Ivan Bartoš
Piráti

Ivan Bartoš

Ministr pro místní rozvoj

Česká pirátská strana (Piráti)

Bez tématu 217 výroků
Koronavirus 23 výroků
Sněmovní volby 2021 21 výroků
Vnitrostranická politika 11 výroků
Invaze na Ukrajinu 10 výroků
Evropská unie 9 výroků
Ekonomika 5 výroků
Sociální politika 5 výroků
Školství, věda, kultura 4 výroky
Regiony 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Zdravotnictví 3 výroky
Poslanecká sněmovna 2 výroky
Právní stát 2 výroky
Rozpočet 2021 2 výroky
Rozpočet 2022 2 výroky
Životní prostředí 2 výroky
Doprava 1 výrok
Energetika 1 výrok
Krajské volby 2020 1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro 1 výrok
Prezidentské volby 2023 1 výrok
Pravda 224 výroků
Nepravda 26 výroků
Zavádějící 17 výroků
Neověřitelné 25 výroků
Rok 2022 44 výroků
Rok 2021 38 výroků
Rok 2020 46 výroků
Rok 2019 25 výroků
Rok 2018 71 výroků
Rok 2017 33 výroků
Rok 2014 6 výroků
Rok 2013 25 výroků
Rok 2012 4 výroky

Ivan Bartoš

Česká republika se dostala na deváté místo, pokud jde o využívání peněz z Evropské unie v regionech.
Info.cz, 28. března 2022
Evropská unie
Pravda
Česko skutečně na konci minulého roku obsadilo 9. místo v žebříčku, který hodnotí, jak rychle jednotlivé členské země Evropské unie čerpají peníze z fondů. Jedná se o historicky nejlepší umístění, například o pouhé dva roky dříve dosáhlo Česko jen na 17. pozici.

V rozhovoru pro server Info.cz mluvil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) kromě jiného také o schopnosti České republiky čerpat evropské dotace. Předseda Pirátů se o této problematice zmiňoval v kontextu hospodaření minulé vlády. Navzdory tomu, že vláda Andreje Babiše podle něj slibovala spoustu věcí, na které ve výsledku neměla dostatek finančních prostředků, v žebříčku čerpání evropských dotací posunula ČR na vyšší příčky.  

V následujícím se proto zaměříme na to, jak se v minulosti České republice dařilo dotace Evropské unie čerpat a zda v současnosti skutečně v žebříčku, který hodnotí, jak rychle čerpají členské státy peníze z fondů EU, obsadila 9. místo. Doplňme, že žebříček zohledňuje prostředky reálně proplacené Evropskou komisí z fondů EU jednotlivým zemím, a to za jedno programové období, které trvá 7 let. V současnosti dobíhá období 2014 až 2020, na vyčerpání všech peněz z tohoto programu má totiž Česká republika prostor (.pdf, str. 2) až do konce roku 2023. Pro toto období k dispozici přibližně 25 miliard eur (v přepočtu cca 660 miliard korun). Nové období budou ohraničovat roky 2021 a 2027.

Z veřejně dostupných informací vyplývá, že např. během roku 2017, tedy v průběhu programového období 2014–2020, se Česká republika z 23. příčky hodnocení rychlosti čerpání dotací posunula na 18. V listopadu roku 2019 se vyšplhala ještě o jednu výš, přičemž jí Evropská komise v tu dobu proplatila již 37,7 % ze všech evropských prostředků určených pro ČR na dané období. První místo tehdy patřilo Finsku, kterému se v tu dobu podařilo vyčerpat již přes 60 % dotací. 

Ke konci května roku 2020 pak Česko zvýšilo tempo čerpání dotací a v žebříčku postoupilo o čtyři místa vpřed, na 13. pozici. Dostalo se tak do první poloviny zemí EU. Do konce května 2020 se českým příjemcům dotací vyplatilo přibližně 50 % celkových prostředků pro období 2014–2020. Ke konci listopadu 2020 to bylo přes 58 % všech dostupných prostředků, což Česko posunulo na 12. místo.

Na konci září 2021 ČR obsadila opět 12. příčku díky 66 % vyčerpaných evropských dotací. Na konci října téhož roku to pak bylo více než 70 % a země tak postoupila mírně vpřed, na 11. pozici.

Na 9. místo Česko dosáhlo na konci roku 2021. Českým příjemcům dotací se tehdy vyplatilo již 73 % prostředků. Podle webu DotaceEU, který spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, je to dosud nejlepší umístění v tomto srovnání. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

A Evropská komise reagovala na tento fakt relativně rychle – přišla s balíčkem, který urychluje možnost využití peněz (na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, pozn. Demagog.cz) ještě za minulé období, za období, které skončilo v roce 2021.
Info.cz, 28. března 2022
Zahraniční politika
Evropská unie
Rozpočet 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
8. března Evropská komise předložila návrh, jenž ve spojitosti s uprchlickou krizí umožňuje zemím EU čerpat dosud nepřidělené a nevyčerpané prostředky z evropských fondů, které byly vyčleněny na programové období let 2014 až 2020. Nařízení urychluje i proces schvalování dotací.

Evropská komise 8. března 2022 schválila návrh (.pdf) Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (CARE). Cílem tohoto programu je uvolnit finanční prostředky EU a zvýšit flexibilitu jejich využití tak, aby členské země Unie mohly poskytnout mimořádnou podporu lidem, kteří prchají před ruskou invazí na Ukrajině.

Zmíněný návrh obsahuje mimo jiné změnu ohledně čerpání peněz z evropských fondů. Tisková zpráva Evropského parlamentu uvádí, že země EU budou moci využít v souvislosti s uprchlickou krizí peníze z fondů politiky soudržnosti z období 2014 až 2020, „které dosud nebyly přiděleny nebo vyčerpány“.

Upřesněme, že objem peněz, které státy mohou z evropských fondů čerpat, je vždy určen na konkrétní období. Současné programové období se vztahuje k letům 2021 až 2027, minulé trvalo od začátku roku 2014 do konce roku 2020. Ministerstvo pro místní rozvoj na svém webu uvádí, že klíčovými nástroji politiky soudržnosti, o níž hovoří návrh CARE, jsou tzv. Evropské strukturální a investiční fondy. Mezi ně spadá Fond soudržnosti, který je určen na podporu chudších států Evropské unie, včetně České republiky, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond.

Návrh CARE 16. března schválila Rada Evropské unie a 24. března i Evropský parlament. EU v návrhu CARE např. rozšířila možnost využití prostředků z fondů politiky soudržnosti z období 2014–2020 i v účetním období let 2021–2022. Členské státy a regiony EU také budou moci využít zdroje z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Evropského sociálního fondu „pro jakýkoli druh opatření na podporu lidí prchajících z Ukrajiny“, především na dočasné ubytování, zásobování potravinami a vodou, lékařskou péči nebo vzdělávání. Jedním z cílů návrhu bylo kromě jiného i zjednodušit úpravy programů a proces podávání zpráv – možnost využít financování z některých fondů tak např. „nebude vyžadovat rozhodnutí Komise“ a členské státy budou mít jen povinnost Evropskou komisi uvědomit. Na začátku dubna poté tyto legislativní změny vstoupily v platnost.

Dodejme, že Ivan Bartoš dříve také upozorňoval na to, že v případě Česka je už většina dosud nevyčerpaných peněz z fondů (za období 2014–2021) vázána konkrétními smlouvami. „Přestože Česká republika má většinu prostředků z evropských fondů již přidělenou konkrétním žadatelům, intenzivně prověřujeme možnosti návrhu v našich programech a možnosti pro partnery v regionech. Tato opatření mohou rychle pomoci jednotlivým regionům, ale zároveň je potřeba vnímat dlouhodobější dopady,“ uvedl k věci 10. března Ivan Bartoš. V námi ověřovaném rozhovoru Bartoš dále řekl, že východiskem by bylo využít miliardu eur z mimořádného fondu obnovy Evropské unie.

