Předvolební souboj titánů

Předně uveďme, že Babišova vláda stála v čele země mezi roky 2017 až 2021. Premiérem se přitom Andrej Babiš stal až na konci roku 2017, a tento rok proto není pro naše hodnocení relevantní. Informace o tom, s jakým přebytkem hospodařily územní rozpočty, kam spadají obce (tedy i města), kraje a dobrovolné svazky obcí, zveřejňuje Ministerstvo financí.

Zdroje k grafu: 2011 (.pdf, str. 3), 2012 (.pdf, str. 4), 2013–2021

Ze statistik ministerstva tedy vyplývá, že obce a kraje hospodařily s přebytkem od roku 2012, včetně celého období Babišovy vlády. Pro kontext dodejme, že například v souhrnném účtu pro rok 2020 Ministerstvo financí uvádí (.pdf, str. 1), že hlavní město Praha se na celkovém přebytku územních rozpočtů podílelo z více než poloviny.

Andrej Babiš dále uvedl, že obce a kraje měly na účtech „obrovské zůstatky“. I tato čísla zveřejňuje (.pdf, str. 6) Ministerstvo financí jako „stavy peněžních prostředků na bankovních účtech“ a jejich vývoj v posledních letech zachycuje následující graf.

Nepřísluší nám, abychom hodnotili, zda jsou stavy na účtech „obrovské“, jak tvrdí bývalý premiér. Je nicméně prokazatelné, že v letech 2018, 2019 a 2020 (tedy v době vlády Babišova kabinetu) byly stavy na účtech vyšší než v předchozích letech. Údaje pro rok 2021 ještě nejsou na ministerstvu dostupné, vydané jsou pouze pro obce a kraje, nikoliv pro dobrovolné svazky obcí. Jen samotný stav za obce a kraje ale převyšuje celkový stav peněz na účtech všech územních rozpočtů v roce 2020.

V rozhovoru pro Blesk.cz z 29. srpna 2022 komentoval premiér Fiala návrhy opozice na zastropování cen energií tak, že zastropovat ceny na národní úrovni nelze. V rámci rozhovoru premiér také zkritizoval rétoriku opozice, která dle jeho slov „radikalizuje veřejnost“. Dále dodal, že „je to nejenom SPD, ale bohužel i hnutí ANO. Ti svými výroky nepřispívají k tomu, abychom jako společnost, jako stát si s touto těžkou situací poradili“.

Na dotaz, jak lze uklidnit situaci ve společnosti, Fiala odpověděl: „Vyřešení problému má být v zájmu všech politických i veřejných aktérů. Jedna věc je přicházet s alternativními řešeními a mít jiný názor na postup státu. Druhá věc je ale rozeštvávat společnost a využívat toho neklidu, který prostě u části lidí i z oprávněných důvodů je. Toto není můj styl politiky, a nikdy nebude. Naše vláda se bude snažit všemi silami hledat taková řešení, která povedou i k sociálnímu smíru, protože sociální smír je velká hodnota, o kterou musíme usilovat.“

V Andrejem Babišem zmíněném rozhovoru pro Blesk tedy Petr Fiala návrhy opozice za populistické či extremistické neoznačil. Zaměřme se nicméně i na další veřejné výstupy premiéra Fialy.

Při zahájení kampaně do obecních a senátních voleb, shodou okolností také 29. srpna, Petr Fiala v souvislosti s řešením vysokých cen energií hájil kroky vlády a mj. řekl (video, čas 17:50): „Není z toho (energetické krize, pozn. Demagog.cz) žádná rychlá a jednoduchá cesta, na tom se shoduje naprostá většina expertů, kteří té problematice opravdu rozumí. Neshodují se na tom ale všichni čeští politici. Zejména ne ti z populistického a extremistického tábora, kteří tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala.“ Dále ve svém projevu dodal (video, čas 27:30), že „žádné rychlé a jednoduché řešení opravdu neexistuje, jenom v rétorice populistů a extrémistů“.

Ve svém projevu tedy přímo neřekl, že by se mělo jednat o rétoriku hnutí ANO. Nicméně vzhledem k tomu, že opozice, včetně hnutí ANO, již před tímto projevem hovořila o zastropování cen energií jako o jediném možném řešení, lze z premiérových slov dovodit, že mluvil i o hnutí ANO.

Pár dní poté, 1. září 2022, pak Petr Fiala mluvil v kontextu možnosti zastropování cen energií o „populistických receptech“. Jeho projev ve Sněmovně přímo navazoval na vystoupení Andreje Babiše, který vládu vyzval k zastropování cen energií. Lze tedy předpokládat, že Fialova slova mířila právě na Babiše.

Petr Fiala tedy v rozhovoru pro Blesk.cz ze dne 29. srpna hnutí ANO za extremisty či populisty neoznačil, nepřímo tak nicméně učinil ve stejný den v rámci projevu k zahájení volební kampaně. O tři dny později pak Babišův návrh na zastropování cen elektřiny označil za populistický. Vzhledem k tomu, že premiér tato označení směrem k opozici skutečně použil, jen tak neučinil v rozhovoru pro Blesk.cz, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš vystoupil 18. února ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ Následně se odvolával na zastropování elektřiny na Slovensku, kde podle jeho slov „zmrazili ceny na 3 roky“ (čas 1:58). 

Doplňme, že 16. února 2022 slovenská vláda oznámila, že ceny skutečně plánuje pro domácnosti zastropovat po dobu tří let, k zavedení tohoto opatření nicméně ještě nedošlo.

Pro začátek uveďme, že Richard Sulík je zakladatel a předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita (Sas), ve vládě Eduarda Hegera byl také od dubna 2021 do srpna roku 2022 ministrem hospodářství Slovenské republiky.

Ministerstva hospodářství a financí Slovenské republiky podepsala 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), které jsou největším producentem elektrické energie na Slovensku. V roce 2021 vyrobily téměř dvě třetiny veškeré zde vyprodukované elektřiny. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo hospodářství SR.

Vzniklá dohoda mezi ministerstvy a SPH se konkrétně týká zavedení mimořádných opatření, jejichž cílem je zmírnit dopady „nárůstu cen elektrické energie na vybrané skupiny obyvatel“ (.pdf, str. 1). Slovenské elektrárny by podle memoranda (.str. 2) měly v letech 2023 a 2024 prodávat elektrickou energii, určenou pro domácnosti, za výrazně nižší ceny, než byly únorové ceny na trhu. 

Konkrétně by velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren měla odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně. Ministr financí Igor Matovič tehdy uváděl, že spotřeba slovenských domácností je cca 5,6 TWh ročně, což přibližně odpovídá posledním dostupným datům Statistického úřadu SR za roky 2019 (.pdf, str. 139) a 2020 (.zip; .pdf, str. 139).

Upřesněme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představují např. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat.

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022. Uveďme, že jediným výrobcem elektřiny z jádra na Slovensku je právě společnost SE. „Ministerstvo financí a ministerstvo hospodářství se zavázaly, že v letech 2022 až 2025 nebudou vyvíjet iniciativu směřující k zavedení, zvýšení nebo zpřísnění jakékoliv nové daně, odvodu, poplatku, specifické platby nebo regulace, která by mohla finančně ohrozit Slovenské elektrárny,“ popisuje obsah memoranda tisková zprávy SE.

Zmiňme, že mezi schválením plánu, který počítal se zdaněním zisku z elektřiny z jaderných zdrojů, a oznámením o dohodě o regulaci cen elektřiny uběhlo jen několik dní.

Na závěr tedy shrňme, že slovenské Ministerstvo hospodářství v čele s Richardem Sulíkem a Ministerstvo financí skutečně se Slovenskými elektrárnami 16. února uzavřely memorandum, podle něhož by mělo dojít k zastropování cen silové elektřiny. Výměnou za to ministerstva přislíbila odstoupit od plánů na zdanění zisků SE. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Uveďme nicméně, že k 22. září ještě žádné opatření vycházející z uváděného memoranda, které není právně závazné (.pdf, str. 3), nebylo uzákoněno. Podle slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví tak není znám právně závazný způsob, jak bude elektřina na základě memoranda zpřístupněná dodavatelům a cílovým skupinám odběratelů.

Francouzská vláda zareagovala na zvyšující se ceny za energie už na konci září 2021, kdy představila plán na zavedení tzv. tarifního štítu. Podle prvotních vyjádření tehdejšího francouzského premiéra Jeana Castexe měl být nárůst cen elektřiny omezen tak, aby činil nejvýše 4 %. Tento limit se přitom vztahoval na tzv. regulované tarify cen elektřiny, které odběratelům nabízí vybrané místní distribuční společnosti a společnost EDF, v níž má francouzský stát takřka 84% podíl. Upřesněme, že výši těchto tarifů stanovuje vláda a využívá je přibližně 70 % odběratelů elektřiny. Castex tehdy také uváděl, že k zastavení růstu cen by mělo dojít prostřednictvím snížení daně z konečné spotřeby elektřiny.

Zavedení zmíněného limitu poté Francie schválila ještě na konci roku 2021. Zvýšení ceny elektřiny včetně daně tak podle zákona v případě regulovaných tarifů nesmí v letošním roce překročit hranici 4 % při srovnání ceny na začátku ledna 2022 s cenou platnou v srpnu 2021. Doplňme, že francouzská Energetická regulační komise původně předpokládala, že dojde k navýšení cen elektřiny o přibližně 45 %. Společnost EDF nyní nabízí např. základní regulovaný tarif pro fyzické osoby s cenou 174 €/MWh.

V lednu 2022 pak francouzská vláda rozhodla, že dojde k rozšíření tarifního štítu o další opatření, jehož prostřednictvím chce zmírnit růst cen elektřiny i u vládou přímo neregulovaných tarifů. 

Uveďme, že Francie již v roce 2010 zavedla tzv. mechanismus ARENH (Accès Régulé à l'Électricité Nucléaire Historique), podle něhož musí EDF každý rok nabízet 100 TWh elektřiny vyrobené z jaderných zdrojů alternativním (konkurenčním) dodavatelům energií za sníženou cenu 42 €/MWh. Upřesněme, že EDF jako největší producent elektřiny v zemi např. v roce 2021 ve Francii vyrobila celkem 418 TWh elektrické energie (.pdf, str. 63), a pod ARENH tak spadá zhruba čtvrtina její produkce. 

Na začátku roku 2022 francouzská vláda oznámila, že objem elektřiny, kterou musí EDF nabízet v rámci mechanismu ARENH, bude pro letošní rok navýšen o dalších 20 TWh. Vládní nařízení z března následně u tohoto dodatečného objemu elektřiny stanovilo cenu na 46,2 eur za megawatthodinu.

Výše tohoto zastropování na 46,2 € v přepočtu odpovídá přibližně 1 150 Kč, které ve výroku zmiňuje Andrej Babiš (a to ať už budeme vycházet z březnového, nebo ze zářijového kurzu eura).

Doplňme, že EDF s tímto navýšením o dalších 20 TWh nesouhlasí a francouzský stát kvůli nucenému prodeji elektřiny za částky, které jsou výrazně nižší než ceny na trhu s elektřinou, zažalovala u nejvyššího francouzského správního soudu. Ztráty EDF konkrétně vyčíslila na 8,34 miliardy eur.

Předseda hnutí ANO 2011 Andrej Babiš hovoří o Francii jako o zemi s nejnižší mírou inflace v Evropě za srpen 2022. Ve druhé části výroku dodává, že v České republice dosáhla míra inflace za stejný měsíc 17,1 %. Vzhledem k tomu, že je Česko členem Evropské unie, budeme se zabývat srovnáním ČR a ostatních zemí EU.

Pro měření inflace v eurozóně se používá tzv. harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který zajišťuje že „všechny země Evropské unie dodržují stejnou metodiku výpočtu“. Eurostat (Statistický úřad Evropské unie) v půlce září publikoval (.pdf) hodnoty inflace ve členských státech EU za předešlý měsíc.

Podle těchto dat dosáhla míra inflace ve Francii v srpnu 6,6 % (.pdf, str. 2). Jak je vidět na grafu níže, jedná se o nejnižší inflaci v zemích EU. Inflace České republiky pak dle Eurostatu činila 17,1 %.

Pro úplnost dodejme, že pro vyjádření inflace v České republice se také často používá metodika Českého statistického úřadu (ČSÚ), který uvádí trochu jiné údaje než Eurostat. Podle ČSÚ vzrostly v srpnu 2022 ceny meziročně o 17,2 %. Tento rozdíl je způsobený použitím odlišného ukazatele s jinou metodikou (HICP u Eurostatu a index spotřebitelských cen u ČSÚ). Vzhledem k tomu, že porovnáváme Českou republiku s ostatními státy Evropské unie, vycházeli jsme pouze ze statistik Eurostatu.

Andrej Babiš tedy správně uvádí míru inflace ve Francii i v České republice. Zároveň pravdivě uvádí, že Francie má nejnižší inflaci ze všech členských států EU. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Kvůli rostoucím cenám potravin se maďarská vláda rozhodla od 1. února 2022 zastropovat ceny šesti vybraných potravin, konkrétně mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou. Zastropování cen potravin bylo několikrát prodlouženo. Naposledy se tak stalo v půlce září, kdy maďarská vláda opatření znovu prodloužila, tentokrát do konce letošního roku.

Cenový strop byl v Maďarsku zaveden např. také na úrokové sazby hypoték či na pohonné hmoty. Zastropování cen hypoték bylo v září prodlouženo o šest měsíců.

Uveďme, že kromě výše zmíněného platí v Maďarsku dvě snížené sazby DPH na potraviny. První je 18 %, která se podle maďarského zákona vztahuje například na jídlo s sebou, výrobky z mouky, obilovin, mléka či škrobu nebo na mléčné produkty (§ 82 a příloha 3/A). Druhá je 5 %, ta platí pro některé druhy potravin, zejména pro maso, ryby, vejce a mléko

Doplňme také, že Viktor Orbán v lednu letošního roku prohlásil, že zavedení opatření v podobě cenového zastropování potravin by mělo zmírnit inflaci. Ta v Maďarsku v lednu činila 7,9 % (.pdf, str. 2), v srpnu pak meziroční nárůst cen činil 18,6 % (.pdf, str. 2).

Andrej Babiš tedy správně vyjmenovává potraviny, jejichž cena je v Maďarsku zastropovaná. Nepřesně však uvádí jejích počet – cenový strop se týká šesti potravin, nikoliv sedmi. Jelikož se jedná pouze o mírnou nepřesnost a zbytek je uveden správně, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Petr Fiala reaguje na slova Andreje Babiše, který v debatě porovnával slovenské memorandum ohledně zmrazení cen energií s českým zastropováním cen elektřiny a plynu.

Právě Andrej Babiš (a také například Alena Schillerová) často uvádí sousední Slovensko jako příklad zastropování cen energií. Většinou se tak děje v souvislosti s porovnáváním cenové hladiny, na které k zastropování mělo dojít. Konkrétně pak politici mluví o tom, že úroveň, na které se česká vláda rozhodla ceny zastropovat, je příliš vysoká.

Uveďme, že v České republice byla novela energetického zákona, která vládě umožní stanovit maximální cenu energií, Poslaneckou sněmovnou schválena 16. září 2022. O pět dní později ji podepsal prezident Miloš Zeman.

Česká vláda schválila omezení ceny elektřiny na šesti korunách za kilowatthodinu, v přepočtu jde tedy o šest tisíc korun za jednu megawatthodinu, včetně regulované složky tedy zákazníci zaplatí sedm až devět tisíc korun za MWh.

Na Slovensku však v současné době žádné právně závazné opatření ohledně zastropování cen energií neplatí. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík a ministr financí Ivo Matovič v únoru letošního roku sice oznámili, že s výrobcem energií Slovenské elektrárne (SE) uzavřeli memorandum, které stanovuje cenu energií na tři roky dopředu. Toto memorandum (.pdf) ovšem není právně závazným dokumentem. Podle memoranda má elektřina pro slovenské domácnosti stát zhruba 1 500 korun za megawatthodinu (MWh), a to až do roku 2024.

Slovenská vláda pak návrh zákona, který by měl zastropování cen elektřiny umožnit, schválila až 21. září 2022. Návrh zákona však musí ještě projít celým legislativním procesem. Lze tedy říci, že na Slovensku stále neplatí žádná nařízení upravující ceny elektřiny nebo plynu pro domácnosti.

Zpravodajský portál iDNES.cz, který stejně jako Mladou frontu DNES vlastní mediální skupina Mafra, se k situaci na Slovensku vyjádřil v článku z 19. září, ve kterém stojí: „Slovensku se zatím stále nepodařilo najít definitivní podobu řešení energetické krize pro příští rok. Ačkoliv se často hovoří o zastropování cen energií, platná legislativní úprava stále chybí. Slovenští odborníci pro iDNES.cz ale uvedli, že nového slovenského ministra hospodářství Karla Hirmana zaujalo české řešení.“

Petr Fiala v debatě uvedl, že zástupci vlády s producenty/výrobci elektřiny prodej volné kapacity do rukou státu domluvili a domlouvají. Podle Fialy tedy proces zatím není u konce, my jsme se nicméně zaměřili na faktickou část výroku („domluvili“): tedy na to, zda již existuje nějaká dohoda státu a výrobců elektřiny na jejím odkupu.

Nákup elektřiny přímo od výrobců by měl mít podle plánů vlády na starost nově vytvořený statní obchodník s energiemi. Tímto státním obchodníkem by měla být prozatím státní firma Prisko, která by dle ministra financí Zbyňka Stanjury měla zajistit elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období. Mezitím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme.

Dle vyjádření analytika Michala Kocůrka pro server iRozhlas.cz „to zatím vypadá tak, že v případě elektřiny nebude státní obchodník nakupovat na trhu, ale přímo od předem domluvených velkých výrobců – ČEZ, E.ON a EPH“. Kocůrek dále uvedl, že „není zatím jasné, kolik energie bude třeba takto zajistit a jak vyřešit problém s tím, že většina elektřiny od těchto výrobců je na příští rok již prodaná“. Potom by bylo možné, že by státní obchodník musel kupovat elektřinu na trhu, čímž by podle Kocůrka ztratil jakoukoliv výhodnost, a stát by musel nákupy elektřiny dotovat mnohem výrazněji.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, jestli už vláda došla k nějaké konkrétní dohodě s některým z českých výrobců elektřiny. Obrátili jsme se proto s dotazem na české výrobce elektřiny ČEZ, Sev.en energy, EPH a Sokolovskou uhelnou. Zatím jsme dostali odpověď pouze od tiskové mluvčí skupiny Sev.en energy Gabriely Sáričkové Benešové, která uvedla, že „zástupci vlády aktuálně jednají se všemi významnými výrobci v ČR o podmínkách dodávek elektřiny státnímu obchodníkovi“. Bližší informace ale v tuto chvíli údajně Sev.en energy nemůže zveřejnit.

Vzhledem k tomu, že nedokážeme potvrdit, ani vyloučit, že již došlo k nějaké konkrétní dohodě s některým z českých producentů, hodnotíme výrok Petra Fialy jako neověřitelný.

Vláda představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele v pondělí 12. září. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl tedy cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun a pro silovou elektřinu bez nákladů na distribuci na šest tisíc korun. Koncový zákazník tak za silovou elektřinu spolu s distribucí zaplatí zhruba sedm až devět tisíc korun za jednu MWh. Právě na tuto horní hranici devíti tisíc Kč ve výroku poukazuje Andrej Babiš.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také upřesnilo, že se toto zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Na tiskové konferenci ze 14. září vláda představila rovněž podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejedná se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Program je určený například pro těžební, zpracovatelský či hutní průmysl nebo firmy ze sektoru zemědělství a lesnictví. Maximální výše podpory je 200 milionů korun pro energeticky náročné podniky. Pro ostatní je pak maximální částka stanovena na 45 milionů Kč. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že velkoodběratelé budou mít nárok na kompenzace až do výše 80 % jejich nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let. Firmy budou moci peníze čerpat od 1. listopadu 2022. Podle Síkely se tato finanční podpora u plynu bude „týkat firem s ročním odběrem nad 630 megawatthodin“.

Dodejme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve svým výroku hovoří o výši zastropované ceny za elektřinu v Rakousku. Ceny energií se běžně uvádějí v jednotkách kilowatthodin (kWh) či megawatthodin (MWh). Babiš ve výroku sice jednotky přímo nezmínil, v kontextu tvrzení však hovoří o megawatthodinách.

Rakouská vláda na začátku letošního září představila plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti, který zavádí cenový strop na úrovni 10 centů za kWh. Při převodu jednotek tak Rakousko zastropovalo ceny elektřiny na úrovni přibližně 2 466 korun za megawatthodinu (ke dni vysílání debaty, tedy 22. září, činil kurz ČNB za jedno euro 24,655 Kč). Andrej Babiš tedy cenový strop popisuje přesně.

Doplňme, že rakouský model počítá s dotováním ceny do maximální výše 40 centů za kWh. Pokud tedy cena elektřiny pro spotřebitele přesáhne 40 centů, navýšení zaplatí odběratel. Podpora se navíc omezuje na maximálně 2 900 kWh na jednu domácnost, což má odpovídat zhruba 80 % roční spotřeby průměrné rakouské domácnosti.

Andrej Babiš zmiňuje cenu výroby jednoho „megawattu“, pravděpodobně má však na mysli megawatthodinu (MWh), která se používá pro měření spotřeby elektřiny např. u domácností nebo pro obchodování s elektřinou na burzách. Megawatt (MW) je jednotkou výkonu a nevyjadřuje tedy spotřebu elektrické energie v čase.

Skupina ČEZ ve veřejně dostupných dokumentech cenu výroby 1 MWh nezveřejňuje. Uveďme, že náklady na výrobu elektřiny jsou jednak fixní (např. náklady na výstavbu elektráren, údržbu, opravy atd.), jednak variabilní, např. náklady na palivo. Náklady se poté ještě zvyšují o ceny pořízených emisních povolenek. Ve zprávě Skupiny ČEZ za první pololetí roku 2022 lze nalézt souhrnnou částku, kterou ČEZ vynaložil na nákup paliva a emisních povolenek (.pdf, str. 4), náklady na samotné palivo zpráva neobsahuje. Ani ostatní náklady v segmentu výroby poté nelze z dokumentů ČEZu přesně určit.

Doplňme, že ČEZ část emisních povolenek využívá k dalšímu obchodování (.pdf, str. 16). Jejich cena se také v průběhu roku liší (.pdf, str. 24) a povolenky nakoupené např. v předchozím roce za nižší ceny si ČEZ může převádět do dalších let. Ani v případě emisních povolenek tak nelze z dostupných dokumentů vyčíst přesnou aktuální výši nákladů.

Zaměřme se také na druhou částku, kterou ve výroku uvádí Andrej Babiš, a to zmíněných 10 000 Kč. Obchodní cenu elektřiny lze dobře pozorovat na sazbě D02d, jež je v Česku nejběžnější sazbou cen elektřiny. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro domácnosti se středně velkou spotřebou energie. V ceníku smluv elektřiny na jeden rok, který byl platný v září, nabízel ČEZ nové kontrakty s cenou 8 445 Kč včetně DPH (.pdf, str. 2) za každou dodanou megawatthodinu. Stála tedy stejně jako v sazbě D01d, která také patří mezi nejčastěji volené tarify. Nejvyšší cenu, přesněji 8 795,5 Kč/MWh, v září ČEZ nabízel v rámci tarifů pro domácnosti, jež využívají elektřinu k vytápění (.pdf, str. 2). Částka 10 000 Kč pak u většiny nabízených tarifů zhruba odpovídá souhrnné ceně elektřiny za MWh, do níž je nicméně započítána i cena za distribuci či daň.

Na závěr tedy shrňme, že Andrej Babiš ne zcela přesně uvádí cenu, za niž ČEZ v září nabízel 1 MWh dodané elektřiny (tedy cenu tzv. silové elektřiny). Cenu, za kterou vyrábí jednu megawatthodinu, však ČEZ nezveřejňuje, a nelze tedy přesně určit, jakou část z prodejní ceny elektřiny v současnosti tvoří právě výrobní cena. Výrok Andreje Babiše tak z tohoto důvodu hodnotíme jako neověřitelný.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík a ministr financí Igor Matovič podepsali 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), která je největším slovenským producentem elektrické energie a v roce 2021 vyrobila téměř dvě třetiny veškeré elektřiny vyrobené na Slovensku. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika.

Memorandum obsahuje (.pdf, str. 3) ustanovení, podle něhož tento dokument není právně „závaznou dohodou“ a jeho výstup není soudně vymahatelný.

Dle memoranda by měly Slovenské elektrárny v letech 2023 a 2024 (.pdf, str. 2) prodávat elektrickou energii, která je určená pro domácnosti, za ceny výrazně nižší, než byly únorové ceny na trhu. Konkrétně by měla velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně, což by podle vyjádření slovenského Ministerstva financí mělo pokrýt spotřebu domácností na Slovensku.

Doplňme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představuje mj. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat. 

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022.

Pro úplnost uveďme, že slovenská vláda návrh zákona, který by měl umožnit zastropování cen elektřiny, schválila 21. září 2022. Slovenský parlament návrh zákona odsouhlasil 27. září, tedy až poté, co proběhla námi ověřovaná debata. Prezidentka Čaputová ho podepsala 4. října. Slovenská vláda tak má nyní možnost vyhlásit tzv. nouzový stav v energetice a v jeho rámci určovat ceny elektřiny a plynu vládním nařízením. Doplňme ještě, že generální ředitel Slovenských elektráren v souvislosti s tímto zákonem uvedl, že nová právní úprava ohrožuje fungování celého podniku. Podle slovenského zpravodajského serveru Trend.sk firmě v krajním případě hrozí konkurz, čímž by bylo ohroženo i výše zmiňované memorandum.

Slovenská ministerstva zahraničí a hospodářství tedy skutečně podepsala memorandum týkající se zastropování cen elektřiny. Ovšem vzhledem k tomu, že se jedná o právně nezávazný dokument, hodnotíme výrok jako nepravdivý. 

Existují různé způsoby, jak zachytit závislost Česka na ruském plynu. První možností je podívat se na původní destinaci, ze které se k nám plyn dostal, a to včetně plynu nakoupeného na evropských burzách. Některé statistiky berou v potaz pouze podíl přímo dovezeného plynu a neurčují, odkud pochází plyn z evropských burz.

Závislost Česka na ruském plynu z hlediska původního producenta uvádí statistický úřad Evropské unie Eurostat, podle kterého dováželo Česko v roce 2018 99 % veškerého importovaného plynu z Ruska, zbývající necelé procento z Norska. V následujících dvou letech se podíl ruského plynu ještě zvýšil, v roce 2020 dosáhl dokonce 100 %. Mezi země, u nichž tvoří plyn z Ruska 75–100 % importovaného zemního plynu, řadí Eurostat Českou republiku i v roce 2021.

Nižší podíly importů plynu z Ruska pak uvádí např. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). V roce 2020 nakoupilo Česko podle ACER 66 % svého plynu z Ruska, 30 % z Německa a 3 % ze Slovenska. Rozdíl je zde daný tím, že agentura nezohledňuje původ plynu nakoupeného na evropských burzách. I plyn z burzy ale může pocházet z Ruska, jak v dubnu pro Aktuálně.cz popsal analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Právě ten dodávaný do Česka ve zkoumaném období (roku 2020) byl z Ruska, přestože k nám doputoval z jiných zemí.

Vhodnější je tedy pracovat s údaji z hlediska původního producenta plynu, podle kterých v době vlády Andreje Babiše téměř veškerý plyn do ČR putoval původně z Ruské Federace.

Zásobníky zemního plynu

Na začátek uveďme, že členské státy EU se v červnu tohoto roku v souvislosti se současnou energetickou krizí dohodly, že do začátku letošní zimy naplní své zásobníky zemního plynu na minimálně 80 %.

V České republice existují čtyři společnosti, které provozují (.pdf, str. 25) podzemní zásobníky plynu: RWE Gas Storage CZ, MND Energy Storage, Moravia Gas Storage a SPP Storage, jejíž zásobník nicméně není připojený k české plynárenské soustavě a slouží primárně pro potřeby Slovenska. Celková kapacita zásobníků, v nichž se skladuje plyn pro český trh, odpovídá 36,88 TWh (.pdf, str. 25).

RWE Gas Storage CZ mělo k 22. září 2022 – tedy ke dni konání předvolební debaty – ve svých zásobnících uloženo 27,2 TWh plynu. MND Energy Storage mělo ke stejnému datu uskladněno 3,07 TWh plynu a Moravia Gas Storage 1,87 TWh plynu. Dohromady se tak jednalo o 32,14 TWh zemního plynu, tedy o 87,1 % celkové kapacity zásobníků.

LNG terminál v Nizozemsku

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na svém Twitteru v červnu napsal, že se státu ve spolupráci se skupinou ČEZ podařilo zajistit kapacitu v nizozemském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Bližší podrobnosti tehdy Síkela neuvedl. Na začátku července pak nizozemský velvyslanec v České republice oznámil, že Česko by mělo získat přibližně tři miliardy metrů krychlových zemního plynu, což představuje přibližně třetinu naší roční spotřeby. Na tiskové konferenci, která proběhla 19. července 2022, pak Jozef Síkela oznámil detaily uzavřené dohody.

Plovoucí terminál u nizozemského Eemshavenu se otevřel 8. září 2022 a ČEZ v něm má podle Síkely a generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše pronajatou kapacitu na zpětné zplyňování LNG ze 30 tankerů. Kapacita terminálu je zakoupena na pět let od září 2022 do září 2027.

První loď se zkapalněným zemním plynem určeným pro Českou republiku dorazila z USA do Nizozemska v pondělí 19. září. Doplňme, že šéf ČEZu již dříve oznámil, že do konce roku připluje celkem osm lodí a každá má podle něj přivézt 100 milionů metrů krychlových plynu.

Závěr

Abychom to shrnuli, plynové zásobníky v České republice skutečně byly naplněny. K 22. září 2022 byly plné z více než 87 %. Vláda Petra Fialy si také prostřednictvím ČEZu, kde téměř 70 % akcií vlastní stát, pronajala kapacitu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Výrok předsedy vlády Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Obousměrný plynovod Stork II, o kterém premiér Petr Fiala (ODS) hovoří, má propojit Českou republiku s polským LNG terminálem v přímořském městě Świnoujście (Svinoústí). Projekt by zásadně pomohl diverzifikovat dodávky zemního plynu do Česka a snížil by tak naši energetickou závislost na Rusku.

Plynovod Stork II

O plynovodu, který měl spojovat Českou republiku a Polsko, se jednalo již v roce 2014. Tehdy český Energetický regulační úřad (ERÚ) spolu s polským úřadem pro regulaci energtiky (.pdf) vydal rozhodnutí o žádosti k realizaci projektu česko-polského obousměrného propojovacího plynovodu STORK II, kterou společně podala česká firma Net4Gas a polský Gaz-System.

Stork II se měl stát součástí tzv. severojižního koridoru mezi Polskem a Chorvatskem. Polsko v roce 2015 vystavělo v přímořském městě Svinoústí terminál, do kterého tankery dovážejí zkapalněný plyn (LNG). Odtud měl pak plyn putovat plynovodem do Česka. Klíčovým přínosem této stavby mělo být výrazné snížení závislosti na ruském plynu.

V roce 2016 český premiér Bohuslav Sobotka a polská premiérka Beata Szydlová podepsali memorandum o realizaci plynovodu. V témže roce však polský Gaz-System odložil projekt Stork II na rok 2019. V roce 2020 pak společnost Net4Gas, která zajišťuje přepravu plynu a provozuje plynovody v České republice, zveřejnila (.pdf) svůj výhled na následující období let 2021–2030. Tato zpráva společnosti ukázala, že byl projekt plynovodu Stork II odložen na neurčito. Dodejme, že jak česká Net4Gas, tak polský Gaz-System se navzájem vinily za to, že se projekt neposouvá vpřed.

Obnova spolupráce

Předseda vlády Fiala 6. září 2022 řekl, že Česko a Polsko obnovily přípravu plynovodu Stork II. Shodnout se na tom měl s polským premiérem Mateuszem Morawieckim při jednání o evropských plánech v energetice. Dodejme, že Fiala o tom, že se s polským premiérem dohodl na opětovném otevření jednání o projektu, informoval v dubnu tohoto roku. O obnovení vyjednávání poté mluvil také na začátku letošního července. Týdeník Respekt nicméně 7. září napsal, že Polsko podle dostupných informací nepodepsalo žádný dokument, který by realizaci Stork II posunul vpřed.

Na konci září (tedy přibližně týden po odvysílání předvolební debaty) Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo tiskovou zprávu, ve které informovalo, že „Česko a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě projektu výstavby česko-polského plynárenského propojení“. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a polská ministryně pro ochranu klimatu a životního prostředí Anna Moskwa ve společném dopise požádali Evropskou komisi o financování stavby plynovodu Stork II.

Tisková zpráva MPO dodává, že „k dopisu připojili své podpisy také provozovatelé přepravních soustav, český Net4Gas s.r.o. a polský Gaz-System S.A. jako budoucí realizátoři projektu“. Projekt může být podle ministerstva dokončen do roku 2026, pakliže bude o investici rozhodnuto v příštích měsících.

Doplňme, že plynovodu Stork II byly unijní dotace přislíbeny již v minulosti. Evropská komise však v roce 2019 plynovod vyškrtla ze seznamu prioritních staveb. To tedy prakticky znamenalo, že by stavby nedosáhly na dotace z Evropské unie. Právě tato situace byla podle společnosti Net4Gas hlavním důvodem odložení projektu.

Plynovod Slovensko-Polsko

Premiéři Polska a Slovenska v pátek 26. srpna 2022 slavnostně otevřeli nový plynovod spojující jejich země. Na realizaci plynovodu se obě strany dohodly v dubnu 2018, výstavba reálně začala (.pdf, str. 29) až v roce 2019. Původní plán počítal s komerčním provozem již na konci loňského roku, nicméně byl odsunut až na začátek letošního října. Nový plynovod má zhruba 164 kilometrů a jeho kapacita by měla pokrýt zhruba roční spotřebu Slovenska.

Díky novému plynovodu Slovensko získalo přístup k terminálům na zkapalněný zemní plyn (LNG) u polského Svinoústí a v litevské Klajpedě a k norskému plynovodu Baltic Pipe. Polsko pak díky tomuto plynovodu získalo přístup k plynu z jižní Evropy, severní Afriky či Kavkazu.

Závěr

Do začátku letošního září sice dle informací Respektu nevznikl dokument, který by Polsko zavazoval k obnovení projektu Stork II, náznaky obnovené spolupráce mezi českou a polskou stranou ovšem existovaly. Předseda vlády Petr Fiala o plynovodu opakovaně jednal se svým protějškem Mateuszem Morawieckim. Znovuzahájení spolupráce na přípravě projektu pak potvrzuje i pozdější dopis z konce září, ve kterém ministr průmyslu obchodu Jozef Síkela a polská ministryně pro ochranu klimatu a životního prostředí Anna Moskwa požádali Evropskou komisi o financování stavby. Premiéři Slovenska a Polska v srpnu 2022 skutečně slavnostně otevřeli nový plynovod, který spojuje jejich státy. Výrok Petra Fialy z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Rakouská vláda na začátku letošního září představila plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti, který zavádí cenový strop na úrovni 10 centů za kilowatthodinu (kWh). Nad tuto hranici hodlá Rakousko domácnostem cenu doplácet. Počítá se přitom s dotováním maximálně 30 centů na kWh pro dodavatele.

Pokud tedy cena elektřiny pro spotřebitele přesáhne 40 centů, navýšení zaplatí odběratel. Podpora je omezena na maximálně 2 900 kWh na jednu domácnost, což odpovídá zhruba 80 % roční spotřeby průměrné rakouské domácnosti. Dle vyjádření rakouské vlády má tento 80% limit motivovat domácnosti k šetření elektřinou. Zavedení hranice 2 900 kWh také znamená, že se toto opatření v důsledku netýká nákladů na elektrické vytápění (např. při využívání tepelného čerpadla). Domácnosti, které jej používají, totiž často elektřiny spotřebují ročně výrazně více. 

Rakouské ministerstvo životního prostředí, jež má na starosti také oblast energetiky, k tomu uvedlo, že je „jasné, že domácnosti, které topí tepelným čerpadlem, jsou vysokými náklady velmi zatíženy“. Stejně je tomu podle ministerstva ale i v případě domácností, které k topení využívají např. plyn, dálkové vytápění nebo pelety, u nichž ceny také výrazně vzrostly. „Z hlediska rovného zacházení není možné poskytnout pomoc s náklady na vytápění jedné skupině, zatímco ostatní musí nést zvýšení cen sami. Federální vláda v rámci cenové brzdy pro elektřinu sponzoruje základní spotřebu elektřiny, otázka dotací nákladů na vytápění bude řešena v dalším kroku,“ uvedlo ministerstvo pro rakouský server Zackzack.at na začátku září.

Tuto skutečnost kritizovala například tamní Komora práce, která žádá po vládě, aby spotřebitele topící elektřinou podpořila. Hans Pucker z Komory práce uvedl, že kdo používá elektrické topení, spotřebuje 10 až 15 tisíc kWh ročně. Upřesněme, že topením elektřinou se mohou myslet i elektrické přímotopy.

Tisková zpráva rakouského Ministerstva financí pak uvádí, že náklady domácností po zavedení cenového stropu by měly průměrně klesnout o zhruba 500 eur ročně. Opatření má platit od letošního prosince až do konce června 2024 a stát na něj vynaloží tři až čtyři miliardy eur.

Doplňme, že částečný cenový strop elektřiny není první rakouské plošné opatření v boji proti růstu cen. Každý, kdo měl počátkem července v Rakousku trvalé bydliště, dostal na účet jednorázový příspěvek od vlády 500 eur a také 250 eur na každé dítě.

Francie od ledna letošního roku zavedla tzv. tarifní štít, který zastropoval cenu elektřiny v případě tzv. regulovaných tarifů. Ty odběratelům nabízí společnost Électricité de France (EDF), v níž má francouzský stát 84% podíl, a vybrané místní distribuční společnosti. Uveďme, že výši těchto tarifů stanovuje vláda a využívá je přibližně 70 % odběratelů elektřiny ve Francii. Konkrétně jsou vyhrazeny jen pro domácnosti a malé podniky s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nepřesahujícím 2 miliony eur. Francie u těchto regulovaných tarifů nárůst cen zastropovala tak, že v letošním roce nesmí překročit hranici 4 % při srovnání ceny na začátku ledna 2022 s cenou platnou v srpnu 2021. 

V září 2022 Francie prodloužila platnost tohoto zastropování i na příští rok. Procentuální hranice se však změnila. V roce 2023 se mají ceny udržet na hranici 15% nárůstu, zatímco bez zastropování by nárůst mohl dosáhnout až 120 %. 

Doplňme, že v březnu 2022 došlo k rozšíření tarifního štítu o další opatření, jehož cílem je zmírnit růst cen elektřiny i u vládou přímo neregulovaných tarifů. Objem elektřiny, kterou musí EDF každý rok nabízet v rámci tzv. mechanismu ARENH alternativním (konkurenčním) dodavatelům energií za sníženou cenu, byl pro letošní rok navýšen ze 100 TWh na 120 TWh. Upřesněme, že EDF jako největší producent elektřiny v zemi např. v roce 2021 vyrobila celkem 418 TWh elektrické energie (.pdf, str. 63), a pod ARENH tak spadá zhruba čtvrtina její produkce. 

EDF skutečně kvůli těmto opatřením podala žalobu k francouzskému nejvyššímu správnímu soudu. Stalo se tak 9. srpna a přesněji se jedná o „žádost o odškodnění“ kvůli dopadům rozhodnutí vlády. Společnost byla rozhodnutím nucena prodávat energii se ztrátou. V této žalobě se dožaduje odškodnění za ztráty 8,34 miliardy eur. Uveďme, že společnost EDF v prvním pololetí letošního roku vykázala rekordní ztrátu, 5,3 miliardy eur, zatímco v prvním pololetí roku loňského měla společnost zisk 4,2 miliardy eur.

Evropská komise přijala 23. března 2022 dočasný krizový rámec, díky kterému by členské státy měly mít lepší flexibilitu při přidělování státní podpory a mohly by tak podpořit svou ekonomiku v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Rámec konstatuje, že celé hospodářství EU „je vážně narušeno“. Na základě čl. 107 odst. 3 písm. b Smlouvy o fungování EU (.pdf, str. 45) tak v této situaci členským státům umožňuje, aby udělovaly státní podporu, která by jindy mohla být považována za neslučitelnou s vnitřním trhem Unie. Rámec také konkrétně zmiňuje několik druhů pomoci, které mohou státy poskytovat. Patří mezi ně například přímá finanční podpora postiženým podnikům nebo částečné kompenzace vysokých cen energií.

Česká vláda představila podobu a výši pomoci pro podnikatele s vysokými cenami energií na tiskové konferenci 14. září. Vládní představitelé tehdy uváděli, že dle tohoto návrhu budou moci pomoc čerpat firmy s vysokou spotřebou elektřiny a plynu, kterých se nedotkne dříve oznámené zastropování cen energií určené pro maloodběratele. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu tak má být alokováno celkem 30 miliard korun. Dle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) tato pomoc vychází ze zmíněného dočasného krizového rámce Evropské komise.

Daný program je určený mj. pro těžební, zpracovatelský či hutní průmysl. Maximální výše podpory je 200 milionů korun pro energeticky náročné podniky. Pro ostatní je pak maximální částka stanovena na 45 milionů korun. Síkela rovněž uvedl, že velkoodběratelé budou mít nárok na kompenzace až do výše 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let. Firmy budou moci peníze čerpat od 1. listopadu 2022.

Na závěr tedy uveďme, že vláda kvůli vysokým cenám energií vyčlenila 30 miliard korun na pomoc několika odvětvím, mezi nimi těžebnímu, zpracovatelskému či hutnímu průmyslu. Pomoc vychází z dočasného krizového rámce, který přijala Evropská komise. Podniky budou mít nárok na kompenzace do výše 80 procent nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Francie od ledna tohoto roku zavedla tzv. tarifní štít, kterým pro letošní rok došlo k zastropování cen v případě regulovaných tarifů elektřiny, jejichž cenu určuje francouzská vláda. Tarify nicméně mohou využívat jen domácnosti a malé podniky s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem menším než 2 miliony eur. Na střední a velké podniky, které už k těmto tarifům nemají přístup, se toto zastropování nevztahuje.

Ceny energií pro uvedené střední a velké podniky se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Především proto, že jednotliví dodavatelé energií na svých webech přesné ceny neuvádějí a zákazníkům vytvářejí nabídky až po poskytnutí konkrétních informací o daném podniku a jeho spotřebě.

Doplňme, že na webu statistického úřadu Evropské unie lze nalézt přehled, jenž srovnává průměrné ceny elektřiny (bez daně) u „středních průmyslových spotřebitelů". Poslední zveřejněná data Eurostatu nicméně pocházejí jen z roku 2021 a neodrážejí tak vývoj cen v roce 2022. Podobně je tomu například i u statistiky Mezinárodní agentury pro energii (IEA), kterou na konci letošního září zveřejnily britské úřady a která nabízí mezinárodní srovnání cen elektřiny (.xlsx) i plynu (.xlsx). Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že Andrej Babiš v debatě (video, 30:03) mluvil o tom, že vláda Petra Fialy „zaspala“ a plán na zastropování cen elektřiny představila až v polovině září. V této souvislosti pak uvádí, že současný kabinet „nevyřešil“ zastropování cen plynu.

K zastropování cen plynu sice nedošlo v případě velkoodběratelů, vláda nicméně v pondělí 12. září představila pravidla pro zastropování cen elektřiny i plynu pro maloodběratele. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu upřesnilo, že se zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Pro úplnost uveďme, že vláda na tiskové konferenci konané 14. září představila také podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září. Nejedná se ovšem o zastropování cen, za které podniky energie nakupují, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Na závěr tedy shrňme, že vláda nepředstavila plán na zastropování cen plynu pouze v případě velkoodběratelů. Kabinet Petra Fialy však oznámil zastropování cen plynu u maloodběratelů, jejichž roční odběr plynu nepřesáhne 630 MWh. Výrok Andreje Babiše tak hodnotíme jako zavádějící.

Doplňme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.