Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Ministr pro místní rozvoj

Česká pirátská strana (Piráti)

Bez tématu 217 výroků
Koronavirus 23 výroků
Sněmovní volby 2021 21 výroků
Vnitrostranická politika 11 výroků
Invaze na Ukrajinu 10 výroků
Evropská unie 9 výroků
Ekonomika 5 výroků
Sociální politika 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Regiony 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Rozpočet 2021 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Energetika 1 výrok
Krajské volby 2020 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Pravda 224 výroků
Nepravda 26 výroků
Zavádějící 17 výroků
Neověřitelné 25 výroků
Rok 2022 44 výroků
Rok 2021 38 výroků
Rok 2020 46 výroků
Rok 2019 25 výroků
Rok 2018 71 výroků
Rok 2017 33 výroků
Rok 2014 6 výroků
Rok 2013 25 výroků
Rok 2012 4 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 13 výroků

Ivan Bartoš

2017 pan Polčák nebo ti politici (hnutí STAN, pozn. Demagog.cz) odstupovali z té kandidátky, tvrdili, že to byl náhodný dopis (…) ve věci komunální politiky, obsazování nějakých rad, to byly věci, které prošly médii.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Zavádějící
V návaznosti na kauzu z roku 2017, kdy europoslanec Stanislav Polčák přeposlal e-mail o obsazování důležitých postů podnikateli Michalu Redlovi, odstoupil z kandidátky v hnutí STAN pouze Polčák.

Předseda Pirátské strany Bartoš výrok zmiňuje ve svém komentáři ke stávajícím kontaktům hnutí STAN s Michalem Redlem, podnikatelem aktuálně obviněným z korupce v kauze pražského dopravního podniku. V ověření shrneme kauzu europoslance Stanislava Polčáka z roku 2017 a reakce politiků STAN na ni.

únoru 2017 upozornil Český rozhlas Radiožurnál, že europoslanec za hnutí STAN Polčák konzultoval nominace na důležitá místa ve firmách hlavního města Prahy a na magistrátu s Michalem Redlem. Přesněji tomuto podnikateli přeposlal e-mail od svých kolegů z pražského hnutí STAN. V dopise Starostové žádali Polčáka o radu, koho do těchto pozic vybrat. Polčák v reakci uvedl, že chtěl o radu požádat Redlova otce, který dle něj nemá e-mail.

Závažná je v tomto případě právě minulost Michala Redla, známého z kauz odsouzeného Radovana Krejčíře. Redlovo stíhání bylo zastaveno kvůli lékařskému potvrzení o vážné duševní nemoci. Doplňme, že Redlova nesvéprávnost byla v minulosti zpochybňována, v současnosti je pak Redl podle vyšetřovatelů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) i státních zástupců svéprávný. Podle informací deníku Právo Redlovu svéprávnost kriminalisté vyšetřují i zpětně, aby ověřili, zdali byl v době vyšetřování kauz kolem Radovana Krejčíře skutečně duševně nemocný.

reakci na tuto událost se Polčák rozhodl, že nebude kandidovat na sněmu STAN v březnu 2017 na žádnou volenou funkci v hnutí. Toto rozhodnutí Polčák zveřejnil v prohlášení, ve kterém sdělil, že nechce, aby byla celá věc zneužita k poškození pověsti hnutí STAN.

Kontakt s Redlem přiznali i další členové STAN, konkrétně tehdejší předseda Petr Gazdík, někdejší zlínský primátor Miroslav Adámek a jeho náměstek Ondřej Běťák. Ti přitom tvrdili, že o Redlově napojení na Krejčíře nevěděli. K vazbám na Michala Redla se vyjádřil i tehdejší šéf hnutí Petr Gazdík, který uvedl, že s ním nebyl „v pravidelném kontaktu“ a občas ho vídal např. na společenských nebo kulturních akcích. Nedohledali jsme žádnou zmínku o tom, že by některý z těchto členů STANu vzdal kandidaturu na volenou funkci. Petr Gazdík na sněmu Starostů a nezávislých v březnu 2017 obhájil předsednický post. Miroslav Adámek následně v roce 2018 např. kandidoval v komunálníchsenátních volbách.

