Mám pocit, že to (vyšší zdanění hazardu, pozn. Demagog.cz) bylo napadnuto u Ústavního soudu, který řekl, že se to má rozhodovat v politické rovině.
Ústavní soud v roce 2021 zamítl návrh skupiny poslanců na zrušení novely zákona o dani z hazardních her, která zvýšila daňovou sazbu u loterií. Soud v odůvodnění uvedl, že výše sazeb daně je výsledkem politického rozhodnutí a posuzování jejich optimálnosti náleží zákonodárcům.
Skupina 41 poslanců v čele s Markem Bendou (ODS) podala v červenci 2020 k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení novely, kterou od ledna 2020 došlo ke změně zákona o dani z hazardních her. Sazba daně se tehdy zvýšila u loterií, a to z dosavadních 23 % na 35 %, tedy na stejnou úroveň daňové sazby, která platí pro tzv. technické hry (hrací automaty). V případě ostatních hazardních her se výše daně nezměnila. Na kurzové sázky, rulety, karetní hry atd. se stále vztahuje nižší sazba 23 %.
Poslanci, kteří předložili návrh k Ústavnímu soudu, kritizovali například proceduru přijetí novely, protože třetí čtení ve Sněmovně bylo předčasně ukončeno. To podle nich vedlo k tomu, že jako tehdejší opozice neměli dostatek prostoru pro diskuzi. Dále také poukazovali na nerovnost ve zdanění výher, které dle nich neopodstatněně znevýhodňuje provozovatele loterií.
Ústavní soud jejich návrh v květnu 2021 zamítl. V nálezu sice uznal, že došlo k porušení jednacího řádu Sněmovny, když bylo 3. čtení předčasně ukončeno, tato formální vada legislativního procesu nicméně podle ÚS nezpůsobila omezení práv opozice.
Co se týče zdanění výher, Ústavní soud uvedl, že „konkrétní výše sazby pro jednotlivé daně je výsledkem politického rozhodnutí“. Toto rozhodnutí přitom podle ÚS zohledňuje odlišnou škodlivost jednotlivých hazardních her tak, aby daň plnila svou ochrannou a regulační funkci (ve vztahu ke gamblerství) a zároveň fiskální funkci (tj. zajištění dostatečných příjmů státního rozpočtu).
V rozhodnutí Ústavní soud popisuje, že nemůže posuzovat optimálnost nastavení daňového systému z pohledu naplnění základních funkcí daní – tedy funkce alokační (v tomto případě odejmutí prostředků z oblasti, kde je jich příliš), distribuční (přerozdělovací) a stabilizační (.pdf, str. 19). Náleží mu posuzovat jen to, zda se daň bezdůvodně příčí principu rovnosti. Zaujetí zdrženlivého postoje, Ústavního soudu vůči daňové politice státu je dle něj v zájmu zachování dělby moci.
Skupina poslanců tedy skutečně podala k Ústavnímu soudu návrh na zrušení novely zákona o dani z hazardních her. Tento návrh byl zamítnut, jelikož posuzování konkrétního nastavení daňové politiky není v kompetenci Ústavního soudu. Pokud tedy nejde o porušení ústavních principů, je daňová politika v rukou volených zákonodárců – politiků. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Petra Fialy jako pravdivý.
Windfall tax, pomoc Ukrajině a revize vztahů s Ruskem a Čínou; o tom všem mluvil Petr Fiala v rozsáhlém rozhovoru pro týdeník Respekt. V naší nejnovější analýze najdete všechny faktické výroky z rozhovoru, tradičně včetně detai...