Tento výrok byl ověřen jako

V posledních sněmovních volbách, na podzim loňského roku, kandidovali Piráti společně s hnutím STAN. Koaliční smlouvu (.pdf) oba politické subjekty podepsaly na konci roku 2020. Kromě programové vize, se kterou se tato koalice ucházela o přízeň voličů, obsahovala smlouva i přílohu s názvem „Finanční dohoda“. V ní se řeší nejen financování předvolební kampaně a hospodaření se společným majetkem, ale i to, jakým způsobem si obě partaje rozdělí po volbách státní příspěvky, na které mají ze zákonanárok.

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že předseda Pirátů Bartoš mluví pouze o povolebním vyrovnávání účtů, a tak se v našem hodnocení budeme zabývat pouze jím.

Příspěvek na úhradu volebních nákladů

Po sněmovních a evropských volbách se vyplácí jednorázový příspěvek na úhradu volebních nákladů. Když subjekt ve volbách do Poslanecké sněmovny získá nejméně 1,5 % hlasů, dostane za každý hlas 100 Kč. (U voleb do Evropského parlamentu je minimální hranice procentního zisku snížena o půl procentního bodu, za každý obdržený hlas je pak sazba 30 Kč.)

Ve smlouvě mezi Piráty a hnutím STAN se počítalo s tím, že se obdržená částka z tohoto příspěvku rozdělí mezi oba politické subjekty podle tzv. rozhodného poměru. Ten se odvíjel od počtu získaných poslaneckých křesel. Pokud by Piráti a Starostové získali například celkem 100 mandátů, dělil by se tento příspěvek v poměru 1,703 : 1 ve prospěch Pirátů. Při zisku 54 a méně poslanců, což se nakonec na základě výsledků voleb i stalo, je pak poměr 2,25 : 1. Piráti si tak podle Ministerstva financí přišli na více než 58 milionů korun a hnutí STAN na bezmála 26 milionů korun.

Stálý příspěvek

Stálý příspěvek získá strana či hnutí, které v posledních sněmovních volbách obdrží minimálně 3 % všech hlasů. Částka činí 6 milionů korun ročně s tím, že za každou další získanou desetinu procenta hlasů obdrží strana ještě 200 000 Kč každý rok. Pokud je však jejich volební výsledek vyšší než 5 %, podpora se dále nezvyšuje. Maximálně je tak možné získat 10 milionů korun ročně.

V situaci, kdy do voleb kandiduje koalice, je podle zákona u stálého příspěvku rozhodující „dohoda o podílu členů koalice na volebním výsledku“. Koaliční smlouva Pirátů a Starostů na ni myslí a počítá přitom se třemi situacemi. Pokud by byl volební výsledek minimálně 10 %, započítá se každé straně smlouvy 5 % s tím, že zbytek volebního výsledku se rozpočítá tak, aby odpovídal rozhodnému poměru, o kterém jsme psali výše.

Pokud by koalice získala ve volbách alespoň 6 %, ale méně než 10 %, připadne každé straně přesně polovina volebního výsledku koalice. V případě zisku méně než 6 % hlasů připadne pro účely nároku na podporu vše Pirátům, kteří ale musí následně polovinu obdrženého stálého příspěvku dát hnutí STAN.

Příspěvek na mandát a příspěvek na podporu činnosti politického institutu

Za každý mandát poslance pak náleží podle zákona straně či hnutí částka 900 000 korun. Piráti a hnutí STAN se ve své koaliční smlouvě dohodli, že si celkovou částku, která odpovídá příspěvkům za všechny poslance koalice, rozdělí podle již zmiňovaného rozhodného poměru.

Smlouva zmiňuje i příspěvek na činnost politického institutu. Z údajů Ministerstva financí ale vyplývá, že ani jeden z politických subjektů tuto podporu nečerpá. Tento druh příspěvku odpovídá 10 % celkové výše příspěvku na činnost, kam spadá stálý příspěvek a příspěvek na mandát. Příspěvek na mandát se přitom netýká jen poslaneckého křesla, ale i pozice senátora a člena zastupitelstva kraje (včetně hlavního města Prahy).

Nevyužité prostředky

Jediný bod koaliční smlouvy, který souvisí s povolebním vyrovnáváním financí, ale zároveň nemá co do činění se státními příspěvky, se týká nevyužitých prostředků a společného majetku po konci kampaně. Dohoda říká, že se tyto prostředky rozdělí mezi obě partaje, a to v poměru, v jakém se oba subjekty zavázaly na kampaň přispět. Piráti podle smlouvy přispěli 33 miliony korun, vklad hnutí STAN byl o něco nižší, konkrétně 16 milionů korun.