Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Ministr pro místní rozvoj

Česká pirátská strana (Piráti)

Bez tématu 217 výroků
Koronavirus 23 výroků
Sněmovní volby 2021 21 výroků
Vnitrostranická politika 11 výroků
Invaze na Ukrajinu 10 výroků
Evropská unie 9 výroků
Ekonomika 5 výroků
Sociální politika 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Regiony 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Rozpočet 2021 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Energetika 1 výrok
Krajské volby 2020 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Pravda 224 výroků
Nepravda 26 výroků
Zavádějící 17 výroků
Neověřitelné 25 výroků
Rok 2022 44 výroků
Rok 2021 38 výroků
Rok 2020 46 výroků
Rok 2019 25 výroků
Rok 2018 71 výroků
Rok 2017 33 výroků
Rok 2014 6 výroků
Rok 2013 25 výroků
Rok 2012 4 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 13 výroků

Ivan Bartoš

Ta vláda nekoupila ty PCR testy, ty antigenní došly.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Školství, věda, kultura
Koronavirus
Pravda
Vláda na konci června 2021 rozhodla o nákupu antigenních testů do škol, které byly použity během plošného testování žáků v první polovině září 2021. Správa státních hmotných rezerv poté zahájila jednání o navýšení dodávky o dalších 1,6 milionu testovacích sad.

Vláda ve svém usnesení z 28. června 2021 schválila pořízení antigenních testů určených na samotestování ve školách v celkovém objemu nejvýše 4,2 milionu kusů (.pdf, str. 5). Cílem bylo, aby počet sad pokryl tři termíny preventivního plošného testování na školách v první polovině září 2021 (.pdf, str. 5), které proběhlo ve středu 1. září, v pondělí 6. září a ve čtvrtek 9. září. 

Antigenní testy v tomto objemu během léta nakoupila Správa státních hmotných rezerv. Součástí této zakázky je také vyhrazená možnost objednat dalších 1,6 milionů testů pro případné dodatečné testování. 

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová k naplnění tohoto ustanovení uvedla, že „Ministerstvo školství v návaznosti na dopis hlavní hygieničky ČR a vyjádření ministra zdravotnictví dne 15. září 2021 zahájilo přípravu aktivace vyhrazené změny závazku. V této chvíli je navýšení dodávky o 1,6 milionu kusů testů komunikováno s dodavatelem i Správou státních hmotných rezerv.

Ivan Bartoš má tedy pravdu, když tvrdí, že vláda neobjednala za účelem testování dětí ve školách PCR testy, ale testy antigenní, přičemž podstatná část těchto testů již byla spotřebována. O tom, že stát nedisponuje většími rezervami, svědčí skutečnost, že probíhají jednání o dalších dodávkách testů. Na závěr dodejme, že plošné testování, stejně jako využití antigenních testů, kritizovaly obě opoziční koalice. Zatímco místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík se zasazoval o nákup PCR testů bez „nepříjemného odběru z nosu nebo nosohltanu“, koalice SPOLU v tiskové zprávě uvedla, že antigenní testy jsou nespolehlivé a neměly by se využívat jen z toho důvodu, že je stát už nakoupil.

Ivan Bartoš

Třeba podle posledních průzkumů se ukazuje, že zhruba 30 % lidí, kteří váhají s očkováním, by se rozhodli pro očkování, kdyby si v danou chvíli mohli vybrat, kterou vakcínou budou naočkovaní.
Hlas lidu, 1. září 2021
Koronavirus
Nepravda
Dle srpnového výzkumu agentury PAQ by výběr vakcíny nějak pozitivně motivoval 30 % z těch, kteří váhají nebo očkování proti covidu-19 odmítají. Jen u 14 % však jde o dostatečnou motivaci, díky které by se nechali naočkovat. Zbytek by stále váhal či vakcínu odmítal.

Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).

Zdroj: PAQ Research (.pdf, str. 22)

To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).

Zdroj: PAQ Research (.pdf, str. 23)

Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž z nich již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.

Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.

Ivan Bartoš

400 000 lidí – a říkala to hlavní hygienička před nějakou chvílí ve veřejnoprávní televizi, asi 14 dní – z 65+
(věkové skupiny, pozn. Demagog.cz) stále nemá vakcínu.
Hlas lidu, 1. září 2021
Koronavirus
Pravda
Pavla Svrčinová v ČT 18. srpna uvedla, že je v ČR stále 400–450 tisíc seniorů, kteří nedostali vakcínu ani neprodělali covid-19. Dle dat Ministerstva zdravotnictví tehdy nebylo ani jednou dávkou vakcíny očkováno 372 tisíc lidí nad 65 let, plně očkovaných nebylo cca 419 tisíc.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová v pořadu Interview ČT24 18. srpna 2021 uvedla (video, čas 4:28), že je v České republice „zhruba 400 až 450 tisíc osob v té seniorní kategorii, kteří nejsou očkováni, neprodělali onemocnění“ covid-19. Doplňme, že rozhovor byl odvysílán přesně čtrnáct dní před námi ověřovanou předvolební debatou, jak uvádí Ivan Bartoš.

Dle dat Ministerstva zdravotnictví k 17. srpnu 2021, tedy dat aktuálních v den vyjádření Pavly Svrčinové, bylo z celkového počtu 2,158 milionu lidí nad 65 let alespoň jednou dávkou naočkováno cca 1,786 milionu lidí. Plně očkovaných poté bylo v této věkové skupině celkem 1,739 milionu osob. Z těchto čísel tedy vyplývá, že k 17. srpnu nedostalo ani jednu dávku vakcíny přibližně 372 tisíc lidí nad 65 let. Plně očkovaných pak v této věkové kategorii stále nebylo více než 419 tisíc lidí. 

Číslo, které ve výroku zmiňuje předseda Pirátů Bartoš, tak není zcela přesné, ale pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. A to jak v případě, pokud bychom za osoby „bez vakcíny“ považovali seniory, kteří nedostali ani jednu dávku očkování, tak v případě seniorů, kteří očkováni prozatím nebyli nebo čekali na druhou dávku.

Na závěr upřesněme, že dle aktuálnějších dat k 31. srpnu 2021 se počet lidí nad 65 let, kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, snížil na přibližně 363 tisíc. V případě seniorů 65+, kteří nejsou plně očkováni, poté toto číslo kleslo na cca 394 tisíc.

Ivan Bartoš

My jsme podpořili, když byly zákonné valorizace, i navýšení (důchodů, pozn. Demagog.cz).
Hlas lidu, 1. září 2021
Sociální politika
Pravda
Piráti podpořili vládní návrhy na zvýšení důchodů nad rámec zákonem stanovené valorizace v letech 2018 a 2019. V roce 2021 obdobný vládní návrh sice nepodpořili, ale ve svých pozměňovacích návrzích navrhovali stejné navýšení důchodů, jako prosazovala vláda.

Valorizace důchodů je stanovena zákonem o důchodovém pojištění, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Upřesněme, že pomocí valorizace, jak jsme již zmiňovali v jednom z našich minulých odůvodnění, stát každoročně kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se pak vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf).

K navyšování důchodů nad rámec zmíněné zákonné valorizace došlo v uplynulém volebním období třikrát. Poprvé v roce 2018, kdy se pro následující rok průměrný starobní důchod zvýšil nad rámec valorizace o 300 Kč, podruhé v roce 2019, kdy se jednalo o navýšení o dodatečnou částku 151 Kč, a následně potřetí v roce 2021. V tomto případě byl schválen návrh, podle něhož má v roce 2022 dojít k růstu důchodů nad rámec daný valorizačním mechanismem o 300 Kč.

Pirátská strana zvyšování důchodů podpořila opakovaně. Při hlasování v Poslanecké sněmovně tak Piráti podpořili vládní návrh na růst důchodů v roce 2018, kdy pro přijetí hlasovaly všechny sněmovní strany. Stejně tomu bylo i v roce 2019, kdy znovu na přijetí vládního návrhu panovala shoda napříč politickým spektrem.

Při hlasování o návrhu z května 2021 nicméně Pirátská strana vládu nepodpořila. Ve třetím čtení 30. července 2021 bylo celkem 10 pirátských poslanců ze schůze omluveno, 8 se zdrželo hlasovaní, 1 nebyl přihlášen a celkem 3 poslanci hlasovali proti přijetí. 

Zmiňme, že při projednávání tohoto návrhu pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že by měl být valorizační mechanismus upraven tak, aby byl spravedlivý a zajišťoval důstojné zvyšování důchodů, které by nebylo možné zneužít politiky v průběhu kampaně. Pirátská strana také předložila několik pozměňovacích návrhů, kterými například chtěla rozšířit (.pdf) tzv. vyloučenou dobu (tedy dobu, která se nezahrnuje do výpočtu vyměřovacího základu důchodu) pro rodiče pečující o dítě do 7 let. Tento pozměňovací návrh (.pdf, str. 2) Pirátů, stejně jako další (.pdf, str. 2), pak obsahoval stejná ustanovení o navýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci, kterou navrhovala vláda (.pdf, str. 1–2) a která je součástí nyní již schváleného znění novely zákona o důchodovém pojištění.

Pirátská strana tedy sice nepodpořila vládu při konečném hlasování o návrhu na navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace v roce 2021, pozměňovací návrhy jejích poslanců však zahrnují stejné navýšení. V letech 2018 a 2019 Piráti vládní návrhy zvyšující důchody opakovaně podpořili. Piráti se v minulosti vyjadřovali proti jednorázovým příspěvkům důchodcům, jako bylo například tzv. rouškovné, nikoli však proti navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace.

Ivan Bartoš

O tom, že všechny státy by musely souhlasit, aby byly aplikované kvóty či nějaké přerozdělování, to nevyjednal pan premiér Babiš s panem Orbánem. My jsme prostě řekli, že s tím nesouhlasíme, stejně to řekli Piráti v roce 2015 v tom stanovisku a to dojednal Sobotka někde v roce 2017 na setkání premiérů.
Deník, 25. srpna 2021
Evropská unie
Pravda
Evropská rada se na svém jednání v roce 2017, na němž Českou republiku zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, dohodla na dobrovolném přesidlování migrantů namísto povinných kvót a na nutnosti jednomyslného hlasování. Piráti odmítli povinné kvóty v prohlášení z října 2015.

Podle ověření Deníku N byly tzv. migrační kvóty, tedy systém přerozdělování žadatelů o azyl, schváleny v září 2015 na jednání Rady ministrů. Proti návrhu se vyslovili Češi, Slováci, Maďaři a Rumuni. Finové se zdrželi. Za Česko tehdy zavedení kvót odmítl někdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Podle platných unijních pravidel došlo k přijetí návrhu, protože nebylo potřeba souhlasu všech členských států, ale jen kvalifikované většiny.

V rozhodnutí Rady 2015/1601 z 22. září 2015, které kvóty zavádělo, se v článku 13 uvádí, že se toto rozhodnutí „použije do 26. září 2017“, a bylo tedy dočasné. V říjnu 2017 (.pdf) následně předsedové vlád zemí EU v rámci jednání Evropské rady, na níž Českou republiku zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka, vyzvali k využívání dobrovolných programů přesidlování (.pdf, str. 2). Uprchlické kvóty tak již neměly být povinné. „Povinné kvóty tak de facto padly již před nástupem Babiše do pozice premiéra,“ uvádí k tomu Deník N.

Na zmíněném summitu v říjnu 2017 se také země EU dohodly, že nové uprchlické kvóty bude možné přijmout jen jednomyslně. Změny migrační politiky Unie tak od té doby nemělo být možné schválit bez souhlasu České republiky. Upřesněme, že českým premiérem se Andrej Babiš stal až 6. prosince 2017, a změnu způsobu rozhodování o migračních kvótách tak spoludojednal ještě předchozí předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Pro úplnost doplňme, že na výlučně dobrovolném přebírání migrantů se následně lídři EU dohodli na summitu na konci června 2018 (.pdf, str. 2, bod 6), kdy již funkci českého premiéra zastával Andrej Babiš.

Pirátská strana své stanovisko k přijímání uprchlíků a řešení migrační krize zveřejnila například 22. října 2015. Odmítla v něm povinné kvóty s tím, že je nepovažuje za řešení. Apelovala však „na evropskou solidaritu s přetíženými státy a na společný evropský postup“.

Ivan Bartoš

A tak to vy (Andrej Babiš, pozn. Demagog.cz) jste říkal, že jich (migrantů, pozn. Demagog.cz) můžeme vzít 18 tisíc.
Deník, 25. srpna 2021
Evropská unie
Sněmovní volby 2021
Pravda
V roce 2015 Andrej Babiš řekl, že by uprchlíci mohli v tuzemsku obsadit 18 tisíc volných pracovních míst.

Máme 18 tisíc volných míst pro pomocné dělníky. Pokud naši občané nechtějí obsazovat tyto pozice, tak ano, proč ne,“ řekl dle serveru iROZHLAS Andrej Babiš v září 2015 po jednání ministrů financí zemí Evropské unie v Lucembursku. Slova Andreje Babiše byla dle iROZHLASU mířena na uprchlíky ze Sýrie a dalších zemí, přičemž běženci by v Česku podle Babiše mohli obsadit tisíce pracovních míst, o která místní nemají zájem.

Již na konci roku 2015 ale Andrej Babiš svůj postoj k migrantům otočil a začal razantně vystupovat proti přijímání uprchlíků. Jeho dalším vyjádřením jsme se věnovali v srpnu 2016.

Ivan Bartoš

Neřekl jsem, že si přeju muslimskou Evropu.
Deník, 25. srpna 2021
Pravda
Ivan Bartoš ve svém příspěvku na fóru Pirátské strany z roku 2009 zmiňuje, že s muslimskou migrací do Evropy „nemá problém“. Ve svém vyjádření z května 2021 uvedl, že „po muslimské Evropě nikdy netoužil“.

Předně uveďme, že zde Ivan Bartoš reaguje na tvrzení Andreje Babiše (video, čas 16:03), podle kterého se měl předseda Pirátské strany o muslimské Evropě vyjádřit uvedeným způsobem „v roce 2009“. Doplňme, že premiér Babiš na slova Ivana Bartoše o tomto tématu poukazoval také týden před námi ověřovaným rozhovorem v příspěvku na Facebooku, ve kterém uvedl citaci z pirátského internetového fóra ze září 2009. V rámci našeho ověření se proto zaměříme právě na Bartošova vyjádření na tomto fóru.

Na zmíněném fóru Ivan Bartoš, ještě jako člen strany, předsedou se stal až v říjnu téhož roku, reagoval na dotazy jedné z tazatelek ohledně členství v EU, postupů NATO v někdejší Jugoslávii, ale také výše daně z příjmů nebo reformy důchodového systému. Klíčovým dotazem je zde však názor strany na „imigraci barevných přistěhovalců“ (bod 6).

Ve své odpovědi Ivan Bartoš doslova uvádí: „Přál bych si, aby byl svět skutečně bez hranic, podobně jak snad ještě chvíli bude Internet. Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do 10–15 let muslimská, nemám s tím problém. Spíš bych se zeptal Vás. A nebarevní přistěhovalci Vám nevadí?“ 

Pro úplnost doplňme, že vyjádření Ivana Bartoše by mohlo být interpretováno jako „přání, aby byla Evropa muslimská“, pouze pokud by byla část jeho citace „má být Evropa do 10–15 let muslimská“ zcela vytržena z kontextu. 

V květnu letošního roku se Ivan Bartoš v rozhovoru pro CNN Prima News ke svým odpovědím z fóra vracel. Zmiňoval, že si za uplynulých dvanáct let prošel vývojem a nyní by se o migraci vyjádřil jinak: „Byla to podrážděná reakce na fóru v nějakém dobovém kontextu. Teroristické útoky jednoznačně odsuzuji, po muslimské Evropě jsem skutečně nikdy netoužil. Dlouhodobě držíme jasné migrační stanovisko, s kterým plně souzním a v souladu s ním i jednáme.“ 

Podobnou změnu v přístupu zmiňuje také u další velmi diskutované odpovědi z roku 2009, v níž řekl, že v referendu o vstupu České republiky do EU hlasoval proti. Dnes je však jeho názor opačný a uvádí, že nyní by hlasoval pro.

Na závěr uveďme, že vyjádření předsedy Pirátů Bartoše, v němž by uváděl, že si „přeje muslimskou Evropu“, se nám nepodařilo dohledat ani v jiných veřejně dostupných zdrojích. Jelikož se námi ověřovaný výrok vztahuje ke slovům Ivana Bartoše na stranickém fóru ze září 2009, hodnotíme jej jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Stažení (z Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) inicioval pan Trump ještě za své administrativy.
Deník, 25. srpna 2021
Zahraniční politika
Pravda
V únoru 2020, kdy byl americkým prezidentem Donald Trump, došlo k podpisu dohody mezi USA a Talibanem. Dohoda určila, že se americká armáda a vojska NATO zcela stáhnou z Afghánistánu. K částečnému snížení počtu vojáků pak došlo ke konci Trumpovy vlády.

Donald Trump již v průběhu předvolební kampaně v roce 2016 volal po tom, aby Spojené státy ukončily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě.

V únoru 2020, tedy za vlády Donalda Trumpa, Spojené státy a Taliban podepsaly mírovou dohodu (.pdf), na základě které se z Afghánistánu mají stáhnout americká armáda a také vojska NATO. Dohoda stanovila, že vojenské jednotky zemi plně opustí do 14 měsíců (pdf, str. 1). K podpisu dohody došlo v katarském hlavním městě Dauhá (str. 4), přičemž americkou delegaci vedl tehdejší ministr zahraničních věcí Mike Pompeo.

V listopadu 2020 tehdejší ministr obrany Christopher Miller oznámil, že Trumpova administrativa sníží počet vojáků v Afghánistánu již do 15. ledna 2021. Podle něj mělo ze země odejít na 2000 amerických vojáků. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček k tomuto snížení pro server iRozhlas uvedl, že stažení „je (…) jeho (Trumpův, pozn. Demagog.cz) dlouhodobý osobní záměr – ne jeho poradců a rozhodně ne armády nebo stratégů, pro které to je samozřejmě unáhlený krok“.

K 15. lednu 2021 se počet amerických vojáků v Afghánistánu skutečně snížil. Uveďme, že o pět dní později se konala inaugurace Joea Bidena, který se tak oficiálně stal americkým prezidentem. Biden v dubnu 2021 řekl, že se vojenské jednotky z Afghánistánu stáhnou do 11. září 2021. Později byl termín odchodu stanoven na 31. srpna. Tento termín Biden v posledních dnech potvrdil.

Stažení amerických vojáků a vojsk NATO tedy zahájila administrativa Donalda Trumpa podpisem dohody s Talibanem v únoru 2020. Snížení počtu vojáků v Afghánistánu navíc započalo již za Trumpovy vlády. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

(…) se přihlásil do otevřených výběrových řízení na cenu (Štěpán Štrébl, pozn. Demagog.cz).
iDNES.cz, 2. dubna 2021
Vnitrostranická politika
Pravda
Firma Štěpána Štrébla, politika Pirátů, v průběhu posledního roku získala 18 veřejných zakázek týkajících se dodávek zdravotnického materiálu. Ve většině případů probíhalo zadávací řízení na základě otevřené soutěže a hlavním kritériem pro získání zakázky byla cena.

Ivan Bartoš se vyjadřuje k podnikatelské činnosti pirátského politika Štěpána Štrébla. Ten je zastupitelem a místostarostou pro Prahu 3 a zároveň jedním z vlastníků firmy STREBL s.r.o., která se během posledního roku podílela na dodávkách ochranných a zdravotnických pomůcek pro veřejné instituce, a to i v místech, kde je Pirátská strana ve vládních koalicích.

Pro server Novinky.cz Štrébl zmínil, že svým podnikáním nechce vyvolávat kontroverze a vzhledem k objevující se diskuzi o možném střetu zájmů svou podnikatelskou činnost ukončí. Prostřednictvím Pirátských listů Štrébl obdobně uvedl, že aktuálně jedná o prodeji firmy a že se společnost nebude ucházet o veřejné zakázky, dokud nedojde k dohodě na jejím odprodeji.

Dle dokumentů zveřejněných na serveru Hlídač státu firma STREBL získala 18 veřejných zakázek, z nichž se největší počet týkal Jihomoravského kraje. Dále se jednalo či stále jedná o Karlovarský kraj, Prahu, Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze nebo Českou poštu. Firma celkem získala 50 smluv v hodnotě 161 milionů korun. Jednotlivé dokumenty shrnující záznamy o výběru dodavatele ukazují, že zadávání většiny veřejných zakázek probíhalo formou dynamického nákupního systému.

Hlavním smyslem této formy je ulehčení procesu zadávání veřejných zakázek a probíhá ve dvou fázích (.pdf, str. 1). V první fázi se formou otevřeného řízení dynamický nákupní systém zavádí a ve druhé fázi pak dochází k zadávání jednotlivých zakázek dle pravidel systému. To, že se nejednalo ze strany firmy STREBL o nijak nelegální kroky, uvedl i šéf Transparency International Petr Leyer, a to právě kvůli tomu, že dodavatelé byli vybíráni na základě soutěže.

Zveřejněné dokumenty týkající se zakázek taktéž potvrzují, že hlavním kritériem pro výběr dodavatele byla cena (.pdf, str. 1), konkrétně nejnižší cenová nabídka. V některých případech firma STREBL zakázku získala až po nesplnění celkových požadavků původně vybraného účastníka, který v počátcích předložil lepší cenovou nabídku (.pdf, str. 1–2).

Ivan Bartoš

Ohledně toho tajného hlasování (o geologickém průzkumu na metro D, pozn. Demagog.cz), to bylo na žádost koaličních partnerů a vzhledem k tomu, že se o tom pak veřejně hlasovalo na zastupitelstvu, tak to bylo vlastně úplně zbytečné.
iDNES.cz, 2. dubna 2021
Regiony
Doprava
Pravda
O finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D hlasovala Rada hl. m. Prahy tajně. S návrhem na tajné hlasování přišel náměstek Scheinherr (Praha sobě) a podpořil ho mj. i primátor Hřib. Pražské zastupitelstvo již o geologickém průzkumu hlasovalo veřejně.

Při ověřování tohoto výroku se zaměříme na to, zda tajné hlasování bylo skutečně na žádost koaličních partnerů a také, zda došlo k veřejnému hlasování na jednání zastupitelstva. Zda byla tajná forma hlasování zbytečná, nehodnotíme.

Zmiňované usnesení (.pdf) o finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D schválila Rada hlavního města Prahy 20. května 2019. Ze zápisu (.pdf, str. 23) z jednání Rady HMP zjistíme, že hlasování bylo opravdu na návrh náměstka primátora Scheinherra (Praha sobě) tajné. S návrhem na tajné hlasování souhlasilo 6 radních, 2 byli proti a 2 se zdrželi. „Náměstek primátora Scheinherr podal procedurální návrh na tajné hlasování k uvedenému tisku. Primátor hl. m. Prahy dal následně hlasovat o procedurálním návrhu na tajné hlasování s tím, že hlasy budou po jejich odevzdání jednotlivými členy Rady HMP spočítány ověřovateli zápisu, kteří rovněž oznámí výsledky tajného hlasovaní. Procedurální návrh byl přijat (pro procedurální návrh hlasovalo 6, proti 2, zdrželi se 2, nepřítomen 1 – radní Chabr).

Na svém facebookovém profilu a také pro portál Novinky.cz se k tajnému hlasování negativně vyjádřila radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Pro Novinky.cz uvedla: „Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor. Myslím, že ostatní Piráti ne. Pak byla krátká rozprava a dotazy, proč je to tajné, a na ty nebylo odpovězeno.“ Primátor Hřib na dotaz Novinek.cz, kdo prosazoval tajné hlasování a proč on pro něj hlasoval, neodpověděl.

Servery Deník.cz a Novinky.cz shodně uvádí, že s tajným hlasováním souhlasili primátor Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly) a čtyři radní za Prahu sobě (Adam Scheinherr, Pavel Vyhnánek, Hana Třeštíková, Milena Johnová). Hana Kordová Marvanová (Spojené síly) a Vít Šimral (Piráti) naopak hlasovali proti. Zdrželi se radní Petr Hlubuček (Spojené síly) a Adam Zábranský (Piráti).

Po schválení návrhu Radou došlo k jeho schválení i Zastupitelstvem HMP. Usnesení (.pdf) bylo přijato 24. května 2019 veřejným hlasováním. Pro úplnost uveďme, že pro návrh ve veřejném hlasování zvedlo ruku 37 zastupitelů, proti nebyl žádný a 2 se zdrželi.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů