Ivan Bartoš

Pro hodnocení výroku, který se týká povinné vakcinace proti covidu-19, je nutné uvést kontext celé debaty. Ivan Bartoš uvádí, že v otázce vakcín proti covidu-19 vždy podporoval dobrovolnost. Následně kritizuje (video, čas 36:13) přístup Francie, když doslova říká: „(…) nejsem moc přítel toho postupu Francie, ta dokonce jako začala, že povinné očkování.“

Moderátor následně upozorňuje Ivana Bartoše na to, že očkování ve Francii je povinné pouze pro určité segmenty společnosti – například zdravotníky. Tuto výtku Ivan Bartoš přijímá.

Ve Francii bylo skutečně zavedeno povinné očkování proti covidu-19 pro určité části společnosti – jedná se o všechny osoby působící ve zdravotnictví, sociálních zařízeních atd. O celé problematice informoval například iRozhlas nebo Lidovky.cz. Podobné kroky zavádí i další evropské země – například Itálie, Řecko a Maďarsko.

Také v Belgii se vede debata o možnosti zavedení povinnosti očkování zdravotníků proti covidu-19, dosud však nebylo (.pdf, str. 17) takové rozhodnutí přijato.

V kontextu hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož Ivan Bartoš následně svou formulaci týkající se Francie poupravil, respektive s výtkou moderátora souhlasil. Jeho výrok v kontextu nenaznačuje, že by ve Francii mělo být očkování povinné plošně.

28. dubna 2020 představila Pirátská strana plán s názvem „Budoucnost řešíme teď“. Cílem tohoto plánu je podle slov Pirátů „nejenom zvládnutí současného krizového stavu, ale také nastartování České republiky k budoucímu ekonomickému růstu a strukturálním změnám.“ 

„Budoucnost řešíme teď“ je rozděleno do tří časových horizontů: krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý. Krátkodobý horizont představuje cíle, kterých chtěli Piráti dosáhnout do začátku prázdnin 2020. Střednědobý horizont představuje vhodná opatření, která dle Pirátů měla být přijata do konce roku 2020. Dlouhodobý horizont je oproti předchozím vymezen časově neurčitě. Je nazván jako „Budoucnost“, přičemž se v jeho úvodu praví, že „prognózy na dobu delší než cca 2 roky jsou velmi nejisté“.

Každý z výše vymezených časových okruhů řeší otázky spadající do pěti tematických okruhů: zdraví a bezpečnost, ekonomika, soudržná společnost, vzdělávání, modernizace země.

Například krátkodobé plány prezentovala poslankyně Olga Richterová takto: „Potřebujeme nástroje pro možné návraty infekce. K tomu je třeba propojit fungování chytré karantény s komplexním projektovým řízením a zároveň mít národní testovací strategii a přesně rozdělené kompetence jednotlivých složek od hygienických stanic přes nemocnice, laboratoře až po obce.“

Počátkem roku 2020 došlo k rozšíření onemocnění covid-19 způsobovaného RNA virem SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3). V březnu loňského roku byl Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vyhlášen stav pandemie.

První mutace koronaviru (alfa, beta) byly objeveny v září 2020. Mutace delta (B1.617.2), která je k 21. září 2021 rozšířena ve 185 zemích světa (.pdf, str. 13), se poprvé objevila v Indii v říjnu 2020.

Lékařský časopis BMC Medicine vydal v září 2020 studii zabývající se délkou nemocničního pobytu s onemocněním covid-19. Tato studie zkoumala odborné články publikované od 1. ledna do 12. dubna 2020, tedy před vznikem prvních mutací koronaviru. Studie odhalila mediánový pobyt v nemocnici v délce 5 dnů a na jednotce intenzivní péče 7 dnů. Jedná se o hodnoty ze 6 studií na základě dat z nemocnic nacházejících se mimo Čínu. Mediánové hodnoty v čínských nemocnicích jsou pak zejména u hospitalizací na běžných odděleních vyšší.

Studie zveřejněná v International Journal of Environmental Research and Public Health (Mezinárodní časopis enviromentálního výzkumu a veřejného zdraví) pracovala s belgickou databází pacientů hospitalizovaných v období 1. března – 12. června 2020 (.pdf, str. 2). Studie určila průměrnou dobu pobytu v nemocnici na jednotce intenzivní péče přibližně na 12 dnů (.pdf, str. 13).

Novější studie časopisu BMC Medicine z července 2021 použila britská nemocniční data z období od 26. května 2020 do 21. ledna 2021, tedy po několika měsících, kdy již ve Velké Británii převládaly nové mutace. Studie přišla s výsledky kolem 8–9 dnů v nemocnici s onemocněním covid-19, pokud pacient není na JIP. Při hospitalizaci na JIP se doba pobytu zvýšila na 12–19 dnů.

Irský výzkum (.pdf) zkoumal případy hospitalizací pacientů s onemocněním covid-19 od března 2020 do dubna 2021 (str. 11), tedy před mutacemi a během jejich rozšíření. Vyplývá z něj, že průměrná doba pobytu jak na JIP („critical care"), tak při běžné hospitalizaci („general hospital") se od začátku března 2021 zvýšila (.pdf, str. 8). Během období od března do listopadu 2020 se průměrná doba standardní hospitalizace pohybovala kolem 10–12 dnů, na JIP 12–16 dnů (.pdf, graf, str. 9). Při rozšíření mutace alfa v Irsku od prosince 2020 do dubna 2021 se průměrný pobyt v nemocnici prodloužil na 12–16 dnů, při hospitalizaci na JIP zůstal na hodnotě 12–16 dnů (.pdf, tabulka, str. 9).

Ve svém tvrzení Ivan Bartoš odkazuje na výstup Andreje Babiše ze 17. září 2020, kdy během interpelací odpovídal poslankyni Monice Jarošové. V části, kde premiér Babiš zmiňuje zahrádkářský zákon a covid-19, zaznělo:

„Já vám rozumím. Doporučil bych vlastně velice jednoduchou věc. Víte, my důchodci jsme kdysi chodili do zahrad, a ne do řetězců o víkendu. Tak zkuste už konečně tady schválit ten zahrádkářský zákon. Neřešte stále COVID-19. Už jste na tom strávili asi 15 hodin. Jo? Dneska i mladí lidé mají zájem o zahrady. Je plno lidí, kteří si pěstují zeleninu, ovoce, takže to by bylo super, kdybyste to tady konečně schválili. Máte asi 300 zákonů v řadě, tak místo toho, že tady je plno epidemiologů, zkuste tohle. To by byl určitě velký krok ve prospěch soběstačnosti. Kdysi to tak bylo.“

V další své odpovědi na interpelaci poslankyně Kovářové premiér Babiš řekl: „Teď křičíte všichni: Ústřední krizový štáb! To je zajímavé. Kvůli čemu teď? (…) Už minule Piráti tady šest a půl hodiny, tady byla hlavní epidemioložka, tady seděly ty dvě dámy, ty skutečné, a nestačily se divit, jak všichni vy tady rozumíte tý epidemiologii. A tomu viru rozumíte, všemu rozumíte. Jako takže já nevím, místo toho, abyste lidi uklidňovali, ano, tak bohužel se covid zneužívá na krajské volby. A to mi je velice líto. Protože ano, může někdo říkat: Proč jste neudělali tohle? Proč jste neudělali tohle?“

V odpovědi na dotaz pirátského poslance Michálka, který mluvil o druhé vlně pandemie a interpeloval „ve věci, která je teď samozřejmě nejdůležitější, a to explodující počet případů koronaviru“, však premiér Babiš zároveň dodává: „A to, že to teď roste, no tak ano, můžeme si říct proč, proč Techtle Mechtle, proč jsme, proč tedy, když všichni říkali, že roušky dolů, teď říkáte, že to byla chyba. (…). A my samozřejmě teď, ano, ty nákazy jsou vysoké, velice vysoké. Ministerstvo zdravotnictví dělá opatření.“

13. září 2020, tedy ještě před vystoupením na interpelacích, přitom Babiš ve svém nedělním Čau lidi (video, čas od 1:20) řekl, že smrtnost klesá a počet zemřelých na 1 milion obyvatel činí 42. Dále pak zmiňuje vysoké kapacity lůžek pro pacienty s covid-19 a jejich nízkou zaplněnost a také fakt, že vyšší počet nakažených je dán rekordním počtem provedených testů. Z toho tedy lze vyvodit tvrzení, že v tomto okamžiku podle názoru premiéra Babiše situace ještě vážná nebyla.

Již den poté ale na tiskové konferenci uvedl: „A samozřejmě ten vývoj situace, nárůst není dobrý, takže bylo by dobré, aby to (nošení roušek, pozn. Demagog.cz) všichni respektovali.“

Premiérův postoj k pandemii se ale během týdne, ve kterém proběhly i zmíněné interpelace, změnil. 21. září 2020 totiž Česká televize odvysílala Mimořádný projev předsedy vlády České republiky. V tomto vystoupení Andrej Babiš hned v úvodu řekl, že „epidemie je zpět“. Ve stejný den zároveň rozhodl o aktivaci Ústředního krizového štábu.

V polovině září 2020 se tedy premiérův názor na epidemii covidu-19 poměrně rychle vyvíjel. V souvislosti s debatou ve sněmovně, kdy mimo jiné vyzval k projednání zahrádkářského zákona, však již netvrdil, že další vlna covidu-19 nepřijde. Naopak uznal, že čísla nakažených rostou a že se na tento problém zaměřilo Ministerstvo zdravotnictví. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která se konala 28. května 2020, představil pirátský poslanec Jakub Michálek (video, čas 1:58:44) návrh tzv. pandemického semaforu. Tento semafor (.pdf) měl rozlišovat čtyři stupně pandemické pohotovosti, přičemž u každého stupně mělo být podle návrhu definováno, kdy se aktivuje a jaká opatření by na něj měla být navázána. Zároveň Piráti také navrhovali, aby se vyhlášený stupeň pohotovosti mohl „lišit v závislosti na regionu“ (.pdf).

Sněmovna poté 4. června projednávala návrh usnesení předložený poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, který se vztahoval k vyhodnocení průběhu první vlny pandemie koronaviru v České republice a k opatřením k prevenci druhé vlny. Jedním z bodů tohoto návrhu, který tehdy dolní komora schválila (.pdf, str. 2), byl bod 8, podle něhož „Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby uložila Ministerstvu zdravotnictví vypracovat systém pandemických stupňů pohotovosti s jasnými kroky a představila jej Poslanecké sněmovně do 30. července 2020“. 

27. července 2020 následně představil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vládní návrh (.pdf) pandemického semaforu. Semafor měl mít čtyři stupně a rozlišovat situaci v jednotlivých okresech. Na stupně pohotovosti pak „mají být navázána jednotlivá opatření důležitá k zamezení dalšího šíření nemoci covid-19,“ uvedl na tiskové konferenci Vojtěch.

V květnu 2020 tedy Jakub Michálek představil Sněmovně původní návrh tzv. covidového semaforu. Základní principy z tohoto návrhu užívá i systém vládního pandemického semaforu, který následně představil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v červenci 2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr doplňme, že Ministerstvo zdravotnictví sice tento semafor zavedlo pro jednotlivé okresy, již v září 2020 však zavedlo některá protiepidemická opatření plošně pro celou Českou republiku, což vyvolalo kritiku z řad opozice. Předseda KSČM Filip například uvedl, že tento postup „odporuje (…) principu semaforu. V celé zemi se situace nezhoršuje, tedy nemá být plošné řešení“.

22. dubna 2020 předložila skupina opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se měnil zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru. Pozměňovací návrh přednesl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, podepsali ho nicméně i poslanci dalších opozičních stran. V uvedeném návrhu (.docx) poslanci usilovali o rozšíření kompenzačního bonusu o zaměstnance pracují na dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohodu o provedení práce (DPP). Daný pozměňující návrh však při hlasování podpořili jen opoziční poslanci a sněmovní většinou (poslanci ANO, ČSSD a KSČM) byl zamítnut. Původní návrh bez uvedené změny pak vstoupil v účinnost 8. května 2020.

Ministerstvo financí posléze vypracovalo vlastní návrh novely zákona o kompenzačním bonusu, který rozšířil vyplácení kompenzačního bonusu právě o uvedené kategorie zaměstnanců na DPP a DPČ (.pdf). Tento návrh předložila vláda Poslanecké sněmovně 29. června 2020. Podle vládního návrhu mohli tzv. dohodáři zažádat o kompenzační bonus ve výši 350 korun denně, a to zpětně za období od 12. března do 8. června 2020 (.pdf, str. 23). Novela vstoupila v účinnost dne 7. srpna 2020.

Rozšíření kompenzačního bonusu pro zaměstnance na DPP a DPČ tedy skutečně navrhli opoziční poslanci, mezi nimi měli důležité místo poslanci Pirátů. Doba mezi podáním uvedeného opozičního návrhu a obdobného vládního návrhu činila 2 měsíce a jeden týden. Nicméně pokud se zaměříme na to, od kdy byl daný zákon účinný, pak uvedené rozšíření vyplácení kompenzačního bonusu o zaměstnance na DPP a DPČ vstoupilo v účinnost 3 měsíce poté, co se stala účinnou původní novela, ve které byla uvedená změna vládními poslanci odmítnuta. Lidé na DPP a DPČ tak skutečně mohli žádat o proplacení kompenzačního bonusu o 3 měsíce později, jak uvádí Ivan Bartoš, a daný výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš mluvil o preferencích politických subjektů před volbami do německého spolkového sněmu, které se konaly 2 dny po debatě. Hlavními favority na vítěze německých voleb byla v posledních měsících koalice křesťanskodemokratických stran CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové a Sociálnědemokratická strana Německa (SPD). Po většinu roku dominovala v průzkumech CDU/CSU. Obrat nastal 24. srpna, kdy se do vedení v prvním průzkumu dostala SPD.

Preference politických subjektů zkoumá více agentur. Pro zpřesnění odhadu volebního výsledku se dělají souhrny volebních modelů. Jeden takový vytvořil kupříkladu zpravodajský web Politico. V den předvolební debaty České televize z Ústeckého kraje, tedy 24. září, měla SPD dle souhrnu volebních modelů Politico 26 % a CDU/CSU 23 %. Rozdíl činil 3 procentní body. Dle našeho souhrnu v grafu níže tvoří rozdíl 2 procentní body.

Doplňme, že nakonec volby v souladu s odhady vyhrála Sociálnědemokratická strana Německa (SPD).

Zdroj: Politico.

Už na konci března 2021 stanovil exministr zdravotnictví Jan Blatný, že by do konce srpna mohlo být naočkováno až 80 % dospělé populace, což je téměř sedm milionů lidí. Další cíl vymezil v červenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že chce dosáhnut 70% proočkovanosti celé populace do konce září.

Samotný premiér Babiš v dubnu na tiskové konferenci uvedl, že doufá, že do konce srpna budou naočkovaní všichni zájemci. O den později se v rozhovoru pro Deník.cz vyjádřil, že 70% hranice proočkovanosti u dospělých bude dosaženo do konce července. V květnu v rozhovoru pro televizi Nova potom řekl, že by do konce června mohlo dojít k naočkování 6,5 milionu obyvatel první dávkou, jde zhruba o 73 % dospělé populace Česka. Andrej Babiš v rozhovoru také potvrzuje cíl 70 % naočkovaných, a to z dospělé populace. Termín, kdy ho má být dosaženo, však neupřesňuje. Redaktor se dále ptá, zda bude česká populace proočkovaná do konce léta, to však premiérem přímo potvrzené není.

Doplňme, že Ústav zdravotnictví a statistiky v červnu předpokládal, že do konce srpna bude naočkováno 72 % veškeré populace.

Vzhledem k premiérovu dubnovému vyjádření, že do konce července bude v dospělé populaci 70 % očkovaných, což znamená, že v srpnu by už této hodnoty mělo být dosaženo, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako pravdivý.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová 18. srpna 2021 v ČT24 uvedla (video, čas 4:28), že v České republice je „zhruba 400 až 450 tisíc osob v té seniorní kategorii, kteří nejsou očkováni, neprodělali onemocnění“ covid-19. Pro věkovou skupinu 60+ nemělo k 17. srpnu ani jednu dávku očkování 537 431 osob. Celkový počet osob zahrnutých do této věkové skupiny k 1. lednu 2021 činil 2 783 787.

Pro kontext uveďme, že v tiskových zprávách Ministerstva zdravotnictví jsou zveřejňována data o očkování vždy za předchozí den k 20:00 (tedy nikoli za celý den). Z uvedených dat vyplývá, že k 23. září 20:00 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny 2 277 751 lidí starších 60 let. Pokud vezmeme v potaz celkový počet osob v této věkové skupině (tedy 2 783 787), zjistíme, že ani jednu dávku k 23. září nemělo 506 036 lidí z této věkové kategorie.

Podobný výrok Ivana Bartoše jsme již ověřovali v rámci debaty Hlas lidu z vysílání CNN Prima News 1. září 2021. Tento výrok byl hodnocen jako pravdivý, jelikož se tehdejší čísla vešla do standardní 10% tolerance. Klíčovou pro současné nepravdivé hodnocení je záměna počtu osob ze 400 000 na 300 000 a změna zmiňované věkové skupiny z 65+ na 60+, v tomto případě je pak 10% odchylka výrazně překročena.

Ivan Bartoš poukazuje na vysoký počet dosud nenaočkovaných lidí ve věkové skupině nad 60 let, z nichž někteří se již registrovali k očkování proti covidu-19 v Centrální rezervačním systému, ale z různých důvodů dosud nebyli naočkováni, tedy jim nějakým způsobem „zapadl termín“.

Informace o počtu registrací k očkování proti covidu-19 pravidelně publikuje Ministerstvo zdravotnictví v rámci datové sady (.csv) s názvem Přehled registrací podle očkovacích míst ČR. Ta zahrnuje seznam všech více než 5 milionů registrací, které lidé provedli přes Centrální rezervační systém.

Z těchto dat (aktualizovaných k 30. září 2021) vyplývá, že na věkovou kategorii 60+ připadá celkem cca 1,66 milionu registrací, přičemž u více než 1,53 milionu lidí již očkování proběhlo. U zbývajících přibližně 129 tisíc případů k dokončení vakcinace prozatím z různých příčin nedošlo: zhruba 26 tisíc lidí již registraci provedlo a termín již získali nebo si jej ještě nevybrali a 103 tisíc registrací systém zablokoval.

Lidi se zablokovanou registrací se tedy do Centrálního rezervačního systému přihlásili, termín však stále k uvedenému datu nemají. Ministerstvo zdravotnictví ve svém přehledu registrací uvádí výčet důvodů, proč k blokaci dochází. Mezi ně patří například skutečnost, že lidé provedli registraci již dříve, a jejich současná registrace tedy není platná (v téměř 5 tisících případů).

Jako osoby, kterým „zapadl termín“, bychom pak mohli například označit registrované, kteří nevyužili tří možností k vyplnění druhého PIN kódu nutného pro rezervaci termínu a systém u nich vytvořil tzv. závoru. Uveďme, že tento důvod tvoří velkou část blokací, a to asi 46 tisíc. Dále bychom zde mohli zařadit osoby zablokované kvůli 5× špatně zadanému PIN2 (1,8 tisíce registrací) nebo špatně zadaným údajům o své totožnosti (3,3 tisíce registrací). Pokud bychom sečetli tyto tři skupiny, jednalo by se o více než 51 tisíc lidí, kterým „zapadl termín“ ze známých důvodů.

Datová sada Ministerstva zdravotnictví nicméně v přibližně 46 tisících případů uvádí u zablokování „důvod neznámý“, u 400 registrací pak důvod blokace neuvádí vůbec. Nelze tak například vyloučit, že i tyto blokace byly zapříčiněny již existující registrací nebo tím, že byl registrovaný člověk již naočkován v očkovacím centru bez registrace. Počet lidí, kteří takzvaně uvízli v systému očkování a nemají platný termín, proto z dat Ministerstva zdravotnictví nemůžeme přesně určit. Celkově proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.