průzkumů, které publikují výzkumné agentury.

Volební průzkumy

Sněmovní volební modely – tedy vyčíslení předpokládaného výsledku voleb, které by se konaly v době průzkumu – pravidelně zveřejňuje například agentura Median. Nejnovější model dostupný ke dni debaty pochází z letošního května a shrnuje data za duben (.pdf). Data v grafu, sesbíraná mezi loňským červnem a letošním dubnem, ukazují, že Piráti mají z vládních stran dlouhodobě druhé nejvyšší preference (.pdf, str. 8). Ve většině těchto průzkumů Medianu by jim dalo hlas 10–12 % lidí, kteří by pravděpodobně přišli volit. Předstihuje je pouze ODS, kterou by volilo přibližně 12–15 % respondentů.

Také v případě průzkumů agentury STEM jsou Piráti druhou nejsilnější vládní stranou. Ačkoliv by je v letošním červnu volilo pouze 8,7 % lidí, v předchozích šetřeních dosahovali přibližně 10–11 %, tedy výsledku, který zmiňuje Ivan Bartoš.

Volební modely zpracovává i agentura Kantar. Také podle ní jsou Piráti druhou nejsilnější vládní stranou. Z následujícího grafu vyplývá, že by jim svůj hlas odevzdalo přibližně 9–11 % voličů, pouze v září 2023 by pro ně hlasovalo jen 8,5 % respondentů.

Závěr

Z průzkumů výzkumných agentur Median, STEM a Kantar vyplývá, že Piráti jsou dlouhodobě – přinejmenším od začátku roku 2023 – druhou nejsilnější vládní stranou. Více respondentů by dalo hlas pouze ODS. Piráty by stabilně volilo cca 9–11 % voličů. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v kontextu výroku mluví o digitalizaci a implementaci nového stavebního zákona, který ve svém plném znění začal platit 1. července. Reaguje na dotaz ohledně toho, co říká na stížnosti úředníků, kteří podle svých slov neměli čas se na digitalizaci dostatečně připravit.

Nový stavební zákon

Návrh nového stavebního zákona Poslanecké sněmovně předložila už minulá vláda Andreje Babiše v září 2020. Cílem zákona bylo zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 177 z 630). Zákon měl mimo jiné zavést Nejvyšší stavební úřad, pevně dané lhůty a apelační princip (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, a ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 178 z 630). 

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Také se při zjednodušení stavebního řízení chtěla více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv.

Dolní komora návrh v květnu 2021 schválila (.pdf), Senát jej ale jednomyslně zamítl. Poslanci nicméně později Senát přehlasovali. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil dosavadní zákon z roku 2006. Účinnosti měl nabýt od 1. července 2023.

Novelizace zákona

Současná vláda Petra Fialy ve Sněmovně předložila v únoru 2022 návrh novely stavebního zákona, který následně úspěšně prošel legislativním procesem. Novela pro některá ustanovení zákona zaváděla přechodná období, která končila k 30. červnu 2023 a 30. červnu 2024 (.pdf, str. 4 z 18). Kvůli této změně došlo k odsunutí účinnosti novely stavebního zákona na 1. července 2024, byť pro některé stavby, jako jsou dálnice nebo elektrárny, byla novela účinná již od 1. ledna 2024.

Fialův kabinet poté v listopadu 2022 předložil další návrh novely stavebního zákona. Jedním z jeho cílů bylo zrušit vznik Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí. Na novele se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a v březnu 2023 ji Sněmovna schválila. V květnu návrh prošel i Senátem a po podpisu prezidentem vyšel ve sbírce zákonů.

Závěr

Poslanecká sněmovna schválila novelu stavebního zákona v březnu 2023, o dva měsíce později získal návrh souhlas Senátu a také jej podepsal prezident. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš reaguje na kritiku týkající se problémů se spuštěním digitálního stavebního řízení, konkrétně na stížnosti úředníků, že neměli dostatek času se na digitalizaci připravit. Bartoš tvrdí, že od loňského prosince probíhalo školení úředníků, i když podle jeho slov o něj „mohl být větší zájem“. Právě poté zmiňuje, že v týdnu před rozhovorem bylo v systému stavebního řízení přihlášených 2 700 úředníků. Zjevně tedy mluví o týdnu před samotným spuštěním systému, které proběhlo dva dny před zveřejněním rozhovoru, a o počtu úředníků přihlášených do testovacího, školicího režimu.

Digitalizace stavebního řízení

Digitalizace stavebního řízení je součástí nového stavebního zákona, který pro běžné stavby nabyl účinnost v pondělí 1. července 2024. Zákon například stanovuje pevnou lhůtu 30 dnů pro vydání povolení u jednoduchých staveb, jako jsou rodinné domy. Nově se má rozhodnout o umístění a povolení stavby v jednom řízení namísto dvou. Občané také podle nového zákona nebudou muset k žádosti přikládat závazná stanoviska jednotlivých orgánů, jako jsou památkáři nebo hasiči, protože si stavební úřad dokumenty od dotyčných orgánů vyžádá sám.

Nový stavební zákon zavádí digitalizaci stavebního řízení na více úrovních. Pro komunikaci mezi stavebními úřady a občany slouží Portál stavebníka, k jehož spuštění došlo 1. července. Podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) tento portál obsahuje veškeré informace o stavebním řízení a formuláře pro podávání žádostí o povolení stavby a umožňuje sledovat probíhající stavební řízení.

Pro zaměstnance stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na stavebním řízení vznikl Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který má sloužit úředníkům ke správě celého řízení a ke komunikaci mezi jednotlivými orgány. MMR už v roce 2023 uvádělo (.pdf, str. 6), že plánuje proškolit úředníky ohledně práce s ISSŘ. Některé stavební úřady ještě na jaře 2024 školení kritizovaly a zmiňovaly, že jsou nedostatečná.

Spuštění systému digitálního stavebního řízení 1. července provázela řada problémů. V Brně a na dalších místech se například úředníci do systému nemohli přihlásit kvůli přetížení. V Praze měli úředníci problém s tím, že mohli upravovat podání i z jiných úřadů. Některá místa také hlásila potíže s nastavením přístupových práv do systému. Radnice kritizovaly i nedostatečné proškolení, protože podle nich manuál k systému dostaly tři dny před spuštěním.

Zapojení úředníků do systému

Počet úředníků, kteří byli zapojeni do systému digitálního stavebního řízení v týdnu před jeho spuštěním (od 24. do 30. června) se nám z veřejných zdrojů nepodařilo dohledat. V pondělí 1. července bylo přímo do ISSŘ přihlášeno podle MMR 4 500 úředníků.

Počet 2 700 úředníků, o kterém mluvil Ivan Bartoš, zmiňoval později i náměstek na Úřadu vlády a bývalý pirátský poslanec Ondřej Profant. Podle něj se „do testovacího prostředí“ ISSŘ přihlásilo právě 2 700 úředníků.

S dotazem o počtu úředníků v ISSŘ v týdnu před spuštěním jsme se obrátili na Ministerstvo pro místní rozvoj. Resort v odpovědi potvrdil, že v daném týdnu bylo do „školicího prostředí ISSŘ“ přihlášeno 2 700 úředníků. „Zdrojem informace o počtu přihlášených úředníků je dodavatel – společnost InQool,“ upřesnilo MMR. Z těchto důvodů tak výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako pravdivý.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš odpovídá na otázku o návrhu zákona o podpoře bydlení, který letos v červnu schválila vláda (.pdf). Právě v této spojitosti uvádí, že problém udržet si stávající bydlení může u nás mít až 1,6 milionu lidí. Podle Bartoše je proto potřebné, aby existoval nástroj mimo klasický sociální systém, který bude lidem pomáhat tyto situace řešit.

Zákon má za cíl zabránit dalšímu zhoršování bytové nouze a pomoci především rodinám s dětmi a seniorům, kteří jsou podle Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) nejvíce ohroženi ztrátou běžného bydlení. Součástí zákona je vytvoření sítě kontaktních míst, kde by lidé mohli získat rady a podporu ohledně udržení nebo nalezení bydlení (.pdf, str. 84, 107 ze 466). Dalším opatřením je zavedení dobrovolného systému garancí pro soukromé majitele bytů, který je má motivovat k pronájmu bytů lidem v bytové nouzi (.pdf, str. 257–258 ze 466).

Ohrožení bytovou nouzí

MMR ve své tiskové zprávě informovalo, že bytová nouze v Česku ohrožuje až 1,6 milionů lidí. Takové číslo se objevovalo i v médiích, která o schválení zákona psala. Podobně mluví také důvodová zpráva k návrhu zákona, podle které je ve skupině lidí „ohrožených ztrátou bydlení, energetickou chudobou a s nadměrnými náklady na bydlení“ přibližně 1,6 milionu osob (.pdf, str. 85–86 ze 466).

Počet domácností, které se nachází v bytové nouzi nebo jsou jí ohrožené, rozebíralo MMR také v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) (.doc, str. 13, 17–18, 141–147). Ministerstvo při svém výpočtu využívalo data z šetření Příjmů, výdajů a životních podmínek domácností (SILC), které vypracoval Český statistický úřad (ČSÚ) v roce 2022, data ČSÚ o růstu inflace a data České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o výši důchodů.

Zpráva RIA na základě těchto dat uvádí, že se v Česku nachází téměř 154 000 osob už přímo v bytové nouzi (.doc, str. 13, 18). Do této definice spadají lidé bez domova, v krátkodobých ubytovnách, v přechodném bydlení či v nevyhovujících podmínkách (str. 12–13). Dokument dále mluví právě o skupině obyvatel ohrožených bytovou nouzí, kam patří zejména lidé, kteří na bydlení vynakládají velkou část svých příjmů nebo nemají dostatek peněz na platby za energie (str. 17–18).

Zpráva rozděluje obyvatele ohrožené bytovou nouzí do tří kategorií (.doc, str. 17–18, 141–145), jak shrnuje i následující tabulka. Absolutní počet uvádí, kolik osob se celkově s daným problémem potýká, přičemž jeden člověk může čelit více problémům najednou. Z toho důvodu je pak ve čtvrtém sloupci každá osoba započítána tak, aby byla pouze v jedné z kategorií. Podle těchto výpočtů MMR je v Česku bytovou nouzí ohroženo přibližně 1,56 milionu lidí (.doc, str. 17–18, 141, 143 a 144).

Závěr

Podle Ministerstva pro místní rozvoj, které při svém výpočtu vycházelo z dat Českého statistického úřadu a částečně také z dat České správy sociálního zabezpečení, je bytovou nouzí ohroženo skoro 1,6 milionu lidí. Tato skupina zahrnuje domácnosti ohrožené ztrátou bydlení, energetickou chudobou a nadměrnými náklady na bydlení. Výrok Ivana Bartoše tak hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že 24. července 2022 se v Národním parku České Švýcarsko vypukl požár, který následně zasáhl přes 1000 hektarů plochy parku. Požár přímo zasáhl i několik domů, například v osadě Mezná.

Ivan Bartoš v rozhovoru mluví o dávce tzv. mimořádné okamžité pomoci, o niž si lidé mohou zažádat, pokud splňují některou z podmínek, které stanovuje zákon o pomoci v hmotné nouzi. Jednou z těchto podmínek je i postihnutí živelnou katastrofou. Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod které tato problematika spadá, na svém webu konkrétně uvádí:

„Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě (osobám společně posuzovaným), kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby (osob společně posuzovaných) jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie.“

Maximální výše dávky mimořádné okamžité pomoci je skutečně 69 300 Kč, přesněji 15násobek částky životního minima jednotlivce. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí je smyslem této dávky zabezpečit zasažené lidi po přechodnou dobu, pomoci jim zaopatřit jejich základní životní potřeby a zajistit první podporu nutnou pro odstranění důsledků dané katastrofy. To vše do doby, než lidé získají prostředky z jiných zdrojů, např. od své pojišťovny či obce.

Je ovšem nutné uvést, že každá žádost se posuzuje individuálně a s ohledem ke konkrétní situaci, respektive „na základě celkového zhodnocení individuální a příjmové, sociální a majetkové situace žadatele (u některých situací společně posuzované osoby) a odůvodněnosti konkrétního výdaje.“ Je zde tedy možnost, že žádost o mimořádnou okamžitou pomoc bude zamítnuta nebo příspěvek bude nižší než maximální výše, tedy zmiňovaných 69 300 Kč.

Aby osobě vznikl nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, musí ji Úřad práce ČR nejdříve uznat za osobu v hmotné nouzi. Doplňme, že tato dávka je zpravidla jednorázová, v odůvodněných případech nicméně může být vyplacena i opakovaně.

Na závěr tedy shrňme, že Ministerstvo práce a sociálních věcí, přesněji Úřad práce, skutečně může lidem, které zasáhl požár v Českém Švýcarsku, přiznat dávku mimořádné okamžité pomoci, a to až ve výši 69 300 Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. Zároveň však uveďme, že o přiznání a výši této dávky rozhoduje Úřad práce individuálně, není tedy poskytována automaticky všem žadatelům a v maximální výši.

V neděli ráno 24. července zachvátil Národní park České Švýcarsko rozsáhlý požár. Do jeho hašení se zapojily stovky profesionálních i dobrovolných hasičů a na pomoc přiletěly i speciální hasicí letouny ze zahraničí.

Dne 26. července Ministerstvo životního prostředí (MŽP) oznámilo, že se připravuje vyhlášení programu, který by pomohl s opravou infrastruktury obcí zasažených požárem. „Peníze bude možné použít například na obnovu vodovodů a kanalizace, silnic nebo chodníků i na stabilizaci svahových sesuvů,“ uvádí ve své tiskové zprávě MŽP. „Máme na to vyčleněných 100 milionů korun, pokud se v budoucnu ukáže, že by nestačily, jsme připraveni alokaci v programu navýšit,“ dodala k připravovaným dotacím ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). 

Ministerstvo životního prostředí podle ČTK dne 2. srpna informovalo, že se zmíněný dotační program spustí v polovině srpna. Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP uvedl, že dotace budou určené i na obnovu zeleně nebo sanaci svahů. Pro úplnost dodejme, že zpráva ČTK vyšla později než námi ověřovaný rozhovor Ivana Bartoše na CNN Prima News. Pořad Nový den, ve kterém šéf Pirátů vystoupil, se vysílá v ranních hodinách. ČTK pak článek publikovala okolo 14:00.

Poté, co 24. června 2021 zasáhlo některé obce na jižní Moravě a na Lounsku tornádo, vláda Andreje Babiše ještě na konci června rozhodla, že na dotační program pro obce a kraje vyčlení 420 milionů korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pod vedením Kláry Dostálové (ANO) k programu v té době uvedlo, že „dotace lze využít na opravy místní komunikace, chodníků, mostů, lávek, kulturních domů, škol, školek, sportovišť a veškeré další obecní či krajské infrastruktury“.

V září 2021 poté vláda schválila navýšení (.pdf) vyčleněné částky o dalších 888 milionů korun. Celkově tak suma určená na program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách v roce 2021 činí 1,308 miliardy Kč (.pdf, str. 2, bod 7).

Prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, v jehož čele nyní stojí Ivan Bartoš, tak obce mohly získat dotace až ve výši 90 % skutečně vynaložených nákladů (.pdf, str. 1). Upřesněme, že o prostředky odpovídající 90 % nákladů mohly požádat nejmenší obce do 3 tisíc obyvatel, u obcí do 10 tisíc obyvatel se jednalo o nejvýše 80 % a u obcí nad 10 tisíc obyvatel o 70 %. V případě, že vlastní náklady obce byly dohromady větší než čtvrtina celého jejího rozpočtu na rok 2021, mohla obec Ministerstvo pro místní rozvoj požádat o výjimku a získat dotaci na 100 % nákladů. Kraje pak z programu na obnovu majetku po tornádu mohly získat nejvýše 60 % skutečně vynaložených nákladů.

Obce i kraje mohly podávat žádosti o dotace od října 2021 do konce června 2022 (.pdf, str. 1). Dle pravidel dotačního programu by k dokončení oprav mělo dojít do konce října 2024.

Na závěr tedy shrňme, že Ministerstvo pro místní rozvoj po tornádu z června 2021 vyčlenilo na obnovu majetku územních samospráv dohromady více než 1,3 miliardy korun. Pomoc byla nicméně určena nejen pro obce, o nichž mluví ve výroku Ivan Bartoš, ale i pro kraje. Jelikož se však jednalo o společný program, v jehož rámci mohly nejvyšší podporu získat právě obce, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Poté, co 24. června 2021 zasáhlo některé obce na jižní Moravě a na Lounsku tornádo, vláda Andreje Babiše schválila (.pdf) nařízení, díky kterému mohli lidé požádat o úvěr nebo dotaci na obnovu svých domů. Prostředky mohli konkrétně začít čerpat prostřednictvím Státního fondu podpory investic. 16. srpna 2021 pak vláda schválila (.pdf), že na financování fondu uvolní ze státního rozpočtu až 1,4 miliardy korun.

Pro získání nároku na finanční pomoc musí žadatelé dodat odhad výše nákladů škod nebo vyjádření pojišťovny, uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj. Prostřednictvím dotačního programu Živel mohou jednotlivci dosáhnout na jednorázovou pomoc závislou na výši skutečné škody až 2 miliony korun, popřípadě mohou dál zažádat o zvýhodněný úvěr až 3 miliony korun. Uveďme, že v dubnu 2022 podle údajů Státního fondu pro podporu investic přesáhla výše schválených dotací v programu Živel už jednu miliardu korun. Žádosti mohou lidé podávat až do června 2023.

Pro podnikatele, u nichž došlo kvůli tornádu k poničení majetku a k omezení nebo zastavení činnosti, byl určen program Pomoc po tornádu. K dispozici jim byla dotace ve výši až jeden milion korun.

Doplňme, že na konci července 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj odhadovalo náklady potřebné na obnovu majetku v Jihomoravském kraji na 5,3 miliardy korun.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš hovoří v souvislosti s kauzou Dozimetr, která v polovině června otřásla stabilitou hnutí STAN. Poukazuje na to, že Piráti dlouhodobě prosazují transparentnost v politice.

Bartoš odkazuje na balíček třinácti protikorupčních opatření, který Piráti na konci června představili (video). Spadají mezi ně novely zákonů o evidenci skutečných majitelů, o svobodném přístupu k informacím a o střetu zájmů. Piráti tehdy oznámili, že k těmto třem tiskům chtějí svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů (.pdf), na kterou Bartoš zřejmě odkazoval „evidencí společných vlastníků“, reaguje na výtky Evropské komise z listopadu minulého roku. Je také prvním opatřením obsaženým v pirátském balíčku, které bylo (ve zrychleném režimu) ve Sněmovně schváleno. Upřesněme, že návrh předložilo Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS).

Dalším opatřením je novela zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf), která byla schválena 20. července, a kterou by měl v srpnu začít projednávat Senát. Dodejme, že návrh této novely předložilo Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN). Ve Sněmovně nyní leží také zmiňovaná novela zákona o střetu zájmů (.pdf), mezi jejímiž předkladateli je přímo i pirátský poslanec Jakub Michálek.

Piráti do balíčku zařadili např. i připravenou novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou ve Sněmovně v červnu předložil Ivan Bartoš jako ministr pro místní rozvoj. V seznamu 13 opatření jsou poté i zákony o lobbingu, o ochraně oznamovatelů či opatření zavádějící průhledné financování politických stran. V rámci zmíněného balíčku se Piráti dle svého vyjádření z konce června chtějí zasadit také o rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a větší nezávislost státních zástupců. Součástí dlouhodobého plánu tohoto tzv. protikorupčního balíčku je pak vytvoření evidence dotací ve veřejném sektoru, vizualizace rozpočtu s detailními daty a zpětná kontrola a hodnocení efektivity vynaložených výdajů.

Ivan Bartoš zmiňuje také novou iniciativu hnutí Starostů a nezávislých. Poslanci STAN 15. července Sněmovně předložili novelu zákona o sdružování v politických stranách (.pdf), která má stranám a hnutím omezit okruh možných finančních dárců, například o osoby a společnosti sídlící mimo EU. Ivan Bartoš tak sice uvádí nepřesný časový údaj, iniciativu STAN nicméně popisuje správně.