Jaroslav Foldyna
SPD

Jaroslav Foldyna

Invaze na Ukrajinu3 výroky
Bez tématu2 výroky
Koronavirus1 výrok
Obrana, bezpečnost, vnitro1 výrok
Regiony1 výrok
Sněmovní volby 20211 výrok
Vnitrostranická politika1 výrok
Zahraniční politika1 výrok
Zrušit filtry

Jaroslav Foldyna

Kdybychom to brali takhle, tak jsme za celou dobu nepoznali jediného amerického sportovce. Víte, že (Američané, pozn. Demagog.cz) bombardovali Jugoslávii bez souhlasu Rady bezpečnosti a bez OSN.
360°, 15. srpna 2023
Invaze na Ukrajinu
Zavádějící
Bombardování Jugoslávie vojenskými silami NATO proběhlo bez schválení Radou bezpečnosti OSN. Na akci se podílela i armáda USA. O nezákonnosti této akce se vedou spory. Foldyna situaci srovnává s ruskou invazí na Ukrajinu, kde naopak panuje shoda na tom, že jde o ilegální krok.

Úvodem zmiňme, že poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) výrokem poukazuje na situaci týkající se ruských sportovců, kteří jsou kvůli ruské agresi na Ukrajině vyloučeni z některých sportovních akcí. Nemohli se například účastnit fotbalového mistrovství světa v Kataru v roce 2022. V českém prostředí se přístup k ruským a běloruským sportovcům řešil např. na konci července, kdy policie na české území nevpustila ruskou tenistku, jelikož vláda Petra Fialy kvůli invazi na Ukrajinu přijala nařízení (.pdf) zakazující start sportovců z Ruska a Běloruska na českých akcích. 

Poslanec Foldyna tvrdí, že pokud by se postupovalo stejným způsobem i vůči dalším vojensky agresivním státům, pak by byl po bombardování Jugoslávie v roce 1999 odepřen přístup na sportovní akce například i sportovcům z USA. Argumentuje tím, že tehdejší vojenský útok NATO nebyl předem schválen Valným shromážděním či Radou bezpečnosti OSN (RB).

Bombardování Jugoslávie vojenskými silami NATO v roce 1999 reagovalo na násilí ze strany Srbska vůči kosovským Albáncům, kteří usilovali o větší autonomii, popř. nezávislost na Srbsku. Bombardování ze strany vojsk NATO, včetně armády USA, bylo zahájeno v březnu 1999, a to bez schválení Radou bezpečnosti OSN (.pdf, str. 15). Zmiňme, že Rusko, které má jako stálý člen RB právo veta, dopředu avizovalo, že podporu OSN pro takový případný zásah bude blokovat. Tím by tak RB byla paralyzována, protože její rozhodnutí musí jednohlasně schválit všech pět stálých členů.

O možné ilegalitě celé akce, na kterou poslanec Foldyna poukazuje, se vedou spory. Kritici tvrdí, že bombardování porušilo mezinárodní právo (Katharina Coleman: International Organisations and Peace Enforcement: The Politics of International Legitimacy, str. 194). Lidskoprávní organizace Amnesty International vojenskou intervenci rovněž označila za porušení mezinárodního práva (.pdf). Zastánci intervence naopak tvrdí, že legalitu akce zajistil její humanitární aspekt, jelikož zastavila etnické čistky kosovských Albánců a uspíšila pád Slobodana Miloševiće, který byl později obviněn z válečných zločinů (.pdf).

Dodejme, že co se týče války na Ukrajině, Valné shromáždění OSN v březnu 2022 přijalo rezoluci, v níž ruskou invazi odsoudilo, vyzvalo k jejímu okamžitému ukončení a označilo ji za ilegální (.pdf, str. 3). Podobnou rezoluci se předtím nepodařilo schválit v Radě bezpečnosti, a to kvůli vetu Ruské federace.

Zmiňme také, že samotné události se liší v motivech jednání. Dle slov ruského prezidenta Vladimira Putina zaútočilo Rusko na Ukrajinu s cílem svrhnout dosavadní vládu a připojit Ukrajinu, či minimálně některé její části, k Rusku. Bombardování Jugoslávie vojenskými silami NATO oproti tomu mělo, dle závěrečné zprávy výboru zřízeného za účelem přezkoumání bombardování NATO proti Jugoslávii, mj. za cíl „odradit Miloševiče od pokračování a stupňování útoků na bezbranné civilisty“ a také „poškodit schopnost Srbska vést v budoucnu válku proti Kosovu.“

Bombardování Jugoslávských cílů armádou NATO tedy skutečně probíhalo bez schválení Radou bezpečnosti OSN, jak uvádí poslanec Foldyna. O nezákonnosti této akce se přitom vedou spory. Jaroslav Foldyna pak celou situaci srovnává s ruskou invazí na Ukrajinu, u které naopak panuje široká shoda většiny mezinárodního společenství na tom, že Rusko jedná nelegálně. Obě situace tak nelze srovnávat způsobem, jak činí Foldyna, jelikož i samotné motivy činů byly odlišné. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jaroslav Foldyna

Rada ve Zprávě o činnosti ČT konstatuje, že ČT v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby. Volební výbor Poslanecké sněmovny tuto zprávu neschválil, čímž říká, že ČT cíl média veřejné služby neplní. SPD to tvrdí dlouhodobě.
X (dříve Twitter), 3. února 2022
Zavádějící
Volební výbor skutečně nedoporučil schválení výroční zprávy ČT. Důvodem však byla kontroverzní pasáž zprávy prosazená v Radě ČT, podle níž ČT nedává adekvátní prostor hnutí SPD.

Rada České televize je podle zákona orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Její členy volí Poslanecká sněmovna, a to na návrh různých organizací a sdružení. Každý rok pak Rada ČT vydává výroční zprávu o činnosti České televize, kterou musí předložit Poslanecké sněmovně. Pokud by pak následně Sněmovna dvakrát po sobě tuto výroční zprávu neschválila, má právo Radu ČT odvolat.

V březnu minulého roku schválila (.pdf, str. 4) Rada ČT výroční zprávu za rok 2020. V jednom ze závěrů konstatuje (.pdf, str. 115), že Česká televize v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby. Zároveň však uvádí (.pdf, str. 115), že hnutí SPD dostalo oproti ostatním politickým stranám neadekvátní prostor. Doplňme, že toto tvrzení se do zprávy dostalo poměrně krátce před závěrečným hlasováním Rady a mnozí její členové nesouhlasili (.pdf, str. 4) s tím, aby ho text obsahoval.

3. února letošního roku zasedal Volební výbor Poslanecké sněmovny, který se zabývá mediální problematikou, a doporučil (.pdf) poslancům, aby zmiňovanou zprávu neschválili. Pro hlasovalo 8 členů, 4 se zdrželi a proti nezvedl ruku nikdo. Důvodem nesouhlasného postoje výboru je nicméně pasáž o údajně neadekvátním zastoupení hnutí SPD. Potvrzuje to na svém Facebooku poslankyně Voborskáposlanec Jakob z TOP 09, který stanovisko navrhnul. Větu o zastoupení SPD ve vysílání považují za problematickou i poslanci Bendl a Nováková. Pasáž o SPD na výboru kritizoval i generální ředitel ČT Petr Dvořák, protože prý nemá oporu v datech a je zavádějící.

SPD skutečně dlouhodobě tvrdí, že Česká televize neplní cíl médií veřejné služby, jak napsal ve svém tweetu poslanec Foldyna. Zmiňovaný cíl je ve výroční zprávě uváděn (.pdf, str. 104) jako „Cíl 1 – Poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie“. Uveďme, že například v létě roku 2019 předseda hnutí SPD Tomio Okamura na půdě Sněmovny řekl, že se Česká televize chová jako utržená ze řetězu a má nevyvážené zpravodajství. Na svých sociálních sítích označil televizi za manipulativní například v únoru 2015, červnu 2016, lednuprosinci 2018, lednuzáří 2019, červenci 2020 nebo březnu 2021.

Na závěr se zaměřme na hodnocení celého výroku poslance Foldyny. Výroční zpráva Rady ČT skutečně uvádí, že televize naplnila obecný cíl médií veřejné služby. Volební výbor Poslanecké sněmovny nedoporučil schválení této zprávy a SPD kritizuje veřejnoprávní televizi dlouhodobě. V těchto třech tvrzeních má tedy Jaroslav Foldyna pravdu. Úskalí tweetu je ale jinde. Jaroslav Foldyna nesouhlasné stanovisko výboru interpretuje jako nespokojenost s plněním činnosti ČT, a to i přesto, že jeho kolegové z volebního výboru veřejně uvedli, že ve výroční zprávě považují za problematickou právě zmínku o SPD. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.