Petr Fiala

Zvyšování důchodů

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

V lednu 2023 míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Úprava valorizačního mechanismu 

Vláda se ale v únoru kvůli snížení deficitu veřejných financí shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů (.docx), která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2).

Navržená změna způsobu výměry důchodů se má skládat ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %. Tímto krokem má být zajištěno, že příjemcům nejnižších důchodů porostou penze o částku, která bude plně kompenzovat vysokou inflaci (.doc, str. 3).

Úpravy pravidel valorizace dopadnou na příjemce důchodů nerovnoměrně. Pro osoby s nižšími důchody bude růst relativně vyšší než u příjemců s důchody vysokými (.doc, str. 6–7). U příjemců nejnižších důchodů, tedy pod 8 000 Kč, by úprava pravidel dokonce přinesla mírně větší zvýšení než bez přijetí změny. Konkrétně jde o navýšení o 6,2 % oproti původnímu zvýšení o 5,7 % (str. 7).

Vedle starobních důchodů se budou zvyšovat i důchody invalidní a pozůstalostní. V případě pobírání dvou důchodů naráz, se o 400 Kč zvýší (.pdf) pouze jeden.

Projednání návrhu ve Sněmovně

Poslanecká sněmovna o návrhu začala jednat 28. února. Již několik dní před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat. Projednání návrhu probíhalo ve zrychleném režimu, jelikož předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili.

Jedním z důvodů vyhlášení legislativní nouze byl předpoklad, že ke schválení celé novely musí dojít do 22. března, aby se tato legislativní změna týkala červnového zvýšení důchodů (.doc, str. 4). Pokud by návrh neprošel, stále bude platit mimořádná valorizace v současně platné zákonné podobě.

Poslanci po několikadenním jednání omezení červnového růstu důchodů nakonec schválili. Návrh však musí posoudit ještě Senát a podepsat prezident. Pro úplnost je třeba dodat, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a podání k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr

Valorizační mechanismus tedy nebude zrušen, ale jen částečně omezen, jak stojí i v důvodové zprávě návrhu (.doc, str. 1). Pakliže návrh projde Senátem a prezident jej podepíše, průměrný důchod vzroste o 760 korun. Průměrná penze pak dle odhadu MPSV přesáhne 20 tisíc Kč. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala hovoří o mimořádném zvyšování důchodů, ke kterému má dojít v polovině letošního roku. Dle současných zákonných pravidel by průměrná penze měla v červnu vzrůst o 1 770 Kč. Předseda vlády v kontextu výroku mluví o vládním návrhu, který plánuje toto zvýšení omezit, a to kvůli vysokým výdajům, na které Fiala poukazuje.

Nejprve je dobré připomenout, že na základě zákona o důchodovém pojištění se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

K mimořádné valorizaci se pak přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se v tomto případě navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Výdaje na mimořádnou valorizaci v červnu 2023

Národní rozpočtová rada (NRR) již v prosinci 2022 upozorňovala, že dle odhadů by v červnu 2023 mělo dojít k mimořádné valorizaci důchodů kvůli předpokládanému lednovému nárůstu spotřebitelských cen o minimálně 5 %. Výdaje na toto zvýšení vyčíslila na přibližně 20 miliard korun nad rámec rozpočtu (.pdf, str. 2–3). 

Ještě v lednu 2023 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uváděl, že by průměrný důchod mohl růst zhruba o 750 až 1 000 korun. Dle jeho slov ale bylo potřeba počkat na údaje o růstu inflace za leden, které měly být dostupné v polovině února.

Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová mimořádná valorizace vycházet, nakonec zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč. V první polovině února 2023 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) informovalo (.pdf, str. 1), že mimořádná valorizace by kvůli růstu inflace za leden znamenala růst deficitu státního rozpočtu o 34 miliard.

Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady, a hlavní analytik NRR Michal Hlaváček, v rozhovoru z 1. března 2023 pro server Seznam Zprávy potvrdili, že by tato mimořádná valorizace představovala pro rozpočet na rok 2023 zátěž ve výši přibližně 35 miliard, pro rok následující pak 60 miliard. Rozdíl v sumách je přitom dán tím, že částka 35 miliard je počítána pro sedm měsíců platnosti (tedy od června), kdežto částka 60 miliard je již počítána pro celý příští rok.

Úprava parametrů valorizace

Vláda se však v únoru shodla na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem. I přesto by měl průměrný důchod podle odhadu MPSV přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). V případě schválení této úpravy by se tak podle MPSV pro tento rok jednalo o rozpočtovou zátěž ve výši přibližně 15 miliard korun (.pdf, str. 1). 

Dodejme, že vládní návrh úpravy valorizace důchodů kritizovali někteří ekonomové i opoziční poslanci. 

Aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely (tedy včetně podepsání prezidentem) dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4). Z tohoto důvodu se vládnoucí koalice uchýlila (.pdf) k projednání novely ve stavu legislativní nouze, proti čemuž se rovněž ohradila opozice či ústavní právník Marek Antoš. Opoziční poslanci proto projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovali (video).

I přes zmiňované obstrukce ale poslanci po více než 97hodinové schůzi v režimu legislativní nouze vládní návrh schválili a nyní putuje k projednání do Senátu. Předseda opoziční SPD Tomio Okamura vyzval zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následně spojila a podnět k Ústavními soudu plánují podat společně.

Závěr 

Pokud by tedy mimořádná červnová valorizace proběhla podle aktuálně platných paramentů, průměrný důchod by se skutečně zvýšil o přibližně 1 800 Kč. Podle Ministerstva práce a sociálních věcí i členů Národní rozpočtové rady by takovéto zvýšení důchodů představovalo pro státní rozpočet na rok 2023 výdaje ve výši 34 až 35 miliard korun, pro rok 2024 pak analogicky 60 miliard korun. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro doplnění je také vhodné zmínit, že pokud bude schválena úprava valorizačních mechanismů, mělo by se pro rok 2023 jednat o částku přibližně 15 miliard korun.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) reaguje na otázku moderátorky, proč se vláda snaží upravit parametry pro mimořádnou valorizaci důchodů na poslední chvíli, když je inflace vysoká dlouhodobě. Premiér odpověděl, že vláda počítala s červnovým zvýšením penzí a původně valorizaci upravit nechtěla, jelikož i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ještě v prosinci minulého roku údajně říkal, že důchody vzrostou o 700 až 900 korun. Do zvýšení tak Fialův kabinet dle jeho slov zasahovat nechtěl. K úpravě pak vláda přistoupila kvůli „skokovému nárůstu inflace“.

Marian Jurečka 25. prosince 2022 v České televizi prohlásil, že se v létě průměrná penze kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší o zhruba 670 až 700 korun, a dodal, že přesnější číslo bude dopočítáno později. Toto zvýšení by pro rozpočet představovalo zátěž přibližně 20 miliard korun, což, jak uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura, nemělo být významným problémem, kvůli kterému by se musela dělat novela státního rozpočtu. 

V lednu letošního roku pak šéf rezortu práce a sociálních věcí navýšil odhad mimořádného navýšení důchodů kvůli vzrůstající inflaci na 750 až 1 000 korun, nicméně opět dodal, že je třeba počkat na hodnocení inflace za měsíc leden. 

Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace v lednu, a to dokonce už za jediný měsíc. Podle současného znění zákona by tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle současné zákonné úpravy by tak měl průměrný důchod v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu průměrný měsíční důchod vzrostl jen o 760 Kč (.doc, str. 4) Po schválení vládou návrh zamířil do Poslanecké sněmovny, která o něm začala jednat 28. února. Již před začátkem schůze však opoziční strany dávaly najevo, že se návrh chystají obstruovat, přičemž např. předseda SPD Tomio Okamura na schůzi řečnil sedm hodin. Dodejme, že předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) na návrh vlády vyhlásila (.pdf) stav legislativní nouze, jehož trvání později poslanci potvrdili. O navržené změně se tak jednalo ve zrychleném režimu.

Ministr práce a sociálních věcí tedy ještě v prosinci 2022 předpokládal, že důchody v létě 2023 kvůli mimořádné valorizaci vzrostou o 670 až 700 korun. Tyto hodnoty se mírně liší od částek uváděných Petrem Fialou, který ovšem správně poukazuje na to, že Marian Jurečka nedávno předpokládal nižší nárůst důchodů kvůli inflaci. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Premiér Petr Fiala (ODS) mluví o mimořádné valorizaci důchodů, jejíž pravidla vláda navrhla upravit, aby výdaje na zvýšení penzí v červnu 2023 nebyly tak velké (.pdf, str. 4). Zmiňme, že k mimořádnému zvýšení penzí se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při stanovení předchozí valorizace. Předseda vlády ve výroku omlouvá vyhlášení legislativního stavu nouze prohlášeními opozičních stran, které dle něj předem tvrdily, že se proti návrhu postaví.

Fialův kabinet se na úpravě parametrů, která by se měla promítnout v červnové valorizaci, shodl 15. února (.pdf, str. 1). Podle vládního plánu by průměrný měsíční důchod vzrostl o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně než nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění.

Definitivní podobu návrhu novely pak vláda schválila 20. února. Zároveň navrhla, aby byl vyhlášen stav legislativní nouze (.pdf), a aby se tak zkrátil proces projednávání novely. Doplňme, že aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ještě 20. února stav legislativní nouze vyhlásila (.pdf) a poslanci jeho trvání později 1. března v dolní komoře potvrdili. Při hlasování se proti tomu vymezili poslanci hnutí ANO a SPD.

Už předtím však opoziční strany dávaly najevo svůj nesouhlas s navrhovanou úpravou a předem avizovaly, že se chystají projednávání návrhu obstruovat. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš 18. února uvedl: „Musejí počítat se zablokovanou Sněmovnou a obstrukcemi, které ještě nezažili.“ O den později pak místopředseda hnutí Karel Havlíček řekl: „Pro nás je to opravdu nepřijatelné. Uděláme vše pro to, aby se to neschválilo. Uděláme vše. Budeme mluvit, obstruovat. Vláda si nemůže dělat, co chce.“

Úpravu parametrů valorizace kritizoval např. také poslanec SPD Radovan Vích, který 16. února prohlásil: „Uděláme maximum v rámci možností, aby to neprošlo. Spacáky máme na noční jednání připravené.“ Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že tato změna je pro hnutí nepřijatelná, a uvedl: „Je to změna uprostřed hry. Je tu platná legislativa, která počítá s navýšením o celou částku.“ Opoziční strany se pak 21. února na schůzi Poslanecké sněmovny neúspěšně pokoušely stav legislativní nouze zrušit.

I přes obstrukce (video) nicméně Sněmovna 4. března po více než 97hodinové schůzi vládní návrh novely schválila. Poté putoval do Senátu, který se jím zabýval na schůzi od 8. března, následně jej musí podepsat prezident. Dodejme však, že předseda opoziční SPD Tomio Okamura prezidenta Petra Pavla vyzval, aby zákon vetoval. Hnutí ANO pak uvedlo, že se kvůli způsobu projednávání návrhu obrátí na Ústavní soud. Obě opoziční hnutí se následné spojila a žalobu k Ústavními soudu plánují podat společně.

Představitelé opozičních stran tedy ještě před projednáváním vládního návrhu veřejně prohlašovali, že s plánovanou změnou valorizačního mechanismu nesouhlasí. Jak zástupci hnutí ANO, tak hnutí SPD dopředu avizovali, že se návrh chystají obstruovat. Tato prohlášení přitom padla ještě před tím, než Markéta Pekarová Adamová na návrh vlády vyhlásila stav legislativní nouze. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Rozhovor s premiérem Fialou publikoval italský deník La Stampa 22. října 2022. Spolupráci mezi Českem, Itálií a Polskem na úrovni Evropské unie v něm Fiala nenazval ani osou, ani projektem. Slovo projekt můžeme do italštiny přeložit jako progetto (případně piano), a to se v celém rozhovoru vůbec nevyskytuje. Slovo osa, které italsky zní v základním tvaru asse, se v článku objevuje dvakrát, nikoliv ale přímo z úst Petra Fialy. Dodejme, že i Fašistická osa se italsky označuje právě výrazem asse.

Slovo osa se ve zmíněném rozhovoru nachází poprvé v podnadpisu, kde stojí: „Český premiér buduje osu s Římem a Varšavou“. V úvodním perexu se poté objevuje: „Český premiér Petr Fiala chce zahájit nový formát politického dialogu s Giorgií Meloniovou a Mateuszem Morawieckim. Kladou si za cíl posílit na zasedáních Evropské rady své společné zájmy, ‚koordinovat postoje a kroky‘ a vytvořit osu zahrnující vlády Itálie, Polska a České republiky.“

Rozhovor v italském tisku dále obsahuje celkem šest otázek, na které Petr Fiala odpovídal, a pouze jedna z nich se přitom týká česko-italsko-polské koordinace. Český premiér na ni reaguje slovy, že doufá v začátek politické koordinace mezi zmíněnými třemi zeměmi, a to v souvislosti s unijními jednáními, protože politická frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) má nyní v evropské sedmadvacítce tři premiéry.

Frakce v Evropském parlamentu ECR, jejíž součástí je Fialova ODS, skutečně zahrnuje i polskou stranu Právo a spravedlnost, ze které pochází polský premiér Mateusz Morawiecki, a italskou stranu Bratři Itálie, kde je šéfkou nedávno zvolená italská premiérka Giorgia Meloniová.

Pro kontext ještě uveďme, jak o slovech Petra Fialy referovala česká média. O rozhovoru českého premiéra pro deník La Stampa informovala hned 22. října Česká tisková kancelář, která ale slova osa a projekt v žádném kontextu nezmiňuje. Přirovnání spolupráce Česka, Itálie a Polska k ose jsme nalezli v článku deníku Echo24 ze stejného dne, a to v nadpisu „Osa Řím – Praha – Varšava. Fiala se chce v EU koordinovat s novou italskou vládou“. Deník Echo24 nicméně autorství tohoto přirovnání Fialovi nepřisuzuje.

V Respektu, z nějž rovněž pochází námi ověřený výrok, vyšel 30. října článek „OSA VARŠAVA − PRAHA − ŘÍM: Český premiér ohlásil zrod nového euroskeptického projektu v EU. Co to v praxi bude znamenat?“. Označení spolupráce jako osy je v textu správně přisouzeno deníku La Stampa, narážka na fašistickou Osu se v něm ale objevuje. „Petr Fiala asi spoustu lidí překvapil, když před několika dny ohlásil nové spojenectví mezi českou, polskou a italskou vládou. Novinku oznámil na stránkách italského deníku La Stampa, který linku Varšava – Praha – Řím nazval ‚osou‘. Reminiscence na druhoválečnou Osu, fašistický blok Berlín – Řím – Tokio, a fakt, že do čela Itálie právě usedla žena, která se v mládí hlásila k odkazu fašismu, vyvolaly rozruch a rychlý odsudek nápadu,“ píše hned v úvodu novinářka Respektu Kateřina Šafaříková.

16+1

Skupina 16+1 vznikla v roce 2012 z iniciativy Číny jako platforma pro spolupráci Čínské lidové republiky s 16 státy střední a východní Evropy. Minulý rok ze skupiny odstoupila Litva a v srpnu letošního roku i Lotyšsko a Estonsko. Česká republika je součástí iniciativy a účastnila se všech dosavadních summitů. Ten poslední nicméně proběhl v online podobě v únoru 2021, tedy ještě předtím, než vláda Petra Fialy v prosinci 2021 nastoupila do funkce.

Na zmíněné videokonferenci, kterou pořádal Peking, prezident Miloš Zeman například přednesl řeč, v níž mimo jiné prohlásil, že české firmy jsou připraveny se podílet na projektu nové Hedvábné stezky. V době konference došlo i k uzavření Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem obchodu ČLR a českým Ministerstvem průmyslu a obchodu, na jehož základě by měla vzniknout stálá pracovní skupina věnující se podpoře obchodní spolupráce. Další konkrétní kroky České republiky v rámci platformy 16+1 zahrnují například uspořádání prvního Fóra pro civilní letectví v roce 2019. V témže roce se český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík sešel s ostatními velvyslanci zemí střední a východní Evropy v čínském Harbinu, kde proběhlo jednání o možnostech další vzájemné spolupráce s jedním z čínských regionů. V roce 2018 se také česká delegace účastnila jednání ministrů dopravy 16+1 v Bělehradě.

16+1 v době Fialovy vlády

Petr Fiala v rozhovoru poukazuje také na to, že podle něj platforma 16+1 „nefunguje“. Podobně se dříve vyjádřil například i náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (.pdf, str. 4), který mj. uvedl, že „hlavní iniciativy 16+1, ekonomická diplomacie a příslib mohutných investic a vzájemně výhodného obchodu se ani po deseti letech nerealizují“. 

Doplňme, že se vláda Petra Fialy v lednu 2022 ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 25) zavázala, že bude „prohlubovat spolupráci s demokratickými partnery v indo‑pacifické oblasti”, například s Tchaj‑wanem, a naopak provede revizi vztahů s Čínskou lidovou republikou.

V dubnu letošního roku Česko a některé další evropské země navštívila čínská delegace v čele s Chuo Jü‑čen, tehdejší zvláštní představitelkou čínského Ministerstva zahraničí v oblasti spolupráce 16+1. Hlavním cílem její návštěvy byla podle čínských diplomatů právě diskuze o budoucnosti fungování formátu 16+1. Chuo Jü‑čen se tehdy sešla s ředitelem zahraničního odboru české prezidentské kanceláře Rudolfem Jindrákem a také se zástupci Ministerstva zahraničních věcí ČR. „Česká strana využila jednání mimo jiné k tomu, aby čínským partnerům opět tlumočila naše výhrady k současné spolupráci mezi ČLR a Ruskem na pozadí války na Ukrajině,” řekla tehdy pro ČTK mluvčí ministerstva Lenka Do.

19. května zahraniční výbor Sněmovny vyzval vládu, aby v rámci revize vztahů s Čínou, ke které se zavázala v programovém prohlášení, „zvážila možnost utlumení aktivit v rámci platformy 16+1 a jejího opuštění” (.pdf, str. 5). Na konci května ministr zahraničních věcí Jan Lipavský uvedl, že vláda odchod z 16+1 zvažuje. Konečné rozhodnutí o této otázce nicméně vláda dosud nezveřejnila.

Od schůzky, která proběhla v dubnu, se nám v českých veřejně dostupných zdrojích žádné informace o dalších jednáních mezi českou vládou a Čínou najít nepodařilo. Oficiální čínský web platformy 16+1 zveřejnil 14. října informaci, že Českou republiku (a dalších šest evropských států) v září navštívila nová zvláštní představitelka čínského Ministerstva zahraničí Ťiang Jü. Nepodařilo se nám však dohledat, s kým přesně se během své návštěvy Česka sešla. Na jedné ze zveřejněných fotografií je ale Ťiang Jü např. s Františkem Chaloupeckým, viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Svaz nicméně na svém webu ani na svých sociálních sítích podrobnosti o průběhu či závěrech setkání nezveřejnil.

O zářijové návštěvě čínské delegace a jednáních na úrovni skupiny 16+1 neinformovala česká vláda, Ministerstvo zahraničí ani např. prezident Zeman. Žádné zmínky o zářijovém jednání neobsahuje ani mediální databáze Newton.

Na závěr shrňme, že čínští zástupci platformy 16+1 navštívili Česko v dubnu 2022, kdy jednali například s českou prezidentskou kanceláří nebo Ministerstvem zahraničí. Hlavním cílem schůzky přitom byla podle čínské strany budoucnost fungování formátu 16+1. Zahraniční výbor Sněmovny poté českou vládu vyzval, aby z platformy vystoupila, Ministerstvo zahraničí uvedlo, že o této možnosti uvažuje. O následující zářijové návštěvě čínské delegace v ČR informovala pouze čínská strana. V českých veřejně dostupných zdrojích nelze dohledat, s kým přesně se čínští představitelé sešli – a zda například proběhla jednání s českým ministerstvem, či nikoli. Ani v jednom případě také nedokážeme posoudit, do jaké míry se česká strana jednání účastnila aktivně. Tvrzení, že se nyní Česko na vládní úrovni jednání v rámci 16+1 „vůbec neúčastní“, tedy nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako neověřitelný. 

Skupina 41 poslanců v čele s Markem Bendou (ODS) podala v červenci 2020 k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení novely, kterou od ledna 2020 došlo ke změně zákona o dani z hazardních her. Sazba daně se tehdy zvýšila u loterií, a to z dosavadních 23 % na 35 %, tedy na stejnou úroveň daňové sazby, která platí pro tzv. technické hry (hrací automaty). V případě ostatních hazardních her se výše daně nezměnila. Na kurzové sázky, rulety, karetní hry atd. se stále vztahuje nižší sazba 23 %.

Poslanci, kteří předložili návrh k Ústavnímu soudu, kritizovali například proceduru přijetí novely, protože třetí čtení ve Sněmovně bylo předčasně ukončeno. To podle nich vedlo k tomu, že jako tehdejší opozice neměli dostatek prostoru pro diskuzi. Dále také poukazovali na nerovnost ve zdanění výher, které dle nich neopodstatněně znevýhodňuje provozovatele loterií. 

Ústavní soud jejich návrh v květnu 2021 zamítl. V nálezu sice uznal, že došlo k porušení jednacího řádu Sněmovny, když bylo 3. čtení předčasně ukončeno, tato formální vada legislativního procesu nicméně podle ÚS nezpůsobila omezení práv opozice. 

Co se týče zdanění výher, Ústavní soud uvedl, že „konkrétní výše sazby pro jednotlivé daně je výsledkem politického rozhodnutí“. Toto rozhodnutí přitom podle ÚS zohledňuje odlišnou škodlivost jednotlivých hazardních her tak, aby daň plnila svou ochrannou a regulační funkci (ve vztahu ke gamblerství) a zároveň fiskální funkci (tj. zajištění dostatečných příjmů státního rozpočtu).

V rozhodnutí Ústavní soud popisuje, že nemůže posuzovat optimálnost nastavení daňového systému z pohledu naplnění základních funkcí daní – tedy funkce alokační (v tomto případě odejmutí prostředků z oblasti, kde je jich příliš), distribuční (přerozdělovací) a stabilizační (.pdf, str. 19). Náleží mu posuzovat jen to, zda se daň bezdůvodně příčí principu rovnosti. Zaujetí zdrženlivého postoje, Ústavního soudu vůči daňové politice státu je dle něj v zájmu zachování dělby moci.

Skupina poslanců tedy skutečně podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení novely zákona o dani z hazardních her. Tento návrh byl zamítnut, jelikož posuzování konkrétního nastavení daňové politiky není v kompetenci Ústavního soudu. Pokud tedy nejde o porušení ústavních principů, je daňová politika v rukou volených zákonodárců – politiků. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Fialy jako pravdivý.

Hazardní hry, mezi které patří právě i loterie, se definují jako „sázení peněz na nejisté výsledky určitých událostí, které se do jisté míry odvíjejí od náhody“ (.pdf, str. 7). Zákon o hazardních hrách mezi loterijní hry řadí číselné loterie (typicky Sportka apod.), okamžité loterie (typicky stírací losy) a peněžité/věcné loterie (při nichž je výhra podmíněná vylosováním určitého losu).

Ke změně daňových sazeb u hazardních her naposledy došlo v lednu 2020. Sazba u loterií se tehdy zvýšila z 23 % na 35 %, tedy na stejnou úroveň daňové sazby, která platí pro tzv. technické hry (hrací automaty). Na ostatní hazardní hry, např. na kursové sázky, tombolu, ruletu, karetní hry atd., se stále vztahuje nižší sazba 23 %.

Letos v říjnu pak při projednávání novely zákona o dani z přidané hodnoty poslanec Marek Benda (ODS) předložil pozměňovací návrh, jehož přijetím by u loterií došlo ke snížení sazby daně zpět na 23 % (.docx, str. 1). Nejvyšší sazba daně (35 %) by zůstala zachována jen u daně z technických her. Benda konkrétně argumentoval tím, že „loterie představují v rámci hazardních her společensky nejméně škodlivou formu“. Danění výnosů z loterií nejvyšší sazbou je proto podle něj v rozporu s principem diferencování sazby daně „podle škodlivosti jednotlivého druhu hazardních her“ (.docx, str. 3). V rozhovoru pro Seznam Zprávy Benda 27. října dodal, že se nesnaží snížit zdanění hazardu, ale „srovnat loterie s ostatním hazardem“.

Co se týče vyjádření odborníků, podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) byla v Česku v roce 2021 loterie nejčastěji uváděnou hazardní hrou v obecné populaci. Největší podíl lidí, u nichž existuje riziko rozvoje problémů s hraním hazardních her je podle NMS „mezi hráči technických her a on-line kurzového sázení“.

Stanovisko českého think-tanku Racionální politiky a závislosti (.pdf, str. 2) pak ke zmiňovanému návrhu Marka Bendy uvádí, že „dosavadní odborné studie dlouhodobě ukazují, že nejvyšší počet rizikových hráčů je zastoupen mezi hráči živých her a hráči kurzových sázek. (…) Oproti tomu číselné loterie vykazují nejmenší rizikovost“. Zmíněný think-tank, který založil národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS), tak Bendův návrh podpořil (.pdf, str. 2) s odkazem na to, že při řešení problematiky závislostí prosazuje princip minimalizace škod a rizik. „Jedním z nástrojů této politiky je i daňová politika, kdy jsou škodlivější produkty zatíženy vyšší daní a jsou tak méně přístupné. Proto prosazujeme nižší zdanění (…) u hazardních her, které mají nižší závislostní potenciál,“ stojí ve zveřejněném stanovisku.

Jednou z odborných prací, které se tomuto tématu věnovaly, je např. analýza (.pdf) švédského Centra pro výzkum veřejného sektoru, která shrnovala výsledky 18 studií z let 1999 až 2007 (str. 5). Ta uvádí, že se většina odborníků na hazardní hry shoduje, že některé formy hraní jsou škodlivější než jiné (.pdf, str. 4). Dále švédský dokument říká, že „loterie a okamžité loterie se zdají být relativně neškodné“ (str. 1) a data z většiny dřívějších studií ukazují, že z hazardních her mají právě loterie nejmenší spojitost s problémovým hraním (str. 18).

Dodejme, že Marek Benda svůj návrh 4. listopadu ze Sněmovny stáhl, přestože ho podpořilo Ministerstvo financí. Odmítl ho ale sněmovní rozpočtový výbor, kritizovala ho i opozice a nepanovala na něm shoda ani uvnitř vládní koalice. Benda podle svých slov návrh dál pokládá za správný a věří, že se diskuze znovu otevře příští rok.

Jako válečná daň je v současné době označována daň z neočekávaných zisků. Dle návrhu Ministerstva financí České republiky by tato daň měla platit pro roky 2023–2025 a měla sloužit jako dočasný (.pdf, str. 2) zdroj příjmů státního rozpočtu z důvodu probíhající energetické krize.

Nová daň by podle Ministerstva financí měla cílit na firmy z oblasti výroby a obchodu s elektřinou a plynem, bankovnictví, těžby fosilních paliv a výroby a distribuce ropných a koksárenských produktů. Není však zacílena na všechny firmy v daném odvětví, ale pouze na velké firmy, které splňují podmínky stanoveného „příjmového testu“: v případě firem z bankovního sektoru musí být čisté úrokové výnosy v roce 2021 vyšší než 6 mld. Kč; v případě podniků z oblasti energetiky se posuzují celé holdingy, přičemž jejich čistý obrat v roce 2021 musí být vyšší než 2 mld. Kč. Válečná daň se bude aplikovat jako 60 % přirážka k dani z příjmu právnických osob na nadměrný zisk.

V odborné ekonomické literatuře nemá pojem „sektorová daň“ jasně danou definici (.pdf, str. 5). Dle srovnávací studie (.pdf, str. 3) Parlamentního institutu, zaměřené na sektorové zdanění, hovoříme o sektorové dani „v případě zdanění konkrétních sektorů ekonomiky daní v jiné (větší) výši než je zdanění ostatních právnických osob. Jedná se tedy primárně o speciální daň uvalenou na právnické osoby podnikající ve vybraném sektoru“. Svaz průmyslu a dopravy ČR pak sektorovou daň popisuje jako dodatečné zdanění určitého tržního segmentu, „tj. všech podniků v konkrétním sektoru“ (.pdf, str. 5). I Svaz průmyslu a dopravy ale připouští, že se sektorová daň nemusí týkat všech firem v daném odvětví stejně – uvádí mj. progresivní typ sektorové daně (str. 6), kdy dodatečné zdanění dopadá více na větší firmy.

Jako sektorová daň se tedy označuje vyšší míra zdanění konkrétních sektorů ekonomiky, typicky všech firem v odvětví. Sektorovou daní ale mohou být výrazněji zdaněny jen některé (větší) firmy. Právě tomuto typu sektorové daně se podobá vládou navržená daň z neočekávaných zisků, která se vztahuje pouze na některé (největší) firmy v daných odvětvích. Daň z neočekávaných zisků tedy není „klasickou“ sektorovou daní dle obecných definic, splňuje ale základní znak sektorové daně (zdanění vybraných odvětví) a ani svým příjmovým testem se podstatně neodlišuje od některých typů sektorových daní. Vzhledem k tomu, že se Petr Fiala neodkazuje na žádnou definici sektorové daně a nezmiňuje ani specifika navrhované daně, vyvolává svým výrokem dojem, že daň není sektorová v obecném smyslu slova. Z toho důvodu hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Doplňme však, že sektorová daň se také obecně vyznačuje (.pdf, str. 4) vyšší sazbou daně uvalenou na celý příjem právnických osob. Takové zdanění může v důsledku vést ke snížení výroby a zvýšení ceny, a poškodit (.pdf, str. 5) tak výrobce i spotřebitele. Nově navrhovaná daň se od běžné sektorové daně liší tím, že má být uplatněna (.pdf, str. 5) pouze na nadměrný zisk. Takto nastavená daň by podle ekonomů neměla odrazovat od podnikání a zvyšovat cenu pro spotřebitele.

Návrh válečné daně připravený Ministerstvem financí Sněmovně předložil ministr financí Zbyněk Stanjura jako pozměňovací návrh (.docx) k projednávanému daňovém balíčku. Sněmovna pak 4. listopadu 2022 pozměňovací návrh přijala a schválila i daňový balíček jako celek. O návrhu zákona následně bude jednat Senát.

Prezident Miloš Zeman jmenoval první vládu Andreje Babiše v prosinci 2017. Vláda ale v lednu 2018 od poslanců nezískala důvěru a následně podala demisi, ve které vládla až do června 2018, kdy prezident Zeman jmenoval druhou Babišovu vládu. Rozpočet na rok 2018 s plánovaným schodkem 50 miliard korun (.pdf, str. 1) předložila ještě předešlá vláda Bohuslava Sobotky. Vláda Andreje Babiše tehdy rozpočet neaktualizovala a stát nakonec hospodařil s přebytkem 2,9 mld. Kč.

Rozpočet na rok 2019 již připravovala vláda Andreje Babiše. Deficit rozpočtu nakonec dosáhl 28,5 mld. Kč. Za rok 2020 skončil rozpočet se schodkem 367,4 mld. korun. Jednalo se v té době o nejhorší výsledek v historii České republiky. Dodejme, že podobu rozpočtu ovlivnila pandemie covidu-19. Ještě vyššího deficitu však rozpočet dosáhl za rok 2021, kdy schodek činil 419,7 mld. Kč. 

Minulá vláda Andreje Babiše na letošní rok plánovala rozpočet s deficitem 376,6 miliard (.pdf, str. 4). Současný kabinet Petra Fialy nicméně v únoru 2022 schválil nový státní rozpočet s deficitem ve výši 280 mld. Kč (.pdf, str. 4). Vláda následně 27. července 2022 schválila úpravu letošního rozpočtu, v rámci níž navrhla zvýšit původní výši schodku o 50 miliard na celkových 330 miliard korun (.pdf, str. 1). Výsledný deficit nakonec kvůli pozměňovacím návrhům (.docx, .docx) některých vládních poslanců stoupl na 375 miliard korun.

Návrh státního rozpočtu na rok 2023 (.pdf), který vláda Petra Fialy schválila na konci letošního září, počítá se schodkem 295 mld. Kč. Ministerstvo financí pak ve výhledu odhaduje, že deficit dosáhne v roce 2024 280 miliard a v roce 2025 260 mld. Kč.

Zdroje dat: 2018, 2019, 2020, 2021, 2022, 2023–2025.

Současná vládní pětikoalice tedy v říjnu odsouhlasila návrh, podle nějž by měl deficit v letošním roce činit 375 mld. Kč. Schodek v téměř totožné výši 376,6 mld. Kč přitom pro rok 2022 navrhovala i předchozí vláda Andreje Babiše. Pětikoalicí schválený schodek 375 miliard na rok 2022 je zároveň vyšší než deficit 367,4 mld. Kč, který vznikl za Babišovy vlády v roce 2020. 

Petr Fiala má pravdu v tom, že pětikoalicí připravené návrhy rozpočtu počítají s nižšími schodky, než byl např. ten v roce 2021. Zároveň však opomíjí fakt, že pětikoalicí schválený schodek na rok 2022 převyšuje schodky hospodaření Babišovy vlády z roku 2020 i z předešlých dvou let, přičemž na letošek je plánován prakticky stejný deficit, jaký plánovala Babišova vláda. Výrok Petra Fialy je tedy pravdivý pouze při velmi selektivním přístupu k datům, a proto jej hodnotíme jako zavádějící.