Tento výrok byl ověřen jako

Klára Dostálová (za ANO) novelu stavebního zákona zmiňuje v souvislosti s připravovaným návrhem, který by změnil mechanismus valorizace penzí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o něm ve středu 15. března jednal i s opozičním hnutím ANO, to ovšem k průběhu schůzky mělo výhrady. Konkrétně kritizovalo, že jen dostalo dotazník na téma důchodové reformy, nikoli podrobnější podklady ke změnám valorizace. Novelu stavebního zákona Klára Dostálová tak uvádí jako příklad, kdy vláda o změně zákona jednala s opozicí a společně došly ke kompromisu. 

Jelikož se debata nad změnami stavebního zákona vedla soustavně v obdobích vlád kabinetu Andreje Babiše (2018–2021) a současného Fialova kabinetu, naše analýza se zaměřila na obě volební období.

Vláda Andreje Babiše

V září 2020 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj v čele s Klárou Dostálovou Sněmovně návrh nového stavebního zákona. Nový zákon měl zjednodušit a zefektivnit stavební řízení a změnit systém tak, aby o dané stavbě bylo vedeno vždy jen jedno řízení na jednom úřadu s jediným rozhodnutím (.pdf, str. 176). Návrh také zahrnoval např. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, který by stál v čele nové soustavy stavební správy, stanovení pevně daných lhůt, zavedení opatření proti nečinnosti či tzv. apelačního principu (kdy nadřízený stavební úřad musí ve věci rozhodnout, ne jen vracet věc zpět k dalšímu řízení; .pdf, str. 177).

Tehdejší opozice s podobou zákona nesouhlasila a vyzvala vládu, aby vrátila návrh zpět do mezirezortního připomínkového řízení (.pdf). Návrh byl podle části tehdejší opozice tvořené současnou vládní pětikoalicí nekoncepční a neexistovala pro něj širší politická shoda. Klára Dostálová na kritiku opozice reagovala tak, že je připravená s opozicí jednat a vypracovat komplexní pozměňovací návrh. Takový návrh byli připraveni předložit i zástupci současné vládní pětikoalice. S celým vládním návrhem naopak souhlasily další strany tehdejší opozice, tedy KSČM a SPD. 

Současná pětikoalice tehdy kritizovala především vznik nového Nejvyššího stavebního úřadu. Rovněž se chtěla při zjednodušení stavebního řízení více zaměřit na digitalizaci a navrhovala posílení role samospráv. Další výhrady měla část opozice i k zavedení principu tzv. fikce souhlasu, podle něhož by se v případě, kdy se úřad k žádosti nevyjádří v zákonné lhůtě, mělo za to, že s ní souhlasí (.pdf, str. 323–324). 

Svůj komplexní pozměňovací návrh představila současná pětikoalice v prosinci 2020. Součástí návrhu bylo např. zachování fungování úředníků pod obecními a městskými úřady namísto přesunu pod (podle opozice drahý) „megaúřad“ či zavedení poplatku při výstavbě. Tento návrh se podle Ivana Bartoše (Piráti) pokusila opozice prosadit ve třech sněmovních výborech, ale bezúspěchu. Ani ministryně Klára Dostálová s tímto návrhem nesouhlasila a prohlásila, že se ze strany opozice jedná o „hluboké nepochopení problematiky.“ Návrh pětikoalice totiž podle ní neřešil problém systémové podjatosti způsobené tím, že jsou úředníci místního stavebního úřadu zároveň zaměstnanci radnice, což může podle Dostálové vést k tomu, že nerozhodují zcela nezávisle. Námitky proti systémové podjatosti pak dle Dostálové zdržují celé stavební řízení.

S kritikou opozice se dále setkal např. i pozměňovací návrh Martina Kolovratníka (za ANO), který počítal s tzv. čistě státní stavební správou, tedy s převodem všech stavebních úřadů pod stát.

Babišova vláda sice ve třetím čtení přijala některé drobnější opoziční pozměňovací návrhy (např. pirátského poslance Ondřeje Profanta), nicméně se jí dostalo kritiky za to, že trvala na vysoké centralizaci stavebního řízení a vzniku Nejvyššího stavebního úřadu. Proti schválení novely se kromě současné pětikoalice nejprve vyjádřila i KSČM, jelikož návrh rušil požadavek na přímé osvětlení a větrání v obytných místnostech. Zákon po schválení Sněmovnou zamítl i Senát. Klára Dostálová však následně přislíbila KSČM, že tuto problematiku upraví samostatná vyhláška, a tak část KSČM pro návrh nakonec hlasovala. Sněmovna díky tomu nakonec přehlasovala rozhodnutí Senátu. Zákon vstoupil v platnost v červenci 2021 a nahradil stávající zákon z roku 2006. 

Na základě výše zmíněného nemůžeme říct, že by vláda s většinou opozice dospěla v době vlády Andreje Babiše ke kompromisu. Naopak, vláda prosadila nový stavební zákon navzdory dlouhodobé kritice opozice.

Vláda Petra Fialy

V listopadu 2022 předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj ve Sněmovně návrh novely stavebního zákona. Novelou by došlo především ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a jemu podřízených institucí, což současná vládní pětikoalice dříve kritizovala. Současně novela navrhuje zachovat všechny stavební úřady v obcích. 

Předseda Pirátů Ivan Bartoš k novele uvedl, že bude následovat snahu předchozí vlády zjednodušit stavební řízení ve smyslu „jedno řízení, jedno razítko“. Zároveň však vláda neruší zřízení Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu, který má rozhodovat o velkých infrastrukturních stavbách a jehož vznik prosadila právě předchozí vláda (.pdf, str. 176, 183). Ten začne fungovat od poloviny tohoto roku. 

Na novele zákona se shodla vláda s opozičním hnutím ANO i SPD a 24. března ji Sněmovna jednomyslně schválila. Proti návrhu nebyl žádný z přítomných poslanců. Jak vládní, tak opoziční politici přitom mluví o konsensu a společném úsilí.

Současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš uvedl, že se na některých pozměňovacích návrzích koalice dohodla s opozicí a předpis má podle něj „ambici vydržet celé volební období.“ Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že se na stavebním zákoně pracovalo „napříč politickým spektrem.“ Za SPD se k novele vyjádřila Marie Pošarová, která řekla: „Podporujeme tuto novelu a jsme rádi, že došlo ke kompromisnímu řešení.“

Spíše skeptický postoj k novele zastává Martin Kolovratník za ANO, který sice kritizuje zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu, což podle něj nepomůže dodržovat stanovené lhůty, ale přesto stavební zákon podpořil. 

Závěr

Na závěr shrňme, že vláda Petra Fialy v březnu 2023 společně s opozicí ve Sněmovně odsouhlasila verzi stavebního zákona, kterou skutečně můžeme nazvat kompromisní. Při jejím schválení totiž panovala mezi vládní pětikoalicí a opozičními ANO a SPD shoda, přestože se v názoru na dílčí části novely názorově rozcházely. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Doplňme, že opozice hlasováním pro tento návrh musela zároveň podpořit zrušení některých změn, které dříve, v roce 2021, hnutí ANO prosadilo v rámci nového stavebního zákona, např. tak došlo ke zrušení vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a zachování obecních stavebních úřadů.