O roli lázeňství v rámci českého cestovního ruchu se naposledy Český statistický úřad (ČSÚ) zmiňoval ve své analýze (.pdf) ekonomického vývoje z roku 2018. Ta se, kromě jiného, zabývá také množstvím hostů v tzv. HUZ (hromadných ubytovacích zařízeních). ČSÚ uvádí (.pdf, str. 73), že v roce 2017 do lázeňských hromadných ubytovacích zařízeních zavítalo 839 tis. hostů.

To představuje 4,2 % z celkových 20 mil. ubytovaných hostů (.pdf str. 71) ve všech hromadných ubytovacích zařízeních v tom roce. Pokud bychom se však podívali na kategorii „přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních“, pak už lázeňství tvoří sedminu (.pdf, str. 73) všech přenocování. Lázeňských hostů je tedy méně, ale mají více přenocování: V průměru zůstávají v HUZ ubytovaní po delší dobu než ostatní turisté. 

Lázeňství je pak zcela klíčové (.pdf, str. 73) pro některé kraje. V Karlovarském kraji představují lázeňští hosté 48 % celkového počtu ubytovaných a dokonce 72 % přenocování. ČSÚ také uvádí, že „lázeňství představuje pro Česko významný segment cestovního ruchu“.

Podobně se o roli lázeňství vyjadřuje také vedoucí Katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické Liběna Jarolímková. Ta ve své publikaci z roku 2018 napsala (.pdf, str. 82), že lázeňství má v českém cestovním ruchu tradičně silné místo, podobně jako kongresový cestovní ruch. 

Pro kontext uveďme, že cestovní ruch v roce 2017 tvořil 2,9 % hrubého domácího produktu České republiky a zaměstnával 239,6 tisíce lidí.