Ivan Bartoš

Ministr financí Zbyněk Stanjura informoval o hospodaření státního rozpočtu v roce 2021 ve čtvrtek 6. ledna 2022. Díky daňovým příjmům, které byly vyšší, než se očekávalo, dosáhl státní deficit 419,7 miliardy korun. Schválený státní rozpočet počítal se schodkem rozpočtu až ve výši 500 miliard korun. I tak se ale jedná o rekordní částku. Dodejme, že v prvním roce pandemie dosáhl schodek 367,4 miliardy korun.

V rozhovoru pro Právo se lídr Pirátské strany a současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyjadřuje také k otázce zvyšování platů pedagogických pracovníků. Ve svém výroku uvádí, že před tím, než vláda schválila navýšení platů učitelů o 2 %, existoval příslib 3% navýšení platů. Z kontextu výroku není jasné, jestli tento příslib měla dát ještě vláda Andreje Babiše, nebo již nová, Fialova vláda. V následujících odstavcích se proto podíváme na vyjádření představitelů obou vlád.

Bývalá vláda Andreje Babiše již 10. listopadu roku 2021 rozhodla o lednovém plošném navýšení platů většiny zaměstnanců veřejné sféry, a to o 1 400 Kč měsíčně. Toto rozhodnutí by podle výpočtů ČT veřejné rozpočty přišlo (video, čas 4:21) na přibližně 16 miliard korun. Podle návrhu tehdejší vlády se pak platy učitelů měly navýšit o 3 %.

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura se však tentýž den pro pořad ČT Události vyjádřil (video, čas 22:30) v tom smyslu, že nastupující vláda hodlá toto rozhodnutí změnit. Kritizoval především rovnoměrné navyšování mezd. „Ten princip, že všem přidám stejně v korunách, v absolutní částce, je prostě špatný. To je socialistický přístup.“ Ve věci zvyšování platů pedagogických pracovníků však s rozhodnutím bývalé vlády souhlasil. „O platech učitelů není spor. To si myslím, že to rozhodnutí je správné. My jsme dlouhodobě usilovali o to, aby učitelé měli 130 % průměrné mzdy.“

Ze své kritiky vyňali pedagogické pracovníky (video, čas 4:32) například také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka či ministr školství Petr Gazdík (video, čas 21:58). Ten ještě 27. prosince uvedl, že školství je nespornou prioritou nové vlády, což se odrazí i v platech pedagogů.

Petr Fiala však o dva dny později na tiskové konferenci po jednání vlády 29. prosince 2021 uvedl, že platy pedagogických pracovníků se zvýší pouze o 2 %. V tento den vláda také vydala nařízení, jehož prostřednictvím změnila kromě jiného i platové tabulky pro pedagogické pracovníky.

Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť před rozhodnutím o 2% navýšení platů učitelů z konce prosince skutečně existoval příslib Babišovy vlády o 3% nárůstu platů. Tuto hodnotu pak členové nové vlády nezpochybňovali a výsledné navýšení vláda snížila na 2 % až poté.

Předsedkyně a předsedové koalic SPOLU a PirSTAN se v koaliční smlouvě (.pdf) z 8. listopadu 2021 zavázali udržet výši platů pedagogických pracovníků na úrovni 130 % (.pdf, str. 29) průměrné hrubé měsíční mzdy: „Garantujeme, že udržíme platy pedagogických pracovníků minimálně na úrovni 130 % průměrné mzdy.“

Již jmenovaná vláda Petra Fialy se rovněž ke stejnému kroku zavázala i ve svém programovém prohlášení, které schválila 6. ledna 2022. „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy,“ stojí v programovém prohlášení.

Vláda Petra Fialy tedy již před svým vznikem garantovala učitelům plat ve výši 130 % průměrné mzdy a svůj závazek potvrdila i schválením programového prohlášení.

O roli lázeňství v rámci českého cestovního ruchu se naposledy Český statistický úřad (ČSÚ) zmiňoval ve své analýze (.pdf) ekonomického vývoje z roku 2018. Ta se, kromě jiného, zabývá také množstvím hostů v tzv. HUZ (hromadných ubytovacích zařízeních). ČSÚ uvádí (.pdf, str. 73), že v roce 2017 do lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních zavítalo 839 tis. hostů.

To představuje 4,2 % z celkových 20 mil. ubytovaných hostů (.pdf str. 71) ve všech hromadných ubytovacích zařízeních v tom roce. Pokud bychom se však podívali na kategorii „přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních“, pak už lázeňství tvoří sedminu (.pdf, str. 73) všech přenocování. Lázeňských hostů je tedy méně, ale mají více přenocování: V průměru zůstávají v HUZ ubytovaní po delší dobu než ostatní turisté. 

Lázeňství je pak zcela klíčové (.pdf, str. 73) pro některé kraje. V Karlovarském kraji představují lázeňští hosté 48 % celkového počtu ubytovaných a dokonce 72 % přenocování. ČSÚ také uvádí, že „lázeňství představuje pro Česko významný segment cestovního ruchu“.

Podobně se o roli lázeňství vyjadřuje také vedoucí Katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické Liběna Jarolímková. Ta ve své publikaci z roku 2018 napsala (.pdf, str. 82), že lázeňství má v českém cestovním ruchu tradičně silné místo, podobně jako kongresový cestovní ruch. 

Pro kontext uveďme, že cestovní ruch v roce 2017 tvořil 2,9 % hrubého domácího produktu České republiky a zaměstnával 239,6 tisíce lidí.

Program COVID-lázně vypsalo Ministerstvo pro místní rozvoj již v červnu 2020 na podporu českých lázní postižených protipandemickými restrikcemi. Od července 2021 bylo k dispozici 250 000 poukazů po 4 000 Kč, celkem tak byla na tento program uvolněna 1 miliarda korun. 

Princip spočíval v tom, že lidé starší 18 let mohli od státu získat poukaz v hodnotě až 4 000 Kč na lázeňský pobyt, který musel trvat nejméně 6 nocí. Návštěvník při něm také musel absolvovat alespoň 5 lázeňských procedur.

Původně program platil do konce roku 2020. Vyčleněné finance nicméně zájemci nevyčerpali, a tak vláda rozhodla o jeho prodloužení do 30. června 2021 a později až do konce roku 2021.

Podobný program vypsalo Ministerstvo zdravotnictví jako odměnu pro zdravotníky, kteří pečovali o pacienty s covidem-19. Zdravotníci mohli získat poukazy na lázeňské pobyty v hodnotě 8 000 Kč. Na tento program bylo vyčleněno 856 milionů korun.

Česká televize v listopadu 2021 přinesla informaci, že počet uživatelů aplikace Tečka vzrostl na 4,1 milionu. O čtyřech milionech uživatelů se pak naposledy 19. listopadu zmiňoval také twitterový účet Chytré karantény.

V návaznost na část výroku, kde se Ivan Bartoš o Tečce vyjadřuje jako o nejužívanější aplikaci s covidovými certifikáty, se nám v obchodech s aplikacemi (Google Play, AppStore) nepodařilo dohledat žádnou, která by měla obdobné funkce jako zmiňovaná Tečka. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Pro zajímavost ale zmiňme web getcovidpass.eu, který po načtení QR kódu z očkovacího certifikátu vytvoří virtuální „kartu“, kterou je možné si uložit do mobilní peněženky. Jde tak o službu, která umožňuje uchovávat virtuálně zjednodušenou formu certifikátu o očkování. Nejedná se ovšem o aplikaci s funkčností Tečky. Tato služba, oproti Tečce, například platnost certifikátu automaticky neaktualizuje. Z tohoto důvodu je tak nutné např. po 3. dávce očkování nahrát certifikát přes tuto službu znovu. Tečka také navíc umožňuje uživateli porovnat svůj certifikát s protiepidemickými požadavky v Česku nebo dalších zemích.

Nejprve dejme výrok do kontextu. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš mluví o mobilní aplikaci Tečka, která slouží občanům jako potvrzení o očkování proti covidu-19, potvrzení o negativním testu nebo o prodělané nemoci. 

Vladimír Dzurilla se v roce 2018 stal vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci. Agendu této pozice nicméně v lednu 2022 předal právě vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi. Dzurilla je také současným ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která spadá pod Ministerstvo vnitra. A právě NAKIT vyvíjí aplikaci Tečka, kterou si mohou občané do svého mobilu stáhnout.

Zmiňovaný Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) vyvinul (.pdf, str. 2) a používá informační systém ISIN k mapování infekčních nemocí, a to včetně covidu-19 (.pdf, str. 14). V rámci tohoto systému existuje i speciální modul pro očkování. Na očkovacím místě se do něj zadávají informace o tom, kdo se zrovna nechal naočkovat. Občané si následně mohou stáhnout svůj certifikát na webové stránce ocko.uzis.cz, který je na systém ISIN napojený. Mobilní aplikace Tečka funguje tak, že stáhne certifikát právě z tohoto webu.

Aplikaci Tečka tedy skutečně vyvíjí NAKIT pod vedením Vladimíra Dzurilly. Zároveň získává data ze systému ISIN, který je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš se v rozhovoru pro deník Právo zmiňuje o Vladimíru Dzurillovi v souvislosti s jeho působností na pozici vládního zmocněnce pro digitalizaci. S nástupem kabinetu Petra Fialy však byla agenda této pozice svěřena členovi vlády, a tak se pozice vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci stává nadbytečnou. Ivan Bartoš nicméně dále v rozhovoru upozorňuje na to, že Dzurilla bude nadále ředitelem dvou státních organizací – Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a Státní pokladny Centrum sdílených služeb (SPCSS). 

Ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie byl Vladimír Dzurilla jmenován (.pdf) 23. ledna 2018 tehdejším ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Ředitelem Státní pokladny Centrum sdílených služeb se stal 15. května 2016 po úspěšném absolvování výběrového řízení pod záštitou Ministerstva financí. Na obou postech Vladimír Dzurilla stále působí, proto výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako pravdivý. 

Programové prohlášení vlády schválené 6. ledna 2022 obsahuje (.pdf, str. 31) v kapitole o vnitřní bezpečnosti a správě zmínku o korespondenčním hlasování pro české občany žijící v zahraničí: „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí. Usnadníme voličům získávání voličských průkazů a zmodernizujeme správu voleb.“ 

Češi zdržující se v zahraničí mohou totiž podle současné podoby volebního zákona volit jen na zastupitelských úřadech, nebo mohou přijet volit do ČR. „Pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky se vytvářejí zvláštní stálé volební okrsky při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky.“ V některých zemích se tak lidé musejí přesouvat stovky, někdy i tisíce kilometrů, aby mohli odevzdat svůj hlas. 

Korespondenční volba (.pdf, str. 4) je obecně definována jako jedna z možností jak „umožnit voliči využít aktivního volebního práva a přitom nespojovat výkon volebního práva s nutností fyzické přítomnosti v určitém čase na určitém místě“. V současné době není umožněno korespondenčně hlasovat ani Čechům žijícím v zahraničí, ani těm zdržujícím se na území ČR.

Pro lepší pochopení kontextu výroku Ivana Bartoše jej nejprve zasaďme do kontextu debaty. V rámci debaty o podobě kampaně na podporu očkování Jaroslav Foldyna (SPD) uvedl: „Víme všichni, že to bylo velmi rychle jaksi vynalezeno nebo odzkoušeno, nikoliv nikdy tak, jako to bylo vminulosti. A takto musíme s tím také zacházet.“ Později Ivan Bartoš na Foldynova slova reaguje: „Já bych ještě zareagoval, pan Foldyna tady jenom řekl, že ta vakcína byla vyvinutá narychlo. To není pravda, výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty. Tady se řešilo fungování na ty mutace, které se objevily a zachvátily tu Evropu a celý svět, takže jenom bych řekl, že to není tak, že se tady někde ukutila vakcína, investovaly do toho státy obrovské množství peněz. Ten vývoj byl rychlý, ale jenom tohoto specifického typu viru a těchto mutací, takže ten výzkum je zde poměrně dlouhý.“

Ivan Bartoš tedy uvádí, že Jaroslav Foldyna neříká pravdu, když uvádí, že vakcíny proti covidu-19 byly vyvinuty a odzkoušeny velmi rychle. Podle Bartoše totiž již desítky let probíhal výzkum jiných variant (korona)viru, a vývoj nové vakcíny tak mohl navázat na obsáhlé vědecké poznání v oblasti koronavirů a vakcinace proti jimi způsobovaným nemocem.

Pro hodnocení výroku je důležité zaměřit se také na formulaci, kterou Ivan Bartoš použil: „výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty“. Jelikož virus SARS-CoV-2 je jen jeden, označením „tyhlety SARS-CoV-2“ má zjevně na mysli skupinu koronavirů podobných viru SARS-CoV-2. S touto interpretací budeme pracovat v následujících odstavcích i při hodnocení výroku.

Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. 7. ledna 2020 byl dočasně pojmenován 2019-nCoV. Genetický materiál viru byl posléze sekvenován (byla „přečtena“ jeho DNA), díky čemuž mohl začít vývoj vakcíny.

Virus SARS-CoV-2 je nový typ koronaviru, avšak koronaviry byly objeveny již v 60. letech 20. století (.pdf, str. 3). Šířily se nejčastěji mezi zvířaty a již v roce 2003 byly běžně používány vakcíny proti zvířecím chorobám způsobovaným právě koronaviry, např. proti infekční bronchitidě u drůbeže (.pdf). Nicméně vakcína pro prevenci infekce koronaviry u lidí neexistovala.

Momentálně se v České republice používají 4 očkovací látky proti nemoci covid-19: 

• Vaxzevria (AstraZeneca) – dvoudávková adenovirová vakcína
• Janssen (Johnson & Johnson) – jednodávková adenovirová vakcína
• Comirnaty (Pfizer/BioNTech) – dvoudávková mRNA vakcína
• Spikevax (Moderna) – dvoudávková mRNA vakcína

V následujících odstavcích se proto postupně zaměříme na vývoj technologie adenovirových vakcín a vakcín na bázi mRNA.

Výzkum vakcín na lidské koronaviry způsobující onemocnění SARS (těžký akutní respirační syndrom) nebo MERS (respirační syndrom středního východu) probíhá již nějakou dobu. Např. výzkum publikovaný v roce 2003 v lékařském odborném časopise The Lancet přišel s výsledky týkajícími se adenovirové (vektorové) vakcíny. Ta u opic vyvolala imunitní reakci specifickou pro SARS-CoV „a je příslibem vývoje ochranné vakcíny proti původci SARS“. Co se týče onemocnění MERS, výzkum z roku 2014 ukázal, že adenovirové vakcíny mohou u myší vyvolat imunitní reakci protilátek typických pro MERS-CoV. Přes všechny fáze klinických studií až ke schválení vakcíny pro použití u lidí se však žádná z vakcín proti SARS (.pdf) ani MERS (.pdf) nikdy nedostala.

Státní zdravotní ústav popisuje mRNA jako „nosič informace s pokynem pro diferencované buňky svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek ‚spike proteinu’, který je jedinečný pro SARS-CoV-2“ (.pdf, str. 1). Ohledně vakcín na bázi mRNA dodejme, že se jim vědci věnují přes 30 let (.pdf, str. 1). V roce 1990 (.pdf, str. 261) byla podána mRNA do svalu myší, u kterých pak byla detekována (.pdf) produkce proteinů. Technologie mRNA u vakcín proti koronavirům nicméně až do roku 2020 nebyla příliš prozkoumaná, jako výjimku zmiňme jedinou vakcínu (.pdf, str. 3) proti onemocnění MERS, která se nikdy nedostala do klinické fáze výzkumu. mRNA vakcíny však byly testovány například u viru Zika, HIV nebo chřipky.

Světová zdravotnická organizace, prostřednictvím generálního ředitele, v únoru 2020 uvedla, že první vakcína proti onemocnění covid-19 by mohla být hotova za 18 měsíců. Avšak již 2. prosince 2020 se vakcína společnosti Pfizer/BioNTech stala první autorizovanou očkovací látkou pro nouzové použití. V České republice pak bylo zahájeno očkování 27. prosince. Nicméně i při tak zrychleném vývoji musely vakcíny projít klinickým hodnocením (.pdf, str. 4).

Koronaviry způsobující podobná onemocnění jako covid-19 (SARS, MERS) tedy skutečně byly zkoumány řadu let, včetně vývoje vakcín. Již několik desítek let také trvá výzkum technologie mRNA, která se u vakcín proti covidu-19 používá. Ivan Bartoš nicméně ve výroku, kterým reaguje na Jaroslava Foldynu, také naznačuje, že vývoj vakcín proti covidu-19 nebyl nijak neobvykle rychlý, protože jiné varianty koronavirů, respektive vakcíny proti nim, již byly dostatečně prozkoumány. To je zavádějící z několika důvodů. 

Vakcíny proti SARS a MERS před příchodem covidu-19 neprošly všemi fázemi klinických studií a nikdy nebyly autorizovány pro plošné použití na lidech. V rámci vývoje vakcín proti covidu-19 tak nešlo jen o modifikaci stávající vakcíny na jiný, podobný virus, ale také o dokončení vývoje vakcín. Vzhledem k rychlosti předcházejícího vývoje je tak tempo vývoje nových vakcín bezprecedentní.

Druhým důvodem pro naše hodnocení je to, že technologie mRNA vakcín, jimiž je naočkována v Česku většina lidí, byla až do roku 2020, co se týče koronavirů, takzvaně „v plenkách“. Již desítky let byla tato technologie zkoumána a na jiných virech v pre-klinické fázi testována, v roce 2020 ale v souvislosti s vývojem vakcíny proti covidu-19 zaznamenala zásadní posun, který lze bez přehánění označit jako „velmi rychlý“.