Tento výrok byl ověřen jako

Vláda představila pravidla pro zastropování cen elektřiny a plynu pro maloodběratele v pondělí 12. září. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že maloodběratelé – tedy domácnosti, živnostníci a drobní podnikatelé – zaplatí za silovou elektřinu maximálně šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, plyn pak má stát maximálně tři koruny za kWh. Předseda vlády pak tuto informaci zopakoval i na tiskové konferenci, která se konala 14. září.

Při přepočtu na jednu megawatthodinu (MWh) byl tedy cenový strop pro plyn stanoven na tři tisíce korun a pro silovou elektřinu bez nákladů na distribuci na šest tisíc korun. Koncový zákazník tak za silovou elektřinu spolu s distribucí zaplatí zhruba sedm až devět tisíc korun za jednu MWh. Právě na tuto horní hranici devíti tisíc Kč ve výroku poukazuje Andrej Babiš.

Ministerstvo průmyslu a obchodu také upřesnilo, že se toto zastropování týká „všech subjektů připojených na hladinu nízkého napětí“, a to „včetně malých a středních podniků“ s ročním odběrem plynu do 630 MWh.

Na tiskové konferenci ze 14. září vláda představila rovněž podobu a výši pomoci pro zasažené podniky, které spadají do kategorie velkoodběratelů elektřiny a plynu. Petr Fiala řekl, že dle tohoto návrhu budou moci čerpat pomoc malé a střední firmy, kterých se nedotkne zastropování cen energií oznámené 12. září, tj. podniky, které „jsou odběrateli vysokého napětí a velmi vysokého napětí“. Nejedná se ovšem o zastropování cen, ale o finanční kompenzace. Pro velkoodběratele elektřiny a plynu má být v rámci tohoto programu alokováno 30 miliard korun.

Program je určený například pro těžební, zpracovatelský či hutní průmysl nebo firmy ze sektoru zemědělství a lesnictví. Maximální výše podpory je 200 milionů korun pro energeticky náročné podniky. Pro ostatní je pak maximální částka stanovena na 45 milionů Kč. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) uvedl, že velkoodběratelé budou mít nárok na kompenzace až do výše 80 % jejich nejvyšší spotřeby energií za posledních pět let. Firmy budou moci peníze čerpat od 1. listopadu 2022. Podle Síkely se tato finanční podpora u plynu bude „týkat firem s ročním odběrem nad 630 megawatthodin“.

Dodejme, že novelu energetického zákona, která vládě umožňuje zastropovat ceny energií, schválila Poslanecká sněmovna 16. září. Prezident Miloš Zeman pak zákon podepsal 21. září, tedy den před konáním superdebaty. K zavedení omezení cen pak musela vláda vydat nařízení, v němž 5. října stanovila maximální cenu elektřiny a plynu na výše uvedené hodnoty. Podle předsedy vlády by se snížené ceny měly projevit již v zálohách za listopad, jak Petr Fiala uvedl také na zmíněné tiskové konferenci ze 12. září.