Tento výrok byl ověřen jako

Předně uveďme, že v rámci Evropské unie funguje tzv. víceletý finanční rámec, který určuje rozpočtové priority EU vždy na 7 let (od roku 1993) a pro každou z priorit stanovuje horní limit výdajů pro jednotlivé roky. Na základě těchto finančních plánů se poté každý rok vytváří rozpočet EU, který musí splňovat tyto přijaté limity. Minulé programové období se odehrálo mezi lety 2014–2020, to současné se týká období 2021–2027.

Období 2014–2020

Minulé sedmileté programové období, v jehož rámci Česko z fondů EU dostalo k dispozici přes 655 miliard korun, skončilo na konci roku 2020. Díky tzv. pravidlu n+3 má nicméně Česká republika čas vyčerpat finance vyčleněné pro rok 2020 až do konce roku 2023.

Ze statistiky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) z 28. února 2022 vyplývá (.pdf, str. 3), že již bylo rozhodnuto o alokování téměř 700 miliard korun, což je dokonce o 6,6 % více, než jsou dostupné prostředky. MMR pro Demagog.cz uvedlo, že se jedná o „záměrné přezávazkování programů“, aby nakonec – např. kvůli chybám v žádostech – došlo k vyčerpání všech prostředků. Téměř 500 miliard, tedy zhruba 75 %, se pak již přímo proplatilo příjemcům dotací.

Dodejme, že na webu Ministerstva pro místní rozvoj lze stále ještě nalézt otevřené dotační výzvy, z nichž je možné získat prostředky z fondů EU, které byly přiděleny Česku na období 2014–2020.

Období 2021–2027

Pro Česko bylo v rámci evropského rozpočtu na období 2021–2027 určen zhruba bilion korun z unijních prostředků. Tato částka se skládá jak z financí určených na Národní plán obnovy (180 mld. Kč), které mají sloužit k zotavení ekonomik z koronavirové krize, tak z fondů pro zemědělce a na rozvoj venkova (200 mld. Kč). Největší část, přesněji 550 miliard korun (.pdf), bude moci Česká republika čerpat prostřednictvím fondů tzv. politiky soudržnosti. Upřesněme, že politika soudržnosti neboli kohezní politika slouží ke snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Méně rozvinuté státy a regiony tak získávají větší množství peněz. Česko má také k dispozici prostředky na transformaci energetiky z Modernizačního fondu, který nicméně běží mimo tento sedmiletý rozpočet. Během 10 let by jeho prostřednictvím měla ČR získat až 150 miliard korun.

Uveďme, že Česká republika již rozhodla o rozdělení peněz v rámci českého Národního fondu obnovy do jednotlivých oblastí. Stejně je tomu i v případě prostředků, které jsou na období 2021–2027 pro Česko vyčleněné z fondů politiky soudržnosti, jak nám ukazuje tabulka níže.

Informace o rozdělení prostředků ze zbývajících evropských fondů, tedy Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského zemědělského záručního fondu, se nám nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat v souhrnné podobě. Uveďme však, že finance z těchto fondů tvoří jen necelou čtvrtinu z celkového objemu peněz, které Česká republika z EU v období let 2021–2027 může získat.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ovšem v souvislosti se současným programovým obdobím používá pojem „projekty“. Projekt je nicméně až konkrétní záměr na získání některé dotace, který vytvářejí žadatelé o dotaci, např. obce, kraje, podniky, vysoké školy atd. Konkrétní projekty jsou však dohledatelné pouze za období 2014–2020. Pro současné období nejsou zatím otevřeny ještě ani dotační výzvy. Tyto slouží k tomu, aby v nich zájemci mohli zažádat o dotaci pro konkrétní projekt.

Na závěr shrňme naše hodnocení. O rozdělení prostředků z minulého dotačního období příjemcům skutečně již bylo rozhodnuto, ačkoliv se zatím proplatilo jen 75 % financí, jež má ČR od Evropské unie k dispozici. Co se týče současného období, Česko již u většiny prostředků (jmenovitě u prostředků z Národního fondu obnovy a z fondů politiky soudržnosti) naplánovalo, do jakých jednotlivých programů budou směřovat. Toto naplánování, či „zaplánování“, o němž ve výroku mluví Ivan Bartoš, se nicméně netýká přímo jednotlivých projektů. Vzhledem k této nepřesnosti tedy výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.