Na závěr uveďme, že Ivan Bartoš ve výroku mírně nepřesně zmiňuje, že minulé programové období skončilo v roce 2021. Období nicméně skončilo koncem roku 2020 a od ledna 2021 již běželo programové období nové. Shrňme, že Evropská komise na ruskou invazi na Ukrajině, která začala 24. února 2022, a na následnou uprchlickou vlnu, skutečně reagovala poměrně rychle a legislativní návrh CARE předložila 8. března. Balíček také opravdu urychluje možnost využití prostředků z evropských fondů, které byly původně určeny pro období let 2014–2020. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

My je (prostředky získané z evropského rozpočtu, pozn. Demagog.cz) ale máme vyčerpané, v dobrém slova smyslu, a na nové období jsou již projekty zaplánovány.
Info.cz, 28. března 2022
Evropská unie
Invaze na Ukrajinu
Pravda
O rozdělení prostředků, které ČR z EU získala na minulé období 2014–2020, již bylo rozhodnuto, z toho 75 % dostupných peněz již bylo proplaceno. Pro období 2021–2027 je již naplánováno, do jakých programů mají peníze z EU směřovat. Nejedná se však o projekty, nýbrž programy.

Předně uveďme, že v rámci Evropské unie funguje tzv. víceletý finanční rámec, který určuje rozpočtové priority EU vždy na 7 let (od roku 1993) a pro každou z priorit stanovuje horní limit výdajů pro jednotlivé roky. Na základě těchto finančních plánů se poté každý rok vytváří rozpočet EU, který musí splňovat tyto přijaté limity. Minulé programové období se odehrálo mezi lety 2014–2020, to současné se týká období 2021–2027.

Období 2014–2020

Minulé sedmileté programové období, v jehož rámci Česko z fondů EU dostalo k dispozici přes 655 miliard korun, skončilo na konci roku 2020. Díky tzv. pravidlu n+3 má nicméně Česká republika čas vyčerpat finance vyčleněné pro rok 2020 až do konce roku 2023.

Ze statistiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z 28. února 2022 vyplývá (.pdf, str. 3), že již bylo rozhodnuto o alokování téměř 700 miliard korun, což je dokonce o 6,6 % více, než jsou dostupné prostředky. MMR pro Demagog.cz uvedlo, že se jedná o „záměrné přezávazkování programů“, aby nakonec – např. kvůli chybám v žádostech – došlo k vyčerpání všech prostředků. Téměř 500 miliard, tedy zhruba 75 %, se pak již přímo proplatilo příjemcům dotací.

Dodejme, že na webu Ministerstva pro místní rozvoj lze stále ještě nalézt otevřené dotační výzvy, z nichž je možné získat prostředky z fondů EU, které byly přiděleny Česku na období 2014–2020.

Období 2021–2027

Pro Česko bylo v rámci evropského rozpočtu na období 2021–2027 určen zhruba bilion korun z unijních prostředků. Tato částka se skládá jak z financí určených na Národní plán obnovy (180 mld. Kč), které mají sloužit k zotavení ekonomik z koronavirové krize, tak z fondů pro zemědělce a na rozvoj venkova (200 mld. Kč). Největší část, přesněji 550 miliard korun (.pdf), bude moci Česká republika čerpat prostřednictvím fondů tzv. politiky soudržnosti. Upřesněme, že politika soudržnosti neboli kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Méně rozvinuté státy a regiony tak získávají větší množství peněz. Česko má také k dispozici prostředky na transformaci energetiky z Modernizačního fondu, který nicméně běží mimo tento sedmiletý rozpočet. Během 10 let by jeho prostřednictvím měla ČR získat až 150 miliard korun.

Uveďme, že Česká republika již rozhodla o rozdělení peněz v rámci českého Národního fondu obnovy do jednotlivých oblastí. Stejně je tomu i v případě prostředků, které jsou na období 2021–2027 pro Česko vyčleněné z fondů politiky soudržnosti, jak nám ukazuje tabulka níže.

Informace o rozdělení prostředků ze zbývajících evropských fondů, tedy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského zemědělského záručního fondu, se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat v souhrnné podobě. Uveďme však, že finance z těchto fondů tvoří jen necelou čtvrtinu z celkového objemu peněz, které Česká republika z EU v období let 2021–2027 může získat.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ovšem v souvislosti se současným programovým obdobím používá pojem „projekty“. Projekt je nicméně až konkrétní záměr na získání některé dotace, který vytvářejí žadatelé o dotaci, např. obce, kraje, podniky, vysoké školy atd. Konkrétní projekty jsou však dohledatelné pouze za období 2014–2020. Pro současné období nejsou zatím otevřeny ještě ani dotační výzvy. Tyto slouží k tomu, aby v nich zájemci mohli zažádat o dotaci pro konkrétní projekt.

Na závěr shrňme naše hodnocení. O rozdělení prostředků z minulého dotačního období příjemcům skutečně již bylo rozhodnuto, ačkoliv se zatím proplatilo jen 75 % financí, jež má ČR od Evropské unie k dispozici. Co se týče současného období, Česko již u většiny prostředků (jmenovitě u prostředků z Národního fondu obnovy a z fondů politiky soudržnosti) naplánovalo, do jakých jednotlivých programů budou směřovat. Toto naplánování, či „zaplánování“, o němž ve výroku mluví Ivan Bartoš, se nicméně netýká přímo jednotlivých projektů. Vzhledem k této nepřesnosti tedy výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Ivan Bartoš

Jsem přišel s tím, že bychom chtěli využít miliardu eur z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další infrastruktury.
Info.cz, 28. března 2022
Zahraniční politika
Sociální politika
Ekonomika
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Ivan Bartoš skutečně navrhl, aby Česko využilo miliardu eur z fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s uprchlíky z Ukrajiny. O možnosti informoval 17. března na svém Twitteru, o den později i novináře v Bruselu.

Nejprve si uveďme kontext výroku. Válka na Ukrajině, která způsobuje příliv uprchlíků do Česka, trvá již déle než měsíc. Od počátku ruské invaze 24. února do Česka podle odhadů přišlo okolo 300 tisíc uprchlíků. Ministr Bartoš hovoří o tom, že dobrý způsob, jak získat od Evropské unie v souvislosti s uprchlickou krizí peníze, je využít tzv. fond obnovy. Dle svého vyjádření proto navrhl, aby z fondu Česko pro tyto účely využilo jednu miliardu eur.

Upřesněme, že jako evropský fond obnovy se označuje nástroj Next Generation EU, který odsouhlasily v červenci roku 2020 všechny státy Unie. Cílem fondu je zmírnit dopady pandemie koronaviru, přičemž velký důraz se klade na zelenou politiku. Země Unie mají v rámci nástroje Next Generation EU k dispozici dohromady 750 miliard eur (v cenách roku 2018), přesněji mohou získat 390 miliard eur ve formě grantů a 360 miliard eur ve formě půjček.

Tyto prostředky mohou jednotlivé země čerpat prostřednictvím 7 programů. Suverénně největší objem peněz přitom připadá na Nástroj pro oživení a odolnost, a to 672,5 miliard eur. Česko z něj má získat 179 miliard korun ve formě grantů. Doplňme, že peníze z Nástroje pro oživení a odolnost mohou unijní státy čerpat poté, co připraví svůj národní plán obnovy. Ke schválení českého národního plánu obnovy došlo ze strany EU v září roku 2021.

Podle České tiskové kanceláře řekl Ivan Bartoš 18. března novinářům v Bruselu, že „Česko by chtělo využít miliardu eur (24,9 miliard korun) z mimořádného fondu obnovy Evropské unie na stavbu ubytování a další náklady spojené s péčí o lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.“ O den dříve uvedl ministr Bartoš to samé na svém Twitteru.

Pokud by Česko chtělo využít peníze z fondu na jiné, než na dříve schválené účely, je podle analytika Nilse Redekera z Jacques Delors Centre v Berlíně možné národní plán upravit. Kritéria se dle něj ale měnit nemohou, stejně jako celkový objem peněz, se kterým národní plán počítá. Dojít by tak mohlo jen k přesunu financí z jedné kapitoly plánu do jiné.

Ivan Bartoš

Horskou službu jsme zapojili, zadarmo do toho (ubytovávání ukrajinských uprchlíků, pozn. Demagog.cz) šly hotely a lázně – ty poskytly své kapacity na měsíc.
Info.cz, 28. března 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Horská služba, která resortně spadá pod Ministerstvo pro místní rozvoj, poskytla část svých prostorů pro ubytování uprchlíků. Rovněž některé hotely a lázně se rozhodly využít svých kapacit pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny.

Horská služba spadá pod resort Ministerstva pro místní rozvoj ČR, a proto je ministrem Ivanem Bartošem zmiňována společně s hotely a lázněmi. V tiskové zprávě ze 14. března Ministerstvo pro místní rozvoj ČR oznamuje, že Horská služba ČR poskytne některé prostory k ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Blíže nespecifikuje, o jaké prostory se jedná. V této tiskové zprávě se také zmiňuje, že pokračují práce na možnosti zapojení lázní s volnými kapacitami, které by za přispění státu poskytly pro uprchlíky ubytování.

Hotely a lázně se skutečně do poskytování dočasného ubytování zapojily. Více než 70 ukrajinských uprchlíků nalezlo azyl například v Nových lázních v Teplicích, které poskytují i jídlo a další materiální pomoc. Ubytování pro uprchlíky nabídly i Lázně Bohdaneč nebo Luhačovice. Podle Deníku k „podobné praxi přistoupily skoro všechny lázně v Česku.“

Dalších 50 míst pro uprchlíky z Ukrajiny nabídl i hotel Šumava v Horšovském Týně na Domažlicku. Hotel Styria ve Chvalovicích poskytuje pomoc v podobě dočasného ubytování, stravy, léků a podobných k životu nezbytných věcí. K poskytování ubytování se připojila taktéž síť hotelů Pytloun. 6. března uvedl prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek, že hotely již poskytly uprchlíkům několik tisíc lůžek zdarma.

Ministr Bartoš také uvedl, že hotely a lázně měly poskytnout své kapacity na měsíc. Česká tisková kancelář vydala 11. března článek, ve kterém Václav Stárek tvrdí, že hotely mohou poskytnout svá lůžka uprchlíkům zhruba na měsíc, tedy do začátku dubna. Členy Stárkovy Asociace jsou i některá lázeňská zařízení. Námi zmíněné Nové lázně v Teplicích zase uvedly, že „můžeme z našich zdrojů pomoci po dobu zhruba jednoho měsíce“.

Dodejme, že 9. března rozhodla (.pdf) vláda o vyplácení příspěvku na kompenzaci za ubytování uprchlíků. Za dospělého činila částka 180 Kč, za dítě 100 Kč. 16. března následně schválila (.pdf, str. 2) zvýšení příspěvku na 200 až 250 Kč podle typu ubytovacího zařízení. Kompenzace mohou být vypláceny i zpětně do 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, pokud ubytování zajišťuje kraj. Příspěvky poskytne vláda jen tomu, kdo má s krajem dohodu nebo uzavřenou smlouvu.

Ivan Bartoš

V programovém prohlášení máme, že zavedeme automatickou valorizaci jak životního minima, tak rodičovské.
Info.cz, 28. března 2022
Sociální politika
Nepravda
Programové prohlášení nepočítá přímo se zavedením automatické valorizace životního minima a rodičovského příspěvku. Vláda se pouze zavázala k tomu, že zavedení systému jejich valorizací „zváží“.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy valorizaci životního minima a rodičovského příspěvku opravdu zmiňuje. Je zde přesně napsáno: „Zvážíme zavedení systému valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost, např. u rodičovského příspěvku nebo životního minima.“ Tuto větu nalezneme v kapitole Sociální a rodinná politika.

V programovém prohlášení současné vlády se tedy přímo píše, že se „zváží" zavedení systému valorizace. Kabinet Petra Fialy neuvedl, že se tak určitě stane, ale pouze se nad touto možností zamyslí. Námi hodnocený výrok ministra Bartoše ale vyznívá jinak. Ivan Bartoš totiž řekl, že podle programového prohlášení vláda automatickou valorizaci zavede. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Dodejme, že ministr Bartoš následně zmínil: „Je to ale plán na čtyři roky, a představa, že to zavedeme v momentě krize, za pár týdnů, navíc když opozice blokuje sněmovnu kvůli čemukoliv, není úplně realistická.

Ivan Bartoš

Já se do té role (premiéra, pozn. Demagog.cz) nikdy explicitně nepasoval. Byl jsem lídr koalice, která měla ambici toto místo po volbách obsazovat.
Info.cz, 28. března 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Poslanecká sněmovna
Nepravda
Ivan Bartoš se před sněmovními volbami 2021 několikrát pozitivně vyjadřoval o možnosti stát se českým premiérem. V koaliční smlouvě Pirátů a Starostů je také uvedeno, že "kandidátem koalice na předsedu vlády je celostátní lídr Pirátů."

Na úvod zmiňme, že ověřujeme především to, zda o sobě Ivan Bartoš před sněmovními volbami v roce 2021 mluvil jako o možném budoucím premiérovi, případně zda uváděl, že by se jím stát chtěl. 

Česká pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí tvořily ve sněmovních volbách 2021 koalici. Jejich koaliční smlouva, která byla podepsána v lednu 2021, ve své příloze deklaruje (.pdf, str. 22), že „volebními lídry koalice jsou celostátní lídři obou koaličních stran a kandidátem na předsedu vlády České republiky je celostátní lídr Pirátů.“ Za kandidáta na pozici premiéra byl tedy označován celostátní lídr pirátské kandidátky, Ivan Bartoš.

Již dříve se předseda Pirátů vyjadřoval kladně k možnosti stát se premiérem. Například v říjnu 2020 pro deník Právo uvedl, že pokud bude lídrem kandidátky, přijme výzvu stát se premiérem. V rozhovoru pro iDnes.cz také přijal (video, čas 2:20) moderátorem nastíněnou možnost, že by do volebního boje rád šel jako kandidát na premiéra.

V Prostoru X pak v červnu 2021 Ivan Bartoš na otázku, zda chce být premiérem odpověděl (video, čas 1:29): „Pokud to chcete takto natvrdo a chcete odpověď ano, ne, tak je ta odpověď ano.“ Pro deník Blesk uvedl, že se připravoval na možnost být premiérem. Dále pro deník.cz potvrdil, že podle koaliční smlouvy je skutečně jediným kandidátem koalice PirSTAN na předsedu vlády.

O pirátském předsedovi mluvili jako o kandidátovi na předsedu vlády i koaliční partneři. Vít Rakušan v lednu 2021 například řekl, že Ivan Bartoš je „inteligencí, kompetencemi i pracovním nasazením vybaven k tomu zastávat nejvyšší exekutivní funkci.“ „Jsme připraveni je (Pirátskou stranu, pozn. Demagog.cz) podpořit na pozici premiéra. Pokud to bude Ivan Bartoš, budeme za ním stát.“ uvedl Jan Farský v listopadu 2020.

Vzhledem ke koaliční smlouvě Pirátů a STAN, která jako kandidáta na premiéra uvádí celostátního lídra Pirátů Ivana Bartoše, a především kvůli několika pozitivním vyjádřením k možnosti stát se předsedou vlády přímo z úst pirátského předsedy, hodnotíme výrok Ivana Bartoše jako nepravdivý.

Ivan Bartoš

(...) jednali jsme o účasti Pirátů ve vládě, což nakonec (...) stvrdila Pirátská strana ve svém referendu více než osmdesáti procenty hlasů.
Info.cz, 28. března 2022
Vnitrostranická politika
Sněmovní volby 2021
Pravda
Celostranického referenda České pirátské strany o schválení koaliční smlouvy a vstupu do vlády se zúčastnilo 90,7 procenta členů. Pro vstup do vlády se vyjádřilo 82 % všech hlasujících.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2021 získala koalice Pirátů a Starostů 15,62 % z celkového počtu odevzdaných hlasů. Po přepočtu na mandáty ovšem Pirátská strana obsadila – hlavně vlivem preferenčních hlasů (tzv. kroužkováním) – pouze 4 poslanecká křesla, oproti 33 poslancům, které získalo hnutí STAN. Tento volební výsledek Pirátů vedl k nespokojenosti některých členů strany.

Ihned po vyhlášení výsledků voleb poté zástupci koalice Pirátů a Starostů a koalice SPOLU uzavřeli memorandum o spolupráci, kterým deklarovali vůli společně vytvořit vládu České republiky. 7. listopadu 2021 republikové předsednictvo Pirátů pověřilo předsedu Ivana Bartoše podepsáním koaliční smlouvy. 8. listopadu pak předsedkyně a předsedové jednotlivých stran těchto koalic koaliční smlouvu skutečně uzavřeli

Tento akt byl následně ještě předložen k odsouhlasení členské základně Pirátů. Pro schválení koaliční smlouvy byl zapotřebí souhlas (video, čas 0:24) alespoň 60 % hlasujících. Po vnitrostranické rozpravě koaliční smlouvu a vznik nové vlády skutečně v tomto internetovém hlasování podpořilo více než osmdesát procent členů strany, přesně 82,1 % zúčastněných. Doplňme, že referenda se zúčastnilo 90,7 % členské základy, tedy 1082 členů.

Ivan Bartoš

(...) vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci Vladimírem Dzurillou, který vyvíjí tu část, co vidíte, zatímco Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) má pod sebou ten centrální informační systém ISIN.
Právo, 8. ledna 2022
Koronavirus
Pravda
Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla vede agenturu, která vyvíjí mobilní aplikaci Tečka. Ta slouží jako potvrzení o tzv. bezinfekčnosti proti covidu-19. ÚZIS má zase na starosti systém ISIN, který sbírá data o epidemii covidu-19, mj. i o očkování.

Nejprve dejme výrok do kontextu. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš mluví o mobilní aplikaci Tečka, která slouží občanům jako potvrzení o očkování proti covidu-19, potvrzení o negativním testu nebo o prodělané nemoci. 

Vladimír Dzurilla se v roce 2018 stal vládním zmocněncem pro informační technologie a digitalizaci. Agendu této pozice nicméně v lednu 2022 předal právě vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi. Dzurilla je také současným ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT), která spadá pod Ministerstvo vnitra. A právě NAKIT vyvíjí aplikaci Tečka, kterou si mohou občané do svého mobilu stáhnout.

Zmiňovaný Ústav zdravotních informací a statistiky (ÚZIS) vyvinul (.pdf, str. 2) a používá informační systém ISIN k mapování infekčních nemocí, a to včetně covidu-19 (.pdf, str. 14). V rámci tohoto systému existuje i speciální modul pro očkování. Na očkovacím místě se do něj zadávají informace o tom, kdo se zrovna nechal naočkovat. Občané si následně mohou stáhnout svůj certifikát na webové stránce ocko.uzis.cz, který je na systém ISIN napojený. Mobilní aplikace Tečka funguje tak, že stáhne certifikát právě z tohoto webu.

Aplikaci Tečka tedy skutečně vyvíjí NAKIT pod vedením Vladimíra Dzurilly. Zároveň získává data ze systému ISIN, který je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Výrok Ivana Bartoše tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

(Vladimír Dzurilla, pozn. Demagog.cz) je ředitelem dvou státních organizací – Národní agentury pro komunikační a informační technologie a Státní pokladny Centrum sdílených služeb.
Právo, 8. ledna 2022
Pravda
Vladimír Dzurilla působí na postu ředitele Národní agentury pro komunikační a informační technologie od roku 2018. Ředitelem Státní poklady Centrum sdílených byl jmenován v roce 2016. Na obou postech stále působí.

Ivan Bartoš se v rozhovoru pro deník Právo zmiňuje o Vladimíru Dzurillovi v souvislosti s jeho působností na pozici vládního zmocněnce pro digitalizaci. S nástupem kabinetu Petra Fialy však byla agenda této pozice svěřena členovi vlády, a tak se pozice vládního zmocněnce pro informační technologie a digitalizaci stává nadbytečnou. Ivan Bartoš nicméně dále v rozhovoru upozorňuje na to, že Dzurilla bude nadále ředitelem dvou státních organizací – Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) a Státní pokladny Centrum sdílených služeb (SPCSS). 

Ředitelem Národní agentury pro komunikační a informační technologie byl Vladimír Dzurilla jmenován (.pdf) 23. ledna 2018 tehdejším ministrem vnitra Lubomírem Metnarem. Ředitelem Státní pokladny Centrum sdílených služeb se stal 15. května 2016 po úspěšném absolvování výběrového řízení pod záštitou Ministerstva financí. Na obou postech Vladimír Dzurilla stále působí, proto výrok Ivana Bartoše hodnotíme jako pravdivý. 

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů