Tzv. kroužkováním se označuje preferenční hlasování, které voličům umožňuje upravovat pořadí kandidátů na kandidátní listině. Každý volič má ve sněmovních volbách k dispozici maximálně 4 přednostní hlasy, které lze využít u jedné kandidátní listiny. V případě, že počet preferenčních hlasů pro některého z kandidátů odpovídá nejméně 5 % z celkového počtu hlasů danému politickému uskupení v daném volebním kraji, posouvá se tento kandidát na čelní místo kandidátky. Pokud je takových kandidátů více, seřadí se dle počtu získaných preferenčních hlasů.

Ivan Bartoš hovoří o výsledcích koalice Pirátů a Starostů a nezávislých ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021, kdy tato koalice obdržela téměř 840 tisíc hlasů. V rámci preferenčního hlasování kandidáti za Piráty dostali celkem přes 400 tisíc hlasů, kandidáti za STAN pak přes 800 tisíc. Přestože tedy Piráti uvnitř koalice obdrželi třetinu preferenčních hlasů, připadly jim pouze 4 mandáty, tj. necelá desetina z celkových 37 křesel, které koalice PirSTAN ve volbách získala.

Jak jsme zmínili výše, každý volič může udělit až 4 preferenční hlasy. Čísla o celkových počtech těchto hlasů však nevyjadřují množství voličů, kteří někoho zakroužkovali, nebo naopak nikomu svůj preferenční hlas nedali, o čemž ve výroku mluví Ivan Bartoš.

Uveďme, že podle výzkumníka z Oxfordské univerzity Jana Kulveita patřil mezi hlavní důvody nepoměru preferenčních hlasů ku mandátům fakt, že Pirátů bylo na kandidátních listinách více a jejich preferenční hlasy se rozmělnily mezi více lidí, než u hnutí STAN. Kulveit dále zmiňuje, že voliči Pirátů byli s podobou kandidátních listin spokojení – např. ze 14 krajských lídrů bylo 10 za Piráty, zbylí 4 za STAN (.pdf, příloha č. 3) – a proto se rozhodli nevyužít preferenční hlasování v takové míře. 

To pak dokládá také analýza volebního chování od agentury STEM, podle které kroužkovalo pouze 29 % příznivců Pirátů oproti 58 % příznivcům hnutí STAN. Agentura dále uvádí, že dle jejího průzkumu se preferenční hlasování rozhodlo využít celkem 40 % voličů koalice Pirátů a Starostů. Důležité je také zmínit, že z voličů této koalice se 61 % respondentů považovalo za voliče Pirátů a 39 % za voliče hnutí STAN.

Pokud bychom vycházeli z toho, že koalici PirSTAN hodilo svůj hlas 840 tisíc voličů, a vypočítali z toho 40 % (což je procento voličů, kteří se podle agentury STEM rozhodli kroužkovat), dostaneme se zhruba na 340 tisíc voličů. Zbylých cca 500 tisíc voličů naopak nikomu svůj preferenční hlas nedalo. Ivan Bartoš se tedy ve svém výroku minul o cca 100 tisíc voličů.

Dále se podívejme na preferenční hlasy voličů hnutí STAN. Když vezmeme v úvahu, že se podle výzkumu agentury STEM 39 % voličů koalice považovalo za voliče hnutí STAN a 58 % z nich využilo možnosti kroužkování, vyjde nám okolo 190 tisíc voličů, nikoli 250 tisíc, které uvádí Ivan Bartoš. Zároveň dodejme, že ministr Bartoš hovoří o voličích, kteří cíleně kroužkovali kandidáty hnutí STAN. Z našeho výpočtu však neplyne, zda se tito účastníci voleb rozhodli udělit svůj preferenční hlas i nějakému kandidátovi za Piráty, či nikoliv.

Vzhledem k tomu, že se naše čísla liší od slov Ivana Bartoše, obrátili jsme se na jeho asistentku Annu Urbanovou. Dle jejího vyjádření pro Demagog.cz zaměnil předseda Pirátů absolutní čísla za procenta, respektive vycházel ze stejné analýzy agentury STEM, ze které vyplývá, že 60 % voličů koalice nevyužilo preferenční hlasování a cca 25 % voličů kroužkovalo hnutí STAN. Těmito 25 % je zřejmě myšleno 23 % kroužkujících voličů hnutí STAN, o kterých jsme psali v předchozím odstavci.

Na závěr shrňme, že na základě volebních výsledků a analýzy agentury STEM vyplývá, že zhruba 500 tisíc voličů koalice Pirátů a hnutí STAN nikoho nekroužkovalo. Zbylých cca 340 tisíc naopak možnost podpořit svého favorita využilo, přičemž u hnutí STAN se jednalo o 190 tisíc voličů. Tato čísla tedy neodpovídají těm, o kterých ve výroku mluvil Ivan Bartoš. Jeho tým pro Demagog.cz navíc potvrdil, že předseda Pirátů také vycházel z výše citované analýzy agentury STEM, ale nepřesně interpretoval čísla. Nevycházel tedy např. z interních dat Pirátské strany, která by byla pro veřejnost nepřístupná. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako nepravdivý.