Jelikož v návaznosti na kauzu odstoupil z kandidátky pouze Stanislav Polčák, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ivan Bartoš

My jsme i před minulou prezidentskou volbou měli nezávaznou anketu, ukázalo se, že v Pirátské straně tu podporu měli asi čtyři kandidáti relevantní, kteří splňují ta kritéria.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Pravda
Anketa o preferencích při volbě prezidenta republiky proběhla na fóru Pirátské strany v prosinci 2017. Jasným vítězem se stal Marek Hilšer s 43 % hlasů následován Jiřím Drahošem (20 %) a Michalem Horáčkem (17 %). Ostatní kandidáti dosáhli nejvýše na 5 % hlasů.

V prosinci 2017 proběhla na fóru Pirátské strany vnitrostranická anketa. V té mohli členové strany vyjádřit svou podporu jednomu z prezidentských kandidátů ve volbách, které poté proběhly v lednu 2018. Doplňme, že jak v minulých, tak v těchto prezidentských volbách nemá Pirátská strana vlastního kandidáta.

Svůj názor v pirátské anketě vyjádřilo celkem 289 hlasujících. Výsledek této nezávazné ankety byl vcelku zřejmý. Prezidentský kandidát Marek Hilšer získal 123 hlasů, což tvořilo 43 % z celkového počtu udělených hlasů. Dalšími kandidáty s relativně vysokou podporou byli Jiří Drahoš (59 hlasů, 20 %) a Michal Horáček (49 hlasů, 17 %). Ostatní kandidáti dosáhli nejvýše na 5 % hlasů. Uveďme například, že Miloš Zeman jako kandidát tehdy obhajující prezidentský post získal 12 hlasů, tj. pouhá 4 %.

Upřesněme, že anketa z prosince 2017 zahrnovala jen oficiální kandidáty na prezidenta, kteří v té době již podali přihlášku k volbám Ministerstvu vnitra a splnili zákonem dané podmínky. Ostatní osobnosti, které se dříve chtěly ucházet o prezidentský post, anketa neobsahovala. Právě o splnění formálních podmínek pravděpodobně mluví Ivan Bartoš, když zmiňuje „relevantní kandidáty, kteří splňují ta kritéria“. Dodejme, že podobná anketa Pirátů k nadcházejícím prezidentským volbám v roce 2023 se od té předchozí mírně liší, protože nynější kandidáti mají na splnění podmínek nutných pro přihlášení k volbám čas až do listopadu 2022.

Ačkoliv předseda strany Ivan Bartoš hovoří o čtyřech kandidátech, kteří v anketě v roce 2017 získali mezi Piráty relevantní podporu, ve skutečnosti se jednalo jen o tři. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ivan Bartoš

Ta anketa (pro prezidentské volby, pozn. Demagog.cz) stále běží, lidé můžou v Pirátské straně, členové, dát i víc hlasů a ty preference jsou tam v tuto chvíli seřazeny: Danuše Nerudová, pan generál Pavel a Marek Hilšer.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Vnitrostranická politika
Pravda
Členové Pirátské strany mohou na svém online fóru hlasovat, koho zvažují volit v příštích prezidentských volit, v anketě mohou dát i více hlasů. Preference jsou prozatím seřazeny v pořadí: Danuše Nerudová, Petr Pavel a Marek Hilšer.

Ivan Bartoš hovoří o anketě, která běží na pirátském online fóru. V ní může volit každý registrovaný člen strany, k dispozici má 3 hlasy, které může i změnit. Anketa sleduje, koho pirátští členové zvažují volit v příštích prezidentských volbách. K 2. srpnu 2022 hlasovalo celkem 385 uživatelů, kteří rozdali 861 hlasů. Nejvíce hlasů dostala bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová (245 hlasů), následovaná generálem Petrem Pavlem (196 hlasů) a senátorem Markem Hilšerem (152 hlasů). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro zajímavost uveďme, že podobnou anketu si Piráti na svém fóru uspořádali již před minulými prezidentskými volbami v roce 2018. V 1. kole dostal nejvíce hlasů Marek Hilšer, ve 2. kole získal nejvyšší podporu Jiří Drahoš.

Ivan Bartoš

Podle těch procent, které ukazují průzkumy (k prezidentským volbám, pozn. Demagog.cz), je to generál Pavel na druhém místě, ale paní Nerudová jde k 10 %.
CNN Prima News, 2. srpna 2022
Prezidentské volby 2023
Pravda
Podle nejnovějších průzkumů k prezidentským volbám se generál Petr Pavel umisťuje na druhém místě za Andrejem Babišem. Danuše Nerudová se pohybuje mezi 7 a 11 %.

1. srpna 2022 vyšel průzkum agentury Median, podle kterého by nyní první kolo prezidentské volby (.pdf, str. 7) vyhrál Andrej Babiš (25,5 %), následovaný generálem ve výslužbě Petrem Pavlem (21 %). Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová by podle téhož průzkumu skončila se 7 % na čtvrtém místě, za odborovým předákem Josefem Středulou (9 %).

22. července 2022 vydala svůj prezidentský volební model také agentura Ipsos. Podle jejího průzkumu by taktéž zvítězil Andrej Babiš (31,7 %), opět následovaný Petrem Pavlem (23,8 %). Na třetím místě by se dle těchto informací umístila Danuše Nerudová se ziskem 10,8 %.

Doplňme, že podrobnější data agentury Ipsos zveřejněná Deníkem N ukazují, že mezi voliči Pirátské strany (jejímž předsedou je Ivan Bartoš) by největší podporu získal senátor Marek Hilšer, a to necelých 33 % (Deník N, 29. července 2022, str. 8). Dle průzkumu by 18 % příznivců Pirátů dalo hlas Danuši Nerudové, stejný počet pak i Petru Pavlovi. Pro kontext zmiňme, že ani jeden ze dvou hlavních favoritů prezidentských voleb oficiálně kampaň neoznámil. Petr Pavel se podle médií k oznámení kandidatury chystá na konci prázdnin, Andrej Babiš až na začátku listopadu.

Ivan Bartoš

Já se do té role (premiéra, pozn. Demagog.cz) nikdy explicitně nepasoval. Byl jsem lídr koalice, která měla ambici toto místo po volbách obsazovat.
Info.cz, 28. března 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Ivan Bartoš se před sněmovními volbami 2021 několikrát pozitivně vyjadřoval o možnosti stát se českým premiérem. V koaliční smlouvě Pirátů a Starostů je také uvedeno, že "kandidátem koalice na předsedu vlády je celostátní lídr Pirátů."

Na úvod zmiňme, že ověřujeme především to, zda o sobě Ivan Bartoš před sněmovními volbami v roce 2021 mluvil jako o možném budoucím premiérovi, případně zda uváděl, že by se jím stát chtěl. 

Česká pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí tvořily ve sněmovních volbách 2021 koalici. Jejich koaliční smlouva, která byla podepsána v lednu 2021, ve své příloze deklaruje (.pdf, str. 22), že „volebními lídry koalice jsou celostátní lídři obou koaličních stran a kandidátem na předsedu vlády České republiky je celostátní lídr Pirátů.“ Za kandidáta na pozici premiéra byl tedy označován celostátní lídr pirátské kandidátky, Ivan Bartoš.

Již dříve se předseda Pirátů vyjadřoval kladně k možnosti stát se premiérem. Například v říjnu 2020 pro deník Právo uvedl, že pokud bude lídrem kandidátky, přijme výzvu stát se premiérem. V rozhovoru pro iDnes.cz také přijal (video, čas 2:20) moderátorem nastíněnou možnost, že by do volebního boje rád šel jako kandidát na premiéra.

V Prostoru X pak v červnu 2021 Ivan Bartoš na otázku, zda chce být premiérem odpověděl (video, čas 1:29): „Pokud to chcete takto natvrdo a chcete odpověď ano, ne, tak je ta odpověď ano.“ Pro deník Blesk uvedl, že se připravoval na možnost být premiérem. Dále pro deník.cz potvrdil, že podle koaliční smlouvy je skutečně jediným kandidátem koalice PirSTAN na předsedu vlády.

O pirátském předsedovi mluvili jako o kandidátovi na předsedu vlády i koaliční partneři. Vít Rakušan v lednu 2021 například řekl, že Ivan Bartoš je „inteligencí, kompetencemi i pracovním nasazením vybaven k tomu zastávat nejvyšší exekutivní funkci.“ „Jsme připraveni je (Pirátskou stranu, pozn. Demagog.cz) podpořit na pozici premiéra. Pokud to bude Ivan Bartoš, budeme za ním stát.“ uvedl Jan Farský v listopadu 2020.

Vzhledem ke koaliční smlouvě Pirátů a STAN, která jako kandidáta na premiéra uvádí celostátního lídra Pirátů Ivana Bartoše, a především kvůli několika pozitivním vyjádřením k možnosti stát se předsedou vlády přímo z úst pirátského předsedy, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako nepravdivý.

Ivan Bartoš

(...) jednali jsme o účasti Pirátů ve vládě, což nakonec (...) stvrdila Pirátská strana ve svém referendu více než osmdesáti procenty hlasů.
Info.cz, 28. března 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Celostranického referenda České pirátské strany o schválení koaliční smlouvy a vstupu do vlády se zúčastnilo 90,7 procenta členů. Pro vstup do vlády se vyjádřilo 82 % všech hlasujících.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Po přepočtu na mandáty ovšem Pirátská strana obsadila – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. kroužkováním) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům, které získalo hnutí STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb poté zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. 7. listopadu 2021 republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy. 8. listopadu pak předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic koaliční smlouvu skutečně uzavřeli

Tento akt byl následně ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Po vnitrostranické rozpravě koaliční smlouvu a vznik nové vlády skutečně v tomto internetovém hlasování podpořilo více než osmdesát procent členů strany, přesně 82,1 % zúčastněných. Doplňme, že referenda se zúčastnilo 90,7 % členské základy, tedy 1082 členů.

Ivan Bartoš

Jsme jako vláda řekli, že půjdeme daleko (ve věci protiruských sankcí, pozn. Demagog.cz) za hranu toho, co bylo do té doby obvyklé.
Info.cz, 28. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Petr Fiala již první den ruské invaze uvedl, že v souladu s vládou bude na jednání EU prosazovat co nejtvrdší sankce proti Rusku. Vedle unijních sankcí zastavila vláda vydávání víz Rusům nebo rozhodla o uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla, a to dříve než Evropská unie.

Petr Fiala se již 24. února, tedy první den invaze na Ukrajinu, před odletem na mimořádné zasedání Evropské rady v Bruselu vyjádřil takto: „Budu v souladu s pozicí vlády České republiky prosazovat co nejtvrdší sankce vůči Rusku a jednotný postup Evropské unie“. Druhý den po summitu Evropské rady prohlásil: „Jsem za maximální možnou míru sankcí.“ Tisková zpráva Ministerstva financí z 25. února zase uvádí, že „v rámci evropské sedmadvacítky je česká vláda odhodlána plně podpořit další zpřísnění a rozšíření sankcí“.

Druhý den invaze vláda rozhodla„zastavení udělování víz a dlouhodobých a trvalých pobytů státním příslušníkům Ruské federace s výjimkou humanitárních důvodů“. O podobném kroku chtěla vláda přesvědčit i ostatní evropské státy. Mimo jiné se česká vláda rozhodla urychlit vystoupení ze dvou postsovětských bank a vyzvala k tomu i další země.

25. února Česká republika oznámila, že od 27. února uzavře vzdušný prostor pro ruská letadla. K oznámení stejného kroku na celoevropské úrovni došlo až o dva dny později.

Den po invazi také internetové sdružení CZ.NIC rozhodlo o zablokování osmi tzv. dezinformačních webů, které jsou označovány za proruské. Stalo se tak na základě doporučení vlády a po jednáních s bezpečnostními složkami státu. Evropská komise pak o dva dny později oznámila, že zablokuje stanici RT (dříve známa jako Russia Today) a internetové médium Sputnik, která jsou vlastněna ruským státem.

Na začátku března Česká republika požadovala tvrdší sankce v oblasti vyloučení bank ze sytému SWIFT. Do té doby totiž z tohoto platebního systému bylo na základě rozhodnutí EU vyloučeno jen 7 ruských bank. Dne 10. března se Petr Fiala vyjádřil pro iDnes.cz, že už teď musíme přemýšlet, kam by ještě sankce šly posunout, aby zabránily další ruské agresi. Premiér Fiala navrhoval například odpojení dalších bank od mezinárodního systému SWIFT nebo blokádu ruských lodí.

Česká vláda tedy nejen ústy premiéra Fialy dávala již v prvních dnech ruské invaze na Ukrajině najevo, že chce protiruské sankce nastavit až na maximální možnou míru. Některé sankční kroky vláda učinila ještě před ostatními evropskými partnery a u jiných zase na další státy apelovala, aby svůj přístup zpřísnili. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Západní země považovaly plyn za přechodný krok před obnovitelnými nebo jadernými zdroji energie jakožto finálním cílem transformace jejich průmyslu.
Info.cz, 28. března 2022
Životní prostředí
Evropská unie
Energetika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
EU dočasně zařadila plyn mezi tzv. čisté zdroje energie, což prosazovaly některé země západní, ale i východní Evropy. Většina zemí EU se plánuje v budoucnu spoléhat zejména na obnovitelné zdroje, Francie pak na jádro. Využití plynu označují za přechodné řešení.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš v rozhovoru pro Info.cz poukazuje na to, že před ruskou invazí na Ukrajinu považovala Evropská unie zemní plyn za tzv. přechodný zdroj energie, avšak zároveň je do značné míry závislá na zemním plynu z Ruska. Uveďme, že 40 % dodávek plynu do Evropské unie pochází právě z této země. Ačkoliv zemní plyn není bezemisní, jeho spalování vypouští do vzduchu jen zhruba poloviční množství emisí, než je tomu např. u hnědého uhlí. Doplňme však, že při těžbě a přepravě zemního plynu do ovzduší uniká metan, tedy plyn se silným skleníkovým efektem (.pdf, str. 2), což podle odborníků ekologickou výhodnost zemního plynu snižuje.

Pro kontext zmiňme, že na základě Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, se mají do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů v EU minimálně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak Evropská unie měla dojít k úplné uhlíkové neutralitě.

Aby se jasně určilo, které ekonomické činnosti jsou ekologicky udržitelné a které nikoliv, existuje v rámci EU systém jejich rozřazení, tedy tzv. taxonomie. V jejím rámci Evropská komise na začátku letošního února dočasně zařadila plyn a jádro mezi čisté zdroje energie. Nové plynové elektrárny či teplárny však budou muset být schopné do konce roku 2035 přejít od zemního plynu k jiným palivům (.pdf, str. 16), jinak „zelený status“ ztratí. Dodejme, že rámcově vstoupila taxonomie EU v platnost v červenci 2020 s tím, že úkolem Evropské komise bylo ji následně konkretizovat.

Po začátku invaze ruské armády na Ukrajinu se začaly objevovat hlasy, zda není třeba přehodnotit současnou energetickou politiku Unie, a snížit tak dosavadní závislost na dodávkách plynu z Ruska. 8. března proto Evropská komise představila plán, jehož cílem je snížit závislost na ruském plynu již v tomto roce o dvě třetiny. Počítá se s dodávkami plynu z jiných států, např. Alžírska či USA, rychlejším přechodem na solární a větrné zdroje, snížením termostatů o jeden stupeň či výměnou plynových kotlů za tepelná čerpadla. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans také připustil, že některé státy budou muset využívat uhlí déle, než se původně plánovalo.

Bartoš tedy správně podotýká, že zemní plyn byl považován za přechodný zdroj energie. Vzhledem k tomu, že k další úpravě evropské taxonomie od té doby nedošlo tedy za dočasně čistý zdroj energie považován stále je. Poněkud zavádějící nicméně je, že Bartoš poukázal pouze na „země západní Evropy“. Taxonomie totiž nijak nerozlišuje mezi členskými státy a týká všech států Evropské unie, tedy i těch východních. Například ČTK pak v souvislosti se zařazením zemního plynu a jaderné energie mezi čisté zdroje napsala, že „komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko“.

Zmiňme, Francie má poměrně ambiciózní plány, co se týče jaderné energetiky. Ačkoli francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku svého funkčního období prosazoval snížení podílu využití jaderné energie (ze 75 % na 50 % v roce 2035), později hovořil o nutnosti „obrození francouzského jaderného průmyslu“. Dále oznámil, že dojde k výstavbě šesti nových reaktorů. Na konci roku 2021 tak například představil investiční strategii Francie 2030, v jejímž rámci země chce podpořit rozvoj malých modulárních jaderných reaktorů. Macron tehdy uvedl: „Jaderná energetika, vodík a obnovitelné zdroje pro nás budou klíčové k výrobě elektřiny z různých zdrojů a ke snížení naší uhlíkové stopy,“.

Některé starší francouzské jaderné elektrárny v minulosti bojovaly s technickými problémy, především s korozí, kvůli čemuž docházelo a stále dochází k jejich odstávkám. Někteří odborníci proto upozorňují na to, že z krátkodobého hlediska bude Francie muset využít právě zemní plyn k pokrytí případných výpadků energie z jaderných zdrojů. Doplňme, že roli zemního plynu, jakožto přechodného kroku při transformaci energetiky zmiňoval již v roce 2019 francouzský vládní web.

Za typický příklad západní země, která před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu plánovala při přechodu na obnovitelné zdroje energie využívat ve velké míře zemní plyn pak můžeme označit Německo. To je navíc největším odběratelem ruského plynu v celé Evropské unii. Německý kancléř Olaf Scholz ještě na podzim minulého roku plánoval postavení nových plynových elektráren. Německo také počítalo s otevřením plynovodu Nord Stream 2, který měl zdvojnásobit vývoz ruského plynu po dně Baltského moře do Evropy, projekt nicméně vzbuzoval kritiku např. ze strany USA. Kvůli krokům Ruska vůči Ukrajině pak německá vláda oznámila, že Nord Streamu 2 neudělí povolení k provozu, a k otevření plynovodu tak nemůže dojít. 

Němečtí vládní představitelé po ruské invazi v souvislosti s využíváním zemního plynu také uvedli, že by mohlo dojít ke změně termínů odstavení uhelných či jaderných elektráren. Zároveň zdůraznili nutnost rychleji začít využívat např. solární či větrnou energii. Německo tedy přesto, že nejdříve považovalo zemní plyn za důležitý prvek přechodu na obnovitelné zdroje energie, svůj postoj později přehodnotilo.

Ivan Bartoš

V danou chvíli tady máme už přes 300 tisíc uprchlíků. Jejich největší akumulace je přitom logicky v Praze.
Info.cz, 28. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Podle dat mobilních operátorů z 22. března bylo v Česku 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, premiér Fiala ten samý den mluvil o 300 tisících uprchlíků. Nejvíce se jich nachází v Praze, a to jak absolutně, tak i v přepočtu na počet obyvatel v jednotlivých krajích.

Ministerstvo vnitra každý den zveřejňuje počty vydaných speciálních dlouhodobých víz a registrací u cizinecké policie. Pro vstup do země v současné chvíli není vstupní vízum nutností. Ukrajinci ovšem po vstupu do Česka musí získat tzv. dočasnou ochranu, a to do 90 dnů po příjezdu. O tu si mohou zažádat v krajských asistenčních centrech či na pracovištích Ministerstva vnitra. 

K 27. březnu, tedy o den dříve, než vyšel rozhovor s Ivanem Bartošem, vydalo Česko prchajícím Ukrajincům celkem 236 585 dočasných ochran. 

Každý cizinec vstupující do země se také musí musí do 30 dnů od příjezdu zaregistrovat u cizinecké policie. Pokud však člověk bydlí v některém z ubytovacích zařízení, tato povinnost přechází na provozovatele. Uveďme také, že většinou je v jednom asistenčním uprchlickém centru možno vyřídit všechny tyto náležitosti. Důležité je rovněž uvést, že pobyt nemusí nahlašovat děti mladší 15 let, kterých je údajně mezi uprchlíky přes 35 %.

K 27. březnu se u cizinecké policie zaregistrovalo 128 352 osob. Pokud bychom k těmto zaregistrovaným osobám starším 15 let připočetli skutečnost, že 35 % uprchlíků jsou děti, dostaneme se téměř k 200 tisícům lidí. Tento počet ale nemůžeme sečíst s počtem vydaných víz, jelikož tyto ukazatele mohou obsahovat některé lidi dvakrát. Z veřejných statistik Ministerstva vnitra se tak skutečný počet Ukrajinských uprchlíků, kteří přišli do Česka, nedozvíme.

Využít můžeme data mobilních operátorů. Podle slov ministra vnitra Víta Rakušana z 22. března bylo v Česku dle dat operátorů přes 270 tisíc lidí z Ukrajiny. Ten samý den řekl premiér Fiala, že reálný počet uprchlíků přesahuje 300 tisíc.

Nejvíce osob s uděleným dlouhodobým vízem, respektive dočasnou ochranou, se nachází v Praze. K 27. březnu bylo v hlavním městě 58 117 osob. Druhým nejvíc vytíženým krajem je Středočeský kraj s počtem 34 575 osob.

Zdroj: Česká televize

Předseda Pirátů Bartoš ale svým výrokem mohl myslet i počet uprchlíků na obyvatele v jednotlivých krajích. Data (.xlsx) Českého statistického úřadu o počtu obyvatel v krajích jsme proto vydělili počtem uprchlíků z obrázku výše. Výsledek nám ukazuje následující mapa.

Největší hustota uprchlíků je tedy v hlavním městě, kde na konci března na 100 obyvatel připadali více než 4 ukrajinští uprchlíci. Mezi další kraje s vysokým počtem uprchlíků patří Vysočina, Karlovarský, Jihomoravský či Liberecký kraj.

Ivan Bartoš

Strategický plán, podle kterého (ve věci uprchlíků z Ukrajiny, pozn. Demagog.cz) postupujeme, existoval už asi třetí den.
Info.cz, 28. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Nepravda
Vláda ani Ministerstvo vnitra v době po ruské invazi nepřipravilo žádný nový strategický plán týkající se příchodu ukrajinských uprchlíků. Ministerstvo pouze aktivovalo již dříve připravené plány pro případy migračních vln.

Strategický plán, podle kterého by vláda v současnosti postupovala ve věci příchodu a integrace ukrajinských uprchlíků, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se nicméně na přípravě takového plánu pracuje. To prohlásil 20. března v rozhovoru (čas 16:55) pro CNN Prima NEWS: „Existuje strategická mezioborová skupina, která právě tyto strategie (týkající se mj. integrace uprchlíků do systému školství a zdravotnictví, pozn. Demagog.cz) připravuje“. Také 3. dubna Rakušan mluvil (video, čas 16:38) o tom, že strategický dokument zatím není hotový. Ještě na začátku dubna tak strategický plán zvládání migrace nebyl dokončený, což potvrzuje např. i tisková zpráva Ministerstva vnitra.

Kromě připravovaného strategického plánu má vláda k dispozici také čtyřstupňový Plán připravenosti na migrační vlnu. Ten Ministerstvo vnitra aktivovalo hned první den ruské invaze na Ukrajinu. Podle Víta Rakušana Ministerstvo vnitra aktivovalo ve stejný den i Typový plán pro migrační vlnu (.pdf, str. 15–16, 109), kterým Ministerstvo ale disponovalo již před (.pdf, str. 12) invazí.

V řádu několika dnů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu tedy vláda ani Ministerstvo vnitra s žádným novým (strategickým) plánem nepřišly. Obrátili jsme se s dotazem na tiskovou mluvčí Pirátské strany, která uvedla, že Ivan Bartoš „použil nepřesný výraz strategie, odkazoval se ale na tyto informace zveřejněné ministerstvem vnitra ohledně čtyřstupňového plánu připravenosti na migrační vlnu.“

Jelikož vláda ani Ministerstvo vnitra po ruské invazi na ukrajinské území nevytvořily žádný nový strategický dokument týkající se příchodu uprchlíků z Ukrajiny a jejich integrace, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako nepravdivý.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů