To není pravda (že vakcína byla vyvinuta rychle, pozn. Demagog.cz), výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty. (...) Ten vývoj byl rychlý, ale jenom tohoto specifického typu viru a těchto mutací.
Jiné typy koronavirů včetně vakcín proti nim vědci zkoumali desítky let, včetně technologie mRNA. Vakcíny proti SARS a MERS ale nikdy nebyly schváleny a plošně použity. V rámci přípravy vakcíny proti covidu-19 tak došlo k bezprecedentnímu zrychlení tempa výzkumu a vývoje.
Pro lepší pochopení kontextu výroku Ivana Bartoše jej nejprve zasaďme do kontextu debaty. V rámci debaty o podobě kampaně na podporu očkování Jaroslav Foldyna (SPD) uvedl: „Víme všichni, že to bylo velmi rychle jaksi vynalezeno nebo odzkoušeno, nikoliv nikdy tak, jako to bylo vminulosti. A takto musíme s tím také zacházet.“ Později Ivan Bartoš na Foldynova slova reaguje: „Já bych ještě zareagoval, pan Foldyna tady jenom řekl, že ta vakcína byla vyvinutá narychlo. To není pravda, výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty. Tady se řešilo fungování na ty mutace, které se objevily a zachvátily tu Evropu a celý svět, takže jenom bych řekl, že to není tak, že se tady někde ukutila vakcína, investovaly do toho státy obrovské množství peněz. Ten vývoj byl rychlý, ale jenom tohoto specifického typu viru a těchto mutací, takže ten výzkum je zde poměrně dlouhý.“
Ivan Bartoš tedy uvádí, že Jaroslav Foldyna neříká pravdu, když uvádí, že vakcíny proti covidu-19 byly vyvinuty a odzkoušeny velmi rychle. Podle Bartoše totiž již desítky let probíhal výzkum jiných variant (korona)viru, a vývoj nové vakcíny tak mohl navázat na obsáhlé vědecké poznání v oblasti koronavirů a vakcinace proti jimi způsobovaným nemocem.
Pro hodnocení výroku je důležité zaměřit se také na formulaci, kterou Ivan Bartoš použil: „výzkum vakcíny na tyhlety SARS-CoV-2 probíhá desítky let, jenom na jiné varianty“. Jelikož virus SARS-CoV-2 je jen jeden, označením „tyhlety SARS-CoV-2“ má zjevně na mysli skupinu koronavirů podobných viru SARS-CoV-2. S touto interpretací budeme pracovat v následujících odstavcích i při hodnocení výroku.
Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. 7. ledna 2020 byl dočasně pojmenován 2019-nCoV. Genetický materiál viru byl posléze sekvenován (byla „přečtena“ jeho DNA), díky čemuž mohl začít vývoj vakcíny.
Virus SARS-CoV-2 je nový typ koronaviru, avšak koronaviry byly objeveny již v 60. letech 20. století (.pdf, str. 3). Šířily se nejčastěji mezi zvířaty a již v roce 2003 byly běžně používány vakcíny proti zvířecím chorobám způsobovaným právě koronaviry, např. proti infekční bronchitidě u drůbeže (.pdf). Nicméně vakcína pro prevenci infekce koronaviry u lidí neexistovala.
Momentálně se v České republice používají 4 očkovací látky proti nemoci covid-19:
V následujících odstavcích se proto postupně zaměříme na vývoj technologie adenovirových vakcín a vakcín na bázi mRNA.
Výzkum vakcín na lidské koronaviry způsobující onemocnění SARS (těžký akutní respirační syndrom) nebo MERS (respirační syndrom středního východu) probíhá již nějakou dobu. Např. výzkum publikovaný v roce 2003 v lékařském odborném časopise The Lancet přišel s výsledky týkajícími se adenovirové (vektorové) vakcíny. Ta u opic vyvolala imunitní reakci specifickou pro SARS-CoV „a je příslibem vývoje ochranné vakcíny proti původci SARS“. Co se týče onemocnění MERS, výzkum z roku 2014 ukázal, že adenovirové vakcíny mohou u myší vyvolat imunitní reakci protilátek typických pro MERS-CoV. Přes všechny fáze klinických studií až ke schválení vakcíny pro použití u lidí se však žádná z vakcín proti SARS (.pdf) ani MERS (.pdf) nikdy nedostala.
Státní zdravotní ústav popisuje mRNA jako „nosič informace s pokynem pro diferencované buňky svalové, kožní a specializované imunitní buňky (dendritické), aby vyrobily kousek ‚spike proteinu’, který je jedinečný pro SARS-CoV-2“ (.pdf, str. 1). Ohledně vakcín na bázi mRNA dodejme, že se jim vědci věnují přes 30 let (.pdf, str. 1). V roce 1990 (.pdf, str. 261) byla podána mRNA do svalu myší, u kterých pak byla detekována (.pdf) produkce proteinů. Technologie mRNA u vakcín proti koronavirům nicméně až do roku 2020 nebyla příliš prozkoumaná, jako výjimku zmiňme jedinou vakcínu (.pdf, str. 3) proti onemocnění MERS, která se nikdy nedostala do klinické fáze výzkumu. mRNA vakcíny však byly testovány například u viru Zika, HIV nebo chřipky.
Světová zdravotnická organizace, prostřednictvím generálního ředitele, v únoru 2020 uvedla, že první vakcína proti onemocnění covid-19 by mohla být hotova za 18 měsíců. Avšak již 2. prosince 2020 se vakcína společnosti Pfizer/BioNTech stala první autorizovanou očkovací látkou pro nouzové použití. V České republice pak bylo zahájeno očkování 27. prosince. Nicméně i při tak zrychleném vývoji musely vakcíny projít klinickým hodnocením (.pdf, str. 4).
Koronaviry způsobující podobná onemocnění jako covid-19 (SARS, MERS) tedy skutečně byly zkoumány řadu let, včetně vývoje vakcín. Již několik desítek let také trvá výzkum technologie mRNA, která se u vakcín proti covidu-19 používá. Ivan Bartoš nicméně ve výroku, kterým reaguje na Jaroslava Foldynu, také naznačuje, že vývoj vakcín proti covidu-19 nebyl nijak neobvykle rychlý, protože jiné varianty koronavirů, respektive vakcíny proti nim, již byly dostatečně prozkoumány. To je zavádějící z několika důvodů.
Vakcíny proti SARS a MERS před příchodem covidu-19 neprošly všemi fázemi klinických studií a nikdy nebyly autorizovány pro plošné použití na lidech. V rámci vývoje vakcín proti covidu-19 tak nešlo jen o modifikaci stávající vakcíny na jiný, podobný virus, ale také o dokončení vývoje vakcín. Vzhledem k rychlosti předcházejícího vývoje je tak tempo vývoje nových vakcín bezprecedentní.
Druhým důvodem pro naše hodnocení je to, že technologie mRNA vakcín, jimiž je naočkována v Česku většina lidí, byla až do roku 2020, co se týče koronavirů, takzvaně „v plenkách“. Již desítky let byla tato technologie zkoumána a na jiných virech v pre-klinické fázi testována, v roce 2020 ale v souvislosti s vývojem vakcíny proti covidu-19 zaznamenala zásadní posun, který lze bez přehánění označit jako „velmi rychlý“.
