Ruská invaze na Ukrajinu zapříčinila podle OSN největší uprchlickou krizi od druhé světové války. Od začátku války do data rozhovoru s Ivanem Bartošem, tedy do 27. března dle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) uteklo z Ukrajiny na 3,8 milionu ukrajinských občanů, z toho do EU směřovalo 3,5 milionu z nich. Pro představu, toto číslo tvoří 9 % ukrajinské populace před invazí (43,9 milionu).

Ivan Bartoš tedy uvádí velmi nepřesný počet ukrajinských uprchlíků. V následující promluvě zmiňuje interval tří týdnů, nicméně i kdybychom si jeho výrok vykládali tak, že hovoří pouze o prvních třech týdnech války, nejde o přesný počet. V prvních třech týdnech konfliktu (od 24. února do 16. března) dle údajů UNHCR z Ukrajiny uprchlo 3,1 milionu lidí. Z toho přibližně 2,9 milionu lidí odešlo do států EU.

Bartoš následně porovnává tyto pohyby obyvatel s krizí po roce 2015, kdy do bojů v Syrské občanské válce na žádost prezidenta Bašára al-Asada poprvé zasáhlo i Rusko. Za celé období syrského konfliktu (který stále pokračuje) ze Sýrie dle UNHCR uprchlo na 5,7 milionu utečenců, většina z nich do sousedních zemí, především Turecka. 

Do Evropy, respektive Evropské unie nicméně kromě uprchlíků ze Sýrie v době tzv. migrační krize po roce 2015 přicházeli také lidé z jiných zemí: Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Afriky či ze západního Balkánu. Podívejme se proto na celkové počty příchozích migrantů a uprchlíků bez ohledu na zemi původu, kteří v roce 2015 a později přišli do Evropské unie. Následující graf zobrazuje celkové počty žadatelů o azyl dle dat Eurostatu. Jedná se tedy o všechny příchozí, kteří v zemích EU zažádali o azyl (bez ohledu na to, zda byla jejich žádost úspěšná či zda v EU zůstali). Tento ukazatel nám poskytne nejlepší možnou představu o tom, kolik lidí skutečně do Evropy přišlo.

Z grafu můžeme vidět, že nejvíce lidí do EU přišlo v roce 2015 – 1,3 milionu, přičemž největší část žádala o azyl v Německu. Obdobný počet přišel i v roce 2016, ještě v průběhu roku 2016 ale Evropská unie uzavřela dohodu s Tureckem o navracení nelegálních migrantů, kteří do EU přicházeli právě přes Turecko, čímž se v následujících letech počet příchozích výrazně snížil. Dohromady za tři roky, kdy do EU proudilo nejvíc migrantů, jich o azyl požádalo 3,2 milionu (k podobnému počtu se dostaneme i pokud bychom vybrali libovolných 36 po sobě jdoucích měsíců v letech 2014–2017). 

Abychom se vrátili k výroku Ivana Bartoše, přibližně o 4 milionech příchozích do Evropy bychom mohli mluvit za delší období 4 let, jak to například dělá OECD. Zda bylo v daném období „v pohybu“ směrem do Evropy i jiných oblastí celkem 8 milionů lidí, je těžké určit. Podle UNHCR bylo v roce 2015 na světě přes 20 milionů uprchlíků, nedá se ale říct, kolik z nich bylo „v pohybu“.

Ministr Bartoš tedy uvedl hned několik čísel, z nichž ale žádné není přesné. K datu rozhovoru uteklo z Ukrajiny 3,8 milionu lidí, tedy přibližně o polovinu víc, než předseda Pirátů uvádí. Počet příchozích po roce 2015 naopak nadhodnotil – za tři roky jich nepřišly 4 miliony, ale 3,2 milionu. Na druhou stranu Ivan Bartoš správně poukazuje na skutečnost, že nynější tempo, kterým přicházejí uprchlíci z Ukrajiny, je nesrovnatelně větší, než tomu bylo v průběhu tzv. migrační krize. Výše uvedené počty ukazují na to, že rozdíl těchto dvou „vln“ je ještě výraznější, než jak jej politik popisuje. Vzhledem k nesprávným počtům uprchlíků a migrantů, které Bartoš uvedl, nicméně jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.