Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Poslanec
Pravda
Petr Fiala již první den ruské invaze uvedl, že v souladu s vládou bude na jednání EU prosazovat co nejtvrdší sankce proti Rusku. Vedle unijních sankcí zastavila vláda vydávání víz Rusům nebo rozhodla o uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla, a to dříve než Evropská unie.

Petr Fiala se již 24. února, tedy první den invaze na Ukrajinu, před odletem na mimořádné zasedání Evropské rady v Bruselu vyjádřil takto: „Budu v souladu s pozicí vlády České republiky prosazovat co nejtvrdší sankce vůči Rusku a jednotný postup Evropské unie“. Druhý den po summitu Evropské rady prohlásil: „Jsem za maximální možnou míru sankcí.“ Tisková zpráva Ministerstva financí z 25. února zase uvádí, že „v rámci evropské sedmadvacítky je česká vláda odhodlána plně podpořit další zpřísnění a rozšíření sankcí“.

Druhý den invaze vláda rozhodla„zastavení udělování víz a dlouhodobých a trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů“. O podobném kroku chtěla vláda přesvědčit i ostatní evropské státy. Mimo jiné se česká vláda rozhodla urychlit vystoupení ze dvou postsovětských bank a vyzvala k tomu i další země.

25. února Česká republika oznámila, že od 27. února uzavře vzdušný prostor pro ruská letadla. K oznámení stejného kroku na celoevropské úrovni došlo až o dva dny později.

Den po invazi také internetové sdružení CZ.NIC rozhodlo o zablokování osmi tzv. dezinformačních webů, které jsou označovány za proruské. Stalo se tak na základě doporučení vlády a po jednáních s bezpečnostními složkami státu. Evropská komise pak o dva dny později oznámila, že zablokuje stanici RT (dříve známa jako Russia Today) a internetové médium Sputnik, která jsou vlastněna ruským státem.

Na začátku března Česká republika požadovala tvrdší sankce v oblasti vyloučení bank ze sytému SWIFT. Do té doby totiž z tohoto platebního systému bylo na základě rozhodnutí EU vyloučeno jen 7 ruských bank. Dne 10. března se Petr Fiala vyjádřil pro iDnes.cz, že už teď musíme přemýšlet, kam by ještě sankce šly posunout, aby zabránily další ruské agresi. Premiér Fiala navrhoval například odpojení dalších bank od mezinárodního systému SWIFT nebo blokádu ruských lodí.

Česká vláda tedy nejen ústy premiéra Fialy dávala již v prvních dnech ruské invaze na Ukrajině najevo, že chce protiruské sankce nastavit až na maximální možnou míru. Některé sankční kroky vláda učinila ještě před ostatními evropskými partnery a u jiných zase na další státy apelovala, aby svůj přístup zpřísnili. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.

Pravda
Celostranického referenda České pirátské strany o schválení koaliční smlouvy a vstupu do vlády se zúčastnilo 90,7 procenta členů. Pro vstup do vlády se vyjádřilo 82 % všech hlasujících.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Po přepočtu na mandáty ovšem Pirátská strana obsadila – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. kroužkováním) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům, které získalo hnutí STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb poté zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. 7. listopadu 2021 republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy. 8. listopadu pak předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic koaliční smlouvu skutečně uzavřeli

Tento akt byl následně ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Po vnitrostranické rozpravě koaliční smlouvu a vznik nové vlády skutečně v tomto internetovém hlasování podpořilo více než osmdesát procent členů strany, přesně 82,1 % zúčastněných. Doplňme, že referenda se zúčastnilo 90,7 % členské základy, tedy 1082 členů.

Nepravda
Ivan Bartoš se před sněmovními volbami 2021 několikrát pozitivně vyjadřoval o možnosti stát se českým premiérem. V koaliční smlouvě Pirátů a Starostů je také uvedeno, že "kandidátem koalice na předsedu vlády je celostátní lídr Pirátů."

Na úvod zmiňme, že ověřujeme především to, zda o sobě Ivan Bartoš před sněmovními volbami v roce 2021 mluvil jako o možném budoucím premiérovi, případně zda uváděl, že by se jím stát chtěl. 

Česká pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí tvořily ve sněmovních volbách 2021 koalici. Jejich koaliční smlouva, která byla podepsána v lednu 2021, ve své příloze deklaruje (.pdf, str. 22), že „volebními lídry koalice jsou celostátní lídři obou koaličních stran a kandidátem na předsedu vlády České republiky je celostátní lídr Pirátů.“ Za kandidáta na pozici premiéra byl tedy označován celostátní lídr pirátské kandidátky, Ivan Bartoš.

Již dříve se předseda Pirátů vyjadřoval kladně k možnosti stát se premiérem. Například v říjnu 2020 pro deník Právo uvedl, že pokud bude lídrem kandidátky, přijme výzvu stát se premiérem. V rozhovoru pro iDnes.cz také přijal (video, čas 2:20) moderátorem nastíněnou možnost, že by do volebního boje rád šel jako kandidát na premiéra.

V Prostoru X pak v červnu 2021 Ivan Bartoš na otázku, zda chce být premiérem odpověděl (video, čas 1:29): „Pokud to chcete takto natvrdo a chcete odpověď ano, ne, tak je ta odpověď ano.“ Pro deník Blesk uvedl, že se připravoval na možnost být premiérem. Dále pro deník.cz potvrdil, že podle koaliční smlouvy je skutečně jediným kandidátem koalice PirSTAN na předsedu vlády.

O pirátském předsedovi mluvili jako o kandidátovi na předsedu vlády i koaliční partneři. Vít Rakušan v lednu 2021 například řekl, že Ivan Bartoš je „inteligencí, kompetencemi i pracovním nasazením vybaven k tomu zastávat nejvyšší exekutivní funkci.“ „Jsme připraveni je (Pirátskou stranu, pozn. Demagog.cz) podpořit na pozici premiéra. Pokud to bude Ivan Bartoš, budeme za ním stát.“ uvedl Jan Farský v listopadu 2020.

Vzhledem ke koaliční smlouvě Pirátů a STAN, která jako kandidáta na premiéra uvádí celostátního lídra Pirátů Ivana Bartoše, a především kvůli několika pozitivním vyjádřením k možnosti stát se předsedou vlády přímo z úst pirátského předsedy, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako nepravdivý.

Pravda
Programové prohlášení vlády obsahuje zmínku o plánovaném zavedení korespondenčního hlasování pro české občany žijící v zahraničí.

Programové prohlášení vlády schválené 6. ledna 2022 obsahuje (.pdf, str. 31) v kapitole o vnitřní bezpečnosti a správě zmínku o korespondenčním hlasování pro české občany žijící v zahraničí: „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb.“ 

Češi zdržující se v zahraničí mohou totiž podle současné podoby https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-247#p3-2">volebního zákona volit jen na zastupitelských úřadech, nebo mohou přijet volit do ČR. „Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky.“ V některých zemích se tak lidé musejí přesouvat stovky, někdy i tisíce kilometrů, aby mohli odevzdat svůj hlas. 

Korespondenční volba (.pdf, str. 4) je obecně definována jako jedna z možností jak „umožnit voliči využít aktivního volebního práva a přitom nespojovat výkon volebního práva s nutností fyzické přítomnosti v určitém čase na určitém místě“. V současné době není umožněno korespondenčně hlasovat ani Čechům žijícím v zahraničí, ani těm zdržujícím se na území ČR.

Pravda
Vladimír Dzurilla působí na postu ředitele Národní agentury pro komunikační a informační technologie od roku 2018. Ředitelem Státní poklady Centrum sdílených byl jmenován v roce 2016. Na obou postech stále působí.

Ivan Bartoš se v rozhovoru pro deník Právo zmiňuje o Vladimíru Dzurillovi v souvislosti s jeho působností na pozici vládního zmocněnce pro digitalizaci. S nástupem kabinetu Petra Fialy však byla agenda této pozice svěřena členovi vlády, a tak se pozice vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci stává nadbytečnou. Ivan Bartoš nicméně dále v rozhovoru upozorňuje na to, že Dzurilla bude nadále ředitelem dvou státních organizací – Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a Státní pokladny Centrum sdílených služeb (SPCSS). 

Ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie byl Vladimír Dzurilla jmenován (.pdf) 23. ledna 2018 tehdejším ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Ředitelem Státní pokladny Centrum sdílených služeb se stal 15. května 2016 po úspěšném absolvování výběrového řízení pod záštitou Ministerstva financí. Na obou postech Vladimír Dzurilla stále působí, proto výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako pravdivý. 

Pravda
Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla vede agenturu, která vyvíjí mobilní aplikaci Tečka. Ta slouží jako potvrzení o tzv. bezinfekčnosti proti covidu-19. ÚZIS má zase na starosti systém ISIN, který sbírá data o epidemii covidu-19, mj. i o očkování.

Nejprve dejme výrok do kontextu. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš mluví o mobilní aplikaci Tečka, která slouží občanům jako potvrzení o očkování proti covidu-19, potvrzení o negativním testu nebo o prodělané nemoci. 

Vladimír Dzurilla se v roce 2018 stal vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci. Agendu této pozice nicméně v lednu 2022 předal právě vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi. Dzurilla je také současným ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která spadá pod Ministerstvo vnitra. A právě NAKIT vyvíjí aplikaci Tečka, kterou si mohou občané do svého mobilu stáhnout.

Zmiňovaný Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) vyvinul (.pdf, str. 2) a používá informační systém ISIN k mapování infekčních nemocí, a to včetně covidu-19 (.pdf, str. 14). V rámci tohoto systému existuje i speciální modul pro očkování. Na očkovacím místě se do něj zadávají informace o tom, kdo se zrovna nechal naočkovat. Občané si následně mohou stáhnout svůj certifikát na webové stránce ocko.uzis.cz, který je na systém ISIN napojený. Mobilní aplikace Tečka funguje tak, že stáhne certifikát právě z tohoto webu.

Aplikaci Tečka tedy skutečně vyvíjí NAKIT pod vedením Vladimíra Dzurilly. Zároveň získává data ze systému ISIN, který je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Podle posledních dostupných informací měly Tečku v listopadu 2021 staženy přibližně 4 miliony lidí.

Česká televize v listopadu 2021 přinesla informaci, že počet uživatelů aplikace Tečka vzrostl na 4,1 milionu. O čtyřech milionech uživatelů se pak naposledy 19. listopadu zmiňoval také twitterový účet Chytré karantény.

V návaznost na část výroku, kde se Ivan Bartoš o Tečce vyjadřuje jako o nejužívanější aplikaci s covidovými certifikáty, se nám v obchodech s aplikacemi (Google Play, AppStore) nepodařilo dohledat žádnou, která by měla obdobné funkce jako zmiňovaná Tečka. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Pro zajímavost ale zmiňme web getcovidpass.eu, který po načtení QR kódu z očkovacího certifikátu vytvoří virtuální „kartu“, kterou je možné si uložit do mobilní peněženky. Jde tak o službu, která umožňuje uchovávat virtuálně zjednodušenou formu certifikátu o očkování. Nejedná se ovšem o aplikaci s funkčností Tečky. Tato služba, oproti Tečce, například platnost certifikátu automaticky neaktualizuje. Z tohoto důvodu je tak nutné např. po 3. dávce očkování nahrát certifikát přes tuto službu znovu. Tečka také navíc umožňuje uživateli porovnat svůj certifikát s protiepidemickými požadavky v Česku nebo dalších zemích.

Ivan Bartoš

Ministerstvo na program (poukazů do lázní, pozn. Demagog.cz) uvolnilo zhruba miliardu korun.
Právo, 8. ledna 2022
Zdravotnictví
Koronavirus
Ekonomika
Rozpočet 2021
Pravda
Ministerstvo pro místní rozvoj nabídlo lidem od 1. července 2020 poukazy na lázeňské pobyty v rámci programu COVID-lázně. Program byl určen na podporu lázní a uvolněna na něj byla celkem 1 mld. Kč.

Program COVID-lázně vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj již v červnu 2020 na podporu českých lázní postižených protipandemickými restrikcemi. Od července 2021 bylo k dispozici 250 000 poukazů po 4 000 Kč, celkem tak byla na tento program uvolněna 1 miliarda korun. 

Princip spočíval v tom, že lidé starší 18 let mohli od státu získat poukaz v hodnotě až 4 000 Kč na lázeňský pobyt, který musel trvat nejméně 6 nocí. Návštěvník při něm také musel absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur.

Původně program platil do konce roku 2020. Vyčleněné finance nicméně zájemci nevyčerpali, a tak vláda rozhodla o jeho prodloužení do 30. června 2021 a později až do konce roku 2021.

Podobný program vypsalo Ministerstvo zdravotnictví jako odměnu pro zdravotníky, kteří pečovali o pacienty s covidem-19. Zdravotníci mohli získat poukazy na lázeňské pobyty v hodnotě 8 000 Kč. Na tento program bylo vyčleněno 856 milionů korun.

Ivan Bartoš

Pravda
Podle Českého statistického úřadu v roce 2017 tvořilo v Česku lázeňství celou sedminu všech přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních.

O roli lázeňství v rámci českého cestovního ruchu se naposledy Český statistický úřad (ČSÚ) zmiňoval ve své analýze (.pdf) ekonomického vývoje z roku 2018. Ta se, kromě jiného, zabývá také množstvím hostů v tzv. HUZ (hromadných ubytovacích zařízeních). ČSÚ uvádí (.pdf, str. 73), že v roce 2017 do lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních zavítalo 839 tis. hostů.

To představuje 4,2 % z celkových 20 mil. ubytovaných hostů (.pdf str. 71) ve všech hromadných ubytovacích zařízeních v tom roce. Pokud bychom se však podívali na kategorii „přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních“, pak už lázeňství tvoří sedminu (.pdf, str. 73) všech přenocování. Lázeňských hostů je tedy méně, ale mají více přenocování: V průměru zůstávají v HUZ ubytovaní po delší dobu než ostatní turisté. 

Lázeňství je pak zcela klíčové (.pdf, str. 73) pro některé kraje. V Karlovarském kraji představují lázeňští hosté 48 % celkového počtu ubytovaných a dokonce 72 % přenocování. ČSÚ také uvádí, že „lázeňství představuje pro Česko významný segment cestovního ruchu“.

Podobně se o roli lázeňství vyjadřuje také vedoucí Katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické Liběna Jarolímková. Ta ve své publikaci z roku 2018 napsala (.pdf, str. 82), že lázeňství má v českém cestovním ruchu tradičně silné místo, podobně jako kongresový cestovní ruch. 

Pro kontext uveďme, že cestovní ruch v roce 2017 tvořil 2,9 % hrubého domácího produktu České republiky a zaměstnával 239,6 tisíce lidí.

Pravda
Vláda Petra Fialy se ve svém programovém prohlášení i dříve v koaliční smlouvě zavázala k udržení platů pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné měsíční mzdy.

Předsedkyně a předsedové koalic SPOLU a PirSTAN se v koaliční smlouvě (.pdf) z 8. listopadu 2021 zavázali udržet výši platů pedagogických pracovníků na úrovni 130 % (.pdf, str. 29) průměrné hrubé měsíční mzdy: „Garantujeme, že udržíme platy pedagogických pracovníků minimálně na úrovni 130 % průměrné mzdy.“

Již jmenovaná vláda Petra Fialy se rovněž ke stejnému kroku zavázala i ve svém programovém prohlášení, které schválila 6. ledna 2022. „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy,“ stojí v programovém prohlášení.

Vláda Petra Fialy tedy již před svým vznikem garantovala učitelům plat ve výši 130 % průměrné mzdy a svůj závazek potvrdila i schválením programového prohlášení.