Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Ministr pro místní rozvoj

Česká pirátská strana (Piráti)

Bez tématu 217 výroků
Koronavirus 23 výroků
Sněmovní volby 2021 21 výroků
Vnitrostranická politika 11 výroků
Invaze na Ukrajinu 10 výroků
Evropská unie 9 výroků
Ekonomika 5 výroků
Sociální politika 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Regiony 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Rozpočet 2021 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Energetika 1 výrok
Krajské volby 2020 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Pravda 224 výroků
Nepravda 26 výroků
Zavádějící 17 výroků
Neověřitelné 25 výroků
Rok 2022 44 výroků
Rok 2021 38 výroků
Rok 2020 46 výroků
Rok 2019 25 výroků
Rok 2018 71 výroků
Rok 2017 33 výroků
Rok 2014 6 výroků
Rok 2013 25 výroků
Rok 2012 4 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 13 výroků

Ivan Bartoš

(…) pokud je škoda na obecním majetku, tam jsme v případě té Moravy uvolňovali miliardu, která se postupně dočerpává.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Pravda
Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2021 ještě za vlády Andreje Babiše vyčlenilo na dotační program, určený dohromady pro obce a kraje na obnovu majetku po živelních pohromách, nejdříve 420 mil. Kč a později tuto sumu navýšilo na 1,3 mld. Kč.

Poté, co 24. června 2021 zasáhlo některé obce na jižní Moravě a na Lounsku tornádo, vláda Andreje Babiše ještě na konci června rozhodla, že na dotační program pro obce a kraje vyčlení 420 milionů korun. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pod vedením Kláry Dostálové (ANO) k programu v té době uvedlo, že „dotace lze využít na opravy místní komunikace, chodníků, mostů, lávek, kulturních domů, škol, školek, sportovišť a veškeré další obecní či krajské infrastruktury“.

V září 2021 poté vláda schválila navýšení (.pdf) vyčleněné částky o dalších 888 milionů korun. Celkově tak suma určená na program Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách v roce 2021 činí 1,308 miliardy Kč (.pdf, str. 2, bod 7).

Prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj, v jehož čele nyní stojí Ivan Bartoš, tak obce mohly získat dotace až ve výši 90 % skutečně vynaložených nákladů (.pdf, str. 1). Upřesněme, že o prostředky odpovídající 90 % nákladů mohly požádat nejmenší obce do 3 tisíc obyvatel, u obcí do 10 tisíc obyvatel se jednalo o nejvýše 80 % a u obcí nad 10 tisíc obyvatel o 70 %. V případě, že vlastní náklady obce byly dohromady větší než čtvrtina celého jejího rozpočtu na rok 2021, mohla obec Ministerstvo pro místní rozvoj požádat o výjimku a získat dotaci na 100 % nákladů. Kraje pak z programu na obnovu majetku po tornádu mohly získat nejvýše 60 % skutečně vynaložených nákladů.

Obce i kraje mohly podávat žádosti o dotace od října 2021 do konce června 2022 (.pdf, str. 1). Dle pravidel dotačního programu by k dokončení oprav mělo dojít do konce října 2024.

Na závěr tedy shrňme, že Ministerstvo pro místní rozvoj po tornádu z června 2021 vyčlenilo na obnovu majetku územních samospráv dohromady více než 1,3 miliardy korun. Pomoc byla nicméně určena nejen pro obce, o nichž mluví ve výroku Ivan Bartoš, ale i pro kraje. Jelikož se však jednalo o společný program, v jehož rámci mohly nejvyšší podporu získat právě obce, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Ivan Bartoš

Ale dokážeme pomoci i jednotlivcům, na to je také program, kde byla zhruba miliarda na opravu těch domů (zničených tornádem v roce 2021, pozn. Demagog.cz).
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Sociální politika
Regiony
Pravda
Vláda Andreje Babiše po tornádu v létě 2021 schválila, že ze státního rozpočtu na obnovu zasažených domů uvolní až 1,4 miliardy korun. Objem schválených dotací pro vlastníky těchto domů dle Státního fondu pro podporu investic přesáhl v dubnu 2022 miliardu korun.

Poté, co 24. června 2021 zasáhlo některé obce na jižní Moravě a na Lounsku tornádo, vláda Andreje Babiše schválila (.pdf) nařízení, díky kterému mohli lidé požádat o úvěr nebo dotaci na obnovu svých domů. Prostředky mohli konkrétně začít čerpat prostřednictvím Státního fondu podpory investic. 16. srpna 2021 pak vláda schválila (.pdf), že na financování fondu uvolní ze státního rozpočtu až 1,4 miliardy korun.

Pro získání nároku na finanční pomoc musí žadatelé dodat odhad výše nákladů škod nebo vyjádření pojišťovny, uvádí Ministerstvo pro místní rozvoj. Prostřednictvím dotačního programu Živel mohou jednotlivci dosáhnout na jednorázovou pomoc závislou na výši skutečné škody až 2 miliony korun, popřípadě mohou dál zažádat o zvýhodněný úvěr až 3 miliony korun. Uveďme, že v dubnu 2022 podle údajů Státního fondu pro podporu investic přesáhla výše schválených dotací v programu Živel už jednu miliardu korun. Žádosti mohou lidé podávat až do června 2023.

Pro podnikatele, u nichž došlo kvůli tornádu k poničení majetku a k omezení nebo zastavení činnosti, byl určen program Pomoc po tornádu. K dispozici jim byla dotace ve výši až jeden milion korun.

Doplňme, že na konci července 2021 Ministerstvo pro místní rozvoj odhadovalo náklady potřebné na obnovu majetku v Jihomoravském kraji na 5,3 miliardy korun.

Ivan Bartoš

My jsme představili asi 13 zákonů, které by měly zvýšit transparentnost politiky, zabránit korupci, některé už vlastně Sněmovnou procházejí, evidence společných vlastníků, a včera přišlo z iniciativy STANu například to ztransparentnění financování politických stran.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Poslanecká sněmovna
Pravda
Piráti na konci června představili tzv. protikorupční balíček s třinácti opatřeními. Sněmovna již schválila dvě z nich – novely zákona o evidenci skutečných majitelů a o svobodném přístupu k informacím. STAN skutečně představil iniciativu upravující financování politických stran.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš hovoří v souvislosti s kauzou Dozimetr, která v polovině června otřásla stabilitou hnutí STAN. Poukazuje na to, že Piráti dlouhodobě prosazují transparentnost v politice.

Bartoš odkazuje na balíček třinácti protikorupčních opatření, který Piráti na konci června představili (video). Spadají mezi ně novely zákonů o evidenci skutečných majitelů, o svobodném přístupu k informacím a o střetu zájmů. Piráti tehdy oznámili, že k těmto třem tiskům chtějí svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny.

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů (.pdf), na kterou Bartoš zřejmě odkazoval „evidencí společných vlastníků“, reaguje na výtky Evropské komise z listopadu minulého roku. Je také prvním opatřením obsaženým v pirátském balíčku, které bylo (ve zrychleném režimu) ve Sněmovně schváleno. Upřesněme, že návrh předložilo Ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS).

Dalším opatřením je novela zákona o svobodném přístupu k informacím (.pdf), která byla schválena 20. července, a kterou by měl v srpnu začít projednávat Senát. Dodejme, že návrh této novely předložilo Ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN). Ve Sněmovně nyní leží také zmiňovaná novela zákona o střetu zájmů (.pdf), mezi jejímiž předkladateli je přímo i pirátský poslanec Jakub Michálek.

Piráti do balíčku zařadili např. i připravenou novelu zákona o veřejných zakázkách, kterou ve Sněmovně v červnu předložil Ivan Bartoš jako ministr pro místní rozvoj. V seznamu 13 opatření jsou poté i zákony o lobbingu, o ochraně oznamovatelů či opatření zavádějící průhledné financování politických stran. V rámci zmíněného balíčku se Piráti dle svého vyjádření z konce června chtějí zasadit také o rozšíření působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu a větší nezávislost státních zástupců. Součástí dlouhodobého plánu tohoto tzv. protikorupčního balíčku je pak vytvoření evidence dotací ve veřejném sektoru, vizualizace rozpočtu s detailními daty a zpětná kontrola a hodnocení efektivity vynaložených výdajů.

Ivan Bartoš zmiňuje také novou iniciativu hnutí Starostů a nezávislých. Poslanci STAN 15. července Sněmovně předložili novelu zákona o sdružování v politických stranách (.pdf), která má stranám a hnutím omezit okruh možných finančních dárců, například o osoby a společnosti sídlící mimo EU. Ivan Bartoš tak sice uvádí nepřesný časový údaj, iniciativu STAN nicméně popisuje správně.

Ivan Bartoš

Již po volbách, na konci roku, když byly formovány koalice, tak i STAN hovořil o tom, že další volby půjdou sami (bez Pirátské strany, pozn. Demagog.cz).
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Sněmovní volby 2021
Pravda
Po loňských volbách do Poslanecké sněmovny se předseda STAN Vít Rakušan v listopadu vyjádřil tak, že vzhledem k atmosféře uvnitř hnutí půjdou Starostové a nezávislí do příštích voleb samostatně.

Výsledky loňských voleb do Poslanecké sněmovny byly vyhlášeny 9. října 2021. Ještě týž den podepsaly koalice SPOLU a PirSTAN memorandum o vzájemné spolupráci. V něm se zavázaly, že nebudou jednat o vládě s dalšími stranami, a zároveň vyzvaly hlavu státu Miloše Zemana, aby pověřil lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu sestavením vlády.

2. listopadu 2021 poté Petr Fiala oznámil, že se všech pět politických subjektů dohodlo na programu vlády a rozdělení ministerstev. O šest dní později předsedové těchto uskupení koaliční smlouvu (.pdf) podepsali.

Uveďme, že Pirátská strana obsadila – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. kroužkováním) – pouze čtyři poslanecká křesla, oproti 33 poslancům, které získalo hnutí STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany. 1. listopadu pak server Neovlivní.cz přinesl informaci o interní analýze Pirátů, podle které nízký počet mandátů zapříčinilo porušení koaliční smlouvy ze strany hnutí STAN. To, dle Pirátů, například ze společných prostředků na kampaň přednostně podporovalo své kandidáty, ačkoliv Piráti do kampaně vložili více peněz než Starostové a nezávislí. Dále Pirátská strana uváděla, že v některých případech STAN vyzýval voliče ke kroužkování.

Závěry zmíněné analýzy poté vedlyrozepřím mezi Piráty a Starosty. 6. listopadu 2021 předseda STAN Vít Rakušan pro deník Právo uvedl, že v příštích volbách půjde hnutí Starostů a nezávislých do voleb samo. Konkrétně řekl: „Příště půjdeme sami.“ Tento záměr hnutí STAN tehdy Rakušan potvrdil např. i pro CNN Prima News. Hnutí STAN tedy prostřednictvím svého předsedy hovořilo o tom, že do následujících voleb již půjde samo, nikoliv v koalici. Výrok Ivana Bartoše tak hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

600 tisíc voličů nikoho nekroužkovalo, volili ty kandidátky včetně pirátských lídrů, ale to kroužkování 250 tisíc vyneslo vlastně ty mandáty STANu.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Z dat agentury STEM vyplývá, že cca 500 tisíc voličů (tj. 60 %) koalice PirSTAN nekroužkovalo. Naopak kroužkovalo asi 190 tisíc voličů (tj. 23 %) hnutí STAN. Dle vyjádření jeho týmu vycházel Ivan Bartoš z uvedené analýzy agentury STEM, ale zaměnil absolutní čísla za procenta.

Tzv. kroužkováním se označuje preferenční hlasování, které voličům umožňuje upravovat pořadí kandidátů na kandidátní listině. Každý volič má ve sněmovních volbách k dispozici maximálně 4 přednostní hlasy, které lze využít u jedné kandidátní listiny. V případě, že počet preferenčních hlasů pro některého z kandidátů odpovídá nejméně 5 % z celkového počtu hlasů danému politickému uskupení v daném volebním kraji, posouvá se tento kandidát na čelní místo kandidátky. Pokud je takových kandidátů více, seřadí se dle počtu získaných preferenčních hlasů.

Ivan Bartoš hovoří o výsledcích koalice Pirátů a Starostů a nezávislých ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy tato koalice obdržela téměř 840 tisíc hlasů. V rámci preferenčního hlasování kandidáti za Piráty dostali celkem přes 400 tisíc hlasů, kandidáti za STAN pak přes 800 tisíc. Přestože tedy Piráti uvnitř koalice obdrželi třetinu preferenčních hlasů, připadly jim pouze 4 mandáty, tj. necelá desetina z celkových 37 křesel, které koalice PirSTAN ve volbách získala.

Jak jsme zmínili výše, každý volič může udělit až 4 preferenční hlasy. Čísla o celkových počtech těchto hlasů však nevyjadřují množství voličů, kteří někoho zakroužkovali, nebo naopak nikomu svůj preferenční hlas nedali, o čemž ve výroku mluví Ivan Bartoš.

Uveďme, že podle výzkumníka z Oxfordské univerzity Jana Kulveita patřil mezi hlavní důvody nepoměru preferenčních hlasů ku mandátům fakt, že Pirátů bylo na kandidátních listinách více a jejich preferenční hlasy se rozmělnily mezi více lidí, než u hnutí STAN. Kulveit dále zmiňuje, že voliči Pirátů byli s podobou kandidátních listin spokojení – např. ze 14 krajských lídrů bylo 10 za Piráty, zbylí 4 za STAN (.pdf, příloha č. 3) – a proto se rozhodli nevyužít preferenční hlasování v takové míře. 

To pak dokládá také analýza volebního chování od agentury STEM, podle které kroužkovalo pouze 29 % příznivců Pirátů oproti 58 % příznivcům hnutí STAN. Agentura dále uvádí, že dle jejího průzkumu se preferenční hlasování rozhodlo využít celkem 40 % voličů koalice Pirátů a Starostů. Důležité je také zmínit, že z voličů této koalice se 61 % respondentů považovalo za voliče Pirátů a 39 % za voliče hnutí STAN.

Pokud bychom vycházeli z toho, že koalici PirSTAN hodilo svůj hlas 840 tisíc voličů, a vypočítali z toho 40 % (což je procento voličů, kteří se podle agentury STEM rozhodli kroužkovat), dostaneme se zhruba na 340 tisíc voličů. Zbylých cca 500 tisíc voličů naopak nikomu svůj preferenční hlas nedalo. Ivan Bartoš se tedy ve svém výroku minul o cca 100 tisíc voličů.

Dále se podívejme na preferenční hlasy voličů hnutí STAN. Když vezmeme v úvahu, že se podle výzkumu agentury STEM 39 % voličů koalice považovalo za voliče hnutí STAN a 58 % z nich využilo možnosti kroužkování, vyjde nám okolo 190 tisíc voličů, nikoli 250 tisíc, které uvádí Ivan Bartoš. Zároveň dodejme, že ministr Bartoš hovoří o voličích, kteří cíleně kroužkovali kandidáty hnutí STAN. Z našeho výpočtu však neplyne, zda se tito účastníci voleb rozhodli udělit svůj preferenční hlas i nějakému kandidátovi za Piráty, či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že se naše čísla liší od slov Ivana Bartoše, obrátili jsme se na jeho asistentku Annu Urbanovou. Dle jejího vyjádření pro Demagog.cz zaměnil předseda Pirátů absolutní čísla za procenta, respektive vycházel ze stejné analýzy agentury STEM, ze které vyplývá, že 60 % voličů koalice nevyužilo preferenční hlasování a cca 25 % voličů kroužkovalo hnutí STAN. Těmito 25 % je zřejmě myšleno 23 % kroužkujících voličů hnutí STAN, o kterých jsme psali v předchozím odstavci.

Na závěr shrňme, že na základě volebních výsledků a analýzy agentury STEM vyplývá, že zhruba 500 tisíc voličů koalice Pirátů a hnutí STAN nikoho nekroužkovalo. Zbylých cca 340 tisíc naopak možnost podpořit svého favorita využilo, přičemž u hnutí STAN se jednalo o 190 tisíc voličů. Tato čísla tedy neodpovídají těm, o kterých ve výroku mluvil Ivan Bartoš. Jeho tým pro Demagog.cz navíc potvrdil, že předseda Pirátů také vycházel z výše citované analýzy agentury STEM, ale nepřesně interpretoval čísla. Nevycházel tedy např. z interních dat Pirátské strany, která by byla pro veřejnost nepřístupná. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Ivan Bartoš

I třeba v komunálních volbách, na Kladně a v dalších místech (…) jdeme (Piráti, pozn. Demagog.cz) v různých koalicích, včetně hnutí STAN.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Piráti kandidují v letošních komunálních volbách v několika městech v koalici, včetně Kladna, kde utvořili koalici s hnutím STAN.

Místní organizace hnutí STAN a České pirátské strany v Kladně v červnu roku 2021 uzavřely koaliční dohodu pro komunální volby, které se budou konat v září 2022. Za hnutí STAN povede koalici zastupitelka Anna Gamanová, za Piráty kulturní organizátor Roman Hájek.

Dalšími městy, kde jde Česká pirátská strana do nadcházejících komunálních voleb v koalici, jsou například Olomouc, Jihlava, Ústí nad Labem nebo Pardubice. V Olomouci se Piráti spojili s hnutím ProOlomouc, kandidátem na primátora je člen ProOlomouc Tomáš Pejpek, druhý na kandidátce by měl být Pirát Viktor Tichák.

V Jihlavě se Piráti spojili s uskupením nezávislých kandidátů Fórum Jihlava. Jako jednička kandidátky byla zvolena současná primátorka za Fórum Jihlava Karolína Koubová

V Ústí nad Labem jsou Piráti již od roku 2014 součástí hnutí PRO! Ústí společně se Zelenými a nezávislými. Piráti kandidují za hnutí PRO! Ústí i tento rok, kandidátem na primátora je pirátský ústecký zastupitel Lukáš Blažej.

Z dalších krajských měst Piráti utvořili koalici pro komunální volby už jen v Pardubicích, kde kandidují spolu se Zelenými a nezávislými kandidáty. Post jedničky zde získala pardubická zastupitelka za Piráty Ivana Böhmová.

Piráti jsou v několika městech v letošních komunálních volbách skutečně součástí koalice, a to včetně Kladna, kde jdou do voleb spolu s hnutím STAN. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ale my jsme i deklarovali, že tato koalice (Pirátů a STAN, pozn. Demagog.cz) je pro volební období.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
V koaliční smlouvě mezi Piráty a hnutím STAN je opravdu zakotveno, že se uzavírá pouze pro sněmovní volby v roce 2021.

V posledních sněmovních volbách na podzim loňského roku kandidovali Piráti společně s hnutím STAN. Koaliční smlouva těchto dvou uskupení byla přijata (.pdf, str. 1) 22. prosince 2020. Že se jedná pouze o dohodu k nadcházejícím sněmovním volbám, svědčí její celý název „Koaliční smlouva pro volby do poslanecké sněmovny konané v roce 2021“. V příloze č. 2, konkrétně v podkapitole Základní principy koalice, je i bod (.pdf, příloha č. 2, str. 2), ve kterém stojí: „Ačkoliv se tato koaliční smlouva uzavírá pouze pro volby do Poslanecké sněmovny konané v roce 2021 a navazující volební období, koaliční strany deklarují, že mají zájem spolupracovat na všech úrovních. Postup na těchto úrovních je však v gesci příslušných organizačních jednotek koaliční strany.“

Obě partaje se tedy dohodly pouze na spolupráci pro sněmovní volby v roce 2021. Pro kontext uveďme, že bezprostředně po zveřejnění výsledků sněmovních voleb mluvil předseda Pirátů Bartoš i o možnosti utvoření společného poslaneckého klubu. Nakonec však utvořili Piráti a hnutí STAN poslanecké kluby zvlášť, což ale také bylo již předem dohodnuto (.pdf, příloha č. 2, str. 6) v koaliční smlouvě, konkrétně její druhé příloze.

Ivan Bartoš rovněž nepopíral značné zklamání z výsledků. Piráti totiž vlivem preferenčních hlasů (neboli tzv. kroužkování) získali jen 4 poslance, Starostové přitom obdrželi 33 poslaneckých křesel. Po volbách si Piráti nechali zpracovat svou analýzu, kterou následně zveřejnil server Neovlivní.cz. V analýze se píše, že se Starostové měli opakovaně dopouštět porušení koaliční smlouvy, hlavně co se týče osobnostní kampaně a kroužkování. Europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa pak v rozhovoru pro iRozhlas vyjádřil neochotu podílet se společně se STAN na dalších koaličních uskupeních. Jako „nepravděpodobnou“ označil pro iDnes další spolupráci s Piráty také předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Ivan Bartoš

(Rozdělování financí mezi Piráty a STAN, pozn. Demagog.cz) upravovala koaliční smlouva uzavřená před volbami, opět to hovořilo o tom mechanismu vyrovnávání.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Koaliční smlouva mezi Piráty a hnutím STAN byla uzavřena na konci roku 2020. Dohoda pak skutečně řeší, jak rozdělit jednotlivé státní příspěvky, na které mají politické strany a hnutí nárok. Zároveň upravuje i nakládání s případnými nevyužitými prostředky z kampaně.

V posledních sněmovních volbách, na podzim loňského roku, kandidovali Piráti společně s hnutím STAN. Koaliční smlouvu (.pdf) oba politické subjekty podepsaly na konci roku 2020. Kromě programové vize, se kterou se tato koalice ucházela o přízeň voličů, obsahovala smlouva i přílohu s názvem „Finanční dohoda“. V ní se řeší nejen financování předvolební kampaně a hospodaření se společným majetkem, ale i to, jakým způsobem si obě partaje rozdělí po volbách státní příspěvky, na které mají ze zákonanárok.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že předseda Pirátů Bartoš mluví pouze o povolebním vyrovnávání účtů, a tak se v našem hodnocení budeme zabývat pouze jím.

Příspěvek na úhradu volebních nákladů

Po sněmovních a evropských volbách se vyplácí jednorázový příspěvek na úhradu volebních nákladů. Když subjekt ve volbách do Poslanecké sněmovny získá nejméně 1,5 % hlasů, dostane za každý hlas 100 Kč. (U voleb do Evropského parlamentu je minimální hranice procentního zisku snížena o půl procentního bodu, za každý obdržený hlas je pak sazba 30 Kč.)

Ve smlouvě mezi Piráty a hnutím STAN se počítalo s tím, že se obdržená částka z tohoto příspěvku rozdělí mezi oba politické subjekty podle tzv. rozhodného poměru. Ten se odvíjel od počtu získaných poslaneckých křesel. Pokud by Piráti a Starostové získali například celkem 100 mandátů, dělil by se tento příspěvek v poměru 1,703 : 1 ve prospěch Pirátů. Při zisku 54 a méně poslanců, což se nakonec na základě výsledků voleb i stalo, je pak poměr 2,25 : 1. Piráti si tak podle Ministerstva financí přišli na více než 58 milionů korun a hnutí STAN na bezmála 26 milionů korun.

Stálý příspěvek

Stálý příspěvek získá strana či hnutí, které v posledních sněmovních volbách obdrží minimálně 3 % všech hlasů. Částka činí 6 milionů korun ročně s tím, že za každou další získanou desetinu procenta hlasů obdrží strana ještě 200 000 Kč každý rok. Pokud je však jejich volební výsledek vyšší než 5 %, podpora se dále nezvyšuje. Maximálně je tak možné získat 10 milionů korun ročně.

V situaci, kdy do voleb kandiduje koalice, je podle zákona u stálého příspěvku rozhodující „dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku“. Koaliční smlouva Pirátů a Starostů na ni myslí a počítá přitom se třemi situacemi. Pokud by byl volební výsledek minimálně 10 %, započítá se každé straně smlouvy 5 % s tím, že zbytek volebního výsledku se rozpočítá tak, aby odpovídal rozhodnému poměru, o kterém jsme psali výše.

Pokud by koalice získala ve volbách alespoň 6 %, ale méně než 10 %, připadne každé straně přesně polovina volebního výsledku koalice. V případě zisku méně než 6 % hlasů připadne pro účely nároku na podporu vše Pirátům, kteří ale musí následně polovinu obdrženého stálého příspěvku dát hnutí STAN.

Příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutu

Za každý mandát poslance pak náleží podle zákona straně či hnutí částka 900 000 korun. Piráti a hnutí STAN se ve své koaliční smlouvě dohodli, že si celkovou částku, která odpovídá příspěvkům za všechny poslance koalice, rozdělí podle již zmiňovaného rozhodného poměru.

Smlouva zmiňuje i příspěvek na činnost politického institutu. Z údajů Ministerstva financí ale vyplývá, že ani jeden z politických subjektů tuto podporu nečerpá. Tento druh příspěvku odpovídá 10 % celkové výše příspěvku na činnost, kam spadá stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Příspěvek na mandát se přitom netýká jen poslaneckého křesla, ale i pozice senátora a člena zastupitelstva kraje (včetně hlavního města Prahy).

Nevyužité prostředky

Jediný bod koaliční smlouvy, který souvisí s povolebním vyrovnáváním financí, ale zároveň nemá co do činění se státními příspěvky, se týká nevyužitých prostředků a společného majetku po konci kampaně. Dohoda říká, že se tyto prostředky rozdělí mezi obě partaje, a to v poměru, v jakém se oba subjekty zavázaly na kampaň přispět. Piráti podle smlouvy přispěli 33 miliony korun, vklad hnutí STAN byl o něco nižší, konkrétně 16 milionů korun.

Ivan Bartoš

2017 pan Polčák nebo ti politici (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz) odstupovali z té kandidátky, tvrdili, že to byl náhodný dopis (…) ve věci komunální politiky, obsazování nějakých rad, to byly věci, které prošly médii.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Zavádějící
V návaznosti na kauzu z roku 2017, kdy europoslanec Stanislav Polčák přeposlal e-mail o obsazování důležitých postů podnikateli Michalu Redlovi, odstoupil z kandidátky v hnutí STAN pouze Polčák.

Předseda Pirátské strany Bartoš výrok zmiňuje ve svém komentáři ke stávajícím kontaktům hnutí STAN s Michalem Redlem, podnikatelem aktuálně obviněným z korupce v kauze pražského dopravního podniku. V ověření shrneme kauzu europoslance Stanislava Polčáka z roku 2017 a reakce politiků STAN na ni.

únoru 2017 upozornil Český rozhlas Radiožurnál, že europoslanec za hnutí STAN Polčák konzultoval nominace na důležitá místa ve firmách hlavního města Prahy a na magistrátu s Michalem Redlem. Přesněji tomuto podnikateli přeposlal e-mail od svých kolegů z pražského hnutí STAN. V dopise Starostové žádali Polčáka o radu, koho do těchto pozic vybrat. Polčák v reakci uvedl, že chtěl o radu požádat Redlova otce, který dle něj nemá e-mail.

Závažná je v tomto případě právě minulost Michala Redla, známého z kauz odsouzeného Radovana Krejčíře. Redlovo stíhání bylo zastaveno kvůli lékařskému potvrzení o vážné duševní nemoci. Doplňme, že Redlova nesvéprávnost byla v minulosti zpochybňována, v současnosti je pak Redl podle vyšetřovatelů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) i státních zástupců svéprávný. Podle informací deníku Právo Redlovu svéprávnost kriminalisté vyšetřují i zpětně, aby ověřili, zdali byl v době vyšetřování kauz kolem Radovana Krejčíře skutečně duševně nemocný.

reakci na tuto událost se Polčák rozhodl, že nebude kandidovat na sněmu STAN v březnu 2017 na žádnou volenou funkci v hnutí. Toto rozhodnutí Polčák zveřejnil v prohlášení, ve kterém sdělil, že nechce, aby byla celá věc zneužita k poškození pověsti hnutí STAN.

Kontakt s Redlem přiznali i další členové STAN, konkrétně tehdejší předseda Petr Gazdík, někdejší zlínský primátor Miroslav Adámek a jeho náměstek Ondřej Běťák. Ti přitom tvrdili, že o Redlově napojení na Krejčíře nevěděli. K vazbám na Michala Redla se vyjádřil i tehdejší šéf hnutí Petr Gazdík, který uvedl, že s ním nebyl „v pravidelném kontaktu“ a občas ho vídal např. na společenských nebo kulturních akcích. Nedohledali jsme žádnou zmínku o tom, že by některý z těchto členů STANu vzdal kandidaturu na volenou funkci. Petr Gazdík na sněmu Starostů a nezávislých v březnu 2017 obhájil předsednický post. Miroslav Adámek následně v roce 2018 např. kandidoval v komunálníchsenátních volbách.

Jelikož v návaznosti na kauzu odstoupil z kandidátky pouze Stanislav Polčák, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ivan Bartoš

My jsme i před minulou prezidentskou volbou měli nezávaznou anketu, ukázalo se, že v Pirátské straně tu podporu měli asi čtyři kandidáti relevantní, kteří splňují ta kritéria.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Pravda
Anketa o preferencích při volbě prezidenta republiky proběhla na fóru Pirátské strany v prosinci 2017. Jasným vítězem se stal Marek Hilšer s 43 % hlasů následován Jiřím Drahošem (20 %) a Michalem Horáčkem (17 %). Ostatní kandidáti dosáhli nejvýše na 5 % hlasů.

V prosinci 2017 proběhla na fóru Pirátské strany vnitrostranická anketa. V té mohli členové strany vyjádřit svou podporu jednomu z prezidentských kandidátů ve volbách, které poté proběhly v lednu 2018. Doplňme, že jak v minulých, tak v těchto prezidentských volbách nemá Pirátská strana vlastního kandidáta.

Svůj názor v pirátské anketě vyjádřilo celkem 289 hlasujících. Výsledek této nezávazné ankety byl vcelku zřejmý. Prezidentský kandidát Marek Hilšer získal 123 hlasů, což tvořilo 43 % z celkového počtu udělených hlasů. Dalšími kandidáty s relativně vysokou podporou byli Jiří Drahoš (59 hlasů, 20 %) a Michal Horáček (49 hlasů, 17 %). Ostatní kandidáti dosáhli nejvýše na 5 % hlasů. Uveďme například, že Miloš Zeman jako kandidát tehdy obhajující prezidentský post získal 12 hlasů, tj. pouhá 4 %.

Upřesněme, že anketa z prosince 2017 zahrnovala jen oficiální kandidáty na prezidenta, kteří v té době již podali přihlášku k volbám Ministerstvu vnitra a splnili zákonem dané podmínky. Ostatní osobnosti, které se dříve chtěly ucházet o prezidentský post, anketa neobsahovala. Právě o splnění formálních podmínek pravděpodobně mluví Ivan Bartoš, když zmiňuje „relevantní kandidáty, kteří splňují ta kritéria“. Dodejme, že podobná anketa Pirátů k nadcházejícím prezidentským volbám v roce 2023 se od té předchozí mírně liší, protože nynější kandidáti mají na splnění podmínek nutných pro přihlášení k volbám čas až do listopadu 2022.

Ačkoliv předseda strany Ivan Bartoš hovoří o čtyřech kandidátech, kteří v anketě v roce 2017 získali mezi Piráty relevantní podporu, ve skutečnosti se jednalo jen o tři. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů