Jaroslav Foldyna
ČSSD

Jaroslav Foldyna

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)

0
0
Bez tématu 1 výrok
Koronavirus 1 výrok
Sněmovní volby 2021 1 výrok
Zahraniční politika 1 výrok
Pravda 2 výroky
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 1 výrok
Rok 2021 2 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Jaroslav Foldyna

Rada ve Zprávě o činnosti ČT konstatuje, že ČT v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby. Volební výbor Poslanecké sněmovny tuto zprávu neschválil, čímž říká, že ČT cíl média veřejné služby neplní. SPD to tvrdí dlouhodobě.
Twitter, 3. února 2022
Zavádějící
Volební výbor skutečně nedoporučil schválení výroční zprávy ČT. Důvodem však byla kontroverzní pasáž zprávy prosazená v Radě ČT, podle níž ČT nedává adekvátní prostor hnutí SPD.

Rada České televize je podle zákona orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Její členy volí Poslanecká sněmovna, a to na návrh různých organizací a sdružení. Každý rok pak Rada ČT vydává výroční zprávu o činnosti České televize, kterou musí předložit Poslanecké sněmovně. Pokud by pak následně Sněmovna dvakrát po sobě tuto výroční zprávu neschválila, má právo Radu ČT odvolat.

V březnu minulého roku schválila (.pdf, str. 4) Rada ČT výroční zprávu za rok 2020. V jednom ze závěrů konstatuje (.pdf, str. 115), že Česká televize v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby. Zároveň však uvádí (.pdf, str. 115), že hnutí SPD dostalo oproti ostatním politickým stranám neadekvátní prostor. Doplňme, že toto tvrzení se do zprávy dostalo poměrně krátce před závěrečným hlasováním Rady a mnozí její členové nesouhlasili (.pdf, str. 4) s tím, aby ho text obsahoval.

3. února letošního roku zasedal Volební výbor Poslanecké sněmovny, který se zabývá mediální problematikou, a doporučil (.pdf) poslancům, aby zmiňovanou zprávu neschválili. Pro hlasovalo 8 členů, 4 se zdrželi a proti nezvedl ruku nikdo. Důvodem nesouhlasného postoje výboru je nicméně pasáž o údajně neadekvátním zastoupení hnutí SPD. Potvrzuje to na svém Facebooku poslankyně Voborskáposlanec Jakob z TOP 09, který stanovisko navrhnul. Větu o zastoupení SPD ve vysílání považují za problematickou i poslanci Bendl a Nováková. Pasáž o SPD na výboru kritizoval i generální ředitel ČT Petr Dvořák, protože prý nemá oporu v datech a je zavádějící.

SPD skutečně dlouhodobě tvrdí, že Česká televize neplní cíl médií veřejné služby, jak napsal ve svém tweetu poslanec Foldyna. Zmiňovaný cíl je ve výroční zprávě uváděn (.pdf, str. 104) jako „Cíl 1 – Poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie“. Uveďme, že například v létě roku 2019 předseda hnutí SPD Tomio Okamura na půdě Sněmovny řekl, že se Česká televize chová jako utržená ze řetězu a má nevyvážené zpravodajství. Na svých sociálních sítích označil televizi za manipulativní například v únoru 2015, červnu 2016, lednuprosinci 2018, lednuzáří 2019, červenci 2020 nebo březnu 2021.

Na závěr se zaměřme na hodnocení celého výroku poslance Foldyny. Výroční zpráva Rady ČT skutečně uvádí, že televize naplnila obecný cíl médií veřejné služby. Volební výbor Poslanecké sněmovny nedoporučil schválení této zprávy a SPD kritizuje veřejnoprávní televizi dlouhodobě. V těchto třech tvrzeních má tedy Jaroslav Foldyna pravdu. Úskalí tweetu je ale jinde. Jaroslav Foldyna nesouhlasné stanovisko výboru interpretuje jako nespokojenost s plněním činnosti ČT, a to i přesto, že jeho kolegové z volebního výboru veřejně uvedli, že ve výroční zprávě považují za problematickou právě zmínku o SPD. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jaroslav Foldyna

To je mladý člověk (Kevin Kühnert, pozn. Demagog.cz), který chce udělat koalici s Die Linke a se Zelenými.
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Zahraniční politika
Pravda
Místopředseda Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Kevin Kühnert v srpnu 2020 skutečně uvedl, že si koalici SPD a Die Linke dokáže představit. V březnu 2021 poté hovořil o možnosti koalice SPD spolu s Die Linke a Zelenými.

Dvaatřicetiletý Kevin Kühnert, který od konce roku 2019 zastává funkci místopředsedy Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) a dříve působil jako předseda její mládežnické organizace, v srpnu 2020 uvedl, že je pro něj představitelná vládní koalice s levicovou stranou Die Linke. „Netajím se tím, že si toto spojení dokážu představit,“ uvedl tehdy Kühnert v diskusním pořadu televize ZDF.

Kühnert také zmínil, že SPD s Die Linke již vládne ve třech spolkových zemích. Moderátor se Kühnerta dále ptal i na kontroverzního poslance z Die Linke, Andreje Hunka, který v minulosti například navštívil venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, odsoudil sankce proti běloruskému režimu nebo usiloval o užší spolupráci s Ruskem. Kühnert odvětil, že SPD tvořila koalici také s Křesťanskodemokratickou unií (CDU), ačkoliv její členkou byla kontroverzní politička Erika Steinbach, a že podle něj není důležité zkoumat všech 70 tisíc členů Die Linke.

březnu 2021 také Kühnert hovořil o tom, že by po německých parlamentních volbách mohlo dojít buď k sestavení vládní koalice SPD, strany Zelených a Svobodné demokratické strany (FDP), nebo koalice SPD, strany Zelených a Die Linke.

Jaroslav Foldyna

(...) se posunula ta situace z hlediska léčebných prostředků na covid, že jsou dneska minimálně 4 léky, které dokáží zastavit ten špatný, ten těžký průběh u těch lidí, (...) kteří mají predikci (těžkého průběhu covidu-19, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 24. září 2021
Koronavirus
Sněmovní volby 2021
Pravda
V členských zemích EU se k léčbě pacientů s onemocněním covid-19 může použít dokonce 5 různých léčivých prostředků, které mají primárně zabránit zhoršení nemoci a chránit před závažným průběhem, případně předejít hospitalizaci.

Onemocnění covid-19 způsobuje virus SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3), který byl poprvé izolován (.pdf, str. 2) ze vzorků pacientů na konci roku 2019 v Číně, kde nemoc covid-19 propukla nejdříve. V současné době na něj neexistuje univerzální lék, který by účinkoval stejně spolehlivě v jakékoli fázi nemoci. K léčbě se nicméně využívá hned několik léčivých přípravků.

Jedním z nich je lék Bamlanivimab americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Ten funguje na principu tzv. monoklonálních protilátek IgG1, které blokují a brání vstupu viru do buněk lidského těla a replikaci viru (.pdf, str. 9). Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory (.pdf, str. 4) covidu-19 (např. cukrovka, obezita, věk nad 65 let). V kombinaci s etesevimabem, který je také monoklonálním lékem, „má veliký efekt v účinnosti proti tzv. mutaci delta“, jak uvádí Fakultní Thomayerova nemocnice na svém webu.

Na stejném principu monoklonálních protilátek, v tomto případě protilátek kasirivimab a imdevimab, je založen lék REGN-COV2 americké společnosti Regeneron Pharmaceuticals. Také tyto protilátky pomocí navázání na S-protein viru SARS-CoV-2 brání vstupu viru do lidských buněk. Lék je určen pro pacienty, u kterých je vysoké riziko vážného průběhu onemocnění (.pdf, str. 2), REGN-COV2 by jim přitom měl být podán co nejdříve po propuknutí covidu-19, aby se předešlo zhoršení a případné hospitalizaci.

Dalším léčivým přípravkem, který funguje na principu monoklonálních protilátek, je regdanvimab korejské společnosti Celltrion. Přípravek lze použít k léčbě pacientů s onemocněním covid-19, kteří nepotřebují doplňkový kyslík, nicméně je u nich vysoké riziko zhoršení nemoci. Podobně je tomu i u další monoklonální protilátky sotrovimab, za jejímž vývojem stojí britská korporace GSK a americká společnost Vir Biotechnology.

Jiným typem léku je poté antivirotikum (.pdf) americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences s názvem Veklury, které obsahuje léčivou látku remdesivir. Ta narušuje produkci virové RNA a brání množení viru SARS-CoV-2 uvnitř buněk. Použití léku je doporučené pro pacienty se zápalem plic, kteří vyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v Evropské unii, prozatím schválila pro používání v EU pouze výše uvedený lék Veklury, došlo k tomu v červenci 2020. V případě čtyř léčivých přípravků na principu monoklonálních protilátek, tedy bamlanivimabuetesevimabu, REGN-COV2regdanvimabusotrovimabu, nyní probíhá průběžné hodnocení (tzv. rolling review). EMA tak k používání těchto léků vydala doporučení, na jehož základě mohou členské státy EU samy rozhodnout o nasazení léků pro nouzové použití ještě před jejich registrací.

Doplňme, že v České republice bylo Ministerstvem zdravotnictví kromě používání remdesiviru schváleno také používání bamlanivimabu (.pdf. str. 1) a léku REGN-COV2 (.pdf, str. 1). Povolení regdanvimabu a sotrovimabu ministerstvo prozatím nevydalo.